Diskuze: Covid jednou skončí, ale dluhy už nikdo nezaplatí

Richard Fuld|10. 3. 2021 19:16| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:36

Do vlastního hnízda si kálíte sám. A jaképak lhaní? To jsou zase jalové bláboly.

Richard Fuld|10. 3. 2021 19:14| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:46

Jak dlouho už Vám to ta logická dedukce říká a kolik let Vám to ještě vydrží? :-) 5, 10, 20, 50, 100? To není žádná logická dedukce. Jenom malujete čerta na zeď. :-)

Richard Fuld|10. 3. 2021 19:11| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:34

Takových příkladů si samozřejmě můžete vyzobnout spoustu ale nijak to nezpochybňuje skutečnou inflaci průměrného spotřebního koše.

David Faber|10. 3. 2021 19:10| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Zmeniť názor po dôkladnejšom rozbore problému nie je žiadna ostuda. Máte odo mňa plus za ochotu to priznať.

Richard Fuld|10. 3. 2021 19:09| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:25

Není. Základem jsou nákupy státních dluhopisů. Praktiky centrálních bank, které nakupují soukromé cenné papíry nebráním, naopak je kritizuji.

Richard Fuld|10. 3. 2021 19:08| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:22

Tak spousta lidí bydlí ve své vlastní nemovitosti, takže neplatí ani nájem ani hypotéku. Další část lidí platí nájem, který je ve spotřebním koši zohledněn. Další část populace nakupuje nemovitosti na 100% jako investici. A jen pro zbytek obyvatelstva je relevantní růst cen nemovitostí jakožto spotřebního statku svého druhu. Takže představa, že by ceny nemovitosti měli mít ve spotřebním koši nějakou příliš vysokou váhu (25%, jak navrhujete) mi nepřijde jako vhodná.

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:49| reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 05:23

Fuldu ministrem financí, a "Vzhůru dolů"...:-)

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:46| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 15:30

Když na západě říkali, že v roce 1990 už musí komunismus zkrachovat, také to nebylo věštění, ale ligická dedukce.
Stejně tak logická dedukce nyní říká, že nezvratně míříme do propasti, věštění navtom je pouze to, jak bude ta cesra vypadat - zda globálním kolapsem dluhů s totálním restartem, nebo plíživou nenápadnou měnovou reformou plnou těch vaßich sexy termínů jako monetizace, redistribuce, sdílení solidarity a narovnání ekologické odpovědnosti.
Já věštím, že bude soft, jako řecký bankrot, výsledek ovšem bude stejný, jako kdyby to byl ten kolaps (viz současný stav řecka a jeho vyhlídky...)

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:37| reakce na Jan Altman - 9. 3. 2021 09:49

Však je...:-)

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:36| reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 18:40

ale vždyť on už nevyšel, oan fuld je jen velmistr ve lhaní si do kapsy a kálení do vlastního hnízda...

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:34| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 18:21

Nestalo? V roce 2008 jsem si po cestě do práce kupoval makový koláček za 9 korun. Dnes tam stojí 23. 150% inflace za 12 let vám přijde málo??
V roce 2008 měli mí zaměstnanci 80 kč stravenky, a deset korun z ní dávali jako dýško. V lednu měli 120, a na jídlo doplácí 30 korun. 120% inflace za 12 let.

Jenže vy máte špunty v uších, dlaně na očích, a opakujete si v duchu mantru "tisknutím peněz k světlým zítŕkům"....

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:25| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 15:21

Pak nechápu, že CB tak do roztrhání těla bráníte - odkupy akcií, firemních bondů a manipulace měny je v současnosti samotným základem moderní správy finančního systému každé světové velmoci...

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 18:22| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Dost dobře nechápu, jak jste mohl zastávat tak zcestný názor, když je nemovitost nejvyšším výdajem ksždé české rodiny...To "umírněné" zohkednění by férově znamenalo, že když rodina svých 3p produktivních ket platí 15 tis za hypo zacdům či byt, a je to čtvrtina jejich reálného příjmu, má to čtvrtinovou váhu v koši.
Ale to už byste měl po tisknutí dávno, to by tedy fakt nešlo - každý by viděl, źe je reálná spotřebitelská inflace dávno 10% p.a....

Richard Fuld|10. 3. 2021 11:19| reakce na Aleš Holub - 9. 3. 2021 16:39

Píšu to tady pořád. Libertariánký, resp. rakouský směr ekonomického uvažování trpí mentalitou chudoby. Pak není divu, že všude vídí jen bídu, bídu a zase jen bídu... :-)

Hlavním účelem měření vývoje cen spotřebního koše je zjistit, jaké panují poměry mezi poptávkou a nabídkou v "reálné ekonomice", tedy tam, kde se produkují a spotřebovávají statky. tak aby podle tohoto vývoje byla společně s dalšími ukazateli upravována především monetární politika.

Ceny aktiv na kapitálových trzích jsou pak odrazem výkonosti těchto aktiv v reálné ekonomice, tedy alespoň teoreticky by to tak mělo být. :-) Proto ceny kapitálových aktiv (např. akcie) nemohou být zahrnuty do cen spotřebního koše, protože ceny aktiv se stanovují mimo prostředí, kde se produkují a spotřebovávají statky produkované reálnou ekonomikou. Tolik k možnosti zahrnutí např. akciového indexu co spotřebního koše.

Souhlasím nicméně, že u nemovitostí je to složitější, protože přece jen produkce i "spotřeba" nemovitostí se odehrává v té reálné ekonomice, takže mají charakter investičního aktiva i dlouhodobého spotřebního statku. Přesto se domnívám, že investiční charakter u nich převažuje. Zcela kategoricky tedy zahrnutí nemovitostí do spotřebního koše nezavrhuje a dovedu si představit určité umírněné zohlednění cen nemovitostí ve spotřebním koši. V tomto ohledu ustupuji od dříve příliš striktního postoje. :-)

Jan Amos|9. 3. 2021 18:40| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 18:21

Uvidíme. Byl bych rád, aby vám optimismus vyšel. Loď ale vplouvá do velmi turbulentních vod a je rozumné začít prověřovat záchranné čluny.

Jan Amos|9. 3. 2021 18:29| reakce na Aleš Holub - 9. 3. 2021 16:39

Díky. Zajímavý článek i myšlenka, že spotřební koš záměrně zohledňuje pouze okamžitou spotřebu.

Čili měření inflace spotřebním košem je vhodné pro úvahy o životní úrovni jiného živočišného druhu než Homo sapiens...

Richard Fuld|9. 3. 2021 18:24| reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 15:46

Jestli čtete mé názory s cílem vyčíst z nich nějaké predikce, tak to asi děláte zbytečně. To ale neznamená, že jsem nějaký kronikář. Historií se taky moc nezabývám. Mě zajímají především principy fungování současného ekonomického prostředí a moji roli vidím spíše ve zpochybňování "nezpochybnitelných" universálních "pravd".

Richard Fuld|9. 3. 2021 18:21| reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 15:47

Tak já si počkám až to skutečně přijde. Když se začalo s QE, tak všichni varovali před hyperinflací a nastalo tak akorát odvracení deflace. :-) Kdyby se ke QE nepřidala fiskální expanze, tak jsme v té deflaci nakonec skončili. Takže zase zde máme jen falešné zvěstovatele vysoké inflace. Inflace se dostane ke 3% možná na 5%, ale tomu moc velké šance nedávám.

Aleš Holub|9. 3. 2021 16:39

Zajímavé důsledky Fuldismu: https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

Bída, bída a zase jen bída.

Jan Amos|9. 3. 2021 15:47| reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 13:52

https://twitter.com/LukasKovanda/status/1369244625765072897

Na dveře klepe pořádná inflace

Jan Amos|9. 3. 2021 15:46| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 15:30

Teorie může být správná, i když podle ní nelze předpovídat.

Pak nejste ekonom, a to ani popisný. Pak jste kronikář. Nemyslím to arogantně, jen je dobré si uvědomit, jaká témata lze u vás brát vážně a jaká témata a názory ignorovat.

Richard Fuld|9. 3. 2021 15:30| reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 14:02

Mojí ambicí není úspěšně předvídat nepředvídatelné dění v ekonomice. To ponechávám pošetilcům, kteří si myslí, že to je možné. Smyslem ekonomické teorie není předvídat. Smyslem ekonomické teorie je objevovat principy a dávat jednotlivosti do souvislostí. Teorie může být správná, i když podle ní nelze předpovídat.

Plánovat budoucnost a snažit se dosáhnout plánovaného je samozřejmě možné, bez ohledu na to, zda znáte správnou ekonomickou teorii, či zda takováto universálně platná ekonomická teorie vůbec existuje.

Richard Fuld|9. 3. 2021 15:24| reakce na David Faber - 9. 3. 2021 12:27

Co jsme my dva řešili je jedno. Centrální banka cílí hodnotu oficiálního indexu, takže pokud se bavíme o přestřelení cíle, je třeba jej vztahovat ke skutečnému cíli centrální banky, nikoli k jakýmsi experimentálním indexům.

Richard Fuld|9. 3. 2021 15:21| reakce na David Faber - 9. 3. 2021 12:10

Centrální banky by samozřejmě soukromé dluhy (ani akcie) nakupovat neměly. To je samozřejmě za čárou a nemá to nic společného s monetární politikou. Obdobně nesouhlasný postoj mám k devizovým intervencím na oslabení vlastní měny.

Jan Amos|9. 3. 2021 14:02| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 10:19

A když vrátí, tak přijdete s upravenou teorií. Je prima žít s pohledem neustále upřeným do zpětného zrcátka a vykládat minulost.
To vás nutně utvrzuje v přesvědčení, že své torii rozumíte a pokud se neustále vyhýbáte prognózování vývoje na další období dopředu, vyhýbáte se konfrontaci s vlastními omyly.
Většina lidí ale o ekonomických termínech uvažuje právě proto, že plánují zbytek života dožít v budoucnosti, a váš výklad minulých dějů je jim dosti lhostejný. Nebo alepoň mě, abych nezobecňoval.

Jan Amos|9. 3. 2021 13:52| reakce na David Faber - 9. 3. 2021 12:27

Já to vnímám tak, že experimentální inflaci (navíc počítanou ČNB) používají ve svých úvahách ekonomové, a inflaci "oficiální" politikové, jim oddaní novináři a ostatní reálnou ekonomii nedotčení přispěvatelé například diskuzních fór...

David Faber|9. 3. 2021 12:27| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 10:15

Ktorá z tých dvoch variant je správna (s nemovitosťami alebo bez) sme tu už riešili. Nakoľko nákup nemovitosti pre vlastné bývanie je jednoznačne spotreba (rovnako ako automobil), tak správny je ten index ktorý ich obsahuje. Ak chcete nemovitosti z indexu spotrebiteľských cien vyňať, mal by ste to najprv podložiť dátami a dokázať prečo by to tak malo byť...

Že sa jeden nazýva oficiálny a iný zase experimentálny je irelevantné. Berte to ako chybu v metodike štatistického úradu, ktorú z politických dôvodov odmieta opraviť.

David Faber|9. 3. 2021 12:10| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 10:03

Áno, verejné dlhy vyrieši centrálna banka nákupom dlhopisov. To už sa pomaly stáva štandardom. Ten článok je ale relevantný aj k menovej politike a privátnym dlhom. Tam je to komplikovanejšie. Ak začne centrálna banka kupovať privátne dlhopisy, tak tým zombifikuje ekonomiku (to sa taktiež deje) a motivuje dlžníkov, aby sa ešte viac zadlžovali. Následne musí agresívne znižovať úrokové sadzby alebo predlžovať splatnosť dlhov. To motivuje ekonomických aktérov k ešte väčšiemu zadĺženiu.

Ak by tieto dlhy centrálna banka privátnemu sektoru odpustila. Tak vyvolá extrémnu infláciu, pretože každý kto na tom zarobil, si rovno zoberie nové úvery, atď. Proste sa centrálne banky zahnali do kúta a žiadna bezpečná cesta von neexistuje.

Martin Doležal|9. 3. 2021 10:33| reakce na Jan Capouch - 9. 3. 2021 08:02

V tomto státě není průchozí vytvořit rozklikávací rozpočet nebo zrušit položku obchodního tajemství u veřejných zakázek. A všechny zakázky včetně všech nabídek ve výběrovém řízení zveřejňovat na internetu. Tudíž je zbytečné řešit, aby nějaký novinář vrtal do šedé zóny a kšeftů pro kamarády.

Richard Fuld|9. 3. 2021 10:19| reakce na Jan Altman - 9. 3. 2021 10:09

Ty peníze tady zůstanou a velmi pravděpodobně budou obíhat na těch kapitálových trzích, takže budou držet na hoře ceny aktiv. Do běžné spotřeby, aby tlačily na cenu spotřebního koše se nejspíš už nikdy nevrátí. :-)