Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Socialistický sen o kapitalismu se vrací. Kdo nehraje, nevyhraje

Petr Fischer
Petr Fischer
10. 6. 2021
 16 952

Vzývaná i proklínaná – kuponová privatizace se vrací v podobě brněnského fintechového start-upu. Ten chce vydělat tím, že pomůže k penězům kuponovým akcionářům, kteří už dávno zapomněli, že kdy nějakými akcionáři byli. Sen o snadném zbohatnutí je i dnes stále živý.

Socialistický sen o kapitalismu se vrací. Kdo nehraje, nevyhraje
Zdroj: volné dílo

V přelomové době je možné všechno. Přechod od nedemokratického socialismu k demokratickému kapitalismu umožnil rychlou a snadnou akumulaci kapitálu v mnoha případech na hraně zákona. Státní majetek se během pár let přelil do rukou několika nejbohatších.

Dnes se jim říká oligarchové. Většina Čechů, kteří se stali těmi nejbohatšími, tak či onak kumulovali kapitál právě v té době.

Mělo to ale i svou lidštější tvář: kuponovka poskytla na nějaký čas spoustě lidí víru, že budou akcionáři, kapitalistickými spekulanty, kteří díky cenným papírům v domácích sejfech zvýší životní úroveň nejen sobě, ale i svým potomkům.

Byla to sice iluze, jejíž prozření často hodně bolelo, přesto jako naděje na zbohatnutí a lepší život žije i dnes. Bludičky (kapitalismu) nezhasínají nikdy…

Všechno může být „easy“, když máte ty správné nástroje ke správě svých investic. Všechno se dá spočítat. Je ovšem potřeba reagovat včas...

Na vlně obav

Vědomi si toho zjevně jsou v brněnském fintechovém startupu Stock Convertor stojícím za službou nazvanou Zapomenuté miliardy. Tenhle projekt poskytuje šanci dostat se k penězům z kuponovky, které už většina majitelů kuponů odepsala. Viditelně tím oživuje investiční apetit, který je i tak v Česku stále větší.

Zapomenuté miliardy
Shutterstock

Nemáte akcie z kuponovky? Nová služba hledá zapomenuté miliardy

V centrálním depozitáři zůstává přibližně 750 tisíc účtů, na něž jejich vlastníci zapomněli. Hodnotné akcie z nich obsahuje až 200 tisíc účtů, upozorňují autoři projektu.

Dlouhodobě nízké sazby v bankách přiměly mnoho lidí ke zhodnocování peněz na finančních trzích. Je to silný evropský trend. Vždyť i v tak konzervativní zemi jako je Německo, kde se pořád věří v jistotu hotových peněz, se v posledních letech rozjelo soukromé investování neuvěřitelným tempem. Během koronakrize tam přibylo dalších 600 tisíc nových investorů, zejména mezi mladými lidmi.

Právě oni v uzávěře ušetřili za dovolené a další společenské požitky a najednou jim bylo líto, že jejich peníze jen tak leží někde na kontě (anebo v polštáři či v peřiňáku). Nějaké cenné papíry tak má dnes každý sedmý Němec! A bude to ještě mnohem víc, přichází inflace a lidé se bojí znehodnocení.

Opatrnost a jistý odstup od investičního rizika, který je v Česku dán i špatnými zkušenostmi z doby kuponové privatizace, snadněji lámou moderní technologie. Řada mladých, kteří dnes nově investují, je přesvědčena, že investiční rizika omezí nové aplikace, jejichž algoritmy vše vyváží.

Všechno může být „easy“, když máte ty správné nástroje ke správě svých investic. Všechno se dá spočítat. Je ovšem potřeba reagovat včas. Sen o tom, že každý může být bohatý, má dnes podobu bitcoinu, který je etalonem obrovských zisků (na ztráty se už tolik nemyslí), a umělé inteligence, která posiluje stabilitu a bezpečí investic.

V západní civilizaci se nic zásadního nezměnilo. Pořád platí: kdo umí využít tu správnou chvíli, ovládá tajemství života.

Správný čas

Krásný obraz toho, co se dnes děje v lidských představách o investicích, nabízí poslední román anglického spisovatele Iana McEwana Stroje jako já. Hlavní hrdina románu se živí spekulacemi na trzích, sotva si tak vydělá na živobytí. Když do finanční hry zapojí svého umělého člověka Adama, vydělává najednou ohromné peníze.

Kuponová mánie

Moc mladí na to, abyste si kuponovku pamatovali? Nevadí, máme Wikipedii! Kuponová privatizace je privatizační metoda, při které občané státu dostanou možnost levného nákupu, případně obdrží zdarma takzvané kupónové knížky (to je ta podivnost na úvodní fotce) s určitým počtem kuponů (poukazů). Za ně mohou následně získat vlastnický podíl ve kterékoliv státem vlastněné společnosti k privatizaci určené.

Ideální způsob, jak socialismus (vše je státu) přerodit v kapitalismus (vše je soukromé). Aspoň se to tak zprvu zdálo. Zkušenosti po rozpadu Sovětského svazu, a to nejen Čechoslováků v 90. letech minulého stolení, ale ukázaly opak. Proto dnes Světová banka doporučuje pro transformující se ekonomiky zemí, kde je stát dominantní vlastník podnikové báze, jiné způsoby privatizace.

Adam je schopen rychle analyzovat a počítat, ale také umí v pravou chvíli nakoupit a prodat. Vláda nad tímto „pravým časem či chvílí“ je klíčem k úspěchu. Čas jsou peníze, a peníze pro změnu rostou v čase, tedy v tom pravém čase.

Ne, v západní civilizaci se nic zásadního nezměnilo, pořád platí antické – kdo má v moci kairos, komu přeje bůh vhodného času, tedy kdo umí využít tu správnou chvíli, ovládá tajemství života. Je tu ale přece jen jeden zásadní posun. Naladění na kairos bylo součástí dobrého života, jistého poznání a schopnosti vesmírné a jiné empatie. Kairos umožnoval vhled do jiných sfér. Dnes je, jak ukazuje i příklad z McEwanova románu, kairos součástí počítacího stroje či učící se umělé inteligence.

Pravý čas se dá z miliard dat spočítat, lze jej naprogramovat (pěkně ten princip umí vysvětlit matematik a miliardář Karel Janeček). A lidé se programují spolu s ním v investičním světě, v posilovně i doma při vaření. Konec konců také projekt Zapomenuté miliardy pracuje s algoritmy, které ze ztraceného času kuponové investice chtějí opět vytvořit ten správný čas pro její zhodnocení.

Dál platí, co na začátku 90. let. Kdo nesází, kdo nehraje, nevyhraje. Socialistický sen o kapitalismu, který nakonec dá podíl na zisku všem, se už rozplynul.

Na všechny nezbude

Na začátku 90. let minulého století lidé v Česku věřili tomu, že investice do akcií se dlouhodobě vyplatí. Vždyť přece každá americká rodina má doma akcie Coca-Coly nebo nějaké velké firmy, a díky tomu spoří na střechu nebo na nové auto. Proč by to nešlo i v Česku, vypráví mýtus 90. let. Jen si vybrat dobrou firmu a pečlivě sledovat její hospodaření.

Zkusíte své štěstí?

Někteří vydělali hned, jiní později. A někteří nevydělali vůbec, protože propásli ten správný čas. Velcí investoři, ze kterých se díky startovací prémii v kuponovce stali později oligarchové, se ale chovali jinak. Nečekali na pravý čas vrcholu růstu ceny získané akcie tak jako běžní akcionáři či „shareholders“, ale jako spoluvlastníci „shareowners“ aktivně zhodnocovali či prodávali společnosti, které v kuponovce dostali od státu darem.

Shareownerem, který mluví do poměrů ve firmě, by dnes chtěl být každý. Investiční portfolio by tím získalo na jistotě. Hedging, minimalizace rizik a maximalizace zisku, je mantrou doby, základním zadáním pro umělou inteligenci. Ve skutečnosti je ale naprostá většina běžných investorů jen více či méně šťastnými hráči v globální ruletě, která se nejenom nikdy nezastavuje, ale dokonce se točí stále rychleji.

Dál ale platí totéž, co na začátku 90. let. Kdo nesází, kdo nehraje, nevyhraje. Socialistický sen o kapitalismu jako automatu řízeném neviditelnou rukou trhu, který nakonec dá podíl na zisku všem, se už rozplynul. Zůstaly sny hráčů, kteří věří tomu, že zisky z investičního rizika se dají vymyslet a vypočítat.

Všude leží nějaké zapomenuté miliardy, jenom je najít a sebrat. Investovat své sny… ale nebojte – na všechny určitě nezbude!

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

kapitalismuskomentářkuponová privatizace
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo