Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ztráta kontroly nad umělou inteligencí je spíš sci-fi než reálná hrozba

David Slouka je šéfredaktor webového zpravodaje AIWorld.cz, který se zabývá technologiemi, ale především umělou inteligencí. Kromě toho působí také v Internetovém institutu a na portálu InSmart.cz. S Davidem jsme mluvili o vývoji a trendech v oblasti umělé inteligence nebo budoucnosti autonomních vozidel v Česku.

Zdroj: Shutterstock

Kde bereš informace o nových technologiích? Máš nějakou „informační banku“?

Část beru z informační databáze IDG – International Data Group, to je americká vydavatelská společnost, která zároveň funguje jako tisková agentura a zabývá se přímo informačními technologiemi. Spolupracuji s nimi a mám přístup k jejich databance, odkud čerpám značnou část informací. Síť je to široká a celosvětová, dostanu se i k novinkám z Číny, Indie, Velké Británie nebo USA. Prakticky ze všech zemí, které mají relevantní spojitost s Českou republikou. Dál čerpám ze serverů, které mají ověřené informace a kde ideálně znám alespoň nějakého redaktora. Zbytek pokrývají tiskovky, konference, tiskové zprávy, které mi posílají firmy, nebo informace, které získám při networkingu s různými manažery.

David Slouka

David Slouka
Foto archiv DS

David je novinář se zálibou v nejmodernějších technologiích. Zná texty z pozice šéfredaktora, editora i redaktora.

Se zaměřením primárně na umělou inteligenci a strojové učení vede server AIWorld.cz a má v rukou obsahovou editaci portálu InSmart.cz, kde si užívá především články o vesmíru, o lidech a o tom, co nás čeká v příštích letech. Vystudoval žurnalistiku na FSV UK a momentálně se zabývá novými médii na FF UK.

Existuje taky nějaká česká společnost, která by se těmto tématům věnovala, nebo bereš informace převážně ze zahraničí?

V Česku není v téhle oblasti nikdo moc aktivní. Nejaktivnější je pravděpodobně Computerworld, pro který jsem pracoval jako externista, nebo Chip. Jinak se tématu věnují spíš menší servery, jako je CzechCrunch, potom weby jako Světchytře.cz, které jsou sponzorované telekomunikacemi, a nakonec menší stránky typu MobilMania.cz, které sice mají vysokou čtenost, ale kvalita obsahu není úplně ideální.

Vedeš server AIWorld.cz. Jak to funguje? Můžou na něj přispívat i lidi zvenčí, nebo jde o uzavřenou redakci?

Dá se říct, že je to otevřené – pokud někdo pošle podnětný článek. Nějaké redakční úpravy jsou prakticky vždycky potřeba, ale obecně není problém. Když autor rozumí umělé inteligenci, ví, o čem píše. Bohužel velká část lidí, kteří články posílají, má tendenci umisťovat do nich reklamu na svůj produkt nebo službu. Pokud se člověk v popisku zmíní, že je z téhle a téhle firmy, je to v pořádku, nic proti tomu nemáme. Jde pouze o sdělení, že je odborník, protože zastává určitou pozici. Většinou ale ke konkrétní dohodě nedojde, takže příspěvků od lidí, kteří nejsou z redakce, je poměrně málo.

Internetový institut

Má za cíl zprostředkovat široké veřejnosti pochopení něčeho, co je dnes nepostradatelnou součástí našich životů – internetu. Institut chce propojit státní i soukromou sféru. Založila jej v roce 2018 Tereza Bartoníčková, která zůstává jeho prezidentkou. Mezi hlavní cíle patří budování a poskytování zázemí pro výzkum a vzdělávání; iniciace odborné diskuze napříč obory nebo zrychlení digitalizace České republiky.

inSmart

Internetový magazín zaměřující se na aktuální trendy z rychle se vyvíjející oblasti chytrých technologií. Nabízí novinky, recenze a pohledy redaktorů na to nejzajímavější z chytrého IT.

Jaký typ lidí v redakci nejčastěji najdeme?

Rozlišil bych dva základní typy. Buď jsou to bývalí programátoři, kteří chtěli víc času trávit s rodinou a jejich práce jim to neumožňovala, nebo vystudovaní novináři, které nebaví dělat klasickou novinařinu a mají průhled do informačních technologií. 

Přijde ti, že má cenu zabývat se umělou inteligencí na popularizační úrovni, nebo je lepší přenechat to odborníkům?

Je nutné psát o umělé inteligenci tak, aby to pochopil i laik. Určitá popularizace je nejen žádoucí, ale i nutná. Ale vždycky jde o to, aby autor textu o umělé inteligenci měl dostatečnou odbornost. Člověk, který považuje za dostatečnou kvalifikaci to, že umí používat mobil, prostě nedokáže vysvětlit jevy s umělou inteligencí spojené. Je nezbytné mít široký přesah, abys rozuměla, co je umělá inteligence, a chápala, proč se nestane něco podobného scénáři Terminátora.

Myslíš si, že populární články o umělé inteligenci jsou spíš módní trend, nebo jich je tolik i proto, že se umělá inteligence dostává čím dál víc i do běžného života?

Vliv má obojí. I kvůli populární kultuře, kde se umělá inteligence vždycky objevuje jako nějaká extrémní, silná a jistým způsobem lidská inteligence, která všechno ovládne nebo zničí, je to vysoce trendy. Technologie ale samozřejmě pronikají i do běžného života. Mobily jsou umělá inteligence. Software je umělá inteligence. Je to algoritmus, který buď využívá nějaké metody strojového učení a neuronových sítí, nebo je schopný učit se s omezením díky metodám učení s učitelem nebo zpětnovazebního učení. 

Existuje zajímavý jev, že ve chvíli, kdy se umělá inteligence, nějaká metoda nebo algoritmus, stane mainstreamem, lidé ji přestanou vnímat jako umělou inteligenci, protože už to není zajímavé.

Při zadávání úkolu umělé inteligenci je nutné stanovit omezení či hranice. Není vývoj umělé inteligence rychlejší než vývoj lidské mentality?  

To je vývoj všech technologií už tisíc let. Zatímco evoluce je poměrně pomalá záležitost, vývoj technologií je naopak extrémně rychlý. Bude trvat několik generací, než se tomu lidé vůbec pořádně přizpůsobí. Nicméně z hlediska krátkodobé evoluce je vývoj lidské mentality rychlý dostatečně. Můžeme to vidět na dnešních čtyřletých dětech, které dokážou ovládat tablety nebo smartphony.

Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Logo IKSŽ FSV UKZdroj: IKSŽ FSV UK

Článek je součástí série textů, které ve spolupráci s Finmagem připravili studenti Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci kurzu Zpravodajství umělé inteligence. Aktuální dění na institutu a další studentské práce můžete sledovat na Facebooku nebo Instagramu.

Zatím vyšlo

Roboti a žurnalistika
Rozhovor Anny Mikolandové a Barbory Součkové s Václavem Moravcem

... a robot zábavně odpoví
Rozhovor Alžběty Holcové s programátorem chatbotů Janem Pichlem

Čas terminátorů
Umělá inteligence a smrtící zbraně v analýze Lukáše Skládala

Proti deepfake videu umělou inteligencí
Rozhovor Martiny Arltové o tom, proč nevěřit vlastním očím

Spíš než robotům budeme otročit toustovačům
Recenze Čtvrté revoluce Luciana Floridiho od Záviše Dobiašovského

Čtyřikrát ze Čtvrté revoluce
Výpisky Adama Prause z téže knihy

Obáváš se, že by v blízké době lidstvo mohlo nad umělou inteligencí ztratit kontrolu?

Určitě ne. To je sci-fi scénář, stát se to nemůže. Sám tuhle otázku kladu každému člověku, který v oboru dělá, a zatím mi nikdo neřekl, že by to hrozilo. Nejsme zatím schopni vyvinout umělou inteligenci tak, aby reálně přemýšlela. Počítače na křemíkovém základě neumějí produkovat žádné city ani nic podobného a inteligence nelze dosáhnout bez alespoň minimální emocionální hladiny. 

Další populární téma, které souvisí s umělou inteligencí, jsou autonomní vozidla. Mají u nás nějaký potenciál – i vzhledem k pomalejší legislativě a obecně pomalejšímu zavádění nových technologií?

Legislativa je zásadní překážka, ale co se týče klasických spotřebitelských technologií, Česko velmi těsně následuje Německo, na kterém jsme importně závislí. Adopce nových technologií je tedy u nás relativně rychlá. Co se týče autonomních automobilů, záleží, co rozumíme slovem autonomní. Existuje pět různých úrovní autonomie a druhá a třetí úroveň už se dnes normálně používají. Čtvrtá úroveň je ta, kdy řidič stále musí mít svoje místo a volant, ale nemusí reagovat na případnou hrozbu, všechno zařídí stroj. Věřím, že do USA a pokrokovějších zemí Evropy, jako jsou Německo, Francie, Norsko anebo Švédsko, tohle přijde do pěti až deseti let. V České republice to bude spíš až za těch deset let. Určitě to je relativně blízko, technologie je už docela rozvinutá a největší problémy jsou dnes výpadky signálu, správné rozpoznávání objektů a obecně bezpečnost. 

Existuje online simulace Moral machine, při které má člověk rozhodnout, jakým způsobem má autonomní vozidlo „vyřešit“ dopravní situaci, která ale nemá žádné dobré řešení. Vpravo je například paní s dítětem, vlevo dva sportovci, ubrzdit se to nedá. Kam auto poslat? 

To je etický problém, který je prozatím neřešitelný. Je důležité, aby to nebylo diskriminační, aby to bylo otevřené všem a nevolilo to jen podle nějakých matematických propočtů. Pravděpodobně to bude tak, že se to částečně nechá na tom autě, aby se rozhodlo samo, podle předchozí zkušenosti. V tom případě to nebude ovlivněné a bude to relativně fér. V ideálních podmínkách by taková situace vůbec nastat neměla, ale samozřejmě vždycky nastat může a nějaké nehody určitě budou, minimálně prvních pár let po adopci té technologie. 

U nás většina silnic také nemá dostatečnou kvalitu, aby na nich autonomní vozidla mohla bez problémů fungovat.

Je to tak, u nás by jednoznačně autonomní automobily mohly fungovat pouze na větších silnicích, případně na dálnicích. Pro dopravu ve městech nebo vesnicích by to určitě nebylo a pochybuji, že by se něco změnilo natolik, aby adopce byla vyšší. Autonomní auta u nás budou, ale ne celoplošně. 

Kde je podle tebe teď umělá inteligence nejvíc na vzestupu?

Jednoznačně ve zdravotnictví, tam je to strašně vidět. Trh to ale zatím nedokázal úplně proměnit. Možnosti, že by umělá inteligence vedla k prodloužení života nebo ke zlepšení jeho kvality, jsou fakt obrovské. Věřím, že umělá inteligence bude jednou schopná zachraňovat lidské životy. Třeba tak, že pomocí nositelného zařízení detekuje blížící se infarkt ještě dřív, než se stane. Takové experimenty už probíhají a relativně to funguje, takže věřím, že podobné technologie přijdou. Nicméně, nedokážu předpovědět, za kolik let. Záleží na legislativě, záleží na tom, jak dobře testy půjdou, jak to bude drahé a na spoustě dalších faktorů.

Zajímá tě v umělé inteligenci něco zvlášť?

To jde těžko říct, já jsem generalista, pokrývám skoro všechno, ale rád se zaměřuji na vesmír. Vesmír je super, co si budeme povídat. Mám rád automobily a ekologii, protože třeba u předpovědí počasí jsou algoritmy také zajímavé. Potom ještě GDPR, to mě baví z legislativního hlediska. Hodně se to mění podle toho, co je zrovna populární a o co je zájem. Uvedl bych třeba pokrok v oblasti kvantových počítačů. Umělá inteligence se dá napojit na celkem hodně témat, takže to je široké spektrum. 

Dá se na umělou inteligenci nahlížet pozitivně či negativně, nebo se máme snažit zůstat bez emocí?

Jako na všechny ostatní technologie. Když si vezmeme jako příklad mikrovlnku, byla to původně vojenská technologie, která vznikla za účelem ničení. Ale dnes už ji tak nevidíme, stala se z ní běžná technologie, kterou každodenně používáme. S umělou inteligencí je to to samé. Nelze ji vnímat jako něco magického, co je příliš destruktivní a do čeho by se lidstvo nemělo pouštět. Ne, je to prostě jenom technologie. Je nutné k ní přistupovat s rozvahou a klidem a dodržovat etické standardy. Musíme přemýšlet nad tím, co děláme a nesmíme si hrát na boha. Hlavní je brát umělou inteligenci jako něco, co stejně přijde. 

Finmag v novém!

Finamg předplatné

Život si najde cestičku. Téma nového Finmagu: adaptace. Michal Kašpárek zkoumá, co nás naučily průšvihy: budovat kanalizace, šetřit benzinem nebo respektovat homosexuály.

Matouš Hrdina píše o tom, jak virus zauzloval zásobovací řetězce. Dokážeme se zbavit závislostí na Číně? Můžeme řídit dodávky zboží tak, aby mírně vyšší poptávka neznamenala hned prázdné regály?

Petr Preclík podává zprávu o tom, jak si lidé dokážou poradit v zemi, kde není spoleh vůbec na nic. V Zimbabwe mají dva miliony lidí ze čtrnácti milionů bankovní účet. Sedm milionů jich ale platí mobilem.

Alžběta Pecháčková

Stuentka FSV UK. Více o autorovi.

Hana Vincourová

Studentka FSV Uk. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

R. S. | 29. 7. 2020 12:34

Takže už i žurnalisté z FSV tuší, že by měl autor mít "dostatečnou odbornost" ve věcech, o kterých píše. Bezva. Bohužel se ale ukazuje, že právě to jim chybí (např. předpověď počasí nemá s ekologií nic společného, meteorologie je obor fyziky). Místo toho kloužou po povrchu a píší o všem "co je zrovna populární", aniž by tomu pořádně rozuměli. Někde tady se nachází jádro současného úpadku novinařiny a FSV je zdá se v čele pelotonu...

+6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK