Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Ve stínu koronaviru. Vláda chystá Dukovany II za stovky miliard

Luboš Palata
Luboš Palata | 5. 5. 2020 | 43 komentářů | 5 714

Jakkoli se může zdát, že vláda neřeší nic jiného než koronavirus, najde si čas i na jiná zásadní rozhodnutí. Minulý týden schválila dokument o dostavbě dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany. Jde o riskantní podnik za stovky miliard, který v ceně elektřiny můžou splácet ještě vnuci. Navíc zřejmě šitý na míru ruskému Rosatomu.

Ve stínu koronaviru. Vláda chystá Dukovany II za stovky miliard

Zdroj: Dukovany & řepka. Zdroj: Shutterstock

Je 27. dubna. Večerní tisková konference vlády, jakých bylo v posledních týdnech už tolik. Vystupuje místopředseda vlády Karel Havlíček. Jenže místo očekávaného oznámení dalších vládních opatření nebo jejich úprav začne mluvit o tom, že vláda schválila zásadní dokumenty k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany o další blok o výkonu 1200 MW. Jde o ekonomicky mimořádně náročný projekt, řeč je o sumách v řádech stovek miliard korun. Finančně to může být, jako by vláda oznámila rozhodnutí o zahájení výstavby průplavu Labe-Odra-Dunaj.

Na šestnáct roků

Aby bylo jasné, o jakém se bavíme časovém rozpětí – s výstavbou nových bloků Dukovan by se mělo začít v roce 2029. Hotovo by mělo být v roce 2036. Jde tedy o projekt na šestnáct let. Na otázku, proč se při takovém horizontu muselo rozhodovat právě teď, a ne třeba za měsíc, kdy Česko snad už nebude ve stavu koronavirového ochromení a nouzového stavu, není logická odpověď. 

Proto krok vlády Andreje Babiše budí podezření. Zvláště, když sám vicepremiér Havlíček označil smlouvy s ČEZ o dostavbě Dukovan, které schválila vláda, za zcela zásadní. „Je to klíčový krok k výstavbě nového jaderného bloku. S útlumem uhlí musíme posilovat jadernou energii,“ uvedl. Nebylo náhodou, že současně Havlíček oznámil výrazné seškrtání podpory solární elektřiny. Česko prostě v omezování emisí přehodilo na jadernou kolej.

Unie jádro nerada

To samo o sobě není při zeměpisných danostech Česka nepochopitelné. Česko patří navíc k několika málo zemím světa, kde většina veřejnosti nemá s jadernými zdroji zásadní problém a většinově jadernou energetiku podporuje. V současnosti je tak „jaderná cesta“ zřejmě ve veřejnosti jedinou průchodnou cestou „zelené revoluce“ v Česku. Je ale současně na straně pořizovacích nákladů při výstavbě elektrárny cestou velmi drahou.

S tím souvisí i to, že Evropská unie jádro nepočítá mezi obnovitelné zdroje. I ministr průmyslu přiznal, že tím se prodraží úvěrování výstavby. „Evropská unie má bohužel tendenci vytěsnit jádro z takzvaných udržitelných investic. To vede k tomu, že evropské banky nejsou moc ochotné nové jaderné zdroje financovat, což zvyšuje cenu úvěrů,“ řekl Havlíček. Česko tak zřejmě s pomocí jádra dokáže splní emisní limity, ale peníze na „jadernou cestu“ od Unie ani zvýhodněné úvěry nedostane.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Všechno riziko státu

Cena výstavby se na základě zkušeností z Finska či Slovenska, odhadují mezi 200–500 miliardami korun.

Do finanční pasti se stát dostává tím, že hodlá ČEZu garantovat výkup elektřiny, aby se společnosti výstavba vyplatila. „Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ nastínil schéma Havlíček. Kvůli tomu ale bude potřeba Sněmovnou protlačit samostatný zákon o nízkouhlíkové energetice, který by něco takového státu vůbec umožnil.

Ve smlouvě je také klauzule, která umožňuje ČEZu Dukovany II státu odprodat, kdyby se pro něj výstavba stala ekonomicky problematickou.

Nahrávka Rusům

Pochybnosti budí i zadání výkonu reaktoru právě na 1200 MW. Takový dnes nabízí jenom ruský Rosatom, respektive jeho reaktor upravený pod názvem MIR 1200, na model, který odpovídá normám Evropské unie. Konkurence reaktor o takovém výkonu nenabízí. Náhoda?

Jen několik dní po tiskové konferenci poslal podle zprávy novináře Miroslava Mareše na regionálním serveru Občasník Rosatom Central Europe vedení kraje Vysočina, kde stojí Dukovany, „humanitární dar“. Mimo jiné celkem sto kusů mýdla na ruce Mátový jasmín a Barbadoská aloe a 2000 litrů vody Fromin. Zda podobná zásilka na mytí rukou přišla i na Havlíčkovo ministerstvo průmyslu, o tom se zpráva nezmiňuje.

Autor je redaktor Deníku

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.