https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f261562-po-hlave-do-rizika
https://www.finmag.cz/finance/261562-po-hlave-do-rizika
https://www.finmag.cz/finance/261562-po-hlave-do-rizika
Po hlavě do rizika
Češi se podle statistik stále hloupě zadlužují. Když už své peníze investují, využívají k tomu příliš často nevhodné finanční produkty.
Časopis The Economist před časem ukázal čtenářům, jak by vypadalo hlášení před startem letadla, kdyby se otevřeně mluvilo o všech rizicích. Ne zrovna originální nápad (četli jste nebo viděli Klub rváčů?) mi jen připomněl, jak podivně je ošetřena informovanost klientů našich finančních ústavů.
Kdyby to letecké společnosti myslely s bezpečností cestujících opravdu vážně, byly by například sedačky otočené opěradlem ke směru letu. Ostatně vojenské letouny tak zařízené jsou. Podle leteckých společností ale lidé chtějí létat čelem k cíli. Volí tak dobrovolně nižší šanci na přežití v případě nouzového přistání (podle předpisů v předklonu, zaškrceni v pase a s holýma rukama na hlavě místo airbagu).
Před každým startem předvádějí letušky cestujícím použití plovací vesty pro případ nouzového přistání na hladině. Vesta je pod každým sedadlem. Celé je to jen komedie - přinejmenším v případě obřích dopravních letounů. Přistání na hladině se totiž podle časopisu The Economist ještě nikdy žádnému pilotovi takového letadla nepodařilo (tedy takové přistání, aby někomu mohla být ta oranžová vesta nějak platná).
Také na finančním trhu jsou, obrazně řečeno, sedačky nesprávně posazené a klienti jsou ohlupováni oranžovými vestami. Na rozdíl od prodejců letenek má ale povinnost vše klientovi odhalit koncový prodejce finančního produktu (ne stát, ne škola, ne finanční ústav).
Informovat klienta o rizicích a četných nevýhodách prodávaného produktu, celé to zaznamenat a dokonce záznam o jednání s klientem archivovat písemně i elektronicky má člověk, který vydělá tím víc, čím nákladnější a pro občana nevýhodnější produkt prodá.
Kdyby to stát myslel se starostí o bezpečnost na finančním trhu opravdu vážně, nenechal by odpovědnost na posledním článku celého obchodu s penězi občanů. O finančním plánování se má dávno učit na školách, veřejnoprávní televize se má této problematice věnovat stejně intenzivně jako bezpečnosti silničního provozu, zdravotní prevenci nebo kriminalitě. Tedy denně a ve slušných vysílacích časech.
Vlády už léta blafují s přípravami penzijní reformy. Značná část národa přitom nemá základní povědomí o tom, jak nakládat s penězi na plně rozvinutém finančním trhu. Je to jako spekulovat o rafinované reformě zdravotnictví, a přitom lidem neprozradit, že zubní kartáček a pasta za dvacku umějí pravé divy.
Psáno pro časopis Reflex
Kdyby to letecké společnosti myslely s bezpečností cestujících opravdu vážně, byly by například sedačky otočené opěradlem ke směru letu. Ostatně vojenské letouny tak zařízené jsou. Podle leteckých společností ale lidé chtějí létat čelem k cíli. Volí tak dobrovolně nižší šanci na přežití v případě nouzového přistání (podle předpisů v předklonu, zaškrceni v pase a s holýma rukama na hlavě místo airbagu).
Před každým startem předvádějí letušky cestujícím použití plovací vesty pro případ nouzového přistání na hladině. Vesta je pod každým sedadlem. Celé je to jen komedie - přinejmenším v případě obřích dopravních letounů. Přistání na hladině se totiž podle časopisu The Economist ještě nikdy žádnému pilotovi takového letadla nepodařilo (tedy takové přistání, aby někomu mohla být ta oranžová vesta nějak platná).
Také na finančním trhu jsou, obrazně řečeno, sedačky nesprávně posazené a klienti jsou ohlupováni oranžovými vestami. Na rozdíl od prodejců letenek má ale povinnost vše klientovi odhalit koncový prodejce finančního produktu (ne stát, ne škola, ne finanční ústav).
Informovat klienta o rizicích a četných nevýhodách prodávaného produktu, celé to zaznamenat a dokonce záznam o jednání s klientem archivovat písemně i elektronicky má člověk, který vydělá tím víc, čím nákladnější a pro občana nevýhodnější produkt prodá.
Kdyby to stát myslel se starostí o bezpečnost na finančním trhu opravdu vážně, nenechal by odpovědnost na posledním článku celého obchodu s penězi občanů. O finančním plánování se má dávno učit na školách, veřejnoprávní televize se má této problematice věnovat stejně intenzivně jako bezpečnosti silničního provozu, zdravotní prevenci nebo kriminalitě. Tedy denně a ve slušných vysílacích časech.
Vlády už léta blafují s přípravami penzijní reformy. Značná část národa přitom nemá základní povědomí o tom, jak nakládat s penězi na plně rozvinutém finančním trhu. Je to jako spekulovat o rafinované reformě zdravotnictví, a přitom lidem neprozradit, že zubní kartáček a pasta za dvacku umějí pravé divy.
Psáno pro časopis Reflex
Nejnovější podcasty