V posledních třech týdnech jsme publikovali předvolební dotazníky určené předsedům, volebním lídrům nebo ekonomickým expertům třinácti nejsilnějších politických stran. Pátrali jsme, jak chtějí nakládat s vašimi penězi, pokud se dostanou k moci. Jejich odpovědi vám snad alespoň trochu napověděly, o kom má smysl příští pátek a sobotu uvažovat. Jestliže nemáte stále jasno a rádi byste si udělali malé opáčko, připravili jsme pro vás přehlednou volební kalkulačku. Odpovězte na dvacet otázek, které jsme dali politikům, a pak si prohlédněte, jak se vaše stanoviska shodují.
Pokud chcete postupovat jiným způsobem a zajímají vás odpovědi hlavně na některé otázky, zatímco jiné jsou pro vás podružné, připravili jsme pro vás přehled, jak na kterou z nich odpověděli všichni dotazovaní lídři. Pokud chcete vědět, kdo chce přijmout euro, kdo chce zdanit bohaté, kdo chce zaměstnancům ulevit od vysokého povinného pojištění..., máme to pro vás setříděné:
Proti zbožštění kalkulaček
„Pokud jste se pro ‚svou‘ stranu rozhodli hlavně na základě kalkulačky, prosím, nechoďte k volbám a nechejte za sebe rozhodnout lidi, kteří nebyli líní přemýšlet. Ne kvůli nám ostatním, ale kvůli sobě: hrozí totiž, že se budete studem fackovat ještě před Vánoci,“ píše Michal Kašpárek.
Sedm důvodů, proč ignorovat volební kalkulačky
Jenom pomůcka
Mějte na paměti, že volební kalkulačky můžou napovědět, vlastní hlavu ale nenahradí a ani nahrazovat nemají. Každý takový nástroj musí z podstaty hodně zjednodušovat, ostatně i my jsme při přípravě té naší narazili na případy, kdy se odpověď nedá dost dobře vměstnat ani do přihrádky ANO, ani do přihrádky NE. Příklad: Předseda Pirátů Ivan Bartoš odpovídá na otázku, jestli chce snížení povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, a říká NE. Jenže jak se ukazuje, věc je složitější:: „Chceme systémově sjednotit zdanění práce (včetně odvodů na pojistné) do jedné sazby. Zdanění práce zaměstnanců snížíme o 1,6 procentního bodu ze současných 48,6 na 47 procent. Rozpočítáni této částky na daň a pojistné si bude stát provádět sám,“ říká Bartoš. Ve finále to znamená, že zaměstnanec by zaplatil méně.
Jiný příklad: Volební lídr Starostů Jan Farský zase říká ANO zrušení elektronické evidence tržeb. Toto své ANO, ale doplňuje: „Chceme analýzu dopadů EET ve stávající podobě a odložit další vlny. Rozhodně nechceme EET pro všechny.“ Což totální konec EET úplně nenaznačuje.
V odpovědích Lubomíra Zaorálka z ČSSD se hned v několika případech objevuje formulace „nemáme jasně určeno“. Takže kdo ví, jak to pak bude ve skutečnosti vypadat po volbách. Ve vyhodnocení výsledků kalkulačky proto ke každému kandidátovi opět přidáváme odkaz na „jeho“ dotazník, abyste se mohli podívat, jak to (s námi) dotyční doopravdy myslí.