Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Ve stínu koronaviru. Vláda chystá Dukovany II za stovky miliard

Luboš Palata | 5. 5. 2020 | Celkem 43 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Novák | 5. 5. 2020 14:24

Zelená energie stojí 13 mld. ročně, biopaliva stojí 4 mld. ročně. Nějaké stovky miliard za výstavbu jsou úplně v pořádku. Splníme ty přiblblé emisní limity a zároveň zajistíme solidní zdroj energie na 60 let.

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 6. 5. 2020 16:34

Pochopte konečně, že ta elektrárna bude produkovat úplně stejnou elektřinu bez ohledu na to, jestli ji zaplatíte penězi, které stát vybere na daních, nebo penězi, které si stát půjčí od bank a které už nikdy bance nevrátí, protože si při splatnosti dluhu o té banky na splacení dluhu půjčí znovu a znovu a znovu... A pokud je možnost ušetřit daňové poplatníky navýšení daní, aniž by je to nějak vážně postihlo např. prostřednictvím nadměrného růstu cen, tak proč né? O žádné zázraky nejde. Zázrak by nastal, kdyby si stát půjčil peníze, nikomu nezaplatil a přesto by zde najednou stála nová elektrárna. To by byl teprve zázrak. :-)

A asi jste fakt padlý na hlavu, že to nechápete.

-15
+
-

Všech 43 komentářů v diskuzi.

Petr Novák | 5. 5. 2020 14:24

Zelená energie stojí 13 mld. ročně, biopaliva stojí 4 mld. ročně. Nějaké stovky miliard za výstavbu jsou úplně v pořádku. Splníme ty přiblblé emisní limity a zároveň zajistíme solidní zdroj energie na 60 let.

Nahlásit

+20
+
-

Petr Vorlíček | 6. 5. 2020 14:42 | reakce na Petr Novák - 5. 5. 2020 14:24

Jistě, s navíc je ta elektrárna ve skutečnosti uplně zdarma. Peníze si na ní vytiskneme, nikomu je vracet nemusime, ale vyrobená elektřina bude skutečná!!! No to bychom museli být padlí na hlavu, abychom do takového fuldozázraku nešli!!! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 8. 5. 2020 22:51 | reakce na Petr Vorlíček - 6. 5. 2020 14:42

Já psal, že je zdarma?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 16:34 | reakce na Petr Vorlíček - 6. 5. 2020 14:42

Pochopte konečně, že ta elektrárna bude produkovat úplně stejnou elektřinu bez ohledu na to, jestli ji zaplatíte penězi, které stát vybere na daních, nebo penězi, které si stát půjčí od bank a které už nikdy bance nevrátí, protože si při splatnosti dluhu o té banky na splacení dluhu půjčí znovu a znovu a znovu... A pokud je možnost ušetřit daňové poplatníky navýšení daní, aniž by je to nějak vážně postihlo např. prostřednictvím nadměrného růstu cen, tak proč né? O žádné zázraky nejde. Zázrak by nastal, kdyby si stát půjčil peníze, nikomu nezaplatil a přesto by zde najednou stála nová elektrárna. To by byl teprve zázrak. :-)

A asi jste fakt padlý na hlavu, že to nechápete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-15
+
-

Josef Fraj | 9. 5. 2020 18:25 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 16:34

Ano, elektrárna bude produkovat stejnou elektřinu, ale to tady přece nikdo nerozporuje, tak proč to pořád opakujete?

Problém je, že
1. pokud jsi stát půjčí, tak to vždy zaplatí občané. Když stát jakýmkoliv způsobem vytvoří nové peníze, tak v žádném případě nevytvoří nové reálné zdroje. Ve chvíli, kdy například začne nakupovat cement na dálnice, tak cena cementu znatelně stoupne a občané, kteří něco staví zaplatí navíc inflační daň ve vyšší ceně. Pro takového občana není rozdíl v tom, jestli navýšení ceny zaplatil jako zvýšenou daň na výplatní pásce nebo jako vyšší cenu v důsledku státního dluhu (jedna z mnoha věcí, které zjevně nechápete). VŽDYCKY to zaplatí občané v plné výši dluhu. A i kdyby stát nakrásně někdy začal splácet svoje dluhy jinak než dalšími, ještě většími dluhy, tak lidé už svoje peníze, které zaplatili v důsledku státního dluhu navíc, nikdy zpět nedostanou.

2. Takto zvýšená poptávka po cementu vyšle falešný signál investorům, že investice do cementáren jsou výhodné, takže vzniknou další cementárny. Ve chvíli, kdy je na dluh postavená dálnice hotová, tak poptávka po cementu klesne na původní výši a část cementáren se stane nadbytečná a zkrachuje. Stát se tomu pokusí zabránit dalšími dluhy a stavbou třeba kanálu Odra-Dunaj-Labe. Situace se bude opakovat, jenom ve větší míře. Větší dluhy a větší míra oloupení občanů inflační daní. Zároveň dojde k dalšími chybným investicím a jejich nahromadění zákonitě vyvolá další krizi. Toto je mechanismus, jak stát vyvolává cyklické krize. Stát a současný finanční systém jsou jejich základní příčina.

K tomu je třeba přičíst naprostou neschopnost státu účelně a efektivně zorganizovat jakoukoliv činnost. Zrovna ty dálnice jsou ukázkový příklad. Přestože máme jedny z nejdražších dálnic na světě, tak jejich kvalita je pochybná a stát není schopen stavět víc než jednotky kilometrů ročně. Plus korupce s tím spojená.

I když to vypadá, že dálnice jsou bohulibá věc, tak skutečností je, že stát oloupí ve vyšších cenách své občany o částku, která se rovná tomu dluhu, aniž by se jich ptal, chtějí-li dálnice nebo raději něco jiného. A nejsou to vždycky dálnice. Stát také například dotuje řepku, která poškozuje české zemědělství a znehodnocuje palivo, ve prospěch soukromých podniků premiéra. Stát platí úředníky, kteří zcela zbytečně šikanují občany a podnikatele atd. atd.

Závěr: současný finanční systém, založený na stále se zrychlující peněžní expanzi, je nástrojem vládnoucích elit na olupování občanů skrytým inflačním zdaněním a zároveň hlavní příčinou finančních, ekonomických a jiných cyklických krizí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Honza _ | 7. 5. 2020 09:36 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 16:34

Tomu nerozumím:
"bez ohledu na to, jestli ji zaplatíte penězi, které stát vybere na daních, nebo penězi, které si stát půjčí od bank a které už nikdy bance nevrátí, "
"Zázrak by nastal, kdyby si stát půjčil peníze, nikomu nezaplatil "

"Donekonečna si půjčovat" a "nikdy nezaplatit" se liší čím?
Podle mě jen psychologicky - první varianta vede k inflaci (okrádání střadatelů, respektive oni to tím zaplatí), druhá varianta ukazuje to okradení na první pohled, takže na to nikdo nepřistoupí.

Každopádně oběd ani elektrárnu zadarmo tam nevidím...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 10:39 | reakce na Honza _ - 7. 5. 2020 09:36

Ano, principiálně to "zaplatí" lidé tou inflací (růstem cen), k níž ale nemusí vůbec dojít, nebo bude její výše natolik nízká, že ta cena "zaplacená" za tu elektrárnu bude opravdu velmi výhodná.

Jinými slovy, pokud bude stát stavět elektrárnu na dluh v době, kdy je ekonomika přehřátá, nárůst inflace může mít výraznější dopady, než pokud k tomu dojde v situaci, kdy bude ekonomika v útlumu a kdy nenastane žádná inflace, resp se pouze zabrání deflaci. Tady zatleskejme panu Keynesovi. :-)

Dopady dané potenciálně inflační situace může rovněž zmírnit růst úspor (zpomalení rychlosti oběhu peněz). Pokud lidé nové peníze, které stát utratil za elektrárnu neutratí, ale nechají je ležet na spořícím účtu, nebo je pošlou do oběhu na sekundární kapitálové trhy, pak tyto peníze nijak ceny spotřebního koše neovlivní.

Co je oběd za darmo? Ta elektrárna nebyla postavena za darmo. Stavba té elektrárny spotřebovala spoustu materiálu a lidské práce a ti lidé a dodavatelé dostali zaplaceno. Tady nic zadarmo není. Obědu za darmo by se to blížilo, pokud by elektrárnu postavila zahraniční firma, která by dostala zaplaceno půjčenými penězi. Pak inflační náklady ponesou obyvatelé země, kde utrácí daná stavební firma a její zaměstnanci a majitelé. Proto jediné místo, kde by otázky zadlužení státu mohly mít nějakou relevanci je na úrovni ekonomických vztahů mezi jednotlivými zeměmi. Tam to ale taky kanál, který na takový vývoj může reagovat - devizový trh. Ale tohle už je trošku mimo základní téma.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Honza _ | 7. 5. 2020 15:41 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 10:39

Tolik "může" a "nemusí"...
Tímhle jsme se dostali k tomu, že Keynesiánství funguje. Teoreticky. Možná. Vlastně může fungovat, ale taky nemusí.
No a za státního vedení se v krizi utrácí, protože je to keynesiánsky užitečné, a mimo krizi se utrácí, protože na to máme a je potřeba utrácet voliče.

