Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Covid jednou skončí, ale dluhy už nikdo nezaplatí

Pavel Jégl | 8. 3. 2021 | Celkem 90 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 8. 3. 2021 09:52

Nesmysl, že by vláda neměla koncepci a jednala chaoticky!
Vždyť to přeci řídí ten nejlepší Juldův estébák!
_____________
"Dluhy nasekané v časech korony, ale i před ní, bude ovšem potřeba splatit."

Ale vždyť Julda říkal, že dluhy se splácet nemusejí a vláda se může zadlužit zcela libovolně :-))))))

Pak nechápu, proč covid nevyřeší zavřením všech firem. Všem jejich zaměstnancům na dluh posílat 120% jejich mzdy jako odměnu za to, že nevycházejí z domu.
A všem podnikatelům by mohli posílat 150% jejich zisků v roce 2019.
_____________
Ano, je nejvyšší čas exitovat z koruny (nejvyšší čas exitovat ze státních dluhopisů byl již dávno).
A samozřejmě nejen z koruny, ostatní měny na tom nejsou lépe, zadlužuje se a tiskne všude na světě.

Otázka je, do čeho exitovat. Do akcií? Do podílů ve firmách, které zasáhne státem způsobená krize? Do podílů ve firmách, které dříve či později stát bude muset silně zdanit, aby zalepil díry v rozpočtu? Do podílů ve firmách, jejichž platícím zákazníkům klesnou disponibilní příjmy kvůli krizi, inflaci i růstu zdanění?

Ano, věřím tomu, že opravdu zkušení investoři jsou schopni na trhu nalézt firmy, jejichž akcie ještě nejsou v bublině, jejichž zisky (a tržní hodnota akcií) porostou více, než měnová zásoba (v USA loni +25%, letos to nebude lepší). Firmy, které nebudou tak ohroženy růstem daní. Ale takových investorů je promile.
_____________
Do tří let narazíme na dluhovou brzdu...
Jenže co když zde za 3 roky bude ekonomická krize?
Ta krize, která již pomalu začínala před vypuknutím covidu (ano, již tehdy světová ekonomika zpomalovala a centrální banky znovu rozjížděly stimuly).
Ta krize, kterou překryl (a nutně zhoršil) Covid a kterou např. vláda USA již druhým rokem maskuje zvýšením měnové zásoby O ČTVRTINU!!! (a ECB není pozadu, EU se svým záchranným balíkem také ne).

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 9. 3. 2021 10:19

Ty peníze tady zůstanou a velmi pravděpodobně budou obíhat na těch kapitálových trzích, takže budou držet na hoře ceny aktiv. Do běžné spotřeby, aby tlačily na cenu spotřebního koše se nejspíš už nikdy nevrátí. :-)

-5
+
-

Všech 90 komentářů v diskuzi.

Daniel Bowman | 16. 3. 2021 04:05

EMF má plán. A našinec jistě nebude proti.
Přicházející krach se překlene razantním utažením opasků běžné populace.
Budeme jíst brouky. Nebudeme nic vlastnit. A budeme šťastní (zřejmě medikace nebo oproštění od osobní zodpovědnosti).
Marketingově to bude prodáno jako boj proti změnám klimatu.
Kdo bude proti je vrah planety. A najít toho pavicového extremistu bude snadné díky proti-epidemickým opatřením (face recognition, digitální platby, social media tracking atd.)

Ekonomika bude organizována na principu Stakeholder Capitalism, což je prezentováno jako demokratická varianta čínského State Capitalism (oxymoron). Samozřejmě oba systémy jsou ve skutečnosti Socialismus ve variantě Korporátního Fašismu. V čínské variantě ve vedení firmy sedí zástupci komunistické strany. V EMF variantě tam sedí zástupci různých NGO, aktivistů atd. fakticky Open Society s dobrozdáním od EMF.


Jediná naděje je, že to krachne, jako všechny socialistické experimenty, dřív než se to k nám dostane.
Tipnul bych že ne. Po odstranění Trumpa jsou všicchni světoví lídři very much on board. A půjde to velmi rychle, zvláště v EU prostoru.

TIME magazine má na celý plán speciální online sekci. Populárně známé jako Great Reset a slogan '6uild 6ack 6etter'

Ultimátní plán, a zde spekuluji, se zdá být, že nakonec skončíme jak jsme začli. Kdo bude planetární Faraón zatím není jasné.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 13:18

Juldisti Burešisti aj ohledně inflace jasno :-)

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/inflace-snizuje-ceny-chlubila-se-na-sitich-ministryne-financi-schillerova-druhy-den-nesmysl-opravila-40353656

Nahlásit

+1
+
-

Aleš Holub | 9. 3. 2021 16:39

Zajímavé důsledky Fuldismu: https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

Bída, bída a zase jen bída.

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 10. 3. 2021 11:19 | reakce na Aleš Holub - 9. 3. 2021 16:39

Píšu to tady pořád. Libertariánký, resp. rakouský směr ekonomického uvažování trpí mentalitou chudoby. Pak není divu, že všude vídí jen bídu, bídu a zase jen bídu... :-)

Hlavním účelem měření vývoje cen spotřebního koše je zjistit, jaké panují poměry mezi poptávkou a nabídkou v "reálné ekonomice", tedy tam, kde se produkují a spotřebovávají statky. tak aby podle tohoto vývoje byla společně s dalšími ukazateli upravována především monetární politika.

Ceny aktiv na kapitálových trzích jsou pak odrazem výkonosti těchto aktiv v reálné ekonomice, tedy alespoň teoreticky by to tak mělo být. :-) Proto ceny kapitálových aktiv (např. akcie) nemohou být zahrnuty do cen spotřebního koše, protože ceny aktiv se stanovují mimo prostředí, kde se produkují a spotřebovávají statky produkované reálnou ekonomikou. Tolik k možnosti zahrnutí např. akciového indexu co spotřebního koše.

Souhlasím nicméně, že u nemovitostí je to složitější, protože přece jen produkce i "spotřeba" nemovitostí se odehrává v té reálné ekonomice, takže mají charakter investičního aktiva i dlouhodobého spotřebního statku. Přesto se domnívám, že investiční charakter u nich převažuje. Zcela kategoricky tedy zahrnutí nemovitostí do spotřebního koše nezavrhuje a dovedu si představit určité umírněné zohlednění cen nemovitostí ve spotřebním koši. V tomto ohledu ustupuji od dříve příliš striktního postoje. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 12. 3. 2021 09:11 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Mladí svazáci celého světa se začínají domnívat, že peníze se dají tisknout a že není třeba pracovat a šetřit. Kvůli prohlížení fotek na Instagramu neměli čas přečíst si o tom, že už před nimi měli podobné nápady soudruzi ve Venezuele či v Zimbabwe. Tam rozjeli tisk peněz ve velkém a nestačili se divit, jakou mají hyperinflaci. A co jiného než tisk peněz je, když vláda nemusí platit své dluhy?

Jqk kdyby tohle na Echo24 psali přímom o Vás...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 19:29 | reakce na Petr Vorlíček - 12. 3. 2021 09:11

Tak pracovat je samozřejmě třeba. "Tisknout" peníze je v pořádku, pokud je to třeba (v ekonomické krizi, při deficitu veřejného rozpočtu...). Šetřit není třeba. To dokonce ekonomice škodí. Na individuální úrovni se ale šetření může jevit jako prospěšné. Jde ale jen o klam.

Ano, teď když vlády pomáhají ekonomikám, tak to dělají "natištěnými" penězi. Jiné peníze by ani nemohly pomoci! Vybrat peníze navíc na daních a ty pak vrátit, těm komu je seberete, fakt nijak nikomu nepomůže. Stejně tak, když nejprve ty peníze poskytnete a potom (po krizi) je budete chtít vrátit (navýšíte daně), tak tím akorát vyvoláte novou krizi.

Když vláda nemusí splácet dluhy, tak to znamená, že nemusí vybírat daně, aby jimi dluhy splatila. Proto si na splacení dluhů vláda peníze půjčí ("natiskne") a těmito penězi dluhy splatí (refinancuje). Při tomto "tisku" peněz nedojde k ničemu jinému, než k posunutí splatnosti dluhů do budoucna (postupně do nekonečna). Výhoda je v tom, že peníze, kterými se dluh splácí zanikají, takže splácení dluhů "natištěnými" penězi nemá za následek růst objemu peněžní zásoby. Objem peněžních zásoby roste pouze u těch nových dluhů, nikoliv těch refinancovaných.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 13:01 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Podle mě "spotřebnost" bytu poznáte třeba na ceně novostavby versus cena 10 a 50 let starého bytu stejné velikosti a v obdobné lokalitě.

Z vlastní zkušenosti: U 50 let starého domu někde v okolí Prahy má cenu vlastně jen ten pozemek. Nikdo nevyplázne hromadu milionů proto, aby pak bydlel v 50 let staré nevyhovující chatrči. Ta se zbourá a postaví se barák nový. Jen když ten barák má nějakého "ducha", nějakou historickou hodnotu, tak se snad najde někdo, kdo ho nezbourá, ale zrekonstruuje - a často to vyjde dráž, než zbourat a postavit nový.

Nebo koukněme do USA, tam je plno domů vyloženě spotřebákem.
Postavím si monťák a když za 15 let morálně i technologicky zastará, tak přijede buldozer, strhne ho a za týden postavěj novej monťák. V tomto případě jde zkrátka čistě o věc dlouhodobé spotřeby a ne o investici.
Investicí (spekulací) může být asi jen pozemek (nebo nemovitost na exkluzivním místě či nemovitost historické hodnoty), protože ten se neopotřebovává, nezastarává, nekazí se.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:35 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 13:01

Jen se zeptám o kolik klesly ceny bytů starých třeba i 100 let v centru Prahy (např. na Malé straně). A o kolik si myslíte, že zlevnil oproti pořizovací ceně 50 let starý byt např. v Ústí nad Labem (ať si nevyzobávám jen ty jasné případy)? Obávám se, že právě v tomto ohledu nemáte u těch bytů s tou jejich "spotřebností" pravdu. Jediné, kde to může snad platit, jsou ty neudržované staré vybydlené rozpadající se domy. I zde ale platí, že pozemek se nespotřeboval a nejspíše se razantně zhodnotil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 17:58 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:35

Prostě když půjdete do vesnice 20km za Prahou, tak novostavba na klíč bude daleko dražší, než 50 let starej barák kousek vedle (po odečtení cen pozemků to bude více než zřejmé).

Ten 50 let starý barák (on samotný, bez pozemku) většinou v NOMINÁLNÍ ceně neklesá (u nás, ve světě ano), protože na nemovitostech máme dlouhodobě inflaci 15%. Poroste třeba o 3% PA, kdežto nové domy budou každý rok dražší o 20. Čísla jsou jen příklady, nicméně se lehce může stát, že samotný starý dům (bez pozemku) bude růst o méně, než je reálná inflace (a občas i méně, než ta oficiální) - a ještě musíme odečíst náklady na údržbu, které u nového domu třeba prvních 10 let moc nemusíme řešit.

Na Malé straně platíte za místo, případně za historickou hodnotu bytu, to je samozřejmě něco jiného, ta neklesá. Je to jak srovnávat vzácnou minci a nový zlatý slitek.

Argument neudržovanými-vybydlenými nemovitostmi má jeden háček: ta údržba něco stojí. Někdo tyto prostředky ušetři, ale zase mu klesne hodnota domu. Někdo je vynaloží a ona neklesne. Kdo je celkově v plusu záleží na situaci.

No a tu spotřebnost ještě také dobře můžete vidět na montovaných dřevostavbách, které mají oficiální životnost např. 50 let.
Nejpozději za 50 let (pokud tu zase ne vypukne něco jako v 50. letech a nebudeme donekonečna svépomocí udržovat kdejakou ruinu) prostě přijede buldozer a srovná ten dům se zemí = jeho cena bude nula (záporná díky nákladům likvidace), CELÁ jeho hodnota se za těch 50 let SPOTŘEBOVALA. Tzn. spotřebuje se celá hodnota domu za čas citelně kratší, než průměrná délka života. A ve vyspělých zemích typu USA to není 50, ale třeba 20 let.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 12. 3. 2021 08:43 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 17:58

Ani cena pozemnku po likvidaci té dřevostavby nebude závratná. Proč? Protože základová deska.

Zlikvidovat dřevostavbu je finančně méně náročné než vykopat, rozmělnit, odvézt betonové základy a pak rekultivovat díru, která zbyde, Když si pak přivezete statika a stavaře, řeknou vám rovnou, že se nepodepíší na projekt domu, který by byť částečně zasahoval do původního půdorysu základové desky. Důvodem je nekonzistentnost podloží a riziko jeho budoucího pohybu.

Staré domy na vesnici nejsou aktivum, ale čisté pasivum. Vesnice jsou plné rozhádaných rodin, kdy dožívající prarodič je zklamaný z nevděku potomků, protože nesdílejí jeho přesvědčení, že dům je bohatství, které jednou zdědí,
Potenciální dědic spíše vidí, že bude muset částečně vyplatit ze svých uspořených prostředků šťastnějšího sourozence, na kterého nepadnul Černý Petr převzetí nemovitosti. O nemovitost nikdo nestojí, protože ji ani k ničemu nepotřebuje.

Další problém je, že kvůli vyššímu věku dožití nastává stále častěji situace, že dědici jsou ve věku, kdy Alzheimer, Parkinson atd. už plně propuknul a barabiznu tedy přebírají vnuci, kteří ale sami mají malé děti a starostí nad hlavu. A převzít starý dům někde v divočině za městem je to poslední, o co stojí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 12:54 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

"Libertariánký, resp. rakouský směr ekonomického uvažování trpí mentalitou chudoby."

Předložte statistiku porovnávající bohatství průměrného libertariána a průměrného socana.

V CZ orientačně třeba průměrný majetek voliče ČSSD versus voliče Svobodných. Ideálně očištěno o transfery!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:38 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 12:54

Bohužel takové statistiky se nikde nevedou. Taky by mě zajímalo, jak by dopadlo srovnání libertariánských skrblíků s lidmi, kteří si uvědomují, že žijí ve světě nespoutaném mentalitou vzácnosti a nedostatku všeho.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 18:01 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:38

Pokud byste byl k sobě aspoň trochu upřímný, tak byste uznal, že (zejména po odečtení nedobrovolných transferů) na tom průměrný volič ODS a Svobodných asi přeci jen bude o "něco" lépe (majetkem, příjmy, vzděláním, inteligencí), než volič KSČSSD.

Jsem ochoten na to vsadit tak velkou částku, která lehce zaplatí i realizaci průzkumu. Jdeme do toho napůl?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 19:34 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 18:01

Tak pokud to postavíte takto (komanč proti zastánci svobody), tak uznávám, že pravděpodobně máte pravdu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

David Faber | 10. 3. 2021 19:10 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Zmeniť názor po dôkladnejšom rozbore problému nie je žiadna ostuda. Máte odo mňa plus za ochotu to priznať.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:22 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 11:19

Dost dobře nechápu, jak jste mohl zastávat tak zcestný názor, když je nemovitost nejvyšším výdajem ksždé české rodiny...To "umírněné" zohkednění by férově znamenalo, že když rodina svých 3p produktivních ket platí 15 tis za hypo zacdům či byt, a je to čtvrtina jejich reálného příjmu, má to čtvrtinovou váhu v koši.
Ale to už byste měl po tisknutí dávno, to by tedy fakt nešlo - každý by viděl, źe je reálná spotřebitelská inflace dávno 10% p.a....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 3. 2021 19:08 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:22

Tak spousta lidí bydlí ve své vlastní nemovitosti, takže neplatí ani nájem ani hypotéku. Další část lidí platí nájem, který je ve spotřebním koši zohledněn. Další část populace nakupuje nemovitosti na 100% jako investici. A jen pro zbytek obyvatelstva je relevantní růst cen nemovitostí jakožto spotřebního statku svého druhu. Takže představa, že by ceny nemovitosti měli mít ve spotřebním koši nějakou příliš vysokou váhu (25%, jak navrhujete) mi nepřijde jako vhodná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 23:42 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:08

A tušíte (alespoň hrubě), kolik stojí nájem bytu v Praze či Brně pro čtyřčlennou rodinu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:40 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 23:42

Tak to je velmi košatá otázka. Ale nějakou hrubou představu mám. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 11. 3. 2021 22:25 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:40

A tušíte hrubě, kolik procent to dělá z jejich příjmů?
No, a teď se mrkněte na váhu nájmu do spotřebního koše...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 19:35 | reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:25

Tak to je ještě komplexnější otázka. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 9. 3. 2021 18:29 | reakce na Aleš Holub - 9. 3. 2021 16:39

Díky. Zajímavý článek i myšlenka, že spotřební koš záměrně zohledňuje pouze okamžitou spotřebu.

Čili měření inflace spotřebním košem je vhodné pro úvahy o životní úrovni jiného živočišného druhu než Homo sapiens...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

David Faber | 8. 3. 2021 23:03

https://www.livewiremarkets.com/wires/what-s-the-endgame-for-government-and-central-bank-stimulus

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 10:03 | reakce na David Faber - 8. 3. 2021 23:03

Všechny ty černé scénáře vycházejí z premisy, že v minulosti nashromážděné státní dluhy jsou jakýmsi nepřekonatelným problémem. Státní dluhy ale problémem nejsou, obzvláště ta část, kterou drží centrální banky, která je ve vlastnictví dlužníka - státu. Stát v tomto případě splácí dluhy a platí úroky sám sobě. A zbývající část státního dluhu je pak bezproblémová a zůstane v rukou nestátních subjektů, nebo se dostane do problémů (výprodej) a v takovém případě si je koupí centrální banka. Státní dluhy prostě nejsou problémem ani překážkou čehokoliv.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

David Faber | 9. 3. 2021 12:10 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 10:03

Áno, verejné dlhy vyrieši centrálna banka nákupom dlhopisov. To už sa pomaly stáva štandardom. Ten článok je ale relevantný aj k menovej politike a privátnym dlhom. Tam je to komplikovanejšie. Ak začne centrálna banka kupovať privátne dlhopisy, tak tým zombifikuje ekonomiku (to sa taktiež deje) a motivuje dlžníkov, aby sa ešte viac zadlžovali. Následne musí agresívne znižovať úrokové sadzby alebo predlžovať splatnosť dlhov. To motivuje ekonomických aktérov k ešte väčšiemu zadĺženiu.

Ak by tieto dlhy centrálna banka privátnemu sektoru odpustila. Tak vyvolá extrémnu infláciu, pretože každý kto na tom zarobil, si rovno zoberie nové úvery, atď. Proste sa centrálne banky zahnali do kúta a žiadna bezpečná cesta von neexistuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 15:21 | reakce na David Faber - 9. 3. 2021 12:10

Centrální banky by samozřejmě soukromé dluhy (ani akcie) nakupovat neměly. To je samozřejmě za čárou a nemá to nic společného s monetární politikou. Obdobně nesouhlasný postoj mám k devizovým intervencím na oslabení vlastní měny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:25 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 15:21

Pak nechápu, že CB tak do roztrhání těla bráníte - odkupy akcií, firemních bondů a manipulace měny je v současnosti samotným základem moderní správy finančního systému každé světové velmoci...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 3. 2021 19:09 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:25

Není. Základem jsou nákupy státních dluhopisů. Praktiky centrálních bank, které nakupují soukromé cenné papíry nebráním, naopak je kritizuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 23:51 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:09

jenže to dělá CB spojených států, jsponska, číny. Tří ze čtyř největších světových ekonomik. Co dělá cb indie snad ani nestojí za komentář...
Odkupy dluhopisů, nesoucí s sebou destrukci trhu dluhopisů a zničení tržního ocenění ratingu země považuji také za zvěrstvo, které nám zajistilo krátkodobě skvělou životní úroveň, bohužel za dosti vysokou cenu v dlouhodobém měřítku. (Tím nemyslím apriori splácení, ale vygumování hodnoty a s ní spojenou jistotou ze společnosti... )

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:48 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 23:51

Tak na rizikovou přirážku k bezrizikové úrokové sazbě (výnosu státních dluhopisů) nemá centrální banka žádný vliv. Každá banka přece určuji individuálně v každém jednotlivém případu výši rizikové přirážky zcela autonomně. Pouze tato banka, nikoliv centrální banka odpovídá za to, že riziková přirážka odpovídá kredibilitě daného subjektu, kterému půjčuje. V tomto ohledu musí banka určit výši rizikové přirážky bez ohledu na to, kolik činí na trhu ovlivňovaném centrální bankou. Pokud bude půjčovat za sazby neodpovídající skutečnému riziku, pak zkrachuje ta banka, nikoliv centrální banka.

Ratingy zemí, které mají vlastní měnu a autonomní centrální banku, považuji za systémový nesmysl.

Životní úroveň může zajistit pouze produkce a spotřeba (čili ekonomika samotná), nikoliv centrální banka. Centrální banka může pouze nastavit (nebo udržet) prostředí, v němž ekonomika bude fungovat bez vážných problémů.

Jak se gumuje hodnota?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 11. 3. 2021 22:29 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:48

takže úrok -0,5% odpovídá riziku? To je to riziko záporné?? Jak takové riziko vypadá???

Hodnota se gumuje tak, že donutíte lidi místo peněz používat potištěný papír, a pak jím zaplavíte ulice.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 19:36 | reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:29

-0,5% je nesmysl. Myslel jsem, že můj odmítavý postoj k záporným sazbám znáte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

David Faber | 11. 3. 2021 03:21 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 23:51

Európska centrálna banka to robí tiež. Dokonca na primárnom trhu a vrátane dlhopisov so záporným kupónom (úrokom):

https://www.ecb.europa.eu/mopo/implement/app/html/index.en.html#cspp

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:59 | reakce na David Faber - 11. 3. 2021 03:21

Tak ECB nepovažuji za nějakou dobrou centrální banku. ECB v případě řecké dluhové "krize" totálně selhala. V této souvislosti je zajímavé, že Řecko, jako jediná země eurozóny, není uvedeno v programu PSPP. Jak říkám, nákupy korporátních cenných papírů centrálními bankami je už za čárou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 11. 3. 2021 10:00 | reakce na David Faber - 11. 3. 2021 03:21

Nakupuje dlouhodobě i SNB - Švýcarská národní banka - která ale dokonce i sama vydává akcie na sebe. Mohou si je nakupovat například švýcarské kantony nebo municipality.

Samozřejmě i ČNB nakupuje akcie firem a začíná probleskovat myšlenka, že nakoupí nově vydané akcie ČEZu jako formu financování jaderných bloků.

https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/cnb-loni-vydelala-na-rustu-burz-temer-sedmdesat-miliard-letos-ale-jeji-akciove-portfolio-krvaci-1369138

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 15:04 | reakce na Jan Amos - 11. 3. 2021 10:00

U ČNB jde o alokaci devizových rezerv, nikoliv o snahu ovlivnit trh. I tyto nákupy akcií mi ale nepřijdou košer. Centrální banka by se měla chovat spíše jako úřad a nikoliv jako investor nebo spekulant.

Nápady, že centrální banka bude financovat aktivity polostátní firmy nákupy akcií této firmy mi pak přijdou vyloženě bláznivé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

David Faber | 11. 3. 2021 03:29 | reakce na David Faber - 11. 3. 2021 03:21

Nakúpili okrem iného aj dlhopisy "inovatívnej" a pre spoločnosť naprosto "nenahraditeľnej" firmy SODEXO SA :-D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Novák | 8. 3. 2021 14:47

Je ještě jeden aspekt, který se nezmiňuje. "Civilizovaný svět" dal ostatním návod, jak ho zásadně poškodit. Stačí vypustit nový virus a trochu vyvolat paniku.

Nahlásit

+3
+
-

Josef Fraj | 8. 3. 2021 16:12 | reakce na Petr Novák - 8. 3. 2021 14:47

Poškodit? Jak koho. Vládnoucí elity "civilizovaného světa", jako například ty české, to přivítaly s jásotem, protože o takové příležitosti jak brutálně vydělat na strachu davu se jim ani nesnilo. Hyenismus vlády je naprosto nechutný, ale není způsob jak s tím něco udělat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Jan Capouch | 9. 3. 2021 08:02 | reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 16:12

Přesně práce pro investigativní žurnalistiku. Bylo by zajímavé vědět, kdo za kolik a od koho nakupuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Doležal | 9. 3. 2021 10:33 | reakce na Jan Capouch - 9. 3. 2021 08:02

V tomto státě není průchozí vytvořit rozklikávací rozpočet nebo zrušit položku obchodního tajemství u veřejných zakázek. A všechny zakázky včetně všech nabídek ve výběrovém řízení zveřejňovat na internetu. Tudíž je zbytečné řešit, aby nějaký novinář vrtal do šedé zóny a kšeftů pro kamarády.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 8. 3. 2021 09:52

Nesmysl, že by vláda neměla koncepci a jednala chaoticky!
Vždyť to přeci řídí ten nejlepší Juldův estébák!
_____________
"Dluhy nasekané v časech korony, ale i před ní, bude ovšem potřeba splatit."

Ale vždyť Julda říkal, že dluhy se splácet nemusejí a vláda se může zadlužit zcela libovolně :-))))))

Pak nechápu, proč covid nevyřeší zavřením všech firem. Všem jejich zaměstnancům na dluh posílat 120% jejich mzdy jako odměnu za to, že nevycházejí z domu.
A všem podnikatelům by mohli posílat 150% jejich zisků v roce 2019.
_____________
Ano, je nejvyšší čas exitovat z koruny (nejvyšší čas exitovat ze státních dluhopisů byl již dávno).
A samozřejmě nejen z koruny, ostatní měny na tom nejsou lépe, zadlužuje se a tiskne všude na světě.

Otázka je, do čeho exitovat. Do akcií? Do podílů ve firmách, které zasáhne státem způsobená krize? Do podílů ve firmách, které dříve či později stát bude muset silně zdanit, aby zalepil díry v rozpočtu? Do podílů ve firmách, jejichž platícím zákazníkům klesnou disponibilní příjmy kvůli krizi, inflaci i růstu zdanění?

Ano, věřím tomu, že opravdu zkušení investoři jsou schopni na trhu nalézt firmy, jejichž akcie ještě nejsou v bublině, jejichž zisky (a tržní hodnota akcií) porostou více, než měnová zásoba (v USA loni +25%, letos to nebude lepší). Firmy, které nebudou tak ohroženy růstem daní. Ale takových investorů je promile.
_____________
Do tří let narazíme na dluhovou brzdu...
Jenže co když zde za 3 roky bude ekonomická krize?
Ta krize, která již pomalu začínala před vypuknutím covidu (ano, již tehdy světová ekonomika zpomalovala a centrální banky znovu rozjížděly stimuly).
Ta krize, kterou překryl (a nutně zhoršil) Covid a kterou např. vláda USA již druhým rokem maskuje zvýšením měnové zásoby O ČTVRTINU!!! (a ECB není pozadu, EU se svým záchranným balíkem také ne).

Nahlásit

+19
+
-

Martin Doležal | 8. 3. 2021 13:27 | reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 09:52

My to moc řešit nemusíme, ten kdo používá zdravý rozum se nemusí děsit. Když vidím, že je něco nelogické nebo špatné, že se důležitá část populace chová praštěně, najdu si racionální řešení a zařídím se po svém. Jak píšete, je spousta způsobů jak eliminovat negativní důsledky hloupého státního chování. To ať si odskáčí, ti co mají zavřené oči nebo si užívají pocitu, že to ti nahoře zase nějak vyřeší a zachrání. To je neustále se opakující cirkus, někdo se připraví nebo jedná racionálně, a pak se mu daří dobře a jiní prošustrují co mohou, a pak musí dřít až do smrti. Každého svobodná volba.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 11:55 | reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 09:52

"Ale vždyť Julda říkal, že dluhy se splácet nemusejí a vláda se může zadlužit zcela libovolně"

Ne, neříkal libovolně. Říkal, že státy se mohou zadlužovat pouze do té míry, dokud nevyvolají fiskální expanzí příliš vysokou inflace a říkal, že zvyšovat příjmy státu za účelem splácení státních dluhů je nesmysl.

"Pak nechápu, proč covid nevyřeší zavřením všech firem."

Opravdu mě nepřekvapuje, že právě tohle nechápete. Zavření firem by znamenalo ukončení produkce, takže by si ti zaměstnanci neměli co za ty peníze koupit. To je přece jasné každému dementovi. Jen Vy to nechápete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 8. 3. 2021 13:44 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 11:55

"Ne, neříkal libovolně. Říkal, že státy se mohou zadlužovat pouze do té míry, dokud nevyvolají fiskální expanzí příliš vysokou inflace"

Co to tedy je "příliš vysoká inflace"? Lze ji definovat? Jak poznáte, že inflace je příliš vysoká? 2%, 7%...20%? Meziměsíční nebo meziroční inflace? Jádrová inflace? Inflace měřená indexem spotřebních cen? Inflace s imputovaným nájemným?
Tak to zadefinujte.

Jaký je časový posun mezi fiskální expanzí a jí vyvolanou příliš vysokou inflací? Rozdíl je mezi po sobě následujícícmi měsíčními výpočty? Trvá ten časový odstup déle? Rok?

Věštíte z koule?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 15:30 | reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 13:44

Vysoká inflace je už např. 2% p.a. nad inflačním cílem.

A samozřejmě, že inflací je myšleno tempo růstu cen statků zahrnutých ve spotřebním koši.

Časový posun? Těžko říct. Někdy se fiskální expanze neprojeví v ceně spotřebitelského koše vůbec, někdy se zpožděním. Záleží na kontextu, v němž k dané fiskální expanzi dochází a jakými prostředky je prováděna. Žádný 100% model, který by spolehlivě předpověděl, jak se daná konkrétní fiskální expanze projeví v cenách statků zahrnutých do spotřebního koše neexistuje, stejně jako neexistuje model, který by spolehlivě předpovídal cenu ovlivňující události na straně nabídky těch statků.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 8. 3. 2021 16:16 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 15:30

2% p.a.

Předpokládám, že máte na mysli 2 procentní body a tedy při cílování inflace ČNB ve výši 2% považujete za vysokou inflaci 4%.
Budu předpokládat, že se jedná o inflaci meziroční, když už píšete p.a..
Prima - toto vaše vyjádření si zapamatuji a těším se na diskuzi a vaše pružné ohýbání argumentů v duchu "ale já jsem nikde nepsal, že..." za rok. Jak říkal Jan Sladký "do roka a do dne".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 18:34 | reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 16:16

Ano mám na mysli 4% p.a. Pokud v dohledné době vystoupá inflace nad 4% p.a. budete ode mě číst asi toto: s podporou ekonomiky se to trochu přehnalo ale to je pořád lepší, než kdyby ta podpora ekonomiky byla nedostatečná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 8. 3. 2021 20:06 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 18:34

A to samé budete psát, i když vystoupá o další 2 procentní body?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 10:06 | reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 20:06

To budu psát, že se to přehnalo více, než jen trochu. Ale i ta 6% dočasná inflace pořád bude lepší, než kdyby vláda nechala ekonomiku padnout do hluboké recese.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

David Faber | 8. 3. 2021 19:45 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 18:34

Už to na 4% je (pri správnom výpočte by sme boli minimálne na 7%):

https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/experimentalni-cenovy-index-cpih/

Môžeme konštatovať, že sa to prehnalo...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 10:15 | reakce na David Faber - 8. 3. 2021 19:45

Tohle experimentální index se zařazením cen nemovitostí do spotřebních cen. Já píšu o standardním oficiálním indexu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

David Faber | 9. 3. 2021 12:27 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 10:15

Ktorá z tých dvoch variant je správna (s nemovitosťami alebo bez) sme tu už riešili. Nakoľko nákup nemovitosti pre vlastné bývanie je jednoznačne spotreba (rovnako ako automobil), tak správny je ten index ktorý ich obsahuje. Ak chcete nemovitosti z indexu spotrebiteľských cien vyňať, mal by ste to najprv podložiť dátami a dokázať prečo by to tak malo byť...

Že sa jeden nazýva oficiálny a iný zase experimentálny je irelevantné. Berte to ako chybu v metodike štatistického úradu, ktorú z politických dôvodov odmieta opraviť.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 15:24 | reakce na David Faber - 9. 3. 2021 12:27

Co jsme my dva řešili je jedno. Centrální banka cílí hodnotu oficiálního indexu, takže pokud se bavíme o přestřelení cíle, je třeba jej vztahovat ke skutečnému cíli centrální banky, nikoli k jakýmsi experimentálním indexům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 9. 3. 2021 13:52 | reakce na David Faber - 9. 3. 2021 12:27

Já to vnímám tak, že experimentální inflaci (navíc počítanou ČNB) používají ve svých úvahách ekonomové, a inflaci "oficiální" politikové, jim oddaní novináři a ostatní reálnou ekonomii nedotčení přispěvatelé například diskuzních fór...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Amos | 9. 3. 2021 15:47 | reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 13:52

https://twitter.com/LukasKovanda/status/1369244625765072897

Na dveře klepe pořádná inflace

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 18:21 | reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 15:47

Tak já si počkám až to skutečně přijde. Když se začalo s QE, tak všichni varovali před hyperinflací a nastalo tak akorát odvracení deflace. :-) Kdyby se ke QE nepřidala fiskální expanze, tak jsme v té deflaci nakonec skončili. Takže zase zde máme jen falešné zvěstovatele vysoké inflace. Inflace se dostane ke 3% možná na 5%, ale tomu moc velké šance nedávám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:34 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 18:21

Nestalo? V roce 2008 jsem si po cestě do práce kupoval makový koláček za 9 korun. Dnes tam stojí 23. 150% inflace za 12 let vám přijde málo??
V roce 2008 měli mí zaměstnanci 80 kč stravenky, a deset korun z ní dávali jako dýško. V lednu měli 120, a na jídlo doplácí 30 korun. 120% inflace za 12 let.

Jenže vy máte špunty v uších, dlaně na očích, a opakujete si v duchu mantru "tisknutím peněz k světlým zítŕkům"....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 11. 3. 2021 10:09 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:34

https://forbes.cz/coz-takhle-dat-si-prumerna-cena-obedu-presahuje-rekordnich-127-korun/

Protože mám od dětství dlouhodobý vztah k jedné lokální restauraci, schovávám si a sháním jídelní lístky k 30.6. každého roku.

Vyberte jakékoliv typické české jídlo - smažák, guláš, svíčková - a dostanete se na cca 6% roční inflaci hlavního jídla dne.. Pokud by majitelé byli tak odtržení od reálných cen vstupů, zřejmě by restauraci už dávno ekonomicky převálcovala konkurence...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 3. 2021 19:11 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:34

Takových příkladů si samozřejmě můžete vyzobnout spoustu ale nijak to nezpochybňuje skutečnou inflaci průměrného spotřebního koše.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 11. 3. 2021 22:34 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:11

Ale zpochybňuje. Váš spotřební koš kompenzuje stálost cen svářeček, magnerofonů a krumpáčů, naši skutečnou spotřebitelskou inflacivtohke harampádí nekompenzuje...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 9. 3. 2021 18:40 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 18:21

Uvidíme. Byl bych rád, aby vám optimismus vyšel. Loď ale vplouvá do velmi turbulentních vod a je rozumné začít prověřovat záchranné čluny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:36 | reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 18:40

ale vždyť on už nevyšel, oan fuld je jen velmistr ve lhaní si do kapsy a kálení do vlastního hnízda...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 3. 2021 19:16 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:36

Do vlastního hnízda si kálíte sám. A jaképak lhaní? To jsou zase jalové bláboly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 11. 3. 2021 22:37 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:16

Tak třeba vaše prohlášení, že úročení dluhopisů (záporné) reflektuje skutečná rizika je lež jako věž.
Tato vaše lež naprosto popírá mechanismy, které do záporu ty výnosy dotlačily...A takhle bych mohl pokračovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 14:48 | reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:37

Nikde nepíšu, že úročení dluhopisů (záporné) reflektuje skutečná rizika.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 8. 3. 2021 20:04 | reakce na David Faber - 8. 3. 2021 19:45

Od poloviny roku 2014 je na grafu patrný trend - interpolování do budoucna zřejmě žádné oslavné fanfáry nevyvolá...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 8. 3. 2021 15:09 | reakce na Jan Amos - 8. 3. 2021 13:44

Asi tak.

Ale on zřejmě vychází z toho, že je možné zvyšovat měnovou zásobu každý rok o 8, nebo taky o 25% a stále upravovat metodiku výpočtu inflace tak, aby stále (zázrak!) vycházela podobně, jako inflační cíl stanovený centrální bankou.

Výrobci tomu určitě vyjdou vstříc i tím, že dále zmenší balení a zvýší podíl náhražek, aby ta inflace opravdu nevypadala tak hrozně.

Ale hlavně mylně předpokládá, že lidi u měny, jejíž zásoba roste tu o 8, tu o 25%, zůstanou a nebudou hledat alternativy. A myslí si to i přesto, že už ti lidé reálně odcházejí a právě začaly odcházet i velké firmy.

Vzniká i móda:
https://pbs.twimg.com/media/Ev5o1FIWYAoFKGX?format=jpg&name=large

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Petr Vorlíček | 8. 3. 2021 22:45 | reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 15:09

Pane Altmane, a je na těch akciích skutečne taková bublina jak tvrdíte, a nebo se nám jen logaritmicky šponuje svislá osa grafu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 9. 3. 2021 09:49 | reakce na Petr Vorlíček - 8. 3. 2021 22:45

No to by mělo jít poznat podle P/E.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:37 | reakce na Jan Altman - 9. 3. 2021 09:49

Však je...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 15:46 | reakce na Jan Altman - 8. 3. 2021 15:09

Ale kdepak. Tvrdím, že zvedat objem peněžní zásoby lze pouze omezeně a že pokud se to přežene, pak dojde k inflačnímu růstu cen, nikoliv k úpravě statistických metod. Tímhle způsobem (jak kdekoho podvést) přemýšlíte Vy, nikoliv já.

Nikdo nikam neodchází. Když si někdo koupí BTC, tak nikam neodchází. Funkční svět BTC neexistuje. Existuje jen BTC kasíno, stejně jako existuje akciové kasíno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 8. 3. 2021 16:55 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 15:46

"Funkční svět BTC neexistuje." Existuje. Jenom není vidět. Proč? Protože jde mimo stát a do státních statistik se nedostane. A to málo, o čem víme (Paralelní Polis, Lupták) je jen špička ledovce.
Zatím je to svět malý, ale roste.
Jako v roce 1991 neexistoval svět internetu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 8. 3. 2021 16:19 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 15:46

Je to dva dny, co jste mně vysvětlil, že metodika spotřebního koše je věc dohody. Jenom jste zapomněl dodat dohody koho? Lidí se nikdo neptá a vládní elity si "dohodnou" cokoliv, co budou chtít. Pokud nemáte objektivní definice inflace, tak si můžete pindat cokoliv chcete a říkat, že to je "dohoda".

Vaše věta: "Tvrdím, