Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Do čela evropské vlády míří bavorský úředník Manfred Weber

Luboš Palata
Luboš Palata | 12. 11. 2018 | 10 komentářů | 8 448

S Jeanem-Claudem Junckerem si Evropská unie vyzkoušela, jaké to je mít v čele Evropské komise politika. Teď se radši vrátí k úředníkovi.

Do čela evropské vlády míří bavorský úředník Manfred Weber

Dosavadní Evropská komise se asi nejvíc podobala tomu, co by bylo možné považovat za evropskou vládu. Měla v čele mnohonásobného lucemburského premiéra a – vzdor „velikosti“ jeho země – výrazného evropského politika Jeana-Clauda Junckera. Junckerova komise byla také za mnoho posledních let asi nejpolitičtější z eurokomisí; sama přicházela s návrhy řešení různých problémů, které Evropskou unii trápí.

Těžko asi říct, jak moc k tomu přispěl Brusel, ale Evropské unii se v posledních letech hospodářsky nebývale daří: podařilo se zvládnout dluhovou krizi nejen v Portugalsku a Irsku, ale i v Řecku, tlakem na globální koncerny si Unie udělala pořádek v hospodářské soutěži a získala i peníze do rozpočtu svého i členských zemí. Nových směrnicí bylo o čtvrtinu méně, než dělal průměr posledních dekád.

Politický propadák politické vlády

Z politického hlediska je tu ale jeden zásadní problém: odchod Velké Británie. Situaci nepodcenili jen britští konzervativci premiéra Davida Camerona, ale také unijní státy a Evropská komise v čele s Junckerem. Nedovedli najít způsob, jak Británii pro Unii zachránit. Cameron po referendu, které vyvolal, rezignoval, Juncker nikoli.

Propadákem se ukázaly být i Evropskou komisí navržené migrační kvóty, které Viktor Orbán, Miloš Zeman a další visegrádští politici zhysterizovali, jako by šlo o klíčovou otázku evropské politiky několika posledních let.

A v neposlední řadě je tu zatím většinou neúspěšná snaha Evropské komise o dohled nad dodržováním demokratických principů v Polsku a Maďarsku.

„Politická“ vláda Unie se z politického pohledu zkrátka neosvědčila. Členské státy zařadily zpátečku a heslo „méně Bruselu“ se ujalo nejen ve Varšavě nebo Praze, ale i mnoha dalších zemích Unie. Snad s výjimkou Francie, kde Emmanuel Macron vyhrál na podpoře Evropské unie prezidentské volby.

Frakce Europarlamentu

  • Evropská lidová strana (EPP)
    217 poslanců, z toho 7 českých (KDU-ČSL a TOP 09 a Starostové)
  • Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D)
    189 poslanců, z toho čtyři čeští (ČSSD)
  • Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
    74 poslanců, z toho dva čeští (ODS)
  • Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)
    68 poslanců, z toho čtyři čeští (ANO 2011 a dva nezávislí [zvolení za ANO 2011])
  • Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL)
    52 poslanců, z toho 3 čeští (KSČM)
  • Zelení – Evropská svobodná aliance
    51 poslanců
  • Evropa svobody a přímé demokracie
    45 poslanců, z toho jeden český (SSO)
  • Evropa národů a svobody
    37 poslanců
  • Nezařazení
    18 poslanců

Ten, který uhrál Orbána

Méně Bruselu znamená návrat k víc úřednické a míň politické vládě. Na takový typ šéfa Evropské komise je ideálním kandidátem Manfred Weber, místopředseda bavorských křesťanských sociálů a současný šéf Evropské lidové strany. Evropští lidovci zůstanou i díky Weberovi i po jarních evropských volbách zřejmě nejsilnější stranou Evropského parlamentu. Je proto pravděpodobné, že Weber, kterého Evropská lidová strana (EPP) ve čtvrtek drtivou většinou (i hlasy KDU-ČSL a TOP 09) potvrdila jako svého celoevropského lídra a kandidáta na šéfa Evropské komise, se jejím šéfem skutečně i stane.

Šestačtyřicetiletý Weber, který drtivou většinu své politické dráhy po roce 2000 strávil v Evropském parlamentu, nemá žádné exekutivní zkušenosti, ale diplomatických schopností má na rozdávání. Jeho největším úspěchem je udržení Fideszu Viktora Orbána v řadách Evropské lidové strany – a zároveň tvrdá kritika Budapešti za nedodržování demokracie. „Chci stavět mosty, to je jedno z mých hlavních poselství. Nechci lidi dělit na špatné a dobré Evropany,“ řekl ostatně Weber v Helsinkách. Díky tomu, že se Orbán nepřidal k populistickým protiunijním silám kolem Macronovy neúspěšné soupeřky Marine Le Penové a šéfa italské Ligy a ministra vnitra Mattea Salviniho, má Evropská lidová strana šanci, že v unijních volbách své pozici udrží.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Nové rozdání karet

Dosavadní největší soupeři lidovců, socialisté, sice postavili jako svého evropského lídra do jarních voleb daleko charismatičtějšího místopředsedu Evropské komise Nizozemce Franse Timmermanse, ale vzhledem k celoevropskému pádu popularity to sociálním demokratům nepomůže.

S daleko větší pozorností se očekává, jak uspějí liberálové ve spojení s Emmanuelem Macronem. Ti se teoreticky mohou stát významnější silou než socialisté. Paradoxní je, že součástí tohoto uskupení zůstane zřejmě i ANO Andreje Babiše. Babiš je ale přitom asi takový evropský liberál a federalista, jako je Orbán demokrat a evropský lidovec.

Ale úplně největší výzvou je souboj všech tří těchto proevropských uskupení s extremistickým blokem Le Penové, Salviniho a dalších, jako je německá Aliance pro Německo nebo rakouští Svobodní. Z parlamentu také odejdou britští konzervativci, což udělá z dnes silné euroskeptické frakce s účastí české ODS slabé skupení.

Na rozdíl od předchozích evropských voleb ale nemá Weber ani po své nominaci za Evropskou lidovou stranu vůbec nic jisté. Většině unijních států by jeho úřednický, nekonfliktní typ v čele Evropské komise vyhovoval. Jenže je tu jeden velký handicap. Ve Weberovi by stanul v čele „unijní vlády“ Němec. Pravda, teprve druhý za šest desítek let, ale mnoha Evropanům se to pořád ještě nemusí líbit. I proto Weber tak rád a často zdůrazňuje, že je v prvním řadě Bavor…

Autor je redaktor Deníku
Autor úvodní fotografie: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.