Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Brexit bude v pátek. A co dál?

Pavel Jégl | 27. 1. 2020 | Vstoupit do diskuze – 4 komentáře

Po 47 letech a 30 dnech, o půlnoci z pátku na sobotu, Spojené království (formálně) opustí bruselskou Evropu. Brexit tím ale neskončí.

Brexit bude v pátek. A co dál?

Pro monarchii a poddané královny Alžběty bude brexit na přelomu ledna a února pouhou formalitou. Po tomto datu se na ostrovech nezmění téměř nic. Kromě toho, že se vrátí domů britští zástupci z unijních institucí.

Nahlíženo z Bruselu se změní to, že zmizí největší kverulanti. Jejich monarchie přitom zůstane podřízena spojenému bruselskému velení a bude podléhat unijní legislativě i jurisdikci.

Skutečný brexit pro obě strany nastane až po přechodném období, které potrvá do konce roku a nelze vyloučit, že déle. V této době mají být dohodnuty příští vztahy mezi Británií a Evropskou unií, včetně vztahů obchodních.

Šílený termín

Boris Johnson má jasný cíl: Odmítá ponechat Spojené království v jednotném trhu Evropské unie a v celní unii. Chce nulová cla a volný obchod bez kvót a byrokratických certifikátů.

Blonďatý premiér se nechal slyšet, že jeho vláda bude prosazovat obchodní dohodu podobnou té, kterou Unie uzavřela s Kanadou, rozšířenou o služby, data a další oblasti. Jenže dohoda s Kanadou (CETA, Comprehensive Economic and Trade Agreement), se nedá jednoduše překlopit do byznysu mezi ostrovní monarchií a bruselskou Evropu.

Mimo jiné proto že kanadská ekonomika je samosebou jiná než britská a při dohodách tohoto typu se dbá na to, aby obě strany dohody měly rovné hřiště (level playing field). To znamená, že se diskutuje o takových věcech jako zdanění, státní pomoc, regulace práce, environmentální podmínky…

Také proto uzavřít dohodu s Kanadou zabralo téměř osm let. Stihnout obdobnou komplexní dohodu za jedenáct měsíců – to znamená v této době překopat existující obchodní a celní vztahy – to zní jako utopie. Tím spíš, že obchod EU 28-1 se Spojeným královstvím je podstatně větší než obchod Unie s Kanadou.

Co víc, do šibeničního termínu by se měla vejít i ratifikace. A právě CETA ukázala, že to nemusí být pouhá formalita. Dohodu s Kanadou týdny blokovalo Valonsko, odbojný frankofonní region Belgického království.

Nemluvě o tom, že zbývá vyřešit postavení Severního Irska, které rozvodová dohoda ponechala kdesi mezi „globální“ Británií a Evropskou unií.

Bez odkladu?

To vše připomíná britský think tank Institut pro vládnutí (Institute for Government, IfG), který dospěl k závěru, že taková dohoda je do konce roku nemyslitelná. Jeho analýza Getting Brexit Done upozorňuje, že varianta brexitu bez (obchodní) dohody se vrací do hry.

IfG předpokládá, že pokud obě strany v přechodné době vůbec nějakou dohodu podepíšou, bude to jen „skinny deal“, tedy dohoda značně omezená, nezahrnující některé segmenty ekonomiky – zejména služby, jejichž podíl na hrubém domácím produktu v Británii dosahuje osmdesáti procent.

„Dohoda by nanejvýš mohla pokrýt tarify, kvóty, pravidla původu, opatření týkající se pohybu lidí přes hranici a omezení některých obchodních bariér,“ píše se v analýze.

Cesta k ní by byla snazší, kdyby se Británie zavázala k tomu, že bude dál uznávat bruselské regulace. Jenže to by popřela jeden z hlavních důvodů brexitu, kterým byl odpor proti unijní byrokracii.

Pravda, do poloviny příštího roku také Británie může požádat o prodloužení tohoto období. Johnson to vyloučil. Ale podobně ještě na podzim tvrdil, že raději skončí mrtvý v příkopu, než by požádal o odklad brexitu, nakonec byl nucen to udělat. Ovšem přežil, dokonce ve volbách posílil.

Jenže Britové mají pádný důvod, aby přechodné období neprodlužovali: Pro někdejší koloniální mocnost, nad kterou slunce nezapadlo, je ponižující.

Podle rozvodové dohody musí monarchie v této době dodržovat pravidla dohodnutá kdesi na kontinentu, do kterých nebude moci vláda Jejího Veličenstva mluvit. K tomu bude povinna do Bruselu odvádět pravidelné platby. Konzervativní poslanec Dolní sněmovny Jacob Reese-Mogg trefně poznamenal, že jeho země se v přechodném období stane první kolonií Evropské unie.

O tom, že se britská vláda bude snažit uniknout z vazalského postavení co nejdřív, není pochyb. A bude pro to mít podporu v Dolní sněmovně, kde mají konzervativci přesvědčivou většinu osmdesáti hlasů.

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Boris Johnson se už nemusí obávat, že by jeho plány podkopali odpadlíci. Všichni toryové, kteří kandidovali ve volbách, museli podepsat manifest Konzervativní strany, v němž se zavázali, že zařídí rozvod s Bruselem k plánovanému datu („we will get Brexit done in January“) a nebudou protahovat termín pro obchodní dohodu („we will not extend the implementation Brexit“).

Resumé

Pokud vyjdeme z toho, že přechodné období nebude prodlouženo, existují v podstatě tři možnosti brexitu:

  • Dohoda à la CETA zahrnující sektor finančních služeb.
  • Minimalistická „skinny“ dohoda, která omezí či zruší jen část budoucích obchodních bariér.
  • Brexit bez dohody. Byznys mezi EU 28-1 a Británií se bude řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Důsledkem budou cla, jejichž minimální hodnoty stanoví pravidla Světové obchodní organizace (WTO).

Můžete si tipnout. Sám bych rovnou škrtal první možnost a mezi druhou a třetí asi nakonec volil omezenou dohodu, na kterou sází také IfG a která může být později rozšiřována.

Úvodní obrázek: Mo-padri / Shutterstock.com

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 31. 1. 2020 09:50

EU je nereformovatelný socialisticko byrokratický moloch, stejně jako CCCP.
Tyto naděje jsou zcela liché:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/evropa-brexit-jako-promarnena-sance-na-reformu-eu.A200130_160320_p_zahranici_wag

Mám obavy, že i když nám budou silou tlačit kvóty, zakazovat zbraně, rušit elektrárny, cukrovary a automobilky, že přesto bude lidem trvat ještě dlouho, než se naštvou tak, že se odhodlají k exitu z :-( :
https://neviditelnypes.lidovky.cz/cirkus/pokus-o-vzdor.A200130_190051_p_cirkus_nef

+7
+
-