Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Důchody očima kandidátů na prezidenta. Má reforma penzí vůbec ještě smysl?

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
16. 12. 2022
 23 435

Důchodová bilance se dál propadá do minusu, čím dál víc se mluví o pozdějším odchodu do penze a znovu se řeší i nižší valorizace. Penzijní reforma je jedním z hlavních politických témat už dlouhé roky, zatím však byla stále odkládaná. Není na její realizaci už pozdě? Nebyla by vhodnější nějaká jiná alternativa? I na to odpovídali kandidáti na prezidenta 2023.

Důchody očima kandidátů na prezidenta. Má reforma penzí vůbec ještě smysl?
Kandidáti na prezidenta 2023 / Zdroj: Koláž Finmag.cz

Penzijní krize v České republice je tématem třetí anketní otázky v pětidílném speciálu webu Finmag.cz, v němž až do konce roku pokládáme prezidentským kandidátům pět okruhů otázek na zásadní ekonomická témata, která bude Česko v následujících letech řešit. Možnost vyjádřit se dostali všichni schválení kandidáti, někteří z nich ale ani přes opakované výzvy neodpověděli. V prvním díle jsme se ptali na cesty ke snížení zadlužení země, ve druhém na energetickou soběstačnost.

V Česku je celkově přes 2,8 milionu důchodců, výraznou většinu (2,36 milionu) tvoří starobní důchodci. Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun na přibližně 19 500 korun. Podle zákona se důchod valorizuje pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. V loňském roce výdělek reálně rostl o 2,1 procenta.

Prezidentští kandidáti 2023

Do prezidentské ankety jsme původně oslovili devět kandidátů, které zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vypadla ze seznamu schválených kandidátů Denisa Rohanová, naopak do něj přibyl Karel Diviš, kterého jsme následně oslovili také. Otázky jsme tedy rozeslali těmto uchazečům o Hrad (abecedně řazeno):

  • Andrej Babiš
  • Jaroslav Bašta
  • Karel Diviš
  • Pavel Fischer
  • Marek Hilšer
  • Danuše Nerudová
  • Petr Pavel
  • Josef Středula
  • Tomáš Zima

Rychlejší růst důchodů prosadila ve Sněmovně před pěti lety vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zatímco do konce roku 2017 stát počítal třetinu růstu reálných mezd, od roku 2018 je to už zmíněná jedna polovina. Od roku 2024 by důchody opět mohly růst pomaleji. Část vládní koalice totiž otevřeně hovoří o možnosti nižší valorizace důchodů.

Dalším nástrojem, jak ušetřit na státních výdajích, je pozdější odchod do důchodu. Jak v říjnu řekl webu Seznam zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, důchodový věk by měl v příštím desetiletí začít růst nad současný strop 65 let. Zároveň ale dodal, že současná vláda na sebe toto rozhodnutí ještě brát nemusí.

Proč je snaha o ušetření na penzích v současné době klíčová? „Blíží se třicátá léta, do důchodu začne nastupovat generace Husákových dětí. Nejenže je početně silná, ale na prahu dospělosti zažila nástup svobodného podnikání a dařilo se jí vydělávat, takže odváděla nemalé sociální pojištění,“ upozornil v rozhovoru pro Finmag.cz Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností. „Ten náraz, až těmto lidem vznikne nárok na starobní důchod, může být pro důchodový systém fatální,“ varoval.

Víc než kdy dřív se tak řeší téma dlouho odkládané penzijní reformy. Vláda v programovém prohlášení slíbila, že ji předloží do konce příštího roku. Je na to ale v současné složité situaci vůbec prostor? Jak jinak by se ještě dala penzijní krize řešit? Kandidátům na prezidenta jsme položili následující otázky:

Jak by mělo Česko postupovat v otázce penzí? Mělo by dál usilovat o penzijní reformu, nebo by bylo lepší podniknout jiné kroky?

Jaroslav Bašta

Jaroslav Bašta

Poslanec hnutí SPD, bývalý ministr bez portfeje

Souhlasíte s názorem?

-
+180
+

Krizi současného penzijního systému zahájila již Topolánkova vláda, která vytunelovala jeho účet tím, že si nemalou část prostředků přesunula pro záplatování děr státního rozpočtu. Od té doby se neustále spekuluje v různých penzijních komisích, ale výsledek se do dnešních dnů nedostavil.

Domnívám se, že na nějakou reformu je pozdě, že je třeba zcela z gruntu připravit nový model penzijního zabezpečení, na základě hlubokého ekonomického, demografického, sociálního a společenského rozboru. Současné představy našich „zkušených“ ministrů a poradců o snižování důchodů, prodlužování věku odchodu do důchodu, přípravy nepřeberného množství variant valorizace penzí, jsou jen předpokladem chaosu a improvizace, která už dnes straší lidí, kteří se bojí, že se důchodu nemusí vůbec dočkat.

Domnívám se, že i dnes na důchody je. Stačí jen nevyhazovat peníze za předražené stíhačky, přestat podporovat válku na Ukrajině (nemám na mysli v rozumné míře pomoci v humanitární oblasti), nepromarnit miliardy korun na výcvik ukrajinských bojovníků a tak dále).

Karel Diviš

Karel Diviš

Podnikatel v informačních technologiích

Souhlasíte s názorem?

-
-1
+

Už 20 let zpátky významní čeští ekonomové jako například David Marek ve svých pracích jednoznačně poukazovali na to, že ve chvíli, kdy půjde do důchodu generace Husákových dětí, není jiná varianta než posílit průběžný systém posunutím hranice věku odchodu do důchodu. Všechny další cesty mohou být dobré, ale lidé, kteří peníze nemají, stejně nejsou schopni peníze ušetřit v žádném doplňkovém pilíři. Jiní lidé se zabezpečí formou diverzifikace, tedy například formou investic do akcií, nemovitostí a podobně.

Zde také vidím velkou chybu všech předchozích vlád v tom, že dovolily, aby se strukturální deficit tak zásadně navýšil.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Senátor, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Souhlasíte s názorem?

-
-119
+

Důchodový systém v České republice není dlouhodobě udržitelný. Čím dříve připravíme odpovídající reformu, tím lépe. Není na co čekat. A protože půjde o nepopulární kroky, jejich prosazení bude vyžadovat též jistou dávku politické prozíravosti a odvahy.

Bez vyjednání politické dohody, která zabezpečí, že se důchody nebudou měnit každé volební období, ale že naopak dohoda vydrží dvacet let, to nepůjde. Očekávám, že by se nad vládními návrhy měla od počátku setkávat skupina reprezentující všechny důležité politické síly v zemi.

Pro reformu je možné hledat inspiraci v zahraničí. Lze využít i doporučení Světové banky nebo OECD. Nabízí se nechat se inspirovat modelem penzijní reformy například ve Švédsku.   

U této otázky ale není názor prezidenta rozhodující. Jeho pravomoc ani nezahrnuje možnost předkládat návrhy zákonů. Prezident nemá legislativní iniciativu a ani by nedávalo smysl, aby v této věci měl silný názor. Ale může pomoci vytvořit podmínky pro to, aby se o této otázce vedly politické diskuse. Neboť prezident může využít své autority a pomoci s formováním politické dohody. V tomto smyslu jsem připraven v roli prezidenta pomoci s důchodovou reformou.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Senátor, lékař, vysokoškolský pedagog

Souhlasíte s názorem?

-
-87
+

O potřebě změny penzijního systému není třeba polemizovat, protože data jsou neúprosná. Populace stárne, v horizontu příštích čtyřiceti let se zvýší počet penzistů ze současných 2,4 na 3,2 milionu. To souvisí i s tím, že kolem roku 2035 dosáhne důchodového věku početná skupina „Husákových dětí“ a pracovní trh přijde o desetitisíce pracujících. Je tedy zásadním úkolem tento výpadek na trhu práce zacelit. Součástí problému jsou i občané v exekucích, kterých je v ČR přes 700 tisíc. Ti pak často pracují „na černo“ a stát přichází v důsledku neplacení daní o značné prostředky. Druhá skupina jsou rodiče (především matky) s malými dětmi. Domnívám se, že právě zde je velký nevyužitý potenciál. Je třeba daňově zvýhodnit částečné úvazky a zajistit dostatečný počet míst v mateřských školkách, aby mohly především mladé rodiny jednodušeji skloubit rodinný a pracovní život. Další skupinou jsou pracující senioři, které je například prostřednictvím nižšího zdanění třeba motivovat k setrvání na pracovním trhu i po dosažení důchodového věku.

Je třeba také motivovat lidi prostřednictvím doplňkového penzijního spoření. Podporuji proto vznik státního penzijního fondu a změnu poplatkové politiky soukromých penzijních fondů.

V minulém období jsem byl členem Komise pro spravedlivé důchody. V důsledku nekooperace mezi MPSV a MF žádná skutečná reforma představena nebyla, byly navrženy pouze částečné změny. Z tehdy diskutovaných bodů jsem zastáncem zavedení minimálního důchodu (takzvaného nultého pilíře) pro všechny, kteří splní zákonnou povinnost. 

Fakt, že 14 tisíc seniorů musí vyžít s méně než pěti tisíci korun na měsíc a že 90 tisíc seniorů (ve velké většině ženy) pobírá důchod nižší než deset tisíc korun, je nepřijatelný.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

Ekonomka, emeritní rektorka Mendelovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
-91
+

Přijetí důchodové reformy je klíčové. Plně si uvědomuji složitý život našich seniorů. Za své téma dlouhodobě považuji otázku důstojného stáří a kvality života, na které mají vliv nedostupná zdravotní péče v některých regionech, nedostatečné kapacity sociální péče i chybějící zařízení starající se o dlouhodobě nemocné.

Petr Pavel

Petr Pavel

Armádní generál Armády ČR ve výslužbě, bývalý předseda vojenského výboru NATO

Souhlasíte s názorem?

-
+8
+

V otázce důchodové reformy nám v mnoha ohledech už ujel vlak. Předchozí vlády měly mnoho příležitostí důchodovou reformu zrealizovat ještě v době, kdy na to byly peníze a čas.

Důchodovou reformu potřebujeme, vláda ale bude potřebovat hodně odvahy a především prostředků, aby se ke skutečné reformě odhodlala.

Dokud neproběhne reforma, tak můžeme důchodový systém pouze upravovat drobnými kroky k vyvažování příjmů a výdajů, například posouváním věku odchodu do důchodu. To ale není ta správná cesta. Systém se sice nezhroutí, ale budoucí důchody budou v důsledku chybějící reformy velmi nízké.

Tomáš Zima

Tomáš Zima

Emeritní rektor Karlovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+72
+

Stárnutí populace je fakt, s kterým musíme jako společnost pracovat komplexně. Výše důchodů je jen jednou částí tohoto úkolu. Potřebujeme především náš sociální a zdravotní systém přepracovat na skutečnost, že lidé zhruba čtvrtinu života stráví v seniorním věku. Vytvořit podmínky, které budou podporovat jejich aktivní zapojení do života v rozličných podobách.

Senioři nejsou přítěží, právě naopak. Jsou to většinou zodpovědní a zkušení lidé, kteří mohou celé společnosti poskytnout nenahraditelné a jinde těžko získatelné služby. Potřebujeme katalog profesí pro individuální odchody do důchodu podle náročnosti povolání. Předčasný odchod do důchodu by se neměl penalizovat, ale být individuálním rozhodnutím s čerpáním podle odpracovaných let.

Ale klíčový je celkový přístup. Nesmíme přemýšlet stylem „my ekonomicky činí“ a „oni důchodci“. Společnost bude vypadat jinak, systém musí být mnohem průchodnější, individuální a podporovat aktivitní přístup lidí.

Kdo má nejlepší názor?

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
21
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketadůchodyočima expertůpenzepenzijní reformaprezidentprezidentské volbyprezidentské volby 2023
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo