Evropa ztrácí schopnost se dohodnout

Když začneme od Česka. Andrej Babiš může říkat, že zase vyhrál. Podle počtu europoslanců dokonce výrazněji než před pěti lety. ANO ale ztratilo oproti preferencím deset procent hlasů. Kdyby volby do parlamentu dopadly jako ty evropské, skončí Babiš v opozici a ANO na cestě k rozpadu, protože tento byznysový projekt drží pohromadě jen osoba majitele a to, že je u moci.

Plácat po ramenou se můžou v ODS, které mohutně pomohlo, že na kandidátku dala veterána z dob, kdy měla ještě poměrně srozumitelnou evropskou politiku – exministra zahraničí a bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru.

Usmívat se budou i Piráti, kteří dostali tři mandáty. Skončili ale až za ódéeskou a unikl jim tak titul jasného lídra opozice. Jejich voliči nakonec zase prostě nepřišli a zůstali u svých počítačů. Ne, takhle strana nebude Česku vládnout, alespoň ne do doby, než je její sympatizanti začnou skutečně volit.

V jednotě by byla síla

TOP 09 a STAN mají tři mandáty a na prvním místě mohutně kroužkovaného Luďka Niedermayera. Toho by teď mnozí rádi viděli v čele TOP 09 – to by do ní ale respektovaný ekonom napřed musel vstoupit. Výsledek mohl být ještě lepší, kdyby se od TOP 09 netrhl Jaromír Štětina a jeho ESO nebo kdyby dokázal dvojblok přitáhnout Pavla Teličku a jeho Hlas. No a do třetice, kdyby uskupení kandidovalo společně s KDU-ČSL, s nímž obě partaje pět let bez problémů v europarlamentu spolupracovali v Evropské lidové straně, mohl mít Babiš daleko výraznějšího protivníka než ODS a proevropské síly mohly být jasným lídrem opozice.

Takhle má KDU-ČSL sama necelých osm procent a je v podstatě správným Božím trestem, že se autor tohoto modelu, europoslanec a lídr kandidátky Pavel Svoboda do evropského parlamentu nedostal, byť je to skvělý právník a v čele právního výboru jeden z vůbec nejvlivnějších českých europoslanců posledních pěti let.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Antievropané vítězí. V Itálii a Francii

Česká tři procenta, které představuje celých 21 českých europoslanců, do celkových výsledků evropských voleb – v europarlamentu zasedá 751 poslanců – samozřejmě promluví minimálně.

I v Evropské unii je výsledek takový nemastný neslaný. Nenaplnily se do značné míry obavy, že protiunijní strany, které chtějí Evropskou unii zrušit získají výrazně víc hlasů. Posílily jen o desítky mandátů, z toho byla ještě většina pro britskou stranu Pro brexit, jejímž jediným programem je z Evropské unii spolu s Velkou Británií co nejdříve vypadnout. Problém ale je, že drtivou většinu antiunijních hlasů posbíraly strany ve dvou největších zemích jižního křídla Evropské unie – Francii a Itálii, kde vyhrál Matteo Salvini a Marine Le Penová. Tyto státy jsou přitom v případě odchodu Velké Británie pro Unii jako součást „velké trojky“ (spolu s Německem) zcela zásadní.

Vítězi voleb jsou na celoevropské úrovni zcela opačně než Salvini a Le Penová uvažující Zelení. Ti se umístili na druhém místě v Německu, na třetím místě ve Francii, uspěli v Rakousku a dalších zemích.

Posílili opticky i liberálové, ale to hlavně díky tomu, že se k nim připojili europoslanci Republiky vpřed Emmanuela Macrona. Ale v samotné Francii macronovci utrpěli těsnou, ale pokořující porážku od lepenovců.

Méně akceschopná Unie

Výrazně slabší, ale zase ne katastrofálně, vyšly z eurovoleb dvě hlavní frakce, lidovci a socialisté. Nedají společně dohromady většinu v europarlamentu a je vůbec otázka, jestli se o to budou pokoušet. Prosadit kandidáta europarlamentu na šéfa Evropské komise bude v této konstelaci téměř nemožné.

A to je jen jedna z věcí, kde se dohadování v rámci Evropské unie zkomplikuje. Posílení dvou extrémů, velmi proevropských zelených a velmi protievropských uskupení kolem Salviniho a Le Penové, v kombinaci s neohrozitelným maďarským premiéram Viktorem Orbánem a podobně úspěšným Jarosławem Kaczyńským v Polsku, vytváří velmi složitou konstelaci. Zvláště, když Angela Merkelová odchází ze scény a Emmanuel Macron ve Francii oslabuje.

Prostě, přestože eurovolby dopadly na první pohled vlastně dobře, snižující se schopnost kontinentu najít společné zájmy a cíle bude pro příští roky velký problém. Problém, k jehož řešení Česko v čele s takovým populistou, jako je šéf ANO Andrej Babiš, nebude napomáhat, naopak se bude v rámci Visegrádu podílet spíš na jeho prohlubování. Evropská unie to nejspíš přežije, ale na kondici jí to nepřidá.

Autor je redaktor Deníku