Byl jednou jeden kapitalismus

Knižní žánr „stručné dějiny libovolného obecného tématu“ pomalu ztrácí smysl: příslušné heslo na Wikipedii vás nabrífuje za půl hodiny a v ušetřeném čase se můžete proklikat třeba až k tanganické epidemii smíchu a tanečnímu moru roku 1518.

Jürgen Kocka: Capitalism: A Short History – vyšlo v nakladatelství Princeton University Press v lednu 2016. 205 stran, 18 dolarů (verze pro Kindle).

Chce to tedy vždycky něco extra. U knihy Capitalism: A Short History (česky Kapitalismus: stručné dějiny, v originále Geschichte des Kapitalismus) jím je osoba autora. Sudetský rodák Jürgen Kocka patří k předním německým historikům, vedl berlínské Vědecké centrum pro sociální výzkum a před tím i postupimské Centrum pro soudobé dějiny, které v roce 1992 založil. Podobně jako nedávno recenzovaná monografie Hubris Alistaira Allana Horna, i Kockův Kapitalismus je destilátem jedné dlouhé badatelské kariéry. Takže?

Wo sind die Österreicher?

První bod jde ke Kockovi za to, jak čtenáři zprostředkovává posledních dvě stě padesát let myšlení o tržní ekonomice. Nedělá to tak polopaticky jako Tomáš Sedláček v Ekonomii dobra a zla, ale to mu jde ke cti. Marx, Weber, Schumpeter (další rodák!), Keynes, Polanyi: kritického představení hlavních myšlenek se tu dočkají všichni důležití obhájci i odpůrci kapitalismu… bohužel až na představitele Rakouské školy. O filozofickém směru, který v západním světě inspiroval vlnu privatizace a snižování daní v 70. a 80. letech v knize není ani zmínka, stejně jako o jejím představiteli Ludwigu von Misesovi; Friedrich Hayek se dočkal jedné poznámky pod čarou.

Schválně píšu „o tržní ekonomice“, a ne o „kapitalismu“. Jak Kocka připomíná, do devatenáctého století se psalo nejvýš o kapitálu a kapitalistech, o ekonomickém systému založeném na pohybu kapitálu se ale přemýšlelo jen málo – a pak se stejně mluvilo o „obchodu“ nebo „obchodující společnosti“. (Mimochodem, před časem jsme si tu ukázali, že se pojem „socialismus“ rozšířil dřív než „kapitalismus“.)

Druhý bod si autor zaslouží za rozbor ekonomických vztahů ve středověkých a starověkých společnostech v Evropě, na Blízkém východě a ve východní Asii. Obchodovalo se všude, takže proč kapitalismus prorazil jako určující společenský princip právě v Evropě? Důvodů bylo podle Kocky několik, od dobývání kolonií po první náznaky industrializace. Nejpřesvědčivější teorií je ale propojení ekonomické a politické moci: „Kupci, kteří v Evropě podporovali kapitalismus, nebo přinejmenším jejich člení představitelé, uplatňovali přímý vliv na politiku – částečně díky symbióze s vládci městských států a svobodných měst, které měly civilní vlády, částečně skrze blízké vztahy s těmi, kteří drželi politickou moc a potřebovali finanční podporu, částečně prostřednictvím formálních organizací, jako byly cechy. Naproti tomu obchodníci v Číně, stejně jako v Arábii a Indii, museli sedět v předsíních mocných a do budování státu byli zapojeni mnohem méně než jejich protějškové v Evropě.“

„Bylo by chybou vnímat trh a stát výlučně jako dva protipóly,“ píše jinde Kocka – a jím vyprávěný příběh kapitalismu přesvědčivě ukazuje, že se obě instituce vyvíjely ruku v ruce.

Kocka – Wiki: 1:0

První bolístku Kockova Kapitalismu, když tedy absenci Rakušanů přijmeme jako daň za stručnost, poznáte už z ukázky: je jí poněkud únavný sloh, především dlouhá souvětí. Našel jsem jedno bezmála na půl normostrany a nebyl to ojedinělý úlet. U knihy, která v názvu slibuje stručnost, a tedy snad i stravitelnost, to bolí obzvlášť. Stejně jako občasný bulšit, ve kterém se za spoustou vznosných slov schovává banálnost.

Začali jsme Wikipedií, na konec se k ní vraťme. Hesla Capitalism a History of Capitalism jsou přece jen ještě stručnější než Kockova kniha. Wikipedie nenabízí tak hluboký vhled do myšlenek ekonomických teoretiků, tolik drobných historických pikošek (věděli jste, že třetí největší florentská banka poloviny 14. století měla 16 poboček v několika státech a 32 manažerů?), ani tolik obohacujících spekulací o tom, proč kapitalismus překonal jiné ekonomické systémy a proč se to stalo právě v Evropě a právě v novověku. Capitalism: A Short History tedy se ctí prochází testem – i když k dokonalosti jí ještě pár zásahů redakce chybí.