Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Česko má problém, pro důchodce není místo. Docházejí domovy i příbuzní

Jiří Hovorka
Jiří Hovorka | 12. 5. 2021 | 18 komentářů | 24 520
demografiedůchodová reformadůchodový systémdůchody

Pokud nechceme zažít ještě delší pořadníky než dnes, musíme kapacitu pobytových zařízení pro seniory za třicet let ztrojnásobit.

Česko má problém, pro důchodce není místo. Docházejí domovy i příbuzní

Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia

Jestli jste v produktivním věku, už jste asi slyšeli, že váš důchod nebude nic moc. Tou dobou už to ale nemusí být váš jediný, dokonce ani největší problém. Stárnoucí populace bude potřebovat i mnohem víc péče. Už dneska má Česko problém s kapacitami domovů, kde se o seniory starají, pokud na to přestávají stačit příbuzní a pečovatelské služby.

Podle poslední demografické prognózy Českého statistického úřadu počet lidí ve věku 65 let a starších vystoupá do roku 2061 z dnešních 2 milionů na 3,2 milionu – tedy z 19 procent populace na 30. Podíl lidí ve věku 15 až 64 let se má ve stejném čase naopak zmenšit z 64 na 56 procent.

Pokrok, který s sebou nese výrazné prodlužování života a také menší porodnost, tak před nás staví novou výzvu. Dokážeme se postarat o své staré a nemocné?

Nejde jen o stáří samotné. Výrazně narůstá i počet lidí s demencí, kteří potřebují speciální péči. Nyní u nás žije zhruba 180 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, v roce 2050 se máme podle odhadů Asociace poskytovatelů sociálních služeb blížit k hranici 400 tisíc.

Špitál jako pojistka

Zpátky do současnosti. Většina seniorů je soběstačných a nepotřebují zvláštní péči. Když stáří nebo nemoc pokročí, je třeba hledat asistenci. Tu může poskytnout člen rodiny, terénní pečovatelská služba nebo domov pro seniory.

Nejvyužívanější je v Česku právě pečovatelská služba. Její sestřičky dojíždějí za lidmi domů, dávají jim léky, injekce, starají se o převazy. Dlouhodobě ji využívá zhruba 115 tisíc lidí od 65 let výš. Je relativně dostupná, například v roce 2017 bylo neúspěšných zhruba 5100 žádostí o přijetí, což dělá jen zhruba 5 procent celkového počtu uživatelů. Jde o řádově nižší čísla než u domovů pro seniory.

Dostupnost sociálních služeb je celkově velmi špatná, čekací doby můžou být poměrně dlouhé...

V nich je v Česku 37 tisíc lidí a počet odmítnutých žádostí se ročně pohybuje kolem 60 tisíc. Nejde ale o počet odmítnutých lidí, protože stejní žadatelé zkoušejí štěstí ve více zařízeních. Asociace poskytovatelů sociálních služeb odhaduje, že skutečný převis dělá přibližně čtvrtinu evidovaných žádostí.

Vedle domovů pro seniory fungují ještě domovy se zvláštním režimem, které se zaměřují na složitější péči, nejčastěji o lidi s demencí. V nich žije 21 tisíc lidí a i zde je velký převis poptávky nad nabídkou.

Kdo tě zřídil?

V Česku je 524 domovů pro seniory a 349 domovů se zvláštním režimem s kapacitou celkem 58 tisíc lůžek. Stát přímo neprovozuje žádný z nich. Největší díl lůžkové kapacity zřizují podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2019 kraje (41 %), obce (32 %), církve (2 %) a soukromé organizace (25 %, bez bližšího rozdělení ziskových a neziskových).

Když vezmeme obě tyto nejčastěji poptávané pobytové služby, dostaneme se dohromady na necelých 60 tisíc klientů a dalších přibližně 20 tisíc odmítnutých žadatelů.

„Dostupnost sociálních služeb je celkově velmi špatná, čekací doby můžou být poměrně dlouhé, a i proto máme v Česku každý rok okolo 15 tisíc takzvaných skrytých sociálních hospitalizací,“ říká Jiří Horecký, prezident asociace poskytovatelů. Jinými slovy, chybějící lůžka v domovech pro seniory systém nahrazuje poskytováním nemocniční péče, typicky když se stav pacienta zhorší nebo rodina krátkodobě nezvládá péči.

Chybějící kapacity jsou vidět i v mezinárodním srovnání. Podle Světové zdravotnické organizace disponuje Česká republika podprůměrnými kapacitami lůžek dlouhodobé péče. Asociace poskytovatelů spočítala, že je jich v Česku dostupných zhruba 41 na tisíc lidí ve věku 65 let a starších. Rakousko je na 43, Německo na 54 a premiant Švédsko na 69.

Největší převis nad kapacitami je ve velkých městech. V Praze počet žádostí o umístění do domova pro seniory převyšuje kapacitu lůžek trojnásobně, podobné je to v Brně nebo Plzni.

Aby se zachovala současná úroveň dostupnosti služeb, bylo by třeba do roku 2050 zvýšit počet míst v domovech pro seniory z 37 tisíc na téměř 90 tisíc.

Podle ministerských dat to vypadá, že velký zájem naopak není o služby takzvaných stacionářů. Jde o místa, kde se o člověka postarají v době, kdy pečující rodinný příslušník potřebuje třeba pracovat. Tyto služby využívají jednotky tisíc lidí za rok a počet odmítnutých žádostí se pohybuje v řádech nižších stovek.

Bude hůř

Se stoupajícím věkem populace poptávka po místech poskytujících dlouhodobou péči poroste. Asociace poskytovatelů na základě zmíněné demografické prognózy vypočetla, že jen aby se zachovala současná úroveň dostupnosti služeb, bylo by třeba do roku 2050 zvýšit počet míst v domovech pro seniory z 37 tisíc na téměř 90 tisíc. Na necelý trojnásobek je třeba zvednout i kapacitu domovů se zvláštním režimem a zvýšit se musí i dostupnost terénních služeb.

Jarní Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.


Znamená to nejen budování nových domů a pořizování vybavení, ale nábor desítek tisíc nových zaměstnanců. Česko přitom bylo už před příchodem koronaviru v situaci, kdy se zástupci sociálních služeb museli průběžně ozývat o doplácení miliard korun na svůj provoz. Permanentně se mluví o tom, že je celá oblast podfinancovaná.

Podle Národního investičního plánu by mělo mít Ministerstvo práce a sociálních věcí od roku 2016 do poloviny století na dotace na rozvoj a obnovu sociálních služeb 42,5 miliardy korun, v průměru 2,83 miliardy na rok. Tolik ale v ministerské pokladně ještě nikdo nebylo. Například v roce 2019 šlo o 150 milionů.

Jak by měla síť péče a služeb pro seniory vypadat nebo kde se vezmou na budování peníze, vládní plán neříká. A neví to ani ministerstvo práce. Za rozvoj pečovatelských domů jsou zodpovědné kraje a obce.

„V Česku neexistuje žádný centrální plán na budování kapacit sociálních služeb pro seniory. Aktuální strategické dokumenty se problému nedostatečných kapacit nedotýkají,“ kritizuje Horecký.

Na druhou stranu je třeba dodat, že lůžek přibývá. Od roku 2008 jich v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem přibyla třetina, z tehdejších necelých 43 tisíc na současných necelých 60 tisíc. Otevírají především nové domovy se zvláštním režimem. Systém tak na rostoucí potřebu péče reaguje, byť ne dostatečně.

K růstu kapacit pomáhá, že do péče o staré lidi vstupuje byznys. Podle Horeckého jdou dvě třetiny nových lůžek v posledních letech za soukromými investory. Ti reagují především na poptávku ve velkých městech a nové domovy pro seniory budují i přesto, že si stěžují na špatná pravidla, která podle nich stát pro jejich podnikání stanovil.

Ministerstvo v novele zákona o sociálních službách počítá s tím, že pečující rodinní příslušníci obdrží podporu od sociálních služeb.

„Velkým problémem je netransparentní tvorba garantované sítě sociálních služeb. Pokud chce zařízení čerpat dotace, musí být v této síti zařazeno. V Česku bohužel existuje čtrnáct různých systémů. Každý kraj má svůj,“ říká Věra Husáková, provozní ředitelka společnosti SeneCura, která se s víc než dvěma tisíci lůžek řadí k našim největším privátním poskytovatelům péče o seniory.

Peníze a volnost

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by mělo být využití pobytové sociální služby až poslední možnost. Sází tedy především na další rozvoj terénních služeb, které umožňují starým lidem zůstat co nejdéle doma. Ministerstvo v novele zákona o sociálních službách počítá s tím, že pečující rodinní příslušníci obdrží podporu od sociálních služeb.

Sirka v seníku

Jedna z pěti obětí covidu v Česku byla obyvatelem nebo obyvatelkou některého z pobytových zařízení pro seniory, ačkoliv v nich žijí jen tři procenta lidí ve věku 65 let a starších. Česko v tomto nevybočuje ze statistik západních států. Jakmile se nákaza jednou do areálu dostane, šíří se rychle. I proto jsou domovy pro seniory mezi prvními místy, kam směřuje očkování.

Státu ale trvalo, než začal jejich klientům věnovat pozornost. Při první vlně chyběly domovům ochranné prostředky, plošné testy prosazované odborníky se v nich začaly provádět až na podzim. 

Dlouho také chyběl obyčejný soucit – řeč je o bezpodmínečném zákazu návštěv. Naposledy izolace trvala od začátku října do začátku prosince. Od té doby jde navštívit blízké pod podmínkou čerstvého negativního testu a nasazeného respirátoru.

Návrh také počítá se zatraktivněním dávky, kterou stát vyplácí. U příspěvku na péči ministerstvo navrhuje zavedení valorizačního mechanismu, se kterým by vláda příspěvek zvyšovala podle růstu mezd nebo životních nákladů nařízením.

Příspěvek na péči pobírá zhruba 250 tisíc seniorů ve věku 65 a více let. Zhruba ve dvou třetinách případů jde o nižší příspěvek v prvních dvou stupních závislosti. Když se někdo například špatně pohybuje a už zcela nezvládá péči o domácnost, má nárok na 880 nebo 4400 korun měsíčně. Pokud se k tomu přidají výrazné zdravotní problémy, roste stupeň závislosti a s ním i výše příspěvku, a to na 12 800 ve třetím nebo 19 200 korun ve čtvrtém stupni závislosti.

Je na seniorovi, jak s penězi naloží. Může je nabídnout příbuznému, který se o něho stará, nebo je může použít na uhrazení profesionální pečovatelské služby. Kdo využije domovů s péčí, má také nárok na příspěvek, ten je ale snížený na 8800 ve třetím, respektive 13 200 korun měsíčně ve čtvrtém stupni závislosti. Zástupci domovů pro seniory to pochopitelně kritizují.

Plodit a šetřit

Když se rodina postarat nedokáže, doporučuje Terezie Šmídová z organizace Život 90 vybírat pečovatelskou službu či domov až po osobní zkušenosti s vybraným zařízením.

„Pokud je to možné, doporučuji službu osobně navštívit, všímat si například toho, jaké poskytuje zázemí, podmínky, zda mají klienti dostatek soukromí, jak jsou personálem oslovováni nebo jak je zajištěn jejich volný čas,“ říká Šmídová. Lidé by si také podle ní vždy měli dobře prostudovat podmínky poskytování služby včetně těch finančních a najít na webu recenze.

„U terénních služeb bych se dotazovala, kdo bude k rodičům docházet, zda to může být stejná osoba, nebo jestli se personál stále střídá a je třeba novému pracovníku znovu všechno doma ukazovat či vysvětlovat,“ radí Šmídová.

Aby si šlo i v budoucnu vybírat, kdo se o nás ve stáří postará, bude třeba službám pro seniory dát větší prioritu. Stejně jako u penzí zároveň platí, že spoléhat se jen na stát se nemusí vyplatit. Jistější je vychovat děti, které se o vás jednou postarají, a zároveň si našetřit co nejvíc peněz na péči, kterou samy děti nezvládnou.

Tento text vyšel v únorovém tištěném Finmagu, odemčen speciálně pro vás.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům, bankovním produktům nebo dluhovým tématům. Je sportovní nadšenec, fandí Slavii, rád hraje šipky a ping pong. Někdy i s mluvčími, kteří nechtějí odpovídat.