Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Místo rozumu mobilizace

Jiří  Kozák
Jiří Kozák | 23. 8. 2016 | 22 komentářů | 2 971

Kontinuální kampaň a trvalá mobilizace mají zamaskovat prázdnost politiky.

Místo rozumu mobilizace

Smyslem volební kampaně bývalo nalezení programu, který zaujme voliče, přesvědčování voličů, aby přišli program podpořit svým hlasem. Strany soutěžily, kdo nabídne atraktivnější plán, kterým zaujme voliče ve svém segmentu. Volební kampaň pak měla za cíl tyto voliče přivést k urnám.

Z Pravého břehu

Pravý břeh přináší analýzy, články a glosy, ve kterých promýšlí témata české pravicové politiky. Podporuje politiku zdravého rozumu, staví se proti levicovým receptům na štěstí i proti prázdnému populismu středu. Pravý břeh znamená alternativu pověstnému levému břehu Seiny, symbolu evropské nové levice.

Přejděte na Pravý břeh

Při pohledu na dnešní kampaně u nás, jinde v Evropě a nejaktuálněji v USA ale můžeme pozorovat změnu. Reálný a realizovatelný program už není hlavním lákadlem. Mnozí kandidáti už se o něj ani nesnaží. Daleko podstatnější je zapůsobit na emoce a mobilizovat voliče často i na základě iracionálních argumentů.

Dříve se říkalo, že strany se snaží nalákat voliče programem a pak se do dalších voleb nestarají. Dnes je to jinak. Kandidáti se snaží voliče zmobilizovat a pak se mezi volbami kontinuální kampaní snaží, aby si volič nevšiml, že žádný program nemají.

Zatímco dříve bylo podstatné, jakou politiku strana předvede po volbách, dnes je hlavní důraz na střet samotný. Viděli jsme to například u nás s Babišovým hnutím. Voliči byli mobilizováni domnělou vše prorůstající korupcí a hesly o politicích, kteří všichni kradou. Bez programu, zato se silným mobilizačním heslem, se dostalo ANO 2011 do sněmovny a do vlády. Voliči už neřeší, co se stalo po volbách, dokonce ani to, že přesun peněz do nezasloužených rukou je možná větší, než býval předtím. Ale pro jistotu jsou neustále přesvědčováni o skvělých krocích ministrů ANO a zkaženosti těch druhých

O něco podobného se teď snaží prezidentští kandidáti v USA. Prakticky neexistují programy, nebo alespoň pozitivní linka. Jediné, co vidíme, je mobilizace. Trump v tom má výhodu, protože míří na ještě nižší pudy než Clintonová. Pro ni zase hraje to, že se na její stranu přiklánějí frustrovaní náročnější voliči, kteří se bojí Trumpa.

Voliči, kteří preferují program a jsou imunní vůči laciné propagandě, jsou obecně v menšině. Přišli najednou o svou možnost zasáhnout do chodu systému a jen bezmocně sledují nástup populismu. V České republice to ještě umocňuje špatný stav pravicových stran.

Ty musí najít program, lidi a cestu ke svým voličům. Voliči zase nesmějí rezignovat a musejí přijít k volbám. I za cenu toho, že místo favorita volí jen to menší zlo. Ale i to je cesta k zabránění tomu, aby vyhrálo to největší zlo.


Převzato z Pravého břehu

Autor článku