Články na téma: eurozóna

V minulých týdnech se na stůl nebo alespoň na stránky médií vrátila debata o přijetí eura. Z části jde samozřejmě o reakci na pochybnou kurzovou intervenci ČNB, musíme ale počítat s tím, že se těma bude vracet častěji – a měli bychom se na ně pořádně připravit.

Německá hospodářská politika zrcadlí nepřenositelnou dějinnou zkušenost.

Pozornost ekonomů upoutala nedávná kritika Spojených států na adresu Německa a jeho hospodářské politiky. Ta je prý zaměřena příliš úzce a merkantilisticky na podporu německého exportního průmyslu, bez ohledu na potřeby zbytku eurozóny a zbytku světa. Němci reagovali předvídatelně: Američané nám závidí, také by chtěli tak silný exportní průmysl jako my, ale nemají na to. A navíc mají dluh přes sto procent HDP, kiš, kiš.

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

S Markem Dąbrowským, polským ekonomem a expertem na finanční krize, jsme rozmlouvali o situaci středoevropských ekonomik. Profesor Dąbrowski do Prahy zavítal jako účastník konference Fórum 2000, která se tento rok věnovala společenské transformaci.

„Historické vítězství!“ To bylo slyšet, když první povolební průzkumy naznačovaly, že dosavadní německá kancléřka Merkelová získala tolik hlasů, že bude moci se svojí CDU/CSU vládnout ve Spolkové republice sama. Povolební ráno přineslo povolební kocovinu.

Německé volby budou tématem číslo jedna. Vlastně je vzhledem k jejich blízkosti s podivem, jak málo se o nich zatím píše. Přinášíme pohled slovenského ekonoma a politika Richarda Sulíka. Slovenska se – jakožto člena eurozóny – výsledky německých voleb možná dotýkají víc než nás. Což ale neznamená, že bychom jejich témata, průběh a výsledky měli sledovat méně bedlivě.

Po německých volbách nastane nová éra, říká komentátor Mark J. Grant. Éra, kdy si Evropa bude muset přestat lhát do kapsy.

Nedávno odešel z vedení Evropské centrální banky, ale za společnou evropskou měnu se dále bije jako lev. „Všechny ty řeči o tom, že je euro vážně ohroženo, se ukázaly jako zcela nepravdivé. Euro nikdy nebylo v ohrožení,“ říká Jean-Claude Trichet.

Když dluhy nemají kam růst, ani ekonomika neroste. V České republice prostor pro růst dluhů stále je.

Gerard Casey, irský filozof, expolitik a libertariánský ekonom, říká: „Irové jsou v souhrnu zřejmě více proevropští než kterýkoli jiný národ. I když i jejich nadšení poslední dobou poněkud polevuje.“

Richard Sulík na sebe výrazně upozornil na začátku tisíciletí jako architekt slovenské daňové reformy. Podle jednoho tamějšího politika ostatně „jeho“ rovná daň byla „nejlepší bezplatná reklama na Slovensko“. V roce 2010 dostal svou stranu do vlády. O rok a půl vládu shodil, nelíbil se mu mechanismus záchrany slabých evropských ekonomik. A jak říká, kompromisy dodnes nejsou jeho silná stránka.

Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.

Státní dluh působí jako krátkodobý stimulant, dlouhodobě však přináší škodlivé účinky

Index S&P 500 je na historickém maximu. Znamená to, že jsou akcie drahé?

Šest set tisíc Kypřanů musí vymyslet, čím se v příštích letech živit. Bez ohledu na unijní pomoc a odvrácení hrozby státního bankrotu Kypr definitivně končí jako kapesní bankovní velmoc.

Mohlo by ke zdanění bankovních vkladů dojít i v Česku? Kdy? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta. Náměstka ministra financí Radka Urbana, zástupce ČNB Lubomíra Lízala a dalších osobností ze světa financí.

Kypr je jedna z pěti zemí, která zažádala své kolegy v eurozóně o finanční pomoc. Eurozóna přislíbila deset miliard eur, nikoli však zadarmo. Podmínkou je, že středomořský stát jednorázově zdaní všechny vklady v bankách: nad sto tisíc eur skoro desíti procenty, na nižší 6,75 procenty. Banky dnes po včerejším státním svátku zůstávají nadále zavřené, odpoledne hlasuje parlament, zda na podmínky přistoupí. Bezprecedentní krok komentuje zakladatel a generální ředitel Saxo Bank.

Za rokem 2012 se spolu s námi ohlédli Cyril Höschl, Petr Mach, Jan Keller, Klára Samková a další výrazné osobnosti. Přečtěte si, co jim loni udělalo radost a co je nejvíc naštvalo.

Známý ekonom glosuje v rozhovoru vývoj v Evropě a mimojiné říká: „Hollande je slabší než Merkelová, protože teď rozhodují peníze, nikoliv politické ohledy. Francie už nemůže Berlín tak účinně vydírat za jeho provinění z druhé světové války a z Německa už začíná zaznívat: ‚Za svoje peníze chceme svoji muziku.‘“

Přesně před rokem jsem požádal o pomoc prostřednictvím hi-speed spirituální komunikační linky věhlasnou vědmu Anatému Novotrikovou. Tato mimořádná osobnost je sice běžně pokládána za fiktivní postavu z románu Dobrá znamení od Terryho Pratchetta, ale my ekonomové víme své.