Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Je čas transformovat energetiku, ruský fosil by měl být pro Česko v EU výzvou

Jan Palaščák
Jan Palaščák | 13. 6. 2022 | 2 343
energetikafosilní palivanázorobnovitelné zdrojevláda

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě stagnuje. Poukazuje to na jednu nebezpečnou vlastnost převažujícího českého vztahu k Evropské unii. Dokud se nedomluvíme na cíli, neuděláme ani ťuk. České předsednictví EU nám vzhledem k neklesající spotřebě fosilních paliv z Ruska dává vhodnou příležitost opustit perspektiv cílů a začít změny konečně realizovat.

Je čas transformovat energetiku, ruský fosil by měl být pro Česko v EU výzvou

Přechod na obnovitelné zdroje je řešením hned čtyř problémů, kterým v Česku čelíme. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Ruský režim získal od začátku války přes 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) v platbách za export fosilních paliv – ropy a ropných produktů, zemního plynu, zkapalněného plynu a uhlí. Ukazuje to dnes zveřejněná analýza Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Státy Evropské unie jsou přitom zodpovědné za 61 % této částky a jenom zlomek posílají v podobě pomoci na Ukrajinu.

Pokud tedy Česko a Evropská unie opravdu chtějí pomoci ukončit válku na Ukrajině, musí přestat nakupovat ruská fosilní paliva. Pro Česko je to zásadní výzva i vzhledem k začínajícímu českému předsednictví EU.

Ukrajinská klimatoložka a členka Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Svitlana Krakovská nedávno v rozhovoru pro Deník N uvedla: „Změna klimatu a současná válka mají stejnou příčinu, a to naši závislost na fosilních zdrojích. Válku v podstatě dotujeme z peněz, jimiž Rusku platíme za ropu a plyn a které tvoří víc než polovinu jeho příjmů. Kvůli tomu mohlo Rusko vyzbrojit armádu, válku začít a dál v tom pokračovat. A zároveň právě spalováním fosilních paliv měníme zemskou atmosféru. Pro mě je to spojení velmi jasné. Rusko nic jiného než přírodní zdroje k prodeji nemá.“

Rozvoj elektromobility, ať už osobní či hromadné, by byl nejrychlejší cestou k odstřižení se od dovozu ruské ropy.

Rozvoj obnovitelných zdrojů stagnuje

Zpráva přichází i v momentu, kdy Evropský parlament odhlasoval zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Česko je přitom jedním z největších oponentů dekarbonizace osobní dopravy a zároveň jednou ze zemí, které si vyjednaly výjimku z evropského embarga na dovoz ruské ropy.

Rozvoj elektromobility, ať už osobní či hromadné, by byl nejrychlejší cestou k odstřižení se od dovozu ruské ropy. Export ropy a ropných produktů přitom tvoří více než polovinu ruských zisků z fosilních paliv.

Největší importéři fosilních paliv z Ruska

Rusko importCenter of research on energy and clean air

Projednávání konce spalovacích motorů už nebude tolik v gesci českého předsednictví, jako budou další části evropské legislativy. Mezi ty nejdůležitější, i na základě uniklých priorit českého předsednictví, bude patřit Směrnice o obnovitelných energiích (RED - Renewable energy directive), jejímž základním cílem je navýšit podíl obnovitelných zdrojů v EU z 32 na 40 procent do roku 2030 a zároveň Směrnice o energetické úspoře (EED - Energy efficiency directive), která má zase za úkol dosáhnout 39 % úspor energií oproti referenčnímu roku 1990.

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku přitom posledních deset let stagnuje. Poukazuje to na jednu nebezpečnou vlastnost převažujícího českého vztahu k Evropské unii. Dokud se nedomluvíme na cíli, neuděláme ani ťuk. A s ohledem na pokles celkových nákladů na realizaci nových instalací obnovitelných zdrojů, které za posledních deset let klesly o 70 až 80 %, to nelze zdůvodnit ani nezvládnutým solárním boomem z let 2010 až 2012.

České předsednictví EU nám vzhledem k neklesající spotřebě fosilních paliv z Ruska dává vhodnou příležitost opustit perspektivu cílů a začít změny konečně realizovat. Ve výsledku vyjde nastejno, jestli bude nárůst obnovitelných zdrojů o 40 procent dosažen v roce 2031, nebo 2029. Nebo zda to bude místo toho 39,7 %.

Ze všeho nejdůležitější jsou legislativní změny, které by umožnily rychlou modernizaci české energetiky.

Příležitost pro vládu

Česká vláda má v rámci předsednictví ideální příležitost ukázat, že nechce stát v cestě ambicím celé Evropy. Že chce naopak začít činit konkrétní kroky na domácí půdě tak, aby šla ostatním členským státům příkladem co se snižování bezpečnostní i uhlíkové stopy a zvyšování energetické nezávislosti týče.

Vladimir Putin
Shutterstock

Putin v Evropě doluje energetickou rentu. A klidně může přitvrdit

Rusko na vývozu ropy a plynu během války královsky vydělává. Tolik, že si bude moci dovolit nás od plynu odstřihnout, píše v komentáři Pavel Jégl.

Právě nyní se rozhoduje o rozdělování finančních prostředků (250 miliard korun) z Modernizačního fondu, který stále ve velké míře podporuje i fosilní paliva. Fond by měl přitom naopak podporovat primárně rozvoj obnovitelných zdrojů.

Vláda by také měla brzy přijmout nařízení o provozní podpoře výroben elektřiny a tepla, které zatím zcela nepochopitelně neobsahuje žádnou podporu pro velkokapacitní solární elektrárny, a to ani tu tržně nejzajímavější – pomocí aukčních mechanismů.

Ze všeho nejdůležitější jsou ovšem legislativní změny, které by umožnily rychlou modernizaci české energetiky, ať už v rámci zrychlených povolovacích procesů, digitalizace či legalizace konkrétních nízkouhlíkových technologií a nových právních forem, stěžejních pro rozvoj nízkouhlíkové decentralizované energetiky. To vše musíme urychlit, abychom tak výrazně zvýšili tempo rozvoje obnovitelných zdrojů.

Přechodem na obnovitelné zdroje energie a investicemi do energetických úspor zajistíme nezávislost na dovozu paliva.

Řešení čtyř problémů

Přechod na obnovitelné zdroje je řešením hned čtyř problémů, kterým v Česku čelíme. Vypnutím uhelných a plynových elektráren a tepláren dosáhneme lepší kvality ovzduší a zlepšení zdraví populace.

Anketa

Měla by se vláda více zaměřit na obnovitelné zdroje?

Česko má páté nejznečištěnější životní prostředí v Evropě, jak vyplývá z žebříčku Index Prosperity. Přechodem na obnovitelné zdroje energie a investicemi do energetických úspor zajistíme nezávislost na dovozu paliva, ať už plynu, ropy či uhlí. Je tedy řešením bezpečnostním.

Domácí zdroje také nebudou závislé na globální situaci a budou výrazně levnější. Jsou tedy řešením chudoby a ekonomické krize. A v neposlední řadě, obnovitelné zdroje energie jsou bezemisní a pomůžou zachovat stabilní klima pro naše děti a další generace.

Vláda má před sebou jedinečnou příležitost. Sáhnout po řešení, které nás ušetří hned čtyř největších problémů současného světa. Chopí se jí?

Kam dál? Energetika na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Jan Palaščák

Jan Palaščák

Vystudoval ekonomii a filosofii na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2011 založil obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market, v červenci 2018 jej prodal spolu s ostatními akcionáři skupině Bohemia Energy. V současnosti se věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo.