Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Supi, zdravotní policie trhu

Být sup není nic pěkného. Supi jsou ale životně důležití. V přírodě i v hospodářství.

Sup je pěkně odporné stvoření. Mají ale v přírodě svou důležitou roli. Pomáhají odstranit mršiny. Bezpečně.

Taková zahnívající mršina v sobě má řadu patogenů, mezi nimi ty, které produkují botulotoxin, způsobují choleru, sněť slezinnou a další a další věci, které jsou pro člověka smrtelné.

Supi ovšem mají silné žaludeční šťávy, které všechny takové patogeny zahubí a eliminují je z životního prostředí.

Zvlášť užiteční byli supi v Indii. Většinové hindské obyvatelstvo uctívá jako posvátná zvířata krávy. Osudem většiny místních krav tedy není skončit jako večeře nebo oběd a právě supi sloužili jako efektivní uklizeči uhynulých krav a dalšího dobytka. Pársové z náboženských důvodů dokonce raději nechávali své mrtvé supům, než by je pohřbívali nebo kremovali.

S devadesátými lety minulého století ale přišel problém. Zemědělci začali při péči o zvířata používat lék diklofenak. Ten je pro supy jedovatý. Kontaminované zdechliny populaci indických supů téměř vymazaly: v osmdesátých letech jich bylo nějakých 80 milionů, dnes jich zbylo jen několik tisícovek.

Co přišlo, když supi nebyli? Jejich místo v potravním řetězci, tedy při hodech na mršinách, obsadili psi a krysy. Jenže jejich trávicí trakt nedokáže zničit všecky smrtelné patogeny: psi a krysy se na rozdíl od supů stali jejich přenašeči. Výskyt sněti slezinné, moru a vztekliny letěly raketově nahoru. Z lidí, kteří ročně umřou na následky vztekliny, jich víc než půlka připadá na Indii.

Pársové se museli vzdát svého tradičního „pohřbívání“. Není dost supů, kteří by je zbavili mrtvol, těla jen tlela a zápach obtěžoval lidi žijící v okolí, o zdravotních nebezpečích, které rozklad pro okolí znamená, ani nemluvě.

Sup-kapitalista

Hedge fondům a soukromým kapitálovým firmám se někdy hanlivě říká „supí kapitalisté“. Ti, kteří je haní, tvrdí, že tyhle „zlé“ firmy dbají jenom na svůj zisk. Lacino koupí krachující firmu, rozsekají ji na části a kousek po kousku ji rozprodají, aby přišly snadno k penězům. A ovšem připraví při tom tisíce lidí o práci.

Teď se jim třeba dává za vinu blížící se zánik hračkářského řetězce Toys ‘R’ Us nebo snižování počtu zaměstnanců v novinách Denver Post. V případě Toys ‘R’ Us byla ovšem skutečná příčina bankrotu neschopnost konkurovat internetovým prodejcům, jako je Amazon, a neschopnost vyrovnat se se změnou zákaznických preferencí (děti si dneska radši hrajou například s iPadem nez s hračkami).

U Denver Postu je to podobně jednoduché. Většina lidí dneska zprávy konzumuje na internetu, trh s papírovými novinami se scvrkává. Vlastníci listu se rozhodli, že než čekat na jeho pomalou a bolestivou smrt, pokusí se z něj, dokud to jde, vytěžit co nejvyšší hodnotu, Kdyby předpokládali, že v budoucnosti bude zase vydělávat, nejspíš by to nedělali.

Steve Horwitz má za to, že supí kapitalisti mají důležitou funkci. Pokusí se selhávající podnik oživit, a když se jim to nepodaří, rozprodají veškerý jeho majetek (pozemky, budovy, stroje atd.). Pro ekonomiku a její růst je takové přesouvání pracovní síly a kapitálu z neefektivních, bankrotujících firem k novým, efektivnějším podnikům, velice důležité.

Pojďme si na chviličku představit trh bez jeho supů. Jak by to bylo s bankrotujícím podnikem? Na místo supů by nastoupili psi a krysy: státní úředníci. A podnik by znárodnili.

Vzpomeňte si na státní zachraňování General Motors a dalších automobilek v roce 2008 (a nebylo to prvně). Byla to obrovská chyba, která stála poplatníky spoutu peněz, ale měla další náklady, které nejsou vidět, například pracovní místa, která nevznikla jinde. Kdyby krachující firmy zůstaly naposas supím kapitalistům, jejich majetek by přešel na ziskovější cizí firmy.

Vládu supům!

Supi ale nepomáhají s odstraňováním neefektivností jen v soukromých firmách, ale dokonce i ve vládách. Jako příklad poslouží Argentina, která v dluhové krizi přenechala vládu supím kapitalistům, nejznámějsí je asi Paul Singer. Lidé jako Singer stanovili argentinské vládě tak přísné pokuty za neplnění závazků, že byla donucená dát svoje záležitosti do pucu. Dnes už je na tom argentinská ekonomika mnohem líp a zlepšilo je i její rozpočtové zdraví.

Porovnejte to s řeckou vládou, kterou z dluhové krize vyplácely ostatní evropské země. Není žádné překvapení, že Řecko je pořád ekonomicky na odpis – daně vyšponované, nafouknutý sociální stát a všeobecně destruktivní fiskální politika.

Kapitalisti-supové jsou stejně jako ptáci, kteří jim dali jméno nespravedlivě opovrhování pro záslužnou a nezbytnou službu, kterou prokazují společnosti.

Ekonomie a ekologie

Ekonomika je v mnohém příbuzná přirozenému ekosystému. Čtenáře by mohlo zajímat, že k teorii přirozeného výběru Charlese Darwina inspirovala esej o populačním růstu od Thomase Malthuse. Darwin pak zase dál inspiroval ekonoma Herberta Spencera k výroku o tom, že „přežívá ten nejsilnější“.

Promýšlení podobností ekosystému a ekonomiky bude lepší nechat na jiných, článků na to téma je konečně dost. Já bych na tomto místě rád vypíchnul jednu věc: všichni, kdo jsou součástí nějakého systému – ať ekonomického, nebo ekosystému – v něm mají svou životně důležitou a nenahraditelnou roli. Ta nám někdy může připadat odporná – jako třeba supí úděl – jenže alternativa je ještě odpornější.

Z originálu publikovaného na Fee.org pro Finmag přeložil Gabriel Pleska

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Gabriel Pleska | 2. 5. 2018 10:11

Tak to koukám, jaký jsem nevědomky vymyslel námět na dost divný horor. Díky za postřeh, opraveno.

+5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK