Diskuze: Covid jednou skončí, ale dluhy už nikdo nezaplatí

Daniel Bowman|16. 3. 2021 04:05

EMF má plán. A našinec jistě nebude proti.
Přicházející krach se překlene razantním utažením opasků běžné populace.
Budeme jíst brouky. Nebudeme nic vlastnit. A budeme šťastní (zřejmě medikace nebo oproštění od osobní zodpovědnosti).
Marketingově to bude prodáno jako boj proti změnám klimatu.
Kdo bude proti je vrah planety. A najít toho pavicového extremistu bude snadné díky proti-epidemickým opatřením (face recognition, digitální platby, social media tracking atd.)

Ekonomika bude organizována na principu Stakeholder Capitalism, což je prezentováno jako demokratická varianta čínského State Capitalism (oxymoron). Samozřejmě oba systémy jsou ve skutečnosti Socialismus ve variantě Korporátního Fašismu. V čínské variantě ve vedení firmy sedí zástupci komunistické strany. V EMF variantě tam sedí zástupci různých NGO, aktivistů atd. fakticky Open Society s dobrozdáním od EMF.


Jediná naděje je, že to krachne, jako všechny socialistické experimenty, dřív než se to k nám dostane.
Tipnul bych že ne. Po odstranění Trumpa jsou všicchni světoví lídři very much on board. A půjde to velmi rychle, zvláště v EU prostoru.

TIME magazine má na celý plán speciální online sekci. Populárně známé jako Great Reset a slogan '6uild 6ack 6etter'

Ultimátní plán, a zde spekuluji, se zdá být, že nakonec skončíme jak jsme začli. Kdo bude planetární Faraón zatím není jasné.

Richard Fuld|15. 3. 2021 14:48| reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:37

Nikde nepíšu, že úročení dluhopisů (záporné) reflektuje skutečná rizika.

Richard Fuld|12. 3. 2021 19:36| reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:29

-0,5% je nesmysl. Myslel jsem, že můj odmítavý postoj k záporným sazbám znáte. :-)

Richard Fuld|12. 3. 2021 19:35| reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:25

Tak to je ještě komplexnější otázka. :-)

Richard Fuld|12. 3. 2021 19:34| reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 18:01

Tak pokud to postavíte takto (komanč proti zastánci svobody), tak uznávám, že pravděpodobně máte pravdu. :-)

Richard Fuld|12. 3. 2021 19:29| reakce na Petr Vorlíček - 12. 3. 2021 09:11

Tak pracovat je samozřejmě třeba. "Tisknout" peníze je v pořádku, pokud je to třeba (v ekonomické krizi, při deficitu veřejného rozpočtu...). Šetřit není třeba. To dokonce ekonomice škodí. Na individuální úrovni se ale šetření může jevit jako prospěšné. Jde ale jen o klam.

Ano, teď když vlády pomáhají ekonomikám, tak to dělají "natištěnými" penězi. Jiné peníze by ani nemohly pomoci! Vybrat peníze navíc na daních a ty pak vrátit, těm komu je seberete, fakt nijak nikomu nepomůže. Stejně tak, když nejprve ty peníze poskytnete a potom (po krizi) je budete chtít vrátit (navýšíte daně), tak tím akorát vyvoláte novou krizi.

Když vláda nemusí splácet dluhy, tak to znamená, že nemusí vybírat daně, aby jimi dluhy splatila. Proto si na splacení dluhů vláda peníze půjčí ("natiskne") a těmito penězi dluhy splatí (refinancuje). Při tomto "tisku" peněz nedojde k ničemu jinému, než k posunutí splatnosti dluhů do budoucna (postupně do nekonečna). Výhoda je v tom, že peníze, kterými se dluh splácí zanikají, takže splácení dluhů "natištěnými" penězi nemá za následek růst objemu peněžní zásoby. Objem peněžních zásoby roste pouze u těch nových dluhů, nikoliv těch refinancovaných.

Petr Vorlíček|12. 3. 2021 09:11| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Mladí svazáci celého světa se začínají domnívat, že peníze se dají tisknout a že není třeba pracovat a šetřit. Kvůli prohlížení fotek na Instagramu neměli čas přečíst si o tom, že už před nimi měli podobné nápady soudruzi ve Venezuele či v Zimbabwe. Tam rozjeli tisk peněz ve velkém a nestačili se divit, jakou mají hyperinflaci. A co jiného než tisk peněz je, když vláda nemusí platit své dluhy?

Jqk kdyby tohle na Echo24 psali přímom o Vás...:-)

Jan Amos|12. 3. 2021 08:43| reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 17:58

Ani cena pozemnku po likvidaci té dřevostavby nebude závratná. Proč? Protože základová deska.

Zlikvidovat dřevostavbu je finančně méně náročné než vykopat, rozmělnit, odvézt betonové základy a pak rekultivovat díru, která zbyde, Když si pak přivezete statika a stavaře, řeknou vám rovnou, že se nepodepíší na projekt domu, který by byť částečně zasahoval do původního půdorysu základové desky. Důvodem je nekonzistentnost podloží a riziko jeho budoucího pohybu.

Staré domy na vesnici nejsou aktivum, ale čisté pasivum. Vesnice jsou plné rozhádaných rodin, kdy dožívající prarodič je zklamaný z nevděku potomků, protože nesdílejí jeho přesvědčení, že dům je bohatství, které jednou zdědí,
Potenciální dědic spíše vidí, že bude muset částečně vyplatit ze svých uspořených prostředků šťastnějšího sourozence, na kterého nepadnul Černý Petr převzetí nemovitosti. O nemovitost nikdo nestojí, protože ji ani k ničemu nepotřebuje.

Další problém je, že kvůli vyššímu věku dožití nastává stále častěji situace, že dědici jsou ve věku, kdy Alzheimer, Parkinson atd. už plně propuknul a barabiznu tedy přebírají vnuci, kteří ale sami mají malé děti a starostí nad hlavu. A převzít starý dům někde v divočině za městem je to poslední, o co stojí.

Petr Vorlíček|11. 3. 2021 22:51| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:14

To je ta správná otázka.
Pevně věřím, že to vydrží ještě 10 let, stejně jako Vy oceňuji, když mam možnost svá vybraná aktiva dokupovat za rozumné ceny...
(Ta logická dedukce mi to říká teprve 10 let, tak bych ještě nějský ten čas bral...)

Narozdíl od vás nebudu nešťastný, když se můj scénář nenaplní - to by znamenalo, že se vracíme ke stabilitě a hodnotě, a že z této s ituace můžeme vyrůst...(bohužel tomuto scénáři dávám tak 5%...)

Petr Vorlíček|11. 3. 2021 22:37| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:16

Tak třeba vaše prohlášení, že úročení dluhopisů (záporné) reflektuje skutečná rizika je lež jako věž.
Tato vaše lež naprosto popírá mechanismy, které do záporu ty výnosy dotlačily...A takhle bych mohl pokračovat.

Petr Vorlíček|11. 3. 2021 22:34| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:11

Ale zpochybňuje. Váš spotřební koš kompenzuje stálost cen svářeček, magnerofonů a krumpáčů, naši skutečnou spotřebitelskou inflacivtohke harampádí nekompenzuje...

Petr Vorlíček|11. 3. 2021 22:29| reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:48

takže úrok -0,5% odpovídá riziku? To je to riziko záporné?? Jak takové riziko vypadá???

Hodnota se gumuje tak, že donutíte lidi místo peněz používat potištěný papír, a pak jím zaplavíte ulice.

Petr Vorlíček|11. 3. 2021 22:25| reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:40

A tušíte hrubě, kolik procent to dělá z jejich příjmů?
No, a teď se mrkněte na váhu nájmu do spotřebního koše...

Jan Altman|11. 3. 2021 18:01| reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:38

Pokud byste byl k sobě aspoň trochu upřímný, tak byste uznal, že (zejména po odečtení nedobrovolných transferů) na tom průměrný volič ODS a Svobodných asi přeci jen bude o "něco" lépe (majetkem, příjmy, vzděláním, inteligencí), než volič KSČSSD.

Jsem ochoten na to vsadit tak velkou částku, která lehce zaplatí i realizaci průzkumu. Jdeme do toho napůl?

Jan Altman|11. 3. 2021 17:58| reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:35

Prostě když půjdete do vesnice 20km za Prahou, tak novostavba na klíč bude daleko dražší, než 50 let starej barák kousek vedle (po odečtení cen pozemků to bude více než zřejmé).

Ten 50 let starý barák (on samotný, bez pozemku) většinou v NOMINÁLNÍ ceně neklesá (u nás, ve světě ano), protože na nemovitostech máme dlouhodobě inflaci 15%. Poroste třeba o 3% PA, kdežto nové domy budou každý rok dražší o 20. Čísla jsou jen příklady, nicméně se lehce může stát, že samotný starý dům (bez pozemku) bude růst o méně, než je reálná inflace (a občas i méně, než ta oficiální) - a ještě musíme odečíst náklady na údržbu, které u nového domu třeba prvních 10 let moc nemusíme řešit.

Na Malé straně platíte za místo, případně za historickou hodnotu bytu, to je samozřejmě něco jiného, ta neklesá. Je to jak srovnávat vzácnou minci a nový zlatý slitek.

Argument neudržovanými-vybydlenými nemovitostmi má jeden háček: ta údržba něco stojí. Někdo tyto prostředky ušetři, ale zase mu klesne hodnota domu. Někdo je vynaloží a ona neklesne. Kdo je celkově v plusu záleží na situaci.

No a tu spotřebnost ještě také dobře můžete vidět na montovaných dřevostavbách, které mají oficiální životnost např. 50 let.
Nejpozději za 50 let (pokud tu zase ne vypukne něco jako v 50. letech a nebudeme donekonečna svépomocí udržovat kdejakou ruinu) prostě přijede buldozer a srovná ten dům se zemí = jeho cena bude nula (záporná díky nákladům likvidace), CELÁ jeho hodnota se za těch 50 let SPOTŘEBOVALA. Tzn. spotřebuje se celá hodnota domu za čas citelně kratší, než průměrná délka života. A ve vyspělých zemích typu USA to není 50, ale třeba 20 let.

Richard Fuld|11. 3. 2021 15:04| reakce na Jan Amos - 11. 3. 2021 10:00

U ČNB jde o alokaci devizových rezerv, nikoliv o snahu ovlivnit trh. I tyto nákupy akcií mi ale nepřijdou košer. Centrální banka by se měla chovat spíše jako úřad a nikoliv jako investor nebo spekulant.

Nápady, že centrální banka bude financovat aktivity polostátní firmy nákupy akcií této firmy mi pak přijdou vyloženě bláznivé.

Richard Fuld|11. 3. 2021 14:59| reakce na David Faber - 11. 3. 2021 03:21

Tak ECB nepovažuji za nějakou dobrou centrální banku. ECB v případě řecké dluhové "krize" totálně selhala. V této souvislosti je zajímavé, že Řecko, jako jediná země eurozóny, není uvedeno v programu PSPP. Jak říkám, nákupy korporátních cenných papírů centrálními bankami je už za čárou.

Richard Fuld|11. 3. 2021 14:48| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 23:51

Tak na rizikovou přirážku k bezrizikové úrokové sazbě (výnosu státních dluhopisů) nemá centrální banka žádný vliv. Každá banka přece určuji individuálně v každém jednotlivém případu výši rizikové přirážky zcela autonomně. Pouze tato banka, nikoliv centrální banka odpovídá za to, že riziková přirážka odpovídá kredibilitě daného subjektu, kterému půjčuje. V tomto ohledu musí banka určit výši rizikové přirážky bez ohledu na to, kolik činí na trhu ovlivňovaném centrální bankou. Pokud bude půjčovat za sazby neodpovídající skutečnému riziku, pak zkrachuje ta banka, nikoliv centrální banka.

Ratingy zemí, které mají vlastní měnu a autonomní centrální banku, považuji za systémový nesmysl.

Životní úroveň může zajistit pouze produkce a spotřeba (čili ekonomika samotná), nikoliv centrální banka. Centrální banka může pouze nastavit (nebo udržet) prostředí, v němž ekonomika bude fungovat bez vážných problémů.

Jak se gumuje hodnota?

Richard Fuld|11. 3. 2021 14:40| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 23:42

Tak to je velmi košatá otázka. Ale nějakou hrubou představu mám. :-)

Richard Fuld|11. 3. 2021 14:38| reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 12:54

Bohužel takové statistiky se nikde nevedou. Taky by mě zajímalo, jak by dopadlo srovnání libertariánských skrblíků s lidmi, kteří si uvědomují, že žijí ve světě nespoutaném mentalitou vzácnosti a nedostatku všeho.

Richard Fuld|11. 3. 2021 14:35| reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 13:01

Jen se zeptám o kolik klesly ceny bytů starých třeba i 100 let v centru Prahy (např. na Malé straně). A o kolik si myslíte, že zlevnil oproti pořizovací ceně 50 let starý byt např. v Ústí nad Labem (ať si nevyzobávám jen ty jasné případy)? Obávám se, že právě v tomto ohledu nemáte u těch bytů s tou jejich "spotřebností" pravdu. Jediné, kde to může snad platit, jsou ty neudržované staré vybydlené rozpadající se domy. I zde ale platí, že pozemek se nespotřeboval a nejspíše se razantně zhodnotil.

Jan Altman|11. 3. 2021 13:18

Juldisti Burešisti aj ohledně inflace jasno :-)

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/inflace-snizuje-ceny-chlubila-se-na-sitich-ministryne-financi-schillerova-druhy-den-nesmysl-opravila-40353656

Jan Altman|11. 3. 2021 13:01| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Podle mě "spotřebnost" bytu poznáte třeba na ceně novostavby versus cena 10 a 50 let starého bytu stejné velikosti a v obdobné lokalitě.

Z vlastní zkušenosti: U 50 let starého domu někde v okolí Prahy má cenu vlastně jen ten pozemek. Nikdo nevyplázne hromadu milionů proto, aby pak bydlel v 50 let staré nevyhovující chatrči. Ta se zbourá a postaví se barák nový. Jen když ten barák má nějakého "ducha", nějakou historickou hodnotu, tak se snad najde někdo, kdo ho nezbourá, ale zrekonstruuje - a často to vyjde dráž, než zbourat a postavit nový.

Nebo koukněme do USA, tam je plno domů vyloženě spotřebákem.
Postavím si monťák a když za 15 let morálně i technologicky zastará, tak přijede buldozer, strhne ho a za týden postavěj novej monťák. V tomto případě jde zkrátka čistě o věc dlouhodobé spotřeby a ne o investici.
Investicí (spekulací) může být asi jen pozemek (nebo nemovitost na exkluzivním místě či nemovitost historické hodnoty), protože ten se neopotřebovává, nezastarává, nekazí se.

Jan Altman|11. 3. 2021 12:54| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

"Libertariánký, resp. rakouský směr ekonomického uvažování trpí mentalitou chudoby."

Předložte statistiku porovnávající bohatství průměrného libertariána a průměrného socana.

V CZ orientačně třeba průměrný majetek voliče ČSSD versus voliče Svobodných. Ideálně očištěno o transfery!

Jan Amos|11. 3. 2021 10:09| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:34

https://forbes.cz/coz-takhle-dat-si-prumerna-cena-obedu-presahuje-rekordnich-127-korun/

Protože mám od dětství dlouhodobý vztah k jedné lokální restauraci, schovávám si a sháním jídelní lístky k 30.6. každého roku.

Vyberte jakékoliv typické české jídlo - smažák, guláš, svíčková - a dostanete se na cca 6% roční inflaci hlavního jídla dne.. Pokud by majitelé byli tak odtržení od reálných cen vstupů, zřejmě by restauraci už dávno ekonomicky převálcovala konkurence...

Jan Amos|11. 3. 2021 10:00| reakce na David Faber - 11. 3. 2021 03:21

Nakupuje dlouhodobě i SNB - Švýcarská národní banka - která ale dokonce i sama vydává akcie na sebe. Mohou si je nakupovat například švýcarské kantony nebo municipality.

Samozřejmě i ČNB nakupuje akcie firem a začíná probleskovat myšlenka, že nakoupí nově vydané akcie ČEZu jako formu financování jaderných bloků.

https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/cnb-loni-vydelala-na-rustu-burz-temer-sedmdesat-miliard-letos-ale-jeji-akciove-portfolio-krvaci-1369138

David Faber|11. 3. 2021 03:29| reakce na David Faber - 11. 3. 2021 03:21

Nakúpili okrem iného aj dlhopisy "inovatívnej" a pre spoločnosť naprosto "nenahraditeľnej" firmy SODEXO SA :-D

David Faber|11. 3. 2021 03:21| reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 23:51

Európska centrálna banka to robí tiež. Dokonca na primárnom trhu a vrátane dlhopisov so záporným kupónom (úrokom):

https://www.ecb.europa.eu/mopo/implement/app/html/index.en.html#cspp

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 23:51| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:09

jenže to dělá CB spojených států, jsponska, číny. Tří ze čtyř největších světových ekonomik. Co dělá cb indie snad ani nestojí za komentář...
Odkupy dluhopisů, nesoucí s sebou destrukci trhu dluhopisů a zničení tržního ocenění ratingu země považuji také za zvěrstvo, které nám zajistilo krátkodobě skvělou životní úroveň, bohužel za dosti vysokou cenu v dlouhodobém měřítku. (Tím nemyslím apriori splácení, ale vygumování hodnoty a s ní spojenou jistotou ze společnosti... )

Petr Vorlíček|10. 3. 2021 23:42| reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:08

A tušíte (alespoň hrubě), kolik stojí nájem bytu v Praze či Brně pro čtyřčlennou rodinu?