Bojovat, nebo promořit?

Česká vláda v časech koronaviru používá bojovou rétoriku. Andrej Babiš hlásá, že porazíme koronavirus. Musíme ale bojovat, protože nemáme vyhráno, i když premiér před Velikonocemi zvěstoval, že „první poločas boje s FC Korona jsme vyhráli 1:0“.

S kým to vlastně bojujeme? S titěrnou okem neviditelnou kuličkou, která nemá svaly, oběhový a nervový systém, která nevidí, neslyší a není schopna sama se pohybovat.

Válka s viry

Lidé, kteří o virech vědí víc, než zbytek populace zpravidla sousloví boj s koronavirem nepoužívají. Je jim jasné proč.

Jeden z nich, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek k boji a případným vítězstvím poznamenal: „Ten virus zůstane tady. Nejde ho zničit [jinými slovy porazit], populace musí získat imunitu.“

Také epidemiolog Rastislav Maďar volí spíš taktický ústup než boj. „Pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je jedinou a z dlouhodobého hlediska správnou cestou,“ řekl expert, který zasedá v poradní skupině vlády COVID.

Stejný názor teď zastává (až donedávna) veleopatrný epidemiolog-plukovník Robert Prymula. „Dlouhodobější strategie musí být taková, že se stát ekonomicky rozběhne a budeme nějakým řízeným způsobem populaci promořovat,“ pravil náměstek ministra zdravotnictví.

Všechny tři zmíněné autority pracují s daty a modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky. A mají znalosti na to, aby je mohly vyhodnotit.

Skálopevného Babiše to však nemůže zviklat, dál  prohlašuje: „My jdeme cestou eliminace a boje proti nákaze.“ A o tomtéž ujišťuje vicepremiér a šéf krizového štábu Jan Hamáček.

Takže válka s viry? Až do naprostého vítězství?

Zakazovat, regulovat, škrtit

Jak dlouho bychom měli takovou válku vést? Nejméně rok, nejspíš ale rok a půl, možná i déle. Tak dlouho patrně potrvá, než bude připravena vakcína proti novému koronaviru.

Pravda, některé nadějné látky se už testují na dobrovolnících, ale dokud nebude jisté, že jsou nejen účinné, ale také bezpečné, nebudou se vyrábět, byť tlak na použití bude enormní.

A do té doby? Copak můžeme porazit vir izolací a karanténou, byť chytrou?  Virologové z centra pro infekční choroby Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru už koncem ledna předpověděli, že se stane trvalou součástí rodiny lidských respiračních virů. A všechno ukazuje na to, že se nemýlili.

Finanční koronaservis

• Ošetřovné,
• ošetřovné pro OSVČ,
• karanténa,
• odklady splátek,
• odložené daňové přiznání,
• Pětadvacítka,
• kdo smí mít otevřeno,
• bezúročné půjčky,
• odpouštění zdravotního a sociálního...

A další: kalkulačky, užitečné odkazy, statistiky – všechno podstatné ke koronaviru na Peníze.cz

Informace proti viru

Ve společnosti, kde prodělá nákazu mizivý zlomek populace, se koronavirus může šířit snadno a rychle. V takovém případě je nutné zakazovat, regulovat a také škrtit ekonomiku, jinak by exponenciálně přibývalo nemocných, kteří vyžadují lékařskou pomoc.

Pokud se budeme nacházet v takovém režimu, nezbyde nám, než přísně regulovat pohyb na hranicích a zvažovat, za jakých podmínek pouštět do Česka cizince a z Česka našince.

Když ale podstatná neriziková či méně riziková část populace nemoc v určitém období prodělá a obranné látky získá, vir má menší možnost nakazit další. Jeho šíření se zpomalí. Touto kolektivní imunitou jsou aspoň částečně chráněny zranitelní – senioři, lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkáři…

Změnit slovník

Zdá se, že vládě nezbyde než se vydat cestou kolektivní imunity – takové, která bude pod kontrolou, ve které se věcem nenechá volný průběh a při níž nebudou senioři obětováni.

Ostatně, kabinet už s neformální imunizací začal – s otevřením hobby marketů a dalších prodejen, které lidé brali minulý týden ztečí a leckde při tom vzal sociální odstup za své.

Tento týden bude vláda jednat o dalším uvolňování koronaregulací. Pokud na ně kývne, budou politici mluvit o chytré karanténě, případně o marginalizaci viru. Bude to nicméně znamenat další krok k tomu, pro co mají epidemiologové terminus technicus promořování a o čem Babiš s Hamáčkem nechtějí ani slyšet.

Takže není spor o dalším postupu spíš sporem o tom, jako ho pojmenovat? V takovém Turkmenistánu to měli jednoduché. Epidemii tamní vůdce v zemi nechtěl, a tak slovo koronavirus zakázal. Nesmí se objevit v médiích, ale ani v nemocnicích. Kdo ho použije na veřejnosti, bude potrestán.

V Česku to naštěstí představitelné není – ani pro případ promoření, byť s tímto slovem má marketing politických lídrů problém.

Nejen ten. Slovo zní odporně a děsivě kdekomu, zejména těm ohroženým. A není divu. Jiří Rejzek ve svém Etymologickém slovníku píše, že praslovanské *moriti je kauzativum k *merti (viz mřít↓). Má tedy význam „způsobovat mření, umírání“. 

Neměli by se tedy naši drazí lékaři a epidemiologové zamyslet nad slovníkem?

Někteří o něm už přemýšlejí. Zmíněný ředitel Dušek k tomu říká: „Populace musí získat imunitu…  ačkoliv některá slova [rozuměj jako promoření] vyvolávají různé konotace. Říkejme tedy raději získání kolektivní imunity nebo snížení vnímavosti vůči viru.“

Zlatá slova!