Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Česká myš řve na digitální Ameriku

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 3. 2. 2020 | 29 komentářů | 3 904

Česká vláda připravila daň zacílenou na americké internetové giganty. Chce je přitom zdanit razantněji než jiné evropské státy.

Česká myš řve na digitální Ameriku

Digitální daň, anebo také GAFA daň (podle iniciál korporací – Google, Amazon, Facebook a Apple) vyměřovaná podle globálního obratu i obratu v Česku postoupila do druhého čtení ve Sněmovně. Tento týden se jí bude zabývat klíčový rozpočtový výbor.

Ministerstvo financí odhaduje, že do bezedného státního měšce nasypou velcí hráči pět miliard korun ročně. Už letos by v něm mohly přistát dvě a půl miliardy, protože zákon má platit od července.

I Schillerová ráda sedmičku

Vládní návrh vychází z pokusu o evropskou digitální daň, podle které měli být internetoví giganti daněni tam, kde inkasují peníze za služby tříprocentní sazbou. Chystanou směrnici smetly ze stolu státy s nízkými daňovými sazbami Irsko (evropské sídlo Googlu) a Lucembursko (sídlo Applu) a také Finsko se Švédskem.

Dojíme Facebook

Česká digitální daň

Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb počítá s tím, že dani budou podléhat internetové korporace s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít v Česku obrat aspoň 100 milionů korun. Tyto firmy by měly odvádět daň z tržeb za služby českým uživatelům.

Jde přitom o tržby za některou ze tří druhů služeb – za umístění cílené reklamy, za užívání vícestranného rozhraní (Uber) a za prodej uživatelských dat.

Daň má být vymahatelná od 1. července 2020 do konce roku 2024. Za zdaňovací období je pokládán kalendářní rok a návrh předpokládá, že daň bude placena měsíčními zálohami.

Zpráva k návrhu vyčíslila přínos daně až na 5,4 miliardy korun ročně. Její správa bude stát 23,5 milionu korun.

Některé evropské země – Francie, Rakousko, Belgie, Itálie, Španělsko a také Česko – proto začaly chystat vlastní zákony na molochy ze světa jedniček a nul. Jejich vlády vycházely z připravované evropské normy a navrhly tříprocentní daň, Británie se spokojila s dvěma procenty.

Česká myš však zařvala, že chce rovných sedm procent. A byť Ministerstvo financí původně navrhovalo tři procenta, do Sněmovny dorazil návrh se sedmiprocentní sazbou. Pozoruhodné to je i proto, že česká úroveň veřejných dluhů je výrazně nižší než u států, které chtějí danit třemi procenty.

Vyšší sazbu si osobně vyžádal Andrej Babiš: „Podle mě je to málo, ministryně Schillerová má za úkol spočítat, jestli a o kolik by mohla sazba být vyšší,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro Lidové noviny.

Alena Schillerová tedy počítala a počítala, až se dopočítala k číslovce sedm, což je podle online průzkumu matematika Alexe Bellose nejoblíbenější číslovka světa. Teď tedy zbývá čekat – pokud tato sazba bude schválena a finance začnou daň vybírat – nakolik to zase Česku spočítá Donald Trump.

Přehlédne Donald titěrné Česko?

Jak se dalo předpokládat, zemím, které digitální daň chystají, už americká vláda pohrozila odvetou. Francouzi výběr daně plánovaný zpětně od počátku loňského roku pozastavili poté, co jim Američané oznámili, že chystají (až stoprocentní) cla na francouzské kabelky, šampaňské, kosmetiku a sýry.

Francouzská vláda přistoupila na to, že vyčká na výsledek rozhovorů, jejichž základem se stane návrh jednotného zdanění firem s globálním dosahem, který vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Návrh nechává běžné zisky globálních korporací v režimu nynějších pravidel, mezi státy rozděluje pouze ty nadprůměrné.

Francouzského příkladu mohou následovat mnohé další země.  A Česko? Je tato země připravena na americkou odvetu? Máme se jí vskutku obávat?

Pro internetové korporace na jednu stranu není titěrný český trh důležitý, a tak by jim česká daň nemusela kdovíjak vadit. Také americkou vládu by proto nemusela dráždit tak jako daň francouzská.  

Na druhou stranu česká sedmička vyčnívá z řady. A tím si říká o to, aby nebyla ve Washingtonu přehlédnuta.

Riziko není zanedbatelné. Namístě je proto otázka: Má malá otevřená ekonomika závislá na plynulém mezinárodním obchodu jít s otevřeným hledím do střetu s Trumpovou Amerikou, bez ohledu na to, kdo a zda vůbec někdo, bude stát po jejím boku?

Hodnota českého vývozu do Spojených států se pohybuje kolem sta miliard korun. Ztráty, které by při případné americké odvetě pocítili čeští exportéři a státní rozpočet by patrně převážily očekávaný (hypotetický) výnos daně z digitálních služeb. Clům by se přitom české firmy vyhýbaly mnohem hůř než americké firmy digitální dani.

Jarní Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.


K tomu se patří připomenout varování daňových poradců, kteří upozorňují, že český návrh je sporný z hlediska dvojího zdanění a komplikuje beztak komplikovaný daňový systém v zemi. Kromě toho stát bude daň obtížně vymáhat.

Finanční správa nemá přístup k informacím z účetnictví globálních firem, které mají pod digitální zdanění spadat. Nemůže ani sama zkontrolovat, kolik jejich tržeb pochází z Česka. Pravda, finanční správa si tato data může vyžádat od země, kde má firma sídlo. Jenže tamní správa není povinna jí údaje předat.

Jak to dopadne?

Tuším, že česká vláda nakonec ve Sněmovně kývne na nižší sazbu, třeba na pět procent. Připustila to ostatně ministryně financí. Do zákona se také během jednání ve Sněmovně může dostat i paragraf, který vládě umožní jeho platnost pozdržet a poskytnout určitý čas globálnímu řešení, jak to udělali Francouzi.

A americká reakce na případnou pěti- či sedmiprocentní digitální daň? Ta je stejně nevyzpytatelná jako Donaldovy ranní tweety.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.