Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Prodejte forinty, zbavte se maďarských akcií! Dokud je čas...

Luboš Palata
Luboš Palata
29. 4. 2010

Devět dnů jsem trávil v pohřebním Polsku, víkend předtím s Lužickými Srby u Budyšína a tak jsem si říkal, jestli má vůbec cenu jezdit na druhé kolo maďarských parlamentních voleb. Všechno bylo přece předem jasné. Dokonce i to, že Fidesz s předsedou Viktorem Orbánem získá dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Teď už vím, že jsem se rozhodl správně.

Prodejte forinty, zbavte se maďarských akcií! Dokud je čas...

Byla to sice jen hodina, ale kdy máte šanci poslouchat takového politika jako Viktor Orbán, v palbě otázek novinářů nejen maďarských, ale i světových, kteří kupodivu stejně jako já do Budapešti vážili cestu? Politika, který má v rukou moc, jakou žádný jiný politik v demokratické Evropě od druhé světové války neměl. Moc změnit ústavu, vybrat si podle svého gusta prezidenta, mediální rady, prostě dělat si se svojí zemí všechno, co bude chtít. Vítejte ve světě nového maďarského premiéra.

Úplně jiný střihoun

Poprvé jsem se s ním setkal už v roce 2000. Viktor byl čerstvě zvoleným nejmladším premiérem Evropy. Už tehdy z něj čpěly takové národně-sociální, ne-li rovnou socialistické nápady. Na druhou stranu byl vtipný a zajímavý. Zkrátka úplně jiný střihoun než tehdejší socialisté, kteří ještě nenašli Ference Gyursánye a Gordona Bajnaie, kteří – ač to tak dnes nemusí vypadat – budou jednou v učebnicích vystupovat jako premiéři, kteří se pokusili se svojí zemí udělat něco dobrého. Na rozdíl od Viktora.

O Orbánovi jsem od různých Maďarů v minulých letech slýchával a četl různé věci, ale nějak jsem odmítal uvěřit, že je to tak pomatená politická duše, jako se tvrdí. Že je vlastně „antikapitalistický nacionalista“, člověk, který se shlédl v korporativistických modelech fašistických států, jako byla Itálie či meziválečné Maďarsko, a že to s tím spojováním Maďarů z několika okolních států do státu jediného bude skutečně žhavé.

Divné, hodně divné plány

Nevěřil jsem tomu, dokud jsem to na vlastní uši neslyšel. Ve volební kampani se obvykle říkají různé věci, to ano. Ale po volbách už se pak většinou říká to, co opravdu říci nebo dělat chcete. A Orbán v podstatě řekl, že chce v Maďarsku zrušit parlamentní demokracii a tržní hospodářství. Jinak se totiž jeho slova o konci současného politického a ekonomického systému pochopit nedají, stejně jako prohlášení o tom, že zatočí s oligarchy (se všemi, nebo, po Putinově vzoru, jen s těmi neposlušnými?). A že bude v Maďarsku budovat systém „národní kooperace“ a že o zákonech se vláda bude radit s jakýmisi vyslanci občanů v systému „národních konzultací“. A taky že MMF nejsou žádní „bossové“ Maďarska a že to s těmi maďarskými financemi, rozuměj nutností šetřit, vidí on, Viktor, jinak. A to už pomíjím fakt, že řekl, že do toho celého zapojí i Maďary za hranicemi a že vytvoří jakýsi „euroregion Maďarů“. A nikoho se nebude moc ptát, protože takový mandát jako má on, nemá žádný politik v zemích, kterých se to týká.

Když se ovšem Orbána zeptali, kde vezme peníze, nevěděl, netušil. O snížení daní řekl, že nejdřív musí zjistit skutečný stav země, a mlhavě mluvil o zjednodušení daňových přiznání a srovnání úrovně daňového zatížení s okolními zeměmi. Současně však i o tom, jak samosprávy měst a obcí nutně potřebují peníze.

Shrnuto a podtrženo: žádné slušné plány, jen spousta podivných vizí, které mají blízko k Putinovu Rusku a možná dokonce i italskému fašismu.

Vždyť to jsou jen slova! Jenže…

Maďarsko je v Evropské unii, řeknete si, takže to jsou jen slova a nic nehrozí, však on se i Viktor bude muset pořídit realitě a Maďarsko zůstane normální zemí. Já bych si tak jistý nebyl. Už teď, s mocí, kterou má Orbán v rukou, je Maďarsko zemí, která nemá v unii obdoby. A když k tomu připočtete, že patnáct procent Maďarů volilo Jobbik, což jsou normální nacisté a že s nimi Orbán normálně komunikuje, je zle.

Co udělá unie, až začne Orbán experimentovat s tržním hospodářstvím, znárodňováním, vytlačováním zahraničního kapitálu, s demokracií jako takovou? Vyloučí Maďarsko z EU? Z NATO? Jde to vůbec? A co by se dělo v Maďarsku pak? Otazníky rostou jak houby po dešti. Odpovědi na ně se ale dozvíme až za pár měsíců, možná za jeden, dva roky či i více let.

Než se ale vysvětlí, co „Orbánsko“ vlastně bude a co se tam bude dít, forint bych rozhodně nenakupoval a maďarské akcie prodal dřív, než půjdou, jak říkají hezky slovensky obyvatelé „Horních Uher“, dole vodou.

K tématu čtěte také: Maďarsko,nemocný muž Balkánu

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo