Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rok 2018: nejlepší rok v dějinách

Třeba vám to tak nepřipadá, ale rok 2018 byl skvělý. Možná dokonce nejlepší v historii.

Celosvětový podíl lidí v extrémní chudobě v loňském roce klesl na 8,6 procenta. Ještě v roce 2015 šlo o 10 procent. V roce 1993 žilo v extrémní chudobě 33,9 procenta obyvatel planety a v roce 1981 šlo dokonce o 42,2 procenta. Tento úspěch je o to větší, že počet obyvatel planety stále roste.

Globální extrémní chudobu Světová banka definuje jako stav, kdy se člověk musí denně spokojit s 1,90 mezinárodního dolaru z roku 2011. Někdo by proto mohl namítnout, že nenacházet se v takto definované chudobě nemusí být až tak skvělé. Globální chudoba ale klesá, ať ji definujeme jakkoliv. I podíl lidí, kteří se musí denně spokojit s deseti dolary, stále klesá.

Ale samozřejmě i ve chvíli, kdy se někdo vymaní z extrémní chudoby, pořád bude relativně chudý. I tady však děláme pokroky. V říjnu jsme však dosáhli bodu zlomu, kdy poprvé historii většinu globální populace netvoří nízkopříjmové skupiny. Polovina lidstva patří alespoň ke globální střední třídě.

Vymýtit choroby

Lidstvu se daří nejen v boji s chudobou, ale i v boji proti nebezpečným chorobám. V roce 2018 bylo celosvětově zaznamenáno 29 případů dětské obrny. Bohužel je to o něco málo více než o rok dříve, kdy jich bylo jen 22. Ale mějme na paměti, že ještě v roce 1981 tato zákeřná nemoc ohrožovala přes 459 tisíc lidí.

A slyšeli jste někdy o drakunkulóze? Jde o velmi nepříjemnou, i když ne přímo smrtelnou (smrt může nastat kvůli druhotné infekci nebo neschopnosti pracovat) nemoc, kterou způsobuje parazit vlasovec medinský. Ještě v roce 1986 jí trpělo skoro 3,5 milionu lidí. Nákaza se šíří po požití vody, která obsahuje korýše napadené larvami tohoto červa.

Když se člověk napije, larvy proniknou ze střev do dutiny břišní, kde dojde k oplodnění samičky a uhynutí samečka. Samička se pak přesune pod kůži, nejčastěji na nohou. Vzniká bolestivý vřed a člověk pociťuje nepříjemné pálení. Pokud si chce ulevit ve vodě, vřed praskne a samička do vody uvolní další larvy a cyklus začíná od začátku.

Had, či červ?

Jistě znáte starověký symbol lékařství – Aeskulapovu hůl. Asklépion (u Římanů Aesculapius) byl řecký léčitel, polobůh, bůh lékařství, zobrazovaný s holí obtočenou hadem. Někteří badatelé se ovšem domnívají, že původně nejde ani o hůl, ani o hada, ale o dřívko, na které zručný léčitel namotává hlístici vlasovce, která může být dlouhá až metr dvacet.

Aby k tomu nedocházelo, je potřeba lidi vzdělávat, aby si nechali vlasovce zpod kůže odstranit lékařem, a hlavně dbali na to, co pijí a v čem se myjí, na obranu proti pozření infikovaného korýše v zásadě stačí vodu přefiltrovat přes plátno. Osvěta tady nese své plody, takže v roce 2018 už bylo případů drakunkulózy celosvětově jen 28 – a optimisté věří, že drakunkulóza se stane prvním parazitickým onemocněním, které se podaří docela vymýtit.

Velké nebezpečí stále představuje malárie. Jako účinná prevence se ukázaly speciální moskytiéry napuštěné insekticidem. Proto se některé nadace v postižených oblastech snaží jejich používání co nejvíce rozšířit.

I to se daří. Aspoň jednu moskytiéru mělo v roce 2016 téměř 80 procent ohrožených domácností. To samozřejmě nestačí, ale jde o ohromný nárůst. Od roku 2010 toto číslo totiž narostlo o 30 procentních bodů.

Žijeme déle a děti méně umírají

V některých případech zatím nemáme za rok 2018 k dispozici čísla. Ale trend posledních let naznačuje, že by i v těchto ohledech mohlo jít o rok nejlepší. Ještě v roce 1990 globálně z každé tisícovky novorozenců 36,6 zemřelo. U kojenců šlo dokonce o 64,7 z každého tisíce narozených dětí. Pěti let se v roce 1990 nedožilo 93,2 dítěte z 1000. V roce 2017 globální novorozenecká úmrtnost klesla na 18 z 1000 narozených dětí, kojenecká úmrtnost na 29,4 z 1000 a pěti let se nedožilo 39,1 dítěte z 1000.

Přímo v České republice se mezi lety 2006 až 2016 délka dožití zvýšila u mužů o 2,8 roku na 76,2 a u žen o 2,4 roku na 82,1. Podle projekcí, které Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v loňském roce, by čeští muži na konci století mohli žít do 88 let a ženy do 92 let. Ještě v roce 1900 se přitom Evropané v roce průměrně dožívali méně než 43 let.

Možná si říkáte, jestli za větší částí nárůstu průměrné délky dožití není právě a jen klesající novorozenecká a kojenecká úmrtnost. Tak to ale není. Průměrný desetiletý obyvatel planety v roce 1950 mohl čekat, že se dožije 51 let, v roce 2015 už to bylo přes 65 let.

Nové trable

Pokrok není zázrak. Stojí za ním fůra práce lidí, kteří zasvětili život řešení závažných problémů. Nelze si ale namlouvat, že jednou zmizí úplně všechny. Už proto, že se neustále objevují nové.

Daří se nám prodlužovat délku života, ale tím víc nás proti minulosti trápí choroby spojené se stářím – například kardiovaskulární choroby, nádory nebo Alzheimerova choroba. I v těchto oblastech ale děláme pokroky, i když zdaleka není dobojováno.

Největší novodobý problém zřejmě představuje nárůst emisí skleníkových plynů, který stojí za hrozbou změn klimatu. Ani v roce 2018 jsme v řešení nezaznamenali nějaký výrazný průlom. Za zmínku ale stojí, že Nobelovu cenu za ekonomii získali William D. Nordhaus za integrování změn klimatu do ekonomické analýzy a Paul Romer za integraci technologických inovací do téhož.

Podle Nordhause nás v boji proti změně klimatu brzdí, že ignorujeme obrovské náklady, které s sebou nese nečinnost. A také „velmi alarmistické předpovědi“, které lidi vedou k pocitu beznaděje a – k nečinnosti. Důležité je tedy říct: máme problém, ale je možné ho řešit.

Vyhráno není

V roce 2018 také v češtině vyšla kniha Johana Norberga Pokrok – Deset důvodů, proč se těšit na budoucnost a v angličtině zase Englightenment Now – The Case for Reason Science, Humanism and Progress od Stevena Pinkera. V obou naleznete další fakta o tom, jaký ohromný pokrok v posledních dvou stech letech lidstvo učinilo.

Nejbohatší země Evropy na tom totiž ještě nedávno byly hůř než nejchudší země Afriky dnes. To neznamená, že je vyhráno. Skutečnost, že žijeme v nejlepší době v historii a že se každý rok řada věcí dále zlepšuje, nezaručuje, že to tak automaticky bude napořád. Mnoho lidí si neuvědomuje, jakých úspěchů lidstvo v posledních dvou stech letech dosahuje a jak otřesně se žilo ještě ne tak dávno. Zpochybňují proto základní pilíře dnešního úspěchu.

Stále častěji se třeba objevují lidé, kteří zavrhují vědecké poznání. Paradoxně je k tomu vede právě skutečnost, že díky vědě dnes už na západě není běžné, aby malé děti umíraly. A tak vyzývají k bojkotu očkování – a už mají výsledky.

Dalším pilířem současného úspěchu lidstva je respekt k vlastnickému právu. Přesto jsou na západ od našich hranic na vzestupu hnutí, která tento princip zpochybňují. Ostatně i u nás o sobě hned na začátku roku 2019 dali slyšet lidé, pro které jde jen o nějaký „fetiš“, ať už tím myslí cokoliv.

V roce 2018, ačkoliv byl jinak skvělý, na sebe navíc velmoci začaly uvalovat dovozní cla a víc než o volném obchodě se mluvilo o obchodní válce. Volný obchod a odstraňování bariér přitom představují ohromný generátor bohatství, bez nějž se neobejdeme, pokud budeme chtít zcela vymýtit globální chudobu a pokračovat v boji proti nebezpečným nemocem. Doufejme tedy, že obchodní války v roce 2019 utichnou.

Aby to mohl být další nejlepší rok v historii.

Finmag na Mars!

Finamg předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Pracuje jako ekonomický redaktor serveru Novinky. Dřív psal například pro Revue Politika Centra pro studium demokracie a kultury. Absolvoval bakalářskou němčinu a religionistiku na FFUK a magisterský obor veřejná a sociální... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 15 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Capouch | 29. 1. 2019 11:09

Nejspíš narážíte na tohle:
https://pravyprostor.cz/mysi-raj-a-upadek-spolecnosti/

P.S.: Nakonec ty myši vymřely. Nejlepší měsíce měly někde v polovině pokusu, pak následovala postupná stagnace a zkáza.

+2
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Pavel Hanzl | 29. 1. 2019 18:16

Problém naší civilizace přece není v malé produkci a tím v parazitech, ale spíš v nadprodukci materiálních statků. Při současné produktivitě práce by stačilo na všechny nutné lidské materiální potřeby pouze 20% pracujících. A ten zbytek můžou být teda poradci, právníci, analytikové, sociologové, lobbisté, kamarádi kamarádů a političtí hoštapleři, prodavači deště a pojišťováci. Takže paraziti. Něma problema.

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK