Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Boj proti změně klimatu prázdná břicha nenaplní

Globální oteplování může mít souvislost s tím, že na světě přibývá hladovějících. Třeba tu, že se kvůli boji s ním na polích místo potravin vyrábějí biopaliva. Lepší efekt by možná mělo takové to staré nudné přemýšlení, jak zvýšit výnosy.

Statistiky po deset let říkaly, že svět hladoví míň a míň. Přišla ale změn: podle nejnovějších údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2016 hladem trpělo 815 milionů lidí, o 38 milionů víc než v roce 2015, podvýživou jsou ohroženy milion lidí.

Náš think tank Kodaňský konsenzus dlouhodobě zaměřuje svůj výzkum tak, abychom pomohli nasměrovat pozornost i zdroje k opatřením, která by na podvýživu reagovala co nejúčinněji, a to jak celosvětově, tak i v konkrétních zemích, jako je Haiti a Bangladéš. Bohužel existují znepokojivé signály, že se svět v boji s hladem zaměřuje na špatné cíle. FAO přičítá zvýšený počet hladovějících šíření násilných konfliktů a „šokům souvisejícím s klimatem“, což znamená konkrétní extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha.

Extrémní počasí není změna klimatu

tiskové zprávě, kterou FAO svá data doprovodilo, se ale „šoky související s klimatem“ mění na „změnu klimatu“. Samotná studie obojí bez jakéhokoli důkazu spojuje, ale tisková zpráva jde dál a natvrdo vyhlašuje: „Hlad je ve světě zase na vzestupu, můžou za něj konflikty a změna klimatu.“

Posun od toho, že za hlad můžou „šoky související s klimatem“, k tomu, že vinna je „změna klimatu“, se může zdát nepatrný. Oba výrazy se nějak týkají počasí. Jenže ten malý rozdíl znamená hodně, zejména pokud jde o to nejpodstatnější: jako pomoct líp nasytit svět. Když střelíte od boku a dnešní krize přičtete k tíži změně klimatu, přitáhnete sice pozornost, ale zároveň to taky znamená, že se při jejich řešení upnete na nejnákladnější, a přitom nejmíň efektivní řešení.

Nejlepší důkaz předložil panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), Ten jasně doložil, že celosvětově nedochází k žádnému nárůstu výskytu sucha. Zatímco některé části světa zažívají četnější a horší sucha, jiné zažívají méně častá a slabší sucha. Komplexní studie v časopise Nature ukazuje, že výskyt všech kategorií sucha, od „počínajícího sucha“ po „výjimečné sucho“, se od roku 1982 mírně snížil. Co se týče záplav, IPCC je ještě přímočařejší: na globální úrovni má jen „nízkou míru jistoty“, jestli změna klimatu způsobuje víc nebo míň záplav.

IPCC tedy neříká nic víc, než že je pravděpodobné, že některé části světa do konce století postihnou horší sucha. A předpovídá, třebaže s nižší jistotou, že v některých místech by mohly být častější záplavy.

Jak spálit peníze (bez emisí)

Bojovat proti hladu tak, že budeme bojovat proti klimatické změně je předem odsouzeno k neúspěchu. Jakékoli realistické snížení emisí uhlíku bude jednak nákladná, především ale do konce století prakticky nebude mít na klima vliv. Pařížská klimatická dohoda, i kdyby se do roku 2030 plně realizovala, přinese podle OSN snížení emisí jen o jediné procento z toho, o kolik by jich muselo ubýt, aby teplota nevzrostla o víc než dva stupně Celsia. Přitom by stála nejméně bilion dolarů ročně – je to tedy mimořádně drahý způsob jak s potenciálním nárůstem záplav a such neudělat do konce století nic smysluplného.

Dobře míněná politika boje proti globálnímu oteplování by dokonce velmi snadno mohly hladovění zhoršit. Bohaté země se ve snaze snížit svou závislost na fosilních palivech přiklonily k biopalivům – energii získávané z rostlin. Přínos pro klima je zanedbatelný: podle Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj zhruba 90 procent „ušetřeného“ oxidu uhličitého vyváží vliv odlesňování, hnojení a používání fosilních paliv při výrobě biopaliv. Evropská biopaliva v roce 2013 využívala tolik půdy, kolik by stačilo k nakrmení sta milionů lidí, ve Spojených státech to bylo ještě víc země. Dotování biopaliv přispělo k růstu cen potravin a zkrotit se ho podařilo, až když modely ukázaly, že do roku 2020 by mohlo hladovět dalších až 135 milionů lidí. To ovšem znamená, že přibližně 30 milionů lidí dnes pravděpodobně hladoví kvůli téhle pomýlené politice.

Vychází nový Finmag!

V hlavní roli roboti. Připraví nás o práci, nebo dík umělé inteligenci a rukám každý zbohatne? Roboti, automatizace práce, nepodmíněný příjemu a „elektroničtí spoluobčané“.

Adam Gebrian: Na ceně nezáleží. Rozhovor s nejznámějším kritikem architektury. Co znamená stavět ve veřejném zájmu. Proč vám on sám nikdy nepostaví dům. Jak na Praze 1 zaparkovat SUV.

Trotlov. Na internetu si přečetl, že autisti patří do plynu. Šel za mámou a chtěl vědět, kdy tam půjde. Matěj Hošek má Aspergerův syndrom. Ale taky geniální nadání.

Chcete nakrmit lidi? Tak vymýšlejte, jak je nakrmit

Politika boje s klimatem navíc odklání prostředky od opatření, která přímo zmírňují hlad. Naše priority vypadají poněkud pokřivené, když klimatická politika, od které si můžeme slibovat jen minimální vliv na teplotu planety, bude stát bilion dolarů ročně, zatímco rozpočet Světového potravinového programu je 169krát nižší — 5,9 miliardy dolarů.

Existují přitom účinné způsoby jak vyprodukovat víc potravin. Jedním z nejlepších, jak ukázal výzkum Kodaňského konsenzu, je vzít vážně investice do výzkumu a vývoje s cílem zvýšit zemědělskou produktivitu. Zelená revoluce díky zavlažování, hnojivům, pesticidům a šlechtění rostlin zvedla světovou produkci obilí v letech 1950 až 1984 o neuvěřitelných 250 procent, zvýšila kalorický příjem nejchudších lidí světa a odvrátila závažné hladomory. Na tomto pokroku musíme stavět.

Investice do zemědělského výzkumu a vývoje ve výši dalších 88 miliard dolarů během příštích 32 let by posílily výnosy o další 0,4 procentního bodu ročně, což by mohlo zachránit 79 milionů lidí před hladověním a zabránit pěti milionům případů dětské podvýživy. Hodnota takového pokroku by dosáhla téměř tří bilionů dolarů v sociálních přínosech – to je obrovská návratnost, 34 dolarů na každý vynaložený dolar.

Takové posílení růstu zemědělské produktivity do konce století by mnohonásobně převýšilo snížení zemědělské produktivity, jaké naznačují i ty nejhorší scénáře důsledků globálního oteplování. A mělo by to ještě další výhody: Světová banka zjistila, že růst produktivity v zemědělství může být co do snižování chudoby až čtyřikrát účinnější než růst produktivity v jiných sektorech.

Jsme na rozcestí. Po dosažení dramatických pokroků v boji proti hladovění a hladomorům nám hrozí riziko, že kvůli špatně zvoleným rozhodnutím sklouzneme zpátky. V sázce je příliš, než abychom si mohli dovolit vybírat špatné politické přístupy.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2018. www.project-syndicate.org

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Hostující profesor Kodaňské obchodní fakulty a ředitel think tanku Centra Kodaňského konsensu. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Kohout | 23. 1. 2018 12:43

Kde máte tu "exatně dokázanou" regulaci?
* Počet obyvatel Země stále roste, byť stále pomalejším tempem (vlivem klesající porodností)
* Počet obyvatel v kategorii "extremní chudoba" klesá (nejen procento)
* Počet lidí zabitých ve válkách od WWII průměrně klesá (plovoucí desetiletý průměr)

Jediné relevantní snižování růstu (růstu, nikoliv obyvatel) je v důsledku klesající porodnosti (nejen v Evropě). Ovšem to nemá nic společného s hladem nebo epidemií. O válce ani nemluvě (po té obvykle porodnost roste).

+9
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Novak Josef | 23. 1. 2018 10:45

Celý článok je založený na ignorancii REALITY.
Realita je taká - že ľudstvo MUSÍ byť nejako regulované na Zemeguli. Nekonečný počet ľudí Zem neuživí.
A existujú DVE možnosti regulácie :
1. Regulácia samotnými ľuďmi , dobrovolná
2. Regulácia externá, vonkajšími vplyvmi

Tá prvá forma regulácie nenastala, ľudia NECHCÚ regulovať. svoj počet.
Tá druhá, externá môže mať veľa podôb - vojny, hladomor, epidémie, ......
Momentálne nabehla regulácia hladom. Ak to nepostačí, nastanú vojny, epidémie, .....
Je exaktne dokázané, že nejaká forma regulácie nastane VŽDY.

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK