Články na téma: finanční krize

Jak bankéři zachránili svět a budou za to po zásluze potrestáni.

Pokud sledujete zprávy, jistě jste si všimli, že i českým tiskem (ač s opožděním o víc než týden) prolétla zpráva o manipulaci s významnou úrokovou sazbou LIBOR – London InterBank Offered Rate.

Čína nezná zázračný recept proti krizi, jen mohutné finanční injekce.

„Fantastický objekt.“ Miliardář, slovutný investor a jeden z nejvlivnějších lidí planety George Soros si půjčuje tento výraz psychoanalytika Davida Tucketta, aby jím vystihl Evropskou unii v někdejším stadiu rozkvětu.

Dne 13. června 2012 jsem oslavil páté výročí svého prvního článku o španělské krizi. Přesně řečeno, o budoucí španělské krizi, neboť tehdy to zdaleka nevypadalo tak zle. Posuďte sami – článek uvádím v původním znění s titulky ze současnosti:

Jan Macháček se v Hospodářkách ptá ekonomů, jestli je správné rozhodnutí zůstat s Velkou Británií bokem příprav na bankovní a rozpočtovou unii. Co na to Pavel Kohout?

Západoevropský socialismus končí. A jeho pád se bez inflace neobejde.

Krize počínající rokem 2007 nepřinesla jen finanční trable. Přinesla s sebou také celosvětovou krizi důvěry. Důvěry ve vládu, autority a ve finanční instituce v čele s bankami.

Před zhruba dvěma týdny banka JP Morgan oznámila víc než dvoumiliardové ztráty z obchodování s deriváty. To samo sobě není nic mimořádného, nikdo není neomylný. V letech 2008 a 2009 některé banky utrpěly ztráty o dost větší. Když jsem ale narazil na fakt, že se do vyšetřování výsledků zapojila FBI, uvědomil jsem si, že ztráty JP Morgan můžou signalizovat něco mnohem většího.

Jaká témata se v ekonomických médiích neobjevují, i když by si to zasloužila? A proč je vlastně média ignorují? Na to jsme se zeptali ekonomů Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí.

Poslali řečtí a francouzští voliči eurozónu ke dnu? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Petra Macha, Jana Procházky, Pavla Sobíška a dalších českých ekonomů.

Pohled ekonomů na problémy dnešního finančního světa vám přinášíme poměrně často. Jak se na společnost řízenou penězi dívá filozof Jan Sokol? Jakou moc nad námi peníze mají? A měla finanční krize nějaké pozitivní důsledky?

Včera jsme se věnovali tradičnímu důvodu k výrobě nových peněz centrálními bankami: měnovým intervencím, které mají vést k oslabení domácí měny. Dnes nás čeká kvantitativní uvolňování.

V souvislosti s poslední krizí se mluví o tom, jak je bezprecedentní, odlišná od všech dosavadních. Kniha Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa říká: Nikoli, všechno tu už opravdu bylo.

Warren Buffett se protřele stylizuje coby hotový Mirek Dušín, lidumil, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Streetu ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to baští.

Emanuel Derman, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: „Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo.“

„Spojení manažerů, kteří nerozumějí fyzice, s fyziky, kteří nerozumějí financím (ale myslí si, že ano, vždyť přece finance jsou tak triviální), může mít hrozivé důsledky. Vlastně už má.“ Pavel Kohout odpovídá na otázky, které na serveru iHned klade Jan Macháček předním českým ekonomům.

Merkelová a Sarkozy vůbec netuší, jak z krize ven. Česká republika má dobré důvody odmítat unijní pakt o rozpočtové odpovědnosti.

Zachrání Mezinárodní měnový fond euro? Nezachrání. Ze dvou důvodů.

Podle Jana Dvořáka z webu Pro investory nás letos nečeká prakticky nic dobrého. Je čas na reformu. Ale opravdovou. Tím je myšleno například vystoupení ze současného systému nekrytých měn...

„Jak lidem povědět pravdu, a nezpůsobit tím paniku?" táže se sám sebe Hernando de Soto, slavný peruánský ekonom.