Pro monarchii a poddané královny Alžběty bude brexit na přelomu ledna a února pouhou formalitou. Po tomto datu se na ostrovech nezmění téměř nic. Kromě toho, že se vrátí domů britští zástupci z unijních institucí.
Nahlíženo z Bruselu se změní to, že zmizí největší kverulanti. Jejich monarchie přitom zůstane podřízena spojenému bruselskému velení a bude podléhat unijní legislativě i jurisdikci.
Skutečný brexit pro obě strany nastane až po přechodném období, které potrvá do konce roku a nelze vyloučit, že déle. V této době mají být dohodnuty příští vztahy mezi Británií a Evropskou unií, včetně vztahů obchodních.
Šílený termín
Boris Johnson má jasný cíl: Odmítá ponechat Spojené království v jednotném trhu Evropské unie a v celní unii. Chce nulová cla a volný obchod bez kvót a byrokratických certifikátů.
Blonďatý premiér se nechal slyšet, že jeho vláda bude prosazovat obchodní dohodu podobnou té, kterou Unie uzavřela s Kanadou, rozšířenou o služby, data a další oblasti. Jenže dohoda s Kanadou (CETA, Comprehensive Economic and Trade Agreement), se nedá jednoduše překlopit do byznysu mezi ostrovní monarchií a bruselskou Evropu.
Mimo jiné proto že kanadská ekonomika je samosebou jiná než britská a při dohodách tohoto typu se dbá na to, aby obě strany dohody měly rovné hřiště (level playing field). To znamená, že se diskutuje o takových věcech jako zdanění, státní pomoc, regulace práce, environmentální podmínky…
Také proto uzavřít dohodu s Kanadou zabralo téměř osm let. Stihnout obdobnou komplexní dohodu za jedenáct měsíců – to znamená v této době překopat existující obchodní a celní vztahy – to zní jako utopie. Tím spíš, že obchod EU 28-1 se Spojeným královstvím je podstatně větší než obchod Unie s Kanadou.
Co víc, do šibeničního termínu by se měla vejít i ratifikace. A právě CETA ukázala, že to nemusí být pouhá formalita. Dohodu s Kanadou týdny blokovalo Valonsko, odbojný frankofonní region Belgického království.
Nemluvě o tom, že zbývá vyřešit postavení Severního Irska, které rozvodová dohoda ponechala kdesi mezi „globální“ Británií a Evropskou unií.
Bez odkladu?
To vše připomíná britský think tank Institut pro vládnutí (Institute for Government, IfG), který dospěl k závěru, že taková dohoda je do konce roku nemyslitelná. Jeho analýza Getting Brexit Done upozorňuje, že varianta brexitu bez (obchodní) dohody se vrací do hry.
IfG předpokládá, že pokud obě strany v přechodné době vůbec nějakou dohodu podepíšou, bude to jen „skinny deal“, tedy dohoda značně omezená, nezahrnující některé segmenty ekonomiky – zejména služby, jejichž podíl na hrubém domácím produktu v Británii dosahuje osmdesáti procent.
„Dohoda by nanejvýš mohla pokrýt tarify, kvóty, pravidla původu, opatření týkající se pohybu lidí přes hranici a omezení některých obchodních bariér,“ píše se v analýze.
Cesta k ní by byla snazší, kdyby se Británie zavázala k tomu, že bude dál uznávat bruselské regulace. Jenže to by popřela jeden z hlavních důvodů brexitu, kterým byl odpor proti unijní byrokracii.
Pravda, do poloviny příštího roku také Británie může požádat o prodloužení tohoto období. Johnson to vyloučil. Ale podobně ještě na podzim tvrdil, že raději skončí mrtvý v příkopu, než by požádal o odklad brexitu, nakonec byl nucen to udělat. Ovšem přežil, dokonce ve volbách posílil.
Jenže Britové mají pádný důvod, aby přechodné období neprodlužovali: Pro někdejší koloniální mocnost, nad kterou slunce nezapadlo, je ponižující.
Podle rozvodové dohody musí monarchie v této době dodržovat pravidla dohodnutá kdesi na kontinentu, do kterých nebude moci vláda Jejího Veličenstva mluvit. K tomu bude povinna do Bruselu odvádět pravidelné platby. Konzervativní poslanec Dolní sněmovny Jacob Reese-Mogg trefně poznamenal, že jeho země se v přechodném období stane první kolonií Evropské unie.
O tom, že se britská vláda bude snažit uniknout z vazalského postavení co nejdřív, není pochyb. A bude pro to mít podporu v Dolní sněmovně, kde mají konzervativci přesvědčivou většinu osmdesáti hlasů.
Finmag na léto
„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.
FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem
MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka
Boris Johnson se už nemusí obávat, že by jeho plány podkopali odpadlíci. Všichni toryové, kteří kandidovali ve volbách, museli podepsat manifest Konzervativní strany, v němž se zavázali, že zařídí rozvod s Bruselem k plánovanému datu („we will get Brexit done in January“) a nebudou protahovat termín pro obchodní dohodu („we will not extend the implementation Brexit“).
Resumé
Pokud vyjdeme z toho, že přechodné období nebude prodlouženo, existují v podstatě tři možnosti brexitu:
- Dohoda à la CETA zahrnující sektor finančních služeb.
- Minimalistická „skinny“ dohoda, která omezí či zruší jen část budoucích obchodních bariér.
- Brexit bez dohody. Byznys mezi EU 28-1 a Británií se bude řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Důsledkem budou cla, jejichž minimální hodnoty stanoví pravidla Světové obchodní organizace (WTO).
Můžete si tipnout. Sám bych rovnou škrtal první možnost a mezi druhou a třetí asi nakonec volil omezenou dohodu, na kterou sází také IfG a která může být později rozšiřována.
Úvodní obrázek: Mo-padri / Shutterstock.com