Digitální daň, anebo také GAFA daň (podle iniciál korporací – Google, Amazon, Facebook a Apple) vyměřovaná podle globálního obratu i obratu v Česku postoupila do druhého čtení ve Sněmovně. Tento týden se jí bude zabývat klíčový rozpočtový výbor.
Ministerstvo financí odhaduje, že do bezedného státního měšce nasypou velcí hráči pět miliard korun ročně. Už letos by v něm mohly přistát dvě a půl miliardy, protože zákon má platit od července.
I Schillerová ráda sedmičku
Vládní návrh vychází z pokusu o evropskou digitální daň, podle které měli být internetoví giganti daněni tam, kde inkasují peníze za služby tříprocentní sazbou. Chystanou směrnici smetly ze stolu státy s nízkými daňovými sazbami Irsko (evropské sídlo Googlu) a Lucembursko (sídlo Applu) a také Finsko se Švédskem.
Česká digitální daň
Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb počítá s tím, že dani budou podléhat internetové korporace s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít v Česku obrat aspoň 100 milionů korun. Tyto firmy by měly odvádět daň z tržeb za služby českým uživatelům.
Jde přitom o tržby za některou ze tří druhů služeb – za umístění cílené reklamy, za užívání vícestranného rozhraní (Uber) a za prodej uživatelských dat.
Daň má být vymahatelná od 1. července 2020 do konce roku 2024. Za zdaňovací období je pokládán kalendářní rok a návrh předpokládá, že daň bude placena měsíčními zálohami.
Zpráva k návrhu vyčíslila přínos daně až na 5,4 miliardy korun ročně. Její správa bude stát 23,5 milionu korun.
Některé evropské země – Francie, Rakousko, Belgie, Itálie, Španělsko a také Česko – proto začaly chystat vlastní zákony na molochy ze světa jedniček a nul. Jejich vlády vycházely z připravované evropské normy a navrhly tříprocentní daň, Británie se spokojila s dvěma procenty.
Česká myš však zařvala, že chce rovných sedm procent. A byť Ministerstvo financí původně navrhovalo tři procenta, do Sněmovny dorazil návrh se sedmiprocentní sazbou. Pozoruhodné to je i proto, že česká úroveň veřejných dluhů je výrazně nižší než u států, které chtějí danit třemi procenty.
Vyšší sazbu si osobně vyžádal Andrej Babiš: „Podle mě je to málo, ministryně Schillerová má za úkol spočítat, jestli a o kolik by mohla sazba být vyšší,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro Lidové noviny.
Alena Schillerová tedy počítala a počítala, až se dopočítala k číslovce sedm, což je podle online průzkumu matematika Alexe Bellose nejoblíbenější číslovka světa. Teď tedy zbývá čekat – pokud tato sazba bude schválena a finance začnou daň vybírat – nakolik to zase Česku spočítá Donald Trump.
Přehlédne Donald titěrné Česko?
Jak se dalo předpokládat, zemím, které digitální daň chystají, už americká vláda pohrozila odvetou. Francouzi výběr daně plánovaný zpětně od počátku loňského roku pozastavili poté, co jim Američané oznámili, že chystají (až stoprocentní) cla na francouzské kabelky, šampaňské, kosmetiku a sýry.
Francouzská vláda přistoupila na to, že vyčká na výsledek rozhovorů, jejichž základem se stane návrh jednotného zdanění firem s globálním dosahem, který vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Návrh nechává běžné zisky globálních korporací v režimu nynějších pravidel, mezi státy rozděluje pouze ty nadprůměrné.
Francouzského příkladu mohou následovat mnohé další země. A Česko? Je tato země připravena na americkou odvetu? Máme se jí vskutku obávat?
Pro internetové korporace na jednu stranu není titěrný český trh důležitý, a tak by jim česká daň nemusela kdovíjak vadit. Také americkou vládu by proto nemusela dráždit tak jako daň francouzská.
Na druhou stranu česká sedmička vyčnívá z řady. A tím si říká o to, aby nebyla ve Washingtonu přehlédnuta.
Riziko není zanedbatelné. Namístě je proto otázka: Má malá otevřená ekonomika závislá na plynulém mezinárodním obchodu jít s otevřeným hledím do střetu s Trumpovou Amerikou, bez ohledu na to, kdo a zda vůbec někdo, bude stát po jejím boku?
Hodnota českého vývozu do Spojených států se pohybuje kolem sta miliard korun. Ztráty, které by při případné americké odvetě pocítili čeští exportéři a státní rozpočet by patrně převážily očekávaný (hypotetický) výnos daně z digitálních služeb. Clům by se přitom české firmy vyhýbaly mnohem hůř než americké firmy digitální dani.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
K tomu se patří připomenout varování daňových poradců, kteří upozorňují, že český návrh je sporný z hlediska dvojího zdanění a komplikuje beztak komplikovaný daňový systém v zemi. Kromě toho stát bude daň obtížně vymáhat.
Finanční správa nemá přístup k informacím z účetnictví globálních firem, které mají pod digitální zdanění spadat. Nemůže ani sama zkontrolovat, kolik jejich tržeb pochází z Česka. Pravda, finanční správa si tato data může vyžádat od země, kde má firma sídlo. Jenže tamní správa není povinna jí údaje předat.
Jak to dopadne?
Tuším, že česká vláda nakonec ve Sněmovně kývne na nižší sazbu, třeba na pět procent. Připustila to ostatně ministryně financí. Do zákona se také během jednání ve Sněmovně může dostat i paragraf, který vládě umožní jeho platnost pozdržet a poskytnout určitý čas globálnímu řešení, jak to udělali Francouzi.
A americká reakce na případnou pěti- či sedmiprocentní digitální daň? Ta je stejně nevyzpytatelná jako Donaldovy ranní tweety.