Takže ten váš systém teoreticky celkem slušně funguje, dokud se do něj nepřidají lidí, kteří buď neprovádí správnou politiku, nebo panikaří a způsobí výprodeje na trzích, čímž to spadne.

Proč to tedy ve Venezuele nefunguje? A u nás to fungovat bude?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 19:16 | reakce na Honza _ - 7. 5. 2020 15:41

V krizi je třeba státní peníze utrácet, protože tok těch soukromých se zadrhává.

A utrácení státu v dobách prosperity, proč né? Když to nějak moc neškodí. V tomto s Keynesem nesouhlasím. V dobách prosperity probíhá uspokojivě taky tržní přerozdělování, tak proč ho trošku nedoplnit nějakou tou dobře mířenou korunou ze státního rozpočtu směrem k těm, od nichž je tržně přerozdělováno? Ti, ke kterým plynou peníze v rámci fungování trhu nejintenzivněji si toho ani nevšimnou. Na tě to totiž nedopadne. Naopak jim to taky nakonec pomůže. Na tom nevidím nic špatného. Naopak to považuji za velmi žádoucí.

Určitě nejsem pro to, aby stát v dobrých dobách tvořil jakési rozpočtové rezervy na horší časy. To by bylo jen hloupé a zbytečné brždění rozjeté konjunktury. Růst se musí začít krotit až se ekonomika přehřeje (rostou ceny rychleji, než je inflační cíl). Nesmí se krotit předem preventivně, aby se zadusila tak, že skoro neporoste a bude se jen čekat na další krizi.

Když někdo začne blbnou na trzích se státními dluhopisy, tak se do obchodování zapojí centrální banka. Kolikrát to tady mám opakovat?

Ve Venezuele se marně snaží prosperovat v socialismu. To přece nejde. To přece všichni už ví. U nás je kapitalismus, kterému v krizích pomáhá stát a v dobách prosperit pomáhá těm chudším. To je přece super. Co se Vám na tom furt nelíbí?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Bárta | 8. 5. 2020 09:06 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 19:16

A jak poznáte tu "přehřátou" ekonomiku? Vždyť pokud porosteme (řekněme) o 10-15% ročně (podle HDP), je to přece super, ne? A podle Vás je tedy v takovém případě vhodné ty peníze, které stát v dobách takového růstu získává, rozházet (pardon, "přerozdělit").

Jak tedy určíte kdy je prosperita "tak akorát", a kdy už je "přehřáto"? Můžete mi prosím stanovit nějaká (alespoň podle Vás) objektivní kritéria "zdravé" a "přehřáté" prosperity?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 11. 5. 2020 11:48 | reakce na Petr Bárta - 8. 5. 2020 09:06

Pro rozpoznání přehřívání ekonomiky určitě existuje několik kritérií. Pro mě je ale nejdůležitější nadměrný růst cen. Pokud ekonomika poroste o 15% p.a. ale ceny vzrostou jen o 2% p.a., pak je vše super (reálně nám ekonomika roste o skvělých 13%). Pokud stát v období růstu získává peníze, pro které nenajde rozumné uplatnění, pak fajn ať s nimi splácí dřívější státní dluhy. Pokud je použije na zbytečnou další simulaci ekonomiky, tak tím může jenom urychlit přechod ekonomiky do stavu přehřátí.

Nejdůležitější pro sledování ekonomiky je tempo růstu cen. Nerovnováhy ekonomiky se projeví ve změnách cen. Pokud ceny nadměrně rostou, může to být tím, že je příliš tlumena produkce (např. daněmi a regulacemi), nebo je zde nadměrná kupní síla poptávky (v důsledku např. nízkých daní, nadměrného růstu mezd, nadměrného státního přerozdělování směrem k poptávce, fiskální expanze, která může vést také k růstu cen). Při poklesu cen platí uvedené opačně. A tyto nerovnováhy je třeba řešit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Bárta | 8. 5. 2020 09:12 | reakce na Petr Bárta - 8. 5. 2020 09:06

Jo a ještě dodám - pokud tím kritériem myslíte ten růst cen proti cíli inflace, zdá se že jsme (i podle oficiálních statistik) v té přehráté fázi už docela dlouho -minimálně (s malými přestávkami) od konce roku 2017 (https://www.czso.cz/csu/czso/ inflace_spotrebitelske_ceny).Takže podle Vašeho tvrzení by stát měl už minimálně tři a půl roku ten růst krotit, a ne mu pomáhat...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 11. 5. 2020 11:51 | reakce na Petr Bárta - 8. 5. 2020 09:12

Inflační cíl je asi jen prvním signální hranicí, kde by měla centrální banka a vláda zpozornět. Přehřátí bude možno konstatovat nejspíše až při vyšší inflaci a toto bude třeba vyhodnotit v kontextu další ekonomických ukazatelů.

Takže tak jednoduché to není. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 11. 5. 2020 14:25 | reakce na Richard Fuld - 11. 5. 2020 11:51

Centrální plánování 1.3ß

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Honza _ | 7. 5. 2020 20:05 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 19:16

"v krizích pomáhá stát a v dobách prosperit pomáhá těm chudším"
To asi žijete v jiném světě, než já. Já vidím, jak si politici naberou nejdřív pro sebe, pak pro svoje kamarády, pak pro úředníky a pak něco možná zbyde na ty potřebné.
"dobře mířenou korunou" - fakt věříte politikům, že umí dobře mířit? Pro koho dobře? Pro ně? Pro vás? Pro potřebné?
Obávám se, že jste naletěl státnímu marketingu, který říká, že pomáhá. A když už občas skutečně pomáhá - za jakou cenu?

https://fee.org/shows/video/common-sense-soapbox/the-wonderful-life-of-private-charity#player

Takový obvyklý případ - bydlení pro chudé. Stát nejdřív zatíží výstavbu tolika regulacemi a poplatky, že je výstavba nákladná časově i finančně. A pak se lidi diví, že není levné bydlení. Plus k tomu tady stále diskutované nafukování cen realit "tiskem" peněz.
Ale máme tu dávky na bydlení - stát pomáhá. Fakt? A při tom živí mraky úředníků, kteří jsou placeni - z našich daní, které opět prodražují všechno, včetně výstavby...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 11. 5. 2020 12:01 | reakce na Honza _ - 7. 5. 2020 20:05

Ano, v tomto, že stát nezachází na 100% se státními penězi, tak jak by měl, musím samozřejmě dát částečně(!) za pravdu. Ale já zde vidím také nárůst mezd v soukromé i státní sféře (růst platů státních zaměstnanců a růst minimální a zaručené mzdy). Vidím růst důchodů. Takže si nemyslím, že vláda myslí jen na sebe a své kámoše.

A podle Vás, kdy by asi tam měly růst příjmy domácností, když ne právě v době růstu? V krizi? V tom čase budou všichni rádi, pokud nezačnou klesat, přece.

Ceny realit nerostou v důsledku "tisku" peněz. Právě naopak. Ty peníze se "tisknou" pouze a jenom v důsledku poptávky po nemovitostech financovaných také (zcela standardně) na hypotéku. Nebýt této poptávky, neporostou ceny, nebudou hypotéky a nebudou se "tisknout" žádné peníze. Zaměňujete příčiny a následky.

Lidi se diví, že není levné bydlení. Za to ale mohou jiní lidi, kteří jsou ochotni platit ty vysoké ceny nemovitostí. Prodejce za vysoké ceny taky není problém sehnat. Lidi by se měli přestat divit tomu, že v tržní ekonomice mohou růst ceny čehokoliv.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Capouch | 11. 5. 2020 23:25 | reakce na Richard Fuld - 11. 5. 2020 12:01

V tržní ekonomice ceny KLESAJÍ. Předřazujete vůz před koně. jsou to kazivé inflační peníze, které stimulují investice do nemovitostí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 5. 2020 13:56 | reakce na Jan Capouch - 11. 5. 2020 23:25

Jak jste na to přišel, že v tržní ekonomice ceny klesají? V tržní ekonomice se ceny pohybují. Mohou růst i klesat.

Současné peníze nejsou inflační. Současné účetní peníze umožňují jak inflaci tak deflaci. Současné účetní peníze nic nestimulují. Když se někdo rozhodne koupit předraženou nemovitost za půjčené peníze, je to důsledek jeho svobodného tržního rozhodnutí, nikoliv jakékoliv stimulace. Stejně jako to bylo v případě tulipánové horečky. Lidé se prostě nechovají plně racionálně a to má své následky.

Nepředřazuji vůz před koně. Naopak přesně chronologicky jsem Vám popsal, jak nejprve je zde vůle koupit nemovitost na dluh a pak teprve v důsledku realizace této vůle vzniknou peníze, které jsou podle Vás tou příčinou (což je zjevný nesmysl). Nebýt vůle koupit nemovitost by nebyly nové peníze a ani by nerostla cena nemovitostí. Samotné peníze ceny neovlivňují. Teprve vůle peníze utratit za konkrétní věc, může ovlivnit cenu té věci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 7. 5. 2020 23:08 | reakce na Honza _ - 7. 5. 2020 20:05

Bydlení pro chudé je jen jedna z mnoha lží, kterou stát využívá k mrhání a defraudaci vybraných peněz.
Jediný způsob - který proti tomu doporučuji a sám praktikuji - je nedat státu ani korunu zbytečně. Neboť kdo platí daně, této zlodějně aktivně napomáhá.

On se k tomu podobně vyjádřil před dvěma lety i jinak dosti zdrženlivý úřad - NKÚ

"Na podporu bydlení dalo MPSV za pět let skoro 60 miliard korun. Problém sociálního vyloučení se však prohluboval"

https://www.nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/na-podporu-bydleni-dalo-mpsv-za-pet-let-skoro-60-miliard-korun--problem-socialniho-vylouceni-se-vsak-prohluboval-id9477/

A pan Fuld použije tvrzení o "dobře mířené koruně". Já si své peníze radši rozfofruju sám podle svého.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Josef Fraj | 7. 5. 2020 05:08 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 16:34

Jo jo, všichni jsem padlí na hlavu, akorát vy jste Napoleon. Naštěstí většina Napoleonů dnes končí v ústavech. Jak vám se podařilo uniknout?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 10:41 | reakce na Josef Fraj - 7. 5. 2020 05:08

Nikde se neprohlašuji za Napoleona. :-) Jen tvrdím, že nechápete, resp. nechcete pochopit, co zde píšu. A pokud chápete, pak zastáváte názory, které by ekonomiku pohřbily, protože odmítáte jedinou možnost, jak ji zachránit. Co to má co dělat s Napoleonem?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Josef Fraj | 9. 5. 2020 18:43 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 10:41

Na tom, co tu píšete, není co chápat. Vaše texty postrádají logickou konzistenci, obsahují vnitřní rozpory, trpí nepochopením základních ekonomických pojmů, jako je trh, kapitalismus a podobně.

Váš základní omyl, na který vás tady už šest let řada lidí upozorňuje, spočívá v nepochopení jednoduchého faktu, že vytvořením nových peněz nevytvoříte nové reálné zdroje. To má řadu velmi neblahých důsledků, které jsou zřejmě zcela mimo VAŠE chápání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 11. 5. 2020 12:14 | reakce na Josef Fraj - 9. 5. 2020 18:43

Už šest let Vám tady píšu, že pouhým(!) vytvořením nových peněz nevytvoříte nové reálné zdroje, a Vy mi to tady těch šest let stále do kola podsouváte. :-)

Vytvořením nových peněz se ale dostanu do situace, kdy můžu zajistit, že někdo jiný (nebo i já) nové reálné zdroje vytvoří. Typicky, když banka vytvoří nové peníze, které mi půjčila na stavbu domu, tak stavební firma, které těmi penězi zaplatím, postaví úplně nový opravdu reálný dům. :-) Nebýt této možnosti žádný dům by postaven nebyl. Těch reálných statků by tak bylo na světě méně, než by být mohlo.

Tento způsob fungování ekonomiky žádné závažné neblahé důsledky samozřejmě nemá. Naopak má důsledky pozitivní, protože díky té možnosti půjčit si od banky dosud neexistující peníze bylo umožněno ono vytvoření nového reálného statku. Aniž by se kdokoliv jakkoliv nespravedlivě obohatil.

O logice a vnitřních rozporech bych být Vámi raději mlčel. Vždy vyrukujete se zcela obecným tvrzením a nikdy k němu neuvedete žádný konkrétní případ (na rozdíl ode mě). Jiní Vám to možná sežerou. Já ne. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 12. 5. 2020 22:46 | reakce na Richard Fuld - 11. 5. 2020 12:14

Už jsem vám to vysvětlil na příkladu s dálnicí o něco výše. Když nechápete, tak nechápete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 5. 2020 13:40 | reakce na Josef Fraj - 12. 5. 2020 22:46

Jo to myslíte tu Vaši teorii chybných signálů, co vedou k chybný investicím? Tuhle teorii nepovažuji za přesvědčivou. Investice jsou vždy realizovány s rizikem, že se Vaše předpoklady a předpovědi ukáží jako chybné, bez ohledu na to, jestli investujete ve státě s pružnou peněžní nabídkou nebo v prostředí ancapu s rigidní peněžní nabídkou.

Ano, lze připustit, že v prostředí, kde je pružná peněžní nabídka, je kalkulace a předvídání budoucnosti obtížnější, než v prostředí, kde je o jeden stupeň volnosti méně, díky konstantní peněžní nabídce. Současně ale nelze vyloučit, že oba systémy se chovají v podstatě stejně, protože rozdíly mezi nimi smazává rozdílná dynamika změn rychlosti oběhu peněz v ekonomice, takže Vám konstantní peněžní nabídka nakonec nic nepomůže. Hlavně ale mám za to, že ona možná větší obtížnost ekonomické kalkulace a předpovídání budoucnosti je velmi významně kompenzována pozitivy, které skýtá pružná peněžní nabídka a fungování ekonomiky v prostředí právního demokratického státu.

Tahle diskuze není o tom, kdo z nás má pravdu. Obě srovnávané varianty jsou funkční. Tahle diskuze je o tom, o kolik a která z variant má větší šanci na lepší výsledek.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 11. 5. 2020 23:23 | reakce na Richard Fuld - 11. 5. 2020 12:14

"Těch reálných statků by tak bylo na světě méně, než by být mohlo."

kéž by. Země je konečná. Zdroje surovin jsou konečné. Dvě tři generace vše prožerou a dětem zbyde poušť.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 12. 5. 2020 17:43 | reakce na Jan Capouch - 11. 5. 2020 23:23

Určitě vám bude vysvětleno, že reálných statků je neomezené množství a není třeba se obávat o jejich nedostatek.

Jsou jen drobné externality - třeba eroze na 90% Madgaskaru, opuštěné Velikonočné ostrovy...
Společnosti, které věřili, že všeho je dost. Nakonec i ti Nabatejci zmizeli jak pára nad hrncem...

https://www.extrastory.cz/madagaskarska-reka-betsiboka-je-cela-ruda-muze-za-to-eroze-a-clovek.html
https://horsky.estranky.cz/clanky/za-zahadami-soch-moai---velikonocni-ostrov.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 5. 2020 13:47 | reakce na Jan Amos - 12. 5. 2020 17:43

To, že zdroje jsou omezené, neznamená, že neexistují možnosti, jak v tomto prostředí může růst životní úroveň a že bychom se o to neměli pokoušet. A některé zdroje jsou skutečně neomezené. :-)

V současnosti ani v dohledné době ale nečelíme akutnímu nedostatku zdrojů a toho bychom měli využít na to, abychom vytvořili dostatečné zdroje, jež použijeme na vyvinutí a vytvoření technologií, které nám v budoucnu umožní vystačit si i s omezenými zdroji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 12. 5. 2020 13:49 | reakce na Jan Capouch - 11. 5. 2020 23:23

Spotřeba reálných statků = životní úroveň. Můžete začít žít jako pračlověk a nebudete příliš rychle spotřebovávat ty konečné zdroje, ale Vaše životní úroveň nebude nijak valná.

Zdroje jsou a nejde o to, že jich je konečné množství. Jde o to naučit se jich efektivně využívat a k tomu potřebujete technologický pokrok a k tomu potřebujete výkonnou ekonomiku a k tomu potřebujete náležitou spotřebu zdrojů.

Když budu chtít být akurátní, tak Vám řeknu, že zdroje se nikdy nespotřebovávají a že jich je na Zemi stále stejné množství. Zdroje se spotřebou pouze přeměňují na jiné zdroje (odpad je taky zdroj) při současném přesunu energie z jedné formy do jiné.

"Dvě tři generace vše prožerou a dětem zbyde poušť." Vy patříte k těm Greténům?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

kadrila kadrilová | 7. 5. 2020 01:11 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 16:34

Zahazujete se s idioty, i když to nemáte to zapotřebí. A já Vám za to děkuji... :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 10:19 | reakce na kadrila kadrilová - 7. 5. 2020 01:11

Děkuji za podporu. Vždy mě potěší, když zjistím, že tyhle zdejší diskuze sleduje i někdo jiný, než jen moji oponenti. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 7. 5. 2020 08:25 | reakce na kadrila kadrilová - 7. 5. 2020 01:11

Má to zapotřebí.
Protože nic jiného než než jednu diskuzní skupinu jednoho online periodika pan Fuld nemá.
Existuje jen milosrdenstvím pana Plesky. Pokud se Finmag a pan Pleska rozhodnou uzavřít diskuze pod články, zmizí pan Fuld i jeho teorie jak pára nad ranními mokřady.
A nic se nestane.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 10:22 | reakce na Jan Amos - 7. 5. 2020 08:25

Je fakt, že diskuzní fórum, kde by bylo tolik lidí, s kterými na tahle témata pokecat, je málo, a v tomto ohledu je finmag asi nejlepším místem. :-) Takže Bůh žehnej milosrdenství pana Plesky. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 7. 5. 2020 12:08 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 10:22

Férové jednání - pokud svým teoriím člověk věří - spočívá v tom, že jsem ochoten nést za ně následky. Například ztrátu reputace.

Lidé jako pánové Kohout, Karpiš, Kovanda, Sobíšek, paní Lipovská, ale i ostatní jako Horská, Zelený nebo Šichtářová riskují na svých vlastních webech nebo alespoň blozích či twitterových účtech, pod svými vlastními jmény, s dohledatelným přesahem do dalších sfér jejich soukromého i profesního života.
Mohu s nimi nesouhlasit, mohu jejich názory odmítat, ale je nutné ocenit že jsou ochotni za svůj názor nést odpovědnost a riskovat.

Jako parodie na přebujelé ekonomické teorie jsou vaše příspěvky dobré, dlouho jsem je považoval za jakýsi druh Monthy Pythona, za jakousi overturu k nějaké propracované a promyšlené teorii.

Dokud budete jen parazitem v diskuzních forech, těžko někdo bude moci brát vaše samomluvy vážně. Je potřeba za ně převzít odpovědnost a přihlásit se k nim na svém vlastním blogu nebo webu.

Zkusil jste alespoň milosrdnému panu Pleskov nabídnout vytvoření vlastního příspěvku na téma například "Ekonomie vzhůru nohama očima antilibertána"? Byl by to takový od vás docela sympatický coming out.

Já opravdu považuju vaše příspěvky za komické osvěžení dne (pokud nejsou delší než samotný článek) a věřte že nikdy by mě třeba nenapadlo po poslechu scénky Luďka Soboty "Autoškola" s ním začít seriózně debatovat o zákoně č. 247/2000 Sb.

Vás snad ano?

Pokud chcete seriozní debatu, začněte seriozním článkem. Jinak si své rady, jak si debatu představujete, strčte...třeba kamkoliv.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 14:49 | reakce na Jan Amos - 7. 5. 2020 12:08

Pořád řešíte moji osobu a moje názory bez jakékoliv věcné argumentace označujete jako Monty Pythonovské, což považuji za hlubokou poklonu, mimochodem. :-)

Podle mě není důležité, kdo určité názory zastává. Důležité je, zda jsou mé názory správné a proč. Důležité je také, zda jsou jiné názory nesprávné a proč. Otázku, kdo ty názory zastává, za důležitou nepovažuji. Tento aspekt naopak věcnou diskuzi zpravidla komplikuje.

Chápu Vaši frustraci z toho, že nemáte přístup k podrobnějším informacím o mé osobě, abyste získal nové náboje k další argumentaci ad personam, nicméně opakuji výzvu, abyste se raději vrátil k diskuzi v rovině věcné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 7. 5. 2020 15:11 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 14:49

Také jsem psal, že jste mi připomínal Monthy Pytona v minulosti a rychle jsem tento pohled opustil.
I ten humor Luďka Soboty mi přijde "stravitelnější" než některé příspěvky.

Bohužel začínáte používat vulgarismy, urážíte ostatní, argumenty odbýváte jako hlouposti na které není třeba reagovat. Sepište svoji teorii, umístěte ji někam na web a pak pojďme o ní diskutovat. Pokud toho nejste schopen, nevadí. Takových teorií jako je vaše si lidstvo může natisknout nekonečně - stejně jako těch vašich účetních peněz.

Pokud výraz frustrace vyjadřuje můj vztah k vaší osobě, tak budou psychologové v poradnách řešit klienty stěžující si na to, že už ten nekonečný tok humoru a crazy historek nemohou dále snášet...:)
"Doktore, dejte mi něco, aby mi nepopraskala bránice."

Pište proto dál, humoru je v poslední době potřeba jak NaCl. A reagovat budu formou a způsobem, který si určím já, a ne který považujete za přiměřený vy.

A nepochybuji, že vaše nutkavá potřeba vám nedovolí nezareagovat. Škoda, že na Fortuně nejde sázet na událost "Richard Fuld bude do 24 hodin na Finmagu reagovat."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 19:05 | reakce na Jan Amos - 7. 5. 2020 15:11

Pořád jenom Fuld tohleto a Fuld támdleto. Něco k věci nemáte? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 9. 5. 2020 18:49 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 19:05

No to je ten problém. Zatím z vás nevypadla žádná "věc", na kterou by stálo za to seriozně reagovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 11. 5. 2020 12:15 | reakce na Josef Fraj - 9. 5. 2020 18:49

Přesněji, z těch věcí, které ze mě vypadly, jste zatím ani na jednu nebyl schopen seriózně reagovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 6. 5. 2020 22:03 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 16:34

Asi ano. Asi jsem fakt padlý na hlavu, že nechápu, jak může stát za virtuální nuly a jedničky budovat silnice, elektrárny, prehrady a joná vodní díla, tolik nových úžasných věcí, aniž bychom museli někomu cokoli vracet.
Jak jsme doteď mohli být tak tupí??? Temelín dávno mohl mít šest reaktorů, mohli jsme se dávno plavit po kanálu Labe- odra-dunaj- volha-mekong, na všechna evropská letiště mohl jezdit Maglev, a pod ostravským regionem mohky dávno lítat bosony !!! Jsme fakt národ tupců...:-(((

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 10:13 | reakce na Petr Vorlíček - 6. 5. 2020 22:03

Ale to se přece děje. :-) A aby přišla nějaká inflace (ve smyslu růstu cen spotřebního koš), to se musí moc snažit navíc i centrální banka. Ano, střadatelé v této době přichází o část kupní síly úspor. Nikdo je ale nenutí držet peníze na účtu, kde se mohou znehodnotit inflací. Když chcete porážet inflaci musíte obvykle investovat. Alespoň do státních dluhopisů s výnosem 0,5% p.a. + inflace. Platy a důchody rostou reálně, takže v tomto ohledu moc poškozených není a mnohým to může kompenzovat ono znehodnocení úspor. To vše bez splácení státních dluhů, kterými bylo financováno všechno možné, co mohou občané státu užívat. Co byste ještě chtěl?

Nicméně vždy dodávám, že uvedené nelze zneužívat v nějakém příliš velkém rozsahu, protože by nakonec ta inflace, které by nestačilo tempo růstu mezd a důchodů úrokových sazeb, by mohla nakonec přijít dráž, než užitek z toho, co stát na dluh nakoupil. Takže zásadní je i zde: "všeho s mírou", což se lidem co přemýšlí pravoúhle stylem všechno nebo nic, těžko chápe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Capouch | 11. 5. 2020 23:21 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 10:13

"Když chcete porážet inflaci musíte obvykle investovat."

A to je přesně to, co je na tomhle systému špatně. Z té nejprostší věci, odkládání na horší časy, což děla i blbá veverka, se udělá sofistikovaný proces, se kterým si nevědí rady vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Pak máme bubliny na trhu nemovitostí, akciové bubliny (Tesla!), koneckonců i ten bitcoin... Města duchů, prázdné byty v Praze či Karlových Varech, deriváty, negativní cena ropy. Vždyť je to všechno absurdní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 5. 2020 14:07 | reakce na Jan Capouch - 11. 5. 2020 23:21

Odkládat na horší časy ořechy, dříví, uhlí, vodu, obilí, tabák, alkohol, léky... Vám přece nikdo nebrání. Můžete žít jako veverka.
I ty peníze si můžete odkládat s vědomím, že možná se Vám znehodnotí. Stejně jako se Vám znehodnotí např. ta voda, ty ořechy, to obilí...

Nic není dokonalé a jediný způsob, jak se nedokonalostí vyrovnat je aktivně jednat tak, abyste měl alespoň šanci na uspokojivý výsledek. Pasivita není žádoucí.

Tržní ekonomika není nic stabilního, spolehlivého, předvídatelného. Je to ztělesněná nejistota, riziko a taky příležitost. Kvůli příležitostem jsme ochotni žít v nejistotě a riskovat. Platíme za to ztráto pohodlí a jistoty, že např. máslo bude stát za 20 let stejně jako dnes. Pro aktivní lidi je to normálka. Pasívní lidi to obtěžuje a frustruje. My ale nechceme přizpůsobovat náš ekonomický systém těm pasívním, že?

To vše co jste vyjmenoval jako absurdní příklady, jsou realita tržního prostředí. Po 30 letech jste si už mohl zvyknout a převzít iniciativu. A investovat se dá i primitivně. Čím víc si to zkomplikujete, tím pravděpodobněji to dopadne bídně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK