Jak zvýšit úroveň vzdělání v rozvojových zemích? Distribucí odčervovacích pilulek. Přes osm set milionů dětí po celém světě hostí (nebo jim hrozí, že budou hostit) parazitické červy. Přítomnost parazita v těle mimo jiné ohrožuje jejich kognitivní schopnosti. Takto ohroženým dětem spíš než nové školy pomůžou v první řadě léky za 50 amerických centů za kus.
Obdobná doporučení (a odpovídající akce) pocházejí od organizací, které se věnují efektivnímu altruismu, o němž přednášela Anna Riedl z Effective Altruism Foundation. Efektivní altruismus je ve zkratce charita založená na racionalitě, nikoli emocích. Cílem efektivních altruistů je dosáhnout maximálního možného efektu při snižování lidského či zvířecího utrpení na jeden vynaložený dolar.
Zmíněná přednáška ilustrovala hlavní motiv, který se prolínal celým třídenním kongresem: „hackovat“ lze kromě počítačů i konvenční představy o tom, jak žít, spolupracovat a uspět v čím dál složitějším světě.
Francisco Grau a jeho přednáška o tom, co vznikne při spojení hippie hodnot a moderních technologií
Ve zdravě hacknutém těle zdravě hacknutá duše
Silné zastoupení měly na konferenci alternativní přístupy k životosprávě. Amin Rafiee přednášel o biohackingu, konkrétně o tom, jak zvyknout své tělo na chlad a mráz. Rafiee sám na sobě zkouší metodu „Icemana“ Wima Hofa, který se zapsal mezi rekordmany několika extrémní výkony, jako byl třeba výstup na Mt. Everest v šortkách. Když se Rafiee stěhoval do nového bytu, stěžoval si prý majiteli, že teplotu vody ve sprše nelze nastavit na dostatečně nízkou teplotu.
O čím dál zřejmější chybě v konvenčních dietních doporučeních přednášel Juraj Bednár. Propagace nízkotučné diety údajně stojí na mylné studii ze 30. let (!). Boj proti tukům je prý viníkem pandemie obezity a cukrovky: jediným alternativním zdrojem energie při absenci tuků je cukr. Něco na tom patrně bude, jelikož poslední úpravy dietetických doporučení se s tuky kamarádí.
Paul Rosenberg
Filozof Paul Rosenberg prozradil, jak hacknout vlastní duši. Prvním krokem je zbavit se televize coby hlavního zdroje masového šíření strachu. Podle Rosenberga je strach jednou ze dvou věcí, které dělají z lidí beznadějné hlupáky (tou druhou je dav). V druhém kroku navrhuje Rosenberg následující experiment: sedněte si někdy na nádraží a pozorujte lidi okolo sebe. Vidíte tamtu paní? V alternativním vesmíru je to vaše matka. Kdybyste se narodil o dvacet let dříve, mohla by to být vaše žena. A tak podobně – stávající příbuzenské vztahy jsou jen věcí náhody. Nemáme prý žádný důvod přistupovat k cizincům méně přátelsky než k příbuzným. To je koneckonců jediná smysluplná lekce křesťanské nauky.
Andreas Antonopoulos o budoucnosti bitcoinu a konci dosavadního finančního systému
Frank Braun, Lasha Antadze a Vít Jedlička o tom, jak nalézt cestu ke svobodě. Zakládat samostatné komunity? Reformovat politické systémy? Založit Liberland?
Pro bitcoin by si nechal ruku vrtat
Dominantním tématem konference byl pochopitelně bitcoin. Andreas Antonopoulos, jeden z hlavních evangelistů této kryptoměny, přednesl svou keynote přednášku s názvem Tsunami inovací. Stejně jako obávanou japonskou vlnu i bitcoin bude většina lidí do poslední chvíle ignorovat, jelikož hlavní síla se hromadí pod povrchem. Hi-tech inovace, zejména pak v kontextu internetu a open source, následují exponenciální růst. Co se týče snahy o regulaci bitcoinu, uvedl Antonopoulos zajímavou skutečnost: ani Severní Korea nedokáže pod hrozbou gulagu či trestu smrti regulovat nelegální šíření amerických filmů; jakou pak má Evropská unie či jakékoli vládní těleso šanci potlačit rozvoj bitcoinové sítě?
Martijn Wismeijer popsal developerům v publiku, jak přistupovat k vývoji kryptoměnových aplikací s rozvojem odvětví – klíč k úspěchu dle něj leží v uživatelské jednoduchosti. Zájem o kryptoměny totiž stále roste a úměrně s tím klesá i sofistikovanost jejich uživatelů (aktuální odhady mluví o cca půl milionu uživatelů po celém světě). V diskuzi pak přišla řeč na čipové implantáty, které pana Wismeijera před pár lety proslavily po celém světě – jako první si totiž do obou dlaní nechal implantovat jednoduché čipy, které používá coby bitcoinové peněženky. V pravé ruce má čip s nižší úrovní zabezpečení, který využívá na rychlé platby (obdobné bezkontaktním kartám), v levé ruce pak má čip sloužící coby tzv. cold storage – nejbezpečnější formu uchování bitcoinů, kterou má navíc neustále u sebe. Wismeijer svůj vynález označuje za „offshorový účet ve vlastním těle“. Jak si takový také zařídit, se můžete dozvědět ve starším rozhovoru.
O historii kryptoanarchismu promluvil Timothy May, autor kryptoanarchistického manifestu z roku 1992. S rozvojem internetu, zdarma dostupných nástrojů šifrování a kryptoměn dostává Mayova vize čím dál hmatatelnější podobu. Tuto skutečnost mimo jiné ilustroval i Sam Patterson svou přednáškou o projektu OpenBazaar, plně decentralizovaném internetovém tržišti bez centrálního uzlu.
3D tiskárna pojmenovaná symbolicky – po duchovním otci bitcoinu
Jednou budem dál
V sálech holešovické Paralelní Polis zazněla i nadějná slova o decentralizaci práva, o rozvoji Liberlandu a s ním spojeném projektu soukromé policie fungující na principu Uberu, o potenciálu technologií pro bezprecedentní rozvoj svobody a prosperity po celém světě. Ve večerních hodinách dokonce proběhla i módní přehlídka šatů vytištěných na 3D tiskárně a chodby zdobily obrazy namalované rukou (a hlavou) robota.
Jakkoli se k některým z uvedených témat můžete stavět skepticky, výsledný dojem z účasti na Hackers Congress Paralelní Polis 2016 je jednoznačný.
Kryptoanarchie je tu, daří se jí a čeká ji velká budoucnost.
