Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

ANO, nemáme na to, přesto vám to dáme, říká Schillerová

Pavel Jégl | 7. 9. 2020 | Vstoupit do diskuze – 126 komentářů

Alena Schillerová dostala úkol – rozdávat peníze. Plní ho svědomitě a nehledí přitom na stav státní pokladny.

ANO, nemáme na to, přesto vám to dáme, říká Schillerová

Milan Malíček / Právo / Profimedia

Ministerstvo financí nemá plán, jak nahradit propad ve státním rozpočtu způsobený chystaným zrušením superhrubé mzdy, přiznala v řeči při výkopu kampaně hnutí ANO 2011 ke krajským volbám nestranička Alena Schillerová.

Jak může tohle říct ministryně financí, finanční ředitelka firmy STÁT?

Stojí za to její pozoruhodný výrok, vyslovený v návalu upřímnosti, citovat, protože odkrývá podstatu politiky vládního hnutí:

„Já samozřejmě neumím říct, a říkám to otevřeně, že to vezmu tady a tímto to [výpadek příjmů způsobený nižším výběrem daně] vyrovnám… Je to [zrušení superhrubé mzdy] investice do spotřeby, vrátí se to ne hned, ale postupně v dlouhodobém ekonomickém růstu. Podpoříme spotřebu, lidé se nebudou bát utrácet, získají rychlý efekt a postupně se to bude vracet. Bude to samozřejmě na úkor toho, že v těch příštích letech ten schodek ještě bude vyšší."

Šlehy Pavla Jégla

Zdroj: Shutterstock

Andrej Babiš urazil v politice dlouhou cestu od vyrovnaných byznysplánů až k polnímu kurátovi Katzovi.

Babišova pohádka o třech prioritách. Rozpočet jak špatný vtip


Vláda rozdává dárky. Pokud na vás zapomněla, řekněte si! Přání se neplní před Vánoci, ale před volbami.

Výčepné, razítkovné a jiné nápady pro Babiše a Hamáčka


Kalousek měl tupé škrty. Dneska frčí tupé dluhy. A oblíbenou infografiku, kdo nejvíc zadlužil Česko, smazali v centrále Agrofertu ze systému.

Schillerová překonala Kalouska

Nebát se a utrácet

Koalice se dohodla, že zruší superhrubou mzdu. Základní sazbu daně, která teď dosahuje 20,1 procenta hrubé mzdy, sníží na 15 procent (horní sazba – pro lidi vydělávající více než čtyřnásobek průměrného příjmu – bude 23 procenta). Když vládní návrh podpoří parlament, podle propočtů ministerstva financí zatne politická reprezentace sekeru ve výši 74 miliard. O dvě třetiny této sumy se zkrátí příjem vlády, o třetinu příjmy samospráv.

Schillerová tvrdí, že peníze, o které stát přijde, se budou vracet, protože lidé se „nebudou bát utrácet“. Dárky, které vláda rozdává, ať už to je pětitisícový bonus pro důchodce nebo nižší daně jsou podle ní „investicí do spotřeby“, která roztočí kola české ekonomiky.

Nakolik je však víra v zázračnou moc spotřeby podložená? Pavel Sobíšek, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy, odhadl, že dvě třetiny financí, které se díky nižší dani dostanou do domácností, lidé skutečně utratí. V takovém případě by se spotřeba zvýšila o dva procentní body.

Znamená to ale, že tyto peníze ve stejném rozsahu pomohou ekonomice? Copak je domácnosti všechny utratí jen za české zboží a české služby?

Co je ale podstatné: Vládou vyvolaná vyšší spotřeba pochopitelně není investicí. Ekonomice může pomoct jen krátkodobě. Je jasné, že dlouhodobý hospodářský růst, který ministryně zmiňuje, zajistit nemůže. Ten je v rukou ziskových firem, které vyrábějí produkty s vysokou přidanou hodnotou a které své zaměstnance mohou dobře zaplatit.

Rozevřeme nůžky?

Zatímco Alena Schillerová mluví o patnáctiprocentní daní jako o „investici do spotřeby“, Andrej Babiš opakuje, že jeho vláda „investuje do lidí“. Na místě je tedy otázka, do kterých lidí vláda nižší daní investuje?

Daniel Prokop, zakladatel sociologické výzkumné organizace PAQ Research, spočítal, že 43 procent z chystaného transferu peněz od vlády ke spotřebiteli dostanou lidé z „top čtvrtiny mezd“. Ve skutečnosti bude tento podíl ještě vyšší, protože chudším se omezí prostor čerpat slevy a odpočty.

Leckdo nižší daní nezíská téměř nic, anebo vůbec nic. Platí to o těch, kteří využívají slevy na dani na poplatníka, manželku a děti. Když se slevy sečtou, můžou pokrýt téměř celou daň. A pokud má zaměstnanec skutečně nízký příjem, může mu stát daňovou slevu na dítě doplácet.

A co snížit daň na poplatníka?

Dvacet miliard minus byl problém. Sedmdesát miliard minus je v pořádku. Opozice se několikrát pokusila prosadit jiné snížení daní. Takové, které by skutečně víc pomohlo nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Zvýšením základní daňové slevy na poplatníka. Naposledy letos ji ministerstvo financí odmítalo slovy s tím, že „navrhované zvýšení slev na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s sebou nese značné rozpočtové dopady, a to bez odpovídajícího návrhu kompenzace. Ministerstvo odhaduje negativní dopad tohoto návrhu na veřejné rozpočty ve výši 20,2 mld. Kč, a to již po zahrnutí pozitivního vlivu na výběr daně z přidané hodnoty z důvodu vyššího disponibilního příjmu poplatníků.“

Daně potichu rostou. Schillerová nechce rozmrazit základní slevu

Národní rozpočtová rada proto ve svém nejnovějším stanovisku upozorňuje: „Pokud vláda při změně daně z příjmů fyzických osob nepřistoupí k úpravě slev a odpočtů, sníží se progresivita českého daňového systému, to znamená, že čisté příjmy víc vzrostou domácnostem s vyššími příjmy než domácnostem nízkopříjmovým.“

Je snad teď vhodná doba na to, aby se rozevíraly nůžky mezi bohatší a chudší částí společnosti?

Přišla doba snižování

A je vůbec vhodná doba na snižování daní? Neměla by vláda spíš podpořit ekonomiku skutečnými investičními výdaji?

Když se moderátorka v Událostech a komentářích na ČT24 ptala Milana Ferance, poslance sněmovny za ANO, proč se daň snižuje právě teď, dostala odpověď: „Přišla doba snížit daně, tak to děláme dnes.“

Jak prosté, přišla doba snížit daně, a zrovna před volbami – příští rok, od kterého má nižší daň platit, bude rokem voleb do Sněmovny. O tom, zda tato daň zapadá do nějaké širší koncepce vládních příjmů, nebyla ve vládě řeč. Nerozhodlo se ani to, čím se výpadek vykompenzuje. Andrej Babiš se zkrátka rozhodl říznout do daně z příjmů a sociální demokraté mu na to kývli.

Připomíná to elán, se kterým ve filmových Postřižinách Maryška s Pepinem pilkou zkracovali nohy od jídelního stolu a židlí. U zkráceného stolu se potom nedalo jíst a na zkrácených židlích sedět, protože každá noha byla jinak dlouhá. Ale co na tom, přišla přece doba zkracování.

Teď zase nastala doba snižování daní a Andrej s Alenou se dali do daně z příjmů. Vše ukazuje na to, že to se státními financemi nedopadne líp než s nábytkem v domácnosti správce Hrabalova postřižinského pivovárku.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 126 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 7. 9. 2020 10:45

Chraň Bože, abych obhajoval Alenku, Venezuelu či Bureše.

Nicméně: toto se přeci neděje jen u nás. Zadlužování a "tisk peněz" probíhá všude (USA, EU, JP, ...) a často ještě masivněji.

Je to zjevně zákonitá fáze vývoje tohoto režimu (demokratický socialismus a fiatové peníze monopolně řízené centrální bankou). Nic moc na tom nezmění, zda máte levicovou či pravicovou vládu, nic moc na tom nezmění, jak lidi hlasují (pane Zdražile).

Když odhlédnu od toho, že rouškovné je jasným předvolebním úplatkem a prodloužení kurzarbaitu za termín voleb taktéž... tak pak vlastně je asi lepší dát ty peníze přímo "obyčejným lidem", než je dávat bankéřům (jako při minulé krizi v USA), nebo největším akcionářům největších firem kotovaných na burze (Japonsko a jeho nákup akcií za nově vytvořené peníze).

Mám obavy, že za současného politického a peněžního systému to zkrátka jinak nejde. Kdybychom tu nyní měli "zodpovědnější vládu" (nějakou koalici "pravicových" stran - ODS, TOP, Starostové, Lidovci), tak by buď možná dělala něco podobného, nebo nedělala a zasáhla by ČNB. Protože pokud by se vláda nezadlužovala a nerozdávala (ale země EU ano), tak by koruna k EURu začala posilovat a ČNB by zasáhla nějakým "kurzovým závazkem" jako minule - tedy "natiskla" by 2000 miliard a ze ně nakoupila junk dluhopisy zemí eurozóny. Resp. musela by to udělat v ještě větším objemu, protože na západě se dnes "uvolňuje" rekordním tempem. Současný fiatovo-keynesiánský systém a to, k čemu ti centrální bankéři byli vychováni a vzděláni, by jim nedovolilo zachovat se jinak.
Navíc ČNB má nově rozšířený mandát a mohla by jít za nové peníze i nakupovat akcie na trh.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-kupec-s-prakticky-bezednou-kapsou.A200903_173634_p_ekonomika_wag

Kritika Babiše je v mnohém na místě, ale často to je tak, že pro stromy nevidíme les (pro kritiku konkrétního politika nevidíme, že špatný je systém).

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 7. 9. 2020 17:41

Tak tahle charakteristika šílence perfektně sedí právě na pány Fraje a Altmana. :-)

-9
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK