Diskuze: Covid jednou skončí, ale dluhy už nikdo nezaplatí

Richard Fuld|9. 3. 2021 10:15| reakce na David Faber - 8. 3. 2021 19:45

Tohle experimentální index se zařazením cen nemovitostí do spotřebních cen. Já píšu o standardním oficiálním indexu.

Jan Altman|9. 3. 2021 10:09| reakce na Petr Vorlíček - 8. 3. 2021 22:42

Jak se vtipkovalo za minulého režimu: "Zdražení masa, mouky, benzínu, plynu, elektřiny a nájmu bude plně kompenzováno snížením cen parních lokomotiv".

Dnes jsme modernější: "Zdražení základních životních potřeb bude kompenzování redefinicí oficiálního spotřebního koše" :-)

____________________

Ano, nyní to vypadá, že část peněz pumpovaných vládami a centrálními bankami do ekonomiky jen kompenzuje nižší úvěrovou aktivitu a sníženou rychlost oběhu peněz v ekonomice. A část odteče na akciové trhy místo do spotřeby.

Jenže tyto nové peníze tu s námi převážně již zůstanou. Ty šeky, které rozdává US vláda z nově vytvořených peněz, po epidemii nikam nezmizí. Stejně tak nezmizí natištěný fond evropské obnovy, ani nezmizí těch 2x500mld vyčarovaných vládou ČR (a tato vláda bude sestavovat i rozpočet na příští rok a před volbami mohutně slibovat, aby juldoestébák neskončil po prohraných volbách v base).
Až se zase rychlost oběhu peněz zrychlí a naroste úvěrová aktivita (podnikatelé si budou muset brát půjčky na znovunastartování jejich byznysu, případně novopodnikatelé si budou brát půjčky na skoupení zbankrotovaných firem v konkurzním řízení), vzroste i inflace. Nikdo nikdy netvrdil, že když vláda natiskne 100mld, že se to v cenách rohlíků projeví HNED.

Nakonec ony ty peníze ani nemusí vydržet zaparkované na akciových trzích - plno lidí nyní kupuje akcie, protože dostávají šeky od vlády, klesly jim výdaje (nelítá se na dovolené, atd...) a není za co utrácet. Tak přebytky investují. Jednoho dne epidemie a strach opadne a lidi si to utrpení budou chtít vynahradit (nastane období přehnaného optimismu a užívání si, jako třeba po válce). A přijde i inflace. Jako po válce. A důvodem té inflace budou ty dříve natištěné peníze.

Richard Fuld|9. 3. 2021 10:06| reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 20:06

To budu psát, že se to přehnalo více, než jen trochu. Ale i ta 6% dočasná inflace pořád bude lepší, než kdyby vláda nechala ekonomiku padnout do hluboké recese.

Richard Fuld|9. 3. 2021 10:03| reakce na David Faber - 8. 3. 2021 23:03

Všechny ty černé scénáře vycházejí z premisy, že v minulosti nashromážděné státní dluhy jsou jakýmsi nepřekonatelným problémem. Státní dluhy ale problémem nejsou, obzvláště ta část, kterou drží centrální banky, která je ve vlastnictví dlužníka - státu. Stát v tomto případě splácí dluhy a platí úroky sám sobě. A zbývající část státního dluhu je pak bezproblémová a zůstane v rukou nestátních subjektů, nebo se dostane do problémů (výprodej) a v takovém případě si je koupí centrální banka. Státní dluhy prostě nejsou problémem ani překážkou čehokoliv.

Jan Altman|9. 3. 2021 09:49| reakce na Petr Vorlíček - 8. 3. 2021 22:45

No to by mělo jít poznat podle P/E.

Jan Capouch|9. 3. 2021 08:05| reakce na Petr Vorlíček - 8. 3. 2021 22:42

A bydlí pod mostem.

Jan Capouch|9. 3. 2021 08:02| reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 16:12

Přesně práce pro investigativní žurnalistiku. Bylo by zajímavé vědět, kdo za kolik a od koho nakupuje.

David Faber|8. 3. 2021 23:03

https://www.livewiremarkets.com/wires/what-s-the-endgame-for-government-and-central-bank-stimulus

Petr Vorlíček|8. 3. 2021 22:45| reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 15:09

Pane Altmane, a je na těch akciích skutečne taková bublina jak tvrdíte, a nebo se nám jen logaritmicky šponuje svislá osa grafu?

Petr Vorlíček|8. 3. 2021 22:42| reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 19:33

Jj, když jsem nedávno spotřební koš studoval (bylo to asi patnáct A4), nabyl jsem dojmu, že průměrný čech je živnostník vlastnící lokomotivu, je ověšený nářadím od hlavy až k patě, hraje na kytaru, flétnu, violoncello a saxofon, každý den nosí jiný klobouk, opírá se o hůl a ještě za sebou táhne sněžnou frézu...:-))))

Jan Amos|8. 3. 2021 20:06| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 18:34

A to samé budete psát, i když vystoupá o další 2 procentní body?

Jan Amos|8. 3. 2021 20:04| reakce na David Faber - 8. 3. 2021 19:45

Od poloviny roku 2014 je na grafu patrný trend - interpolování do budoucna zřejmě žádné oslavné fanfáry nevyvolá...

David Faber|8. 3. 2021 19:45| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 18:34

Už to na 4% je (pri správnom výpočte by sme boli minimálne na 7%):

https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/experimentalni-cenovy-index-cpih/

Môžeme konštatovať, že sa to prehnalo...

Josef Fraj|8. 3. 2021 19:33| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 18:31

Statistický úřad definuje spotřební koš podle toho, na čem se vládnoucí elity dohodnou. Jenom si hrajete se slovíčky, abyste zakryl podstatu, totiž, že spotřební koš je zcela účelově manipulován tak, jak to vyhovuje vládě, aby mohla zakrývat skutečnou výši inflace.

Richard Fuld|8. 3. 2021 18:34| reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 16:16

Ano mám na mysli 4% p.a. Pokud v dohledné době vystoupá inflace nad 4% p.a. budete ode mě číst asi toto: s podporou ekonomiky se to trochu přehnalo ale to je pořád lepší, než kdyby ta podpora ekonomiky byla nedostatečná.

Richard Fuld|8. 3. 2021 18:31| reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 16:19

Psal jsem, že inflace (složení spotřebního koše) je věcí definice, nikoliv dohody. A inflaci definuje statistický úřad. To, že každý má individuální spotřební koš chápu. Ale to už je úděl agregátů, že nejsou dokonalé.

Honza _|8. 3. 2021 16:55| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 15:46

"Funkční svět BTC neexistuje." Existuje. Jenom není vidět. Proč? Protože jde mimo stát a do státních statistik se nedostane. A to málo, o čem víme (Paralelní Polis, Lupták) je jen špička ledovce.
Zatím je to svět malý, ale roste.
Jako v roce 1991 neexistoval svět internetu.

Josef Fraj|8. 3. 2021 16:19| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 15:46

Je to dva dny, co jste mně vysvětlil, že metodika spotřebního koše je věc dohody. Jenom jste zapomněl dodat dohody koho? Lidí se nikdo neptá a vládní elity si "dohodnou" cokoliv, co budou chtít. Pokud nemáte objektivní definice inflace, tak si můžete pindat cokoliv chcete a říkat, že to je "dohoda".

Vaše věta: "Tvrdím, že zvedat objem peněžní zásoby lze pouze omezeně a že pokud se to přežene, pak dojde k inflačnímu růstu cen, nikoliv k úpravě statistických metod." je ukázka naprostého blábolení, které nemá nic společného s realitou.

Jan Amos|8. 3. 2021 16:16| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 15:30

2% p.a.

Předpokládám, že máte na mysli 2 procentní body a tedy při cílování inflace ČNB ve výši 2% považujete za vysokou inflaci 4%.
Budu předpokládat, že se jedná o inflaci meziroční, když už píšete p.a..
Prima - toto vaše vyjádření si zapamatuji a těším se na diskuzi a vaše pružné ohýbání argumentů v duchu "ale já jsem nikde nepsal, že..." za rok. Jak říkal Jan Sladký "do roka a do dne".

Josef Fraj|8. 3. 2021 16:12| reakce na Petr Novák - 8. 3. 2021 14:47

Poškodit? Jak koho. Vládnoucí elity "civilizovaného světa", jako například ty české, to přivítaly s jásotem, protože o takové příležitosti jak brutálně vydělat na strachu davu se jim ani nesnilo. Hyenismus vlády je naprosto nechutný, ale není způsob jak s tím něco udělat.

Richard Fuld|8. 3. 2021 15:46| reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 15:09

Ale kdepak. Tvrdím, že zvedat objem peněžní zásoby lze pouze omezeně a že pokud se to přežene, pak dojde k inflačnímu růstu cen, nikoliv k úpravě statistických metod. Tímhle způsobem (jak kdekoho podvést) přemýšlíte Vy, nikoliv já.

Nikdo nikam neodchází. Když si někdo koupí BTC, tak nikam neodchází. Funkční svět BTC neexistuje. Existuje jen BTC kasíno, stejně jako existuje akciové kasíno.

Richard Fuld|8. 3. 2021 15:30| reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 13:44

Vysoká inflace je už např. 2% p.a. nad inflačním cílem.

A samozřejmě, že inflací je myšleno tempo růstu cen statků zahrnutých ve spotřebním koši.

Časový posun? Těžko říct. Někdy se fiskální expanze neprojeví v ceně spotřebitelského koše vůbec, někdy se zpožděním. Záleží na kontextu, v němž k dané fiskální expanzi dochází a jakými prostředky je prováděna. Žádný 100% model, který by spolehlivě předpověděl, jak se daná konkrétní fiskální expanze projeví v cenách statků zahrnutých do spotřebního koše neexistuje, stejně jako neexistuje model, který by spolehlivě předpovídal cenu ovlivňující události na straně nabídky těch statků.

Jan Altman|8. 3. 2021 15:09| reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 13:44

Asi tak.

Ale on zřejmě vychází z toho, že je možné zvyšovat měnovou zásobu každý rok o 8, nebo taky o 25% a stále upravovat metodiku výpočtu inflace tak, aby stále (zázrak!) vycházela podobně, jako inflační cíl stanovený centrální bankou.

Výrobci tomu určitě vyjdou vstříc i tím, že dále zmenší balení a zvýší podíl náhražek, aby ta inflace opravdu nevypadala tak hrozně.

Ale hlavně mylně předpokládá, že lidi u měny, jejíž zásoba roste tu o 8, tu o 25%, zůstanou a nebudou hledat alternativy. A myslí si to i přesto, že už ti lidé reálně odcházejí a právě začaly odcházet i velké firmy.

Vzniká i móda:
https://pbs.twimg.com/media/Ev5o1FIWYAoFKGX?format=jpg&name=large

Petr Novák|8. 3. 2021 14:47

Je ještě jeden aspekt, který se nezmiňuje. "Civilizovaný svět" dal ostatním návod, jak ho zásadně poškodit. Stačí vypustit nový virus a trochu vyvolat paniku.

Jan Amos|8. 3. 2021 13:44| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 11:55

"Ne, neříkal libovolně. Říkal, že státy se mohou zadlužovat pouze do té míry, dokud nevyvolají fiskální expanzí příliš vysokou inflace"

Co to tedy je "příliš vysoká inflace"? Lze ji definovat? Jak poznáte, že inflace je příliš vysoká? 2%, 7%...20%? Meziměsíční nebo meziroční inflace? Jádrová inflace? Inflace měřená indexem spotřebních cen? Inflace s imputovaným nájemným?
Tak to zadefinujte.

Jaký je časový posun mezi fiskální expanzí a jí vyvolanou příliš vysokou inflací? Rozdíl je mezi po sobě následujícícmi měsíčními výpočty? Trvá ten časový odstup déle? Rok?

Věštíte z koule?

Martin Doležal|8. 3. 2021 13:27| reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 09:52

My to moc řešit nemusíme, ten kdo používá zdravý rozum se nemusí děsit. Když vidím, že je něco nelogické nebo špatné, že se důležitá část populace chová praštěně, najdu si racionální řešení a zařídím se po svém. Jak píšete, je spousta způsobů jak eliminovat negativní důsledky hloupého státního chování. To ať si odskáčí, ti co mají zavřené oči nebo si užívají pocitu, že to ti nahoře zase nějak vyřeší a zachrání. To je neustále se opakující cirkus, někdo se připraví nebo jedná racionálně, a pak se mu daří dobře a jiní prošustrují co mohou, a pak musí dřít až do smrti. Každého svobodná volba.

Richard Fuld|8. 3. 2021 11:55| reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 09:52

"Ale vždyť Julda říkal, že dluhy se splácet nemusejí a vláda se může zadlužit zcela libovolně"

Ne, neříkal libovolně. Říkal, že státy se mohou zadlužovat pouze do té míry, dokud nevyvolají fiskální expanzí příliš vysokou inflace a říkal, že zvyšovat příjmy státu za účelem splácení státních dluhů je nesmysl.

"Pak nechápu, proč covid nevyřeší zavřením všech firem."

Opravdu mě nepřekvapuje, že právě tohle nechápete. Zavření firem by znamenalo ukončení produkce, takže by si ti zaměstnanci neměli co za ty peníze koupit. To je přece jasné každému dementovi. Jen Vy to nechápete. :-)

Jan Altman|8. 3. 2021 09:52

Nesmysl, že by vláda neměla koncepci a jednala chaoticky!
Vždyť to přeci řídí ten nejlepší Juldův estébák!
_____________
"Dluhy nasekané v časech korony, ale i před ní, bude ovšem potřeba splatit."

Ale vždyť Julda říkal, že dluhy se splácet nemusejí a vláda se může zadlužit zcela libovolně :-))))))

Pak nechápu, proč covid nevyřeší zavřením všech firem. Všem jejich zaměstnancům na dluh posílat 120% jejich mzdy jako odměnu za to, že nevycházejí z domu.
A všem podnikatelům by mohli posílat 150% jejich zisků v roce 2019.
_____________
Ano, je nejvyšší čas exitovat z koruny (nejvyšší čas exitovat ze státních dluhopisů byl již dávno).
A samozřejmě nejen z koruny, ostatní měny na tom nejsou lépe, zadlužuje se a tiskne všude na světě.

Otázka je, do čeho exitovat. Do akcií? Do podílů ve firmách, které zasáhne státem způsobená krize? Do podílů ve firmách, které dříve či později stát bude muset silně zdanit, aby zalepil díry v rozpočtu? Do podílů ve firmách, jejichž platícím zákazníkům klesnou disponibilní příjmy kvůli krizi, inflaci i růstu zdanění?

Ano, věřím tomu, že opravdu zkušení investoři jsou schopni na trhu nalézt firmy, jejichž akcie ještě nejsou v bublině, jejichž zisky (a tržní hodnota akcií) porostou více, než měnová zásoba (v USA loni +25%, letos to nebude lepší). Firmy, které nebudou tak ohroženy růstem daní. Ale takových investorů je promile.
_____________
Do tří let narazíme na dluhovou brzdu...
Jenže co když zde za 3 roky bude ekonomická krize?
Ta krize, která již pomalu začínala před vypuknutím covidu (ano, již tehdy světová ekonomika zpomalovala a centrální banky znovu rozjížděly stimuly).
Ta krize, kterou překryl (a nutně zhoršil) Covid a kterou např. vláda USA již druhým rokem maskuje zvýšením měnové zásoby O ČTVRTINU!!! (a ECB není pozadu, EU se svým záchranným balíkem také ne).

Honza _|8. 3. 2021 09:40| reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 05:23

Proto je tento článek zařazený v té fialové hrůze fake news - protože podle Fuldonomiky to je fake news :-D

Josef Fraj|8. 3. 2021 05:23

Stačí zvolit Fulda do vlády a je po problémech. I když https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/milion-na-jedine-bankovce-venezuela-chysta-zmeny-kvuli-hyperinflaci-40353164