Články na téma: superhrubá mzda

Rychle a zběsile. A taky bez zábran. Tak se v Česku rozhoduje o stovkách miliard. Nejnověji to potvrzuje daňový balíček.

Zrušit, nezrušit? Na dva roky, nebo navždy? A pokud se se superhrubou rozloučit, kde vzít peníze do už tak děravého státního rozpočtu?

Kabinet předložil rozpočet na příští rok. Možná ho měl rovnou hodit do kamen.

Alena Schillerová dostala úkol – rozdávat peníze. Plní ho svědomitě a nehledí přitom na stav státní pokladny.

Ať si vláda čaruje s daněmi a příspěvky pro penzisty. Ale napřed ať ukáže, že udělala domácí úkoly a že připravila zemi na druhou covidovou vlnu nebo jakoukoli jinou podobnou „nepříjemnost“. Protože životy nakonec jsou víc než peníze.

Andrej Babiš urazil v politice dlouhou cestu od vyrovnaných byznysplánů až k polnímu kurátovi Katzovi.

Vláda rozdává dárky. Pokud na vás zapomněla, řekněte si! Přání se neplní před Vánoci, ale před volbami.

Jak velký problém představuje v Česku zdanění práce? Je ve srovnání se světem vysoké? Šlo by lidem ulevit, aniž by vykrvácel státní rozpočet?

Připravovaná daňová reforma ministryně financí Aleny Schillerové může přinést revoluci v systému zdravotního pojištění. Jak se na kontroverzní návrh dívají ekonomové, politici, zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a lékařské komory?

Přestane stát platit zdravotní pojištění za děti a důchodce?

Má se zrušit superhrubá mzda? Přinesla víc škody, nebo užitku? A hlavně: jak propříště nastavit zdanění práce? Ptáme se ekonomů, daňových odborníků, politiků i zástupců podnikatelů a zaměstnavatelů.

Škodlivost minimální mzdy je jednou z mála věcí, na které se ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem ve značné většině shodnou. Kdo však skutečné dopady zákonem stanoveného prahu ceny práce odmítá pochopit jsou – možná nikoli překvapivě – politici.

Došlo k selhání kapitalismu? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s ekonomem Pavlem Kohoutem (44), který tvrdí, že trh je to jediné, co ještě funguje, i když česká ekonomika není příliš vhodným prostředím pro podnikání.

Kolik je v září a říjnu na stromech červených jablek, tolik čerstvých absolventů, podobně rudých vzteky, máchá tou dobou svou úplně první výplatní páskou: „To snad ne! Člověk měsíc dře jako blbec a půlku pak narve do krku těm, co ani nehnou zadkem!“ Není to krádež. Jen začátek splátek za mastnou investici.

„Tvé líčení, jak by Tě v roli českého ministra zdravotnictví musela po reformách Tvých představ chránit speciální komanda, bylo přesvědčivé. Už chápu, proč ses vyhnul žádosti vžít se dokonce do rozhodující role premiéra. Vykoledoval sis tím ale logicky otázku, jak bys tedy na základě svých vědeckých poznatků i zkušeností z poradenství naložil s českým systémem daňovým v roli ministra financí. A mimochodem: Nechápu, proč se mí kritici nevěnují Tobě!! Přijdeš mi pro společnost mnohem nebezpečnější!“ ptá se spisovatel Pavel Kohout Pavla Kohouta, ekonoma.

„Milý Pavle, Tuším, žes chtěl, abych se zeptal na tu letmo zmíněnou saň, co se občanům vydává za laň a přitom je to snad ze všech nejmastnější daň: sociální a zdravotní pojištění, které pro mě záhadně nazýváš historickým unikátem. Chápu, že to souvisí s tvým politickým zaměřením, ale věřím, že učitel ekonomie umí být přesto nestranný. Jak tedy chápat ten jev „sine ira et studio“, bez hněvu a vášní?“ ptá se spisovatel Pavel Kohout ekonoma Pavla Kohouta. Ten odpovídá…

Ministerstvo financí představilo plán na reformu daňového systému. Jde o změnu, jež mnohé narovnává a zjednodušuje, nedá se však říci, že je to změnu zásadní – a především promyšlená. Zvážili reformátoři například dopad, jaký bude mít zrušení možnosti odečíst si úroky z hypoték a stavebních spoření?