Přes mrtvoly. Vir nevir, prezidentské volby v Polsku prý budou

Ve střední Evropě se dějí věci, které tu nepamatujeme desítky let.

V Maďarsku v premiér Viktor Orbán rozpouští parlament, hodlá vládnout pomocí dekretů a do strategických podniků v zemi napochodovala armáda, která má oprávnění přejmout v krizové situaci jejich řízení.

A v Polsku poprvé od pádu komunismu hlavní opoziční strana vyzvala k bojkotu prezidentských voleb. Mají se uskutečnit 10. května, a to přesto, že v zemi neprobíhá kvůli protikoronavirovým opatřením normální předvolební kampaň. Vládní představitelé včetně obhajujícího prezidenta Andrzeje Dudy takříkajíc neslezou z obrazovky, zbylí kandidáti paběrkují.

Sen o K. O. v prvním kole

Koronavirus otevírá vládnoucímu Právu a spravedlnosti cestu ke snadnému zabetonování moci na další víc než tři roky. Duda, který se během svého funkčního období projevoval jako spolehlivý stroj na podpisování vládních zákonů, včetně těch nejproblematičtějších, jako byla „soudní reforma“, má totiž podle posledních průzkumů velké šance zvítězit – i díky koronavirové situaci – už v prvním kole. V případném druhém kole, které by se konalo 24. května, už jeho náskok není zdaleka tak jednoznačný. Małgorzata Kidawa-Błońská, kandidátka hlavní opoziční strany Občanská platforma, by v něm podle nynějších průzkumů zaostávala za Dudou o méně než deset procent. Dá se ale čekat, že by ji v druhém kole podpořili všichni další opoziční kandidáti, mezi které se před prvním kolem hlasy opozice drolí.

Jenže v situaci, kdy i Poláky obestřel děs z koronaviru a vláda i prezident hrají roli „zachránců národa“, popularita Dudy dále stoupá a žádné druhé kolo být nemusí. A to je pro PiS velmi lákavá představa, a proto na původním termínu vládnoucí strana zarputile trvá. „Potřebujeme teď politickou stabilitu a to je další důvod, proč volby 10. května uskutečnit,“ zdůvodnil to, proč strana na termínu voleb trvá v minulých dnech její předseda Jarosław Kaczyński, považovaný za nejmocnějšího muže v zemi přesto, že nemá žádnou vládní funkci. Vláda také kvůli tomu, aby se volby konat mohly, zatím v zemi nevyhlásila stav nouze, ačkoli se i v Polsku koronavirus rychle šíří, polské hranice jsou kromě nákladní dopravy prakticky uzavřeny a tamní nedostatečně financované zdravotnictví není na zvládání epidemie většího rozsahu připraveno.

Účast dvacet procent?

V momentu, kdy už zřejmě nemá co ztratit, Kidawa-Blońská zariskovala, ukončila kampaň a vyzvala k opozičnímu bojkotu jak kampaně, tak voleb jako takových. „Měl by to chápat každý, zvlášť ten, kdo se chce ucházet o nejvyšší úřad ve státě. (…) Za takové situace apeluji na všechny voliče, aby se voleb 10. května neúčastnili,“ uvedla kandidátka na svém facebookovém profilu.

Postoj Kidawy-Błońské má podporu víc než dvou třetin Poláků. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti pro výzkum veřejného mínění IBRIS pro největší polský nezávislý zpravodajský portál Onet.pl se 10. května k nedostaví osmdesát procent polských voličů. „Pro PiS by bylo nejlépe, kdyby volby zrušil co nejdříve. Problém by byl hlavně v legitimnosti zvoleného prezidenta,“ tvrdí šéf IBRIS Marcin Duma. „Je velmi pravděpodobné, že by se Dudovi podařilo zvítězit, ale cena tohoto vítězství by byla velmi velká,“ uvádí Duma.

Cesta k samovládě

Přestože samospráva mnoha polských měst během dne ostře kritizovala rozhodnutí volby neodsunout, a nechce mít nic společného s jejich organizací, na jejich konání pevně trvá zejména Jarosław Kaczyński. Tedy muž považovaný za skutečného vládce Polska. Pokud se mu podaří na prezidentské sesli udržet svého muže, může dál pokračovat ve svém tažení za samovládou. Fakticky mu už zbývá jen dotáhnout „soudní reformu“ a ovládnout Nejvyšší soud, který zatím stále ještě rozhoduje nezávisle na vládní moci.

Ani to už ale vlastně nemusí trvat dlouho. Problém polské soudní reformy je v tom, že po jejím dokončení by se mohlo stát, že soudci v Polsku nebudou nezávislí. Nezávislí na politické sféře,“ říká v rozhovoru pro Deník místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V posledních polských zákonech je možnost disciplinárního postihu soudců už za vyjádření kritiky, že ve státě je něco špatně. A jsou tam velmi vágní ustanovení, která umožňují postih i propuštění soudců. To je samozřejmě velmi velká rána nezávislosti soudnictví.“

Pokud by na postu prezidenta došlo ke změně a místo poslušného Dudy by hlavou státu byla například opoziční kandidátka Kidawa-Błońská, Kaczyńského stroj na získávání moci by se trochu zadrhl. Právo a spravedlnost totiž nemá v Sejmu dost hlasů na přehlasování prezidentského veta. Sen o samovládě nad Polskem by se zhroutil. Proto strana dává najevo, že prezidentské volby hodlá uskutečnit doslova přes mrtvoly.

Někteří opoziční polští politici ale věří, že nakonec zdravý rozum u současných polských vládců zvítězí. „Prezidentské volby v květnu nebudou. Bylo by to obrovské riziko pro zdraví i životy tisíců lidí,“ říká bývalý polský premiér a evropský prezident Donald Tusk. „Dokonce ani vláda, o které si myslím, že je velmi špatná, ani strana, tak bažící po moci jako PiS, do takového rizika nepůjdou.ׅ“

Autor je redaktor Deníku
Úvodní obrázek: Když v lednu Právo a spravedlnost uvádělo současného prezidenta Andrzeje Dudu jako svého kandidáta do nadcházejících voleb, bylo to ve velkém, americkém stylu. Foto: praszkiewicz / Shutterstock.com