Inovace, nebo stará písnička?

"Svěží a inovativní" znamená v jeho podání zhruba to samé, co v tom americkém: pumpování desítek miliard. Stát koupí za 50 miliard liber preferenční akcie (nebo jiné podobné instrumenty) vybraných peněžních domů, kromě toho se zaručí za úvěry ve výši 250 miliard. Dalších až 200 miliard poskytne jako krátkodobé úvěry centrální banka.

Výměnou za to vláda po bankách požaduje mimo jiné závazky, že budou podporovat malé podniky a nákup nemovitostí a vypořádají se s přemrštěnými odměnami manažerů.

Přeloženo: uspokojíme lid tak, že zatneme tipec nenasytným manažerům, a jako řešení krize přidáme  ještě více toho, co celou krizi způsobilo, tedy státních manipulací s úvěrovým trhem, úrokovou mírou a peněžním systémem jako takovým.

Zároveň Bank of England snížila úrokové sazby ruku v ruce s americkým Fedem, ECB a centrálními bankami Kanady, Švédska, Švýcarska a Číny. Společný postup si vynutila globální povaha krize.

Může to ale být nebezpečný precedent: dočkáme se globálně koordinované inflace, před kterou nebude úniku? Ke koordinované akci by se nepochybně ráda připojila i centrální banka Islandu, tady jsou ale sazby rekordně vysoko.

Minulý týden vláda znárodnila třetí největší banku Glitnir, tento týden přešla pod nucenou správu druhá největší, Landsbanki. Icesave, britská on-line banka patřící Landisbanki, naplňuje slova obsažená ve svém názvu: účty klientů jsou u ledu, výplata vkladů byla pozastavena.

Závazky islandských bank jsou vzhledem k mezinárodní expanzi mnohonásobně větší než islandský HDP, takže kdyby za ně vláda měla ručit, nastal by státní bankrot.

Islanďané masově přesouvají vklady na bezpečnější účty. Podle listu Guardian dokonce nastal i menší "run" na jeden řetězec supermarketů poté, co firma oznámila, že nemá jak zaplatit zálohy v cizí měně na dovážené potraviny.

K problémům se na Islandu se přitom schylovalo už delší dobu: tamní banky už letos na jaře dostaly snížený rating. Menší finanční krizi země zaznamenala i v první polovině roku 2006, kdy se prudce propadly akcie i koruna.

Tehdy šlo o korekci nebývalého vzestupu: index 15 největších titulů OMXI15 jen od roku 2002 do roku 2006 vzrostl pětinásobně. Po korekci stačil ještě do poloviny loňského roku stoupnout zhruba o 60 procent.

Tento boom byl šel ruku v ruce s nebývalou úvěrovou expanzí: peněžní zásoba stoupala na Islandu tempy kolem 20 i 25 procent za rok. Loni agregát M2 (tedy hotovost a domácí bankovní vklady na požádání) stoupl o neuvěřitelných 78 procent. Letos od počátku roku je růst "jen zhruba" jedenáctiprocentní. Úvěrový gejzír vysychá a nastupuje zemětřesení.

Foto: Profimedia.cz