Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Katastrofa maďarské regulace cen paliv. Orbán ukazuje cestu do pekel

Martin Lindák
Martin Lindák | 24. 8. 2022 | 11 komentářů | 306 539
benzinekonomikaMaďarskopohonné hmotyregulace

Na škody, které dokáže způsobit regulování cen, dneska jen těžko naleznete lepší příklad než Maďarsko. Právě tahle země už několik měsíců reguluje cenu paliv, tedy benzinu a nafty. Dokonale tím ilustruje, jak scestný takový zásah státu do svobodného trhu může být. Pojďme si ukázat proč.

Katastrofa maďarské regulace cen paliv. Orbán ukazuje cestu do pekel

Proč neregulovat ceny benzinu a nafty? Maďarský příklad mluví za vše (ilustrační foto)

Zdroj: gme_stuff / Shutterstock.com

Vysvětlování ekonomických teorií a pouček je za běžných situací dost neatraktivní. Na obrátkách ovšem nabírá, když se použije nějaký dobrý příklad. A jelikož Evropou aktuálně zmítá válka, vysoká inflace, rostoucí úroky a ceny energií, najdou se i populističtí politici, kteří rádi zachraňují obyvatelstvo všelijakými opatřeními, která často jdou právě proti ekonomické teorii.

Jedním z takových příkladů je Maďarsko, které začalo už 15. listopadu minulého roku regulovat ceny pohonných hmot. Důvodem byla rychle rostoucí inflace, která tehdy dosahovala dnes už směšných 7,4 procenta.

Benzin
Shutterstock

Zaklekne Fialova vláda na pumpaře? Priority Česka přece leží jinde

Regulace marží u pohonných hmot nepomůže. Mnohem důležitější je, co by měla vláda udělat, až nebude dost benzinu, upozorňuje v komentáři Pavel Jégl.

Přesto se maďarský premiér Viktor Orbán rozhodl ceny paliv zastropovat. O něčem podobném, regulaci marží, se aktuálně přemýšlí i v Česku.

„Ekonomická teorie je sice hezká věc, ale mezitím člověk musí žít: na benzince musí zaplatit a musí si koupit jídlo. Opozice a kdokoli jiný může sice argumentovat, zda jde o dobrý krok, nebo ne, ale důchodce, rodina s dětmi a vlastně my všichni musíme jít do obchodu a zaplatit. A správné je neplatit současnou cenu, ale cenu, kterou jsme platili dřív. A tak to je dobře, kdo říká, že ne, tak nerozumí životu," řekl Orbán.

Z pohledu politiky je to sice líbivý výrok, ale realita funguje jinak. Další měsíce to ostatně jasně ukázaly.

V Maďarsku nastaly obě situace. Na jedné straně regulace státu, na druhé přeshraniční turistika za levnějšími palivy.

Proč (ne)regulovat ceny?

Optikou dnešního světa je zajímavé, že ještě 8. listopadu nebyla cena benzinu a nafty příliš vysoká. Oba typy pohonných hmot stály přibližně 36 Kč za litr. To sice bylo víc než během pandemie, ale jejich růst byl přirozeným důsledkem zvyšující se poptávky: znovu se víc cestovalo. Maďarská vláda přesto od 15. listopadu začala regulovat cenu základních paliv a zafixovala ji na 480 forintech za litr, v přepočtu podle tehdejšího kurzu zhruba 33 Kč.

Co se stalo v následujících měsících, nejlépe ilustruje základní graf z ekonomie: závislost nabídky a poptávky. Tržní cenu zde určuje místo na ose Y odpovídající průsečíku obou křivek. V případě, že je cena benzinu, nafty či jiného zboží regulována a posune se níž, než je cena tržní, vzniká nerovnováha a poptávka převyšuje nabídku. Ještě horší je tento efekt u vybraných produktů, jako jsou právě pohonné hmoty: lidé si uvědomí, že je třeba se předzásobit. A nebo přijdou nakupovat zboží lidé ze zahraničí, kde je dané zboží či produkt dražší.

V Maďarsku přitom nastaly obě tyto situace. Na jedné straně regulace státu, na druhé přeshraniční turistika za levnějšími palivy. K tomu se následně přidá rozhodnutí některých výrobců, kteří si řeknou, že prodávat za dlouhodobě regulovanou cenu se jim zkrátka nevyplatí. Nejenže jim „sežere“ marži, ale nepokryje ani náklady. V takovém případě ale nemá smysl podnikat a sníží se tím i nabídka. Nezvratným důsledkem pak je ještě větší propast a situace, kdy poptávku už nelze uspokojit.

Samozřejmě i tady platí, že každé zboží - tedy i benzin či nafta - má jistá specifika. Do výroby benzinu a nafty například spadá hned několik stran, kde každá z nich nasazuje svoji marži. A stejně tak si každá ze stran může v jiném okamžiku říct, kdy svůj byznys radši zavře. Obecně se uvádí, že rafinerie má při výrobě benzinu marži od 0,5 do 3,5 %. U nafty to je 3 až 6,5 %. Pak je tu přeprava a samotný prodej, kde se marže pohybuje od 7 do 12%.

A pak je tu stát. I ten si do ceny pohonných hmot promítá svou „marži“, tedy spotřební daň a DPH. Tahle část je největší a tvoří až téměř polovinu konečné ceny.

Maďarská vláda prakticky přesouvala své problémy na jiné, například na banky.

Vysoké marže MOL group

V krizových obdobích pak platí, že rostou především marže samotných rafinerií, které tím kompenzují nejistý budoucí vývoj cen. Paradoxem v případě Maďarska je ovšem fakt, že MOL group, která má v Maďarsku 44% podíl na trhu, vyrábí naftu a benzin z ruské ropy. Ta se přitom prodává se slevou kolem třiceti procent, což je hezky vidět právě i na rafinérské marži. Přesto začaly vznikat v prodeji ropy problémy, i když by zde prostor pro zlevnění logicky měl být.

Ekonomie lidskou řečí

Líbí? Text vznikl ve spolupráci s kanálem Ekonómia ľudskou rečoukterý se věnuje ekonomii, financím či daním a odvodům. Jeho cílem je dostat finanční gramotnost a ekonomické myšlení mezi lidi. Podpořit ho můžete třeba na Patreon.com.

Čerpací stanice proto postupně začaly samy omezovat prodej zlevněných pohonných hmot, protože poptávka po nich se zvýšila nejen ze strany Maďarů, kteří se chtěli předzásobit (protože se ještě nevědělo, do kdy bude regulace trvat), ale i kvůli benzinové turistice Slováků a ostatních sousedních zemí. Do toho tržní ceny benzinu a nafty postupně rostly napříč Evropou, zejména pak po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

O zvýšené poptávce hovoří i statistiky. V prosinci 2021 vzrostla například poptávka po naftě o devět procent oproti předpandemickému prosinci 2019, přičemž v předchozích měsících to bylo kolem dvou procent. Později v dubnu se mluvilo už o dvacetiprocentním růstu spotřeby paliv. Některé čerpací stanice tak omezily množství litrů na den za regulovanou cenu a jiné raději rovnou zavřely, protože měly tak nízkou marži, že regulovaná cena jim ji srazila prakticky na nulu.

Vláda si toho všimla a snažila se to látat různými opatřeními. Patří mezi ně finanční pomoc ohroženým čerpacím stanicím, zmrazení splátkových kalendářů či výhodnější úvěry. Prakticky tím přesouvala své problémy na jiné, například na banky.

Regulace cen paliv po Česku

Sáhne po něčem podobném Česko, ptáte se? Dost možná ano, cílem ale není regulovat koncové ceny jako v Maďarsku. Ministerstvo financí se po nedávném vyhodnocení dat z kontrol cen a marží pohonných hmot rozhodlo, že připraví cenovou regulaci v podobě zastropování maximální výše marže čerpacích stanic a maximální výše ceny u distributorů pohonných hmot. Hlavním důvodem je, že červencová data potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv. Marže v červenci dosáhly u nafty 5,40 Kč za litr a u naturalu 95 dokonce 5,60 Kč za litr, zatímco dlouhodobě se pohybovaly kolem hodnot 3,39 Kč u nafty a 2,55 Kč u benzinu. O případném zavedení cenové regulace resort rozhodne v dalších týdnech podle vývoje na trhu, aktuálně má její návrh k dispozici Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a Unie nezávislých petrolejářů.

Po invazi se začaly problémy kupit a vláda tak 10. března omezila nakupování za regulovanou cenu tím, že všechna auta nad 7,5 tuny musela platit cenu tržní. Pro zahraniční řidiče navíc toto omezení platilo už od 3,5 tuny. Všechna tato opatření ovšem vedla jen k tomu, že řidiči náklaďáků chtěli stále tankovat za regulovanou cenu a k uklidnění situace byl na několika místech potřeba i zásah policie.

Co je největším paradoxem na celé situaci? Tím největším vítězem je vláda, která ceny zastropovala.

Hrozí nedostatek paliv

I samotný MOL nakonec uznal, že poptávka zásadně vzrostla a v některých případech má problém s dodávkou paliv. Navíc pumpy, které nepatří koncernům jako MOL, Shell nebo OMV a jsou většinou v menších městech a mimo lepší místa, začaly trpět nejen kvůli nižší marži, ale i nižší poptávce; zafixované ceny totiž odstranily přirozený rozdíl mezi cenami na dálnici a mimo ně, kam běžně mířili řidiči, kteří chtěli ušetřit.

Anketa

Mělo by k regulaci cen sáhnout i Česko?

Nakonec se 27. května vláda rozhodla omezit prodej zlevněného benzinu a nafty cizincům úplně, za což dostala hned varování od Evropské komise. Důvodem je, že na základě směrnice o službách musí země EU zajistit, aby společnosti nediskriminovaly příjemce služeb vyššími cenami na základě jejich národnosti či země pobytu.

V současnosti platí, že cena 480 forintů za benzin a naftu bude platit až do 1. října. Tedy alespoň v té omezené formě, jelikož z regulované ceny pro všechny je nyní prakticky regulovaná cena jen pro maďarská auta do 7,5 tuny. Navíc MOL koncem června oznámil, že umožní za regulovanou cenu tankovat jen 50 litrů denně, s výjimkou kombajnů kvůli sklizni a vozidel od 3,5 do 7,5 tuny.

Kvůli zvýšené spotřebě nafty v zemědělství, regulaci cen, požáru v rafinerii MOLu v Százhalombaty a problémům v rafinerii v rakouském Swechatu ovšem Maďarsku hrozí nedostatek paliv.

Co je ovšem největším paradoxem na celé situaci? Tím největším vítězem je vláda, která ceny zastropovala. Jelikož i v Maďarsku je spotřební daň z paliv v zásadě fixní položkou, která nezohledňuje cenu. Tím pádem čím více paliv se prodá, tím více vláda na spotřební dani vydělá.

V drtivé většině případů zkrátka není regulace cen dobrým řešením a maďarská cesta regulace cen paliv to jen dokonale ukázala.

Kam dál? Dopady války na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Martin Lindák

Martin Lindák

Vystudoval obor finance na Národohospodářské fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě. Od začátku studia spolupracoval s Nadáciou F. A. Hayeka a působil v ní jako analytik. Od srpna 2019 pracoval jako redaktor magazínu Index. Věnoval se primárně makroekonomickým tématům a veřejným financím. Dnes pracuje jako analytik Finstat.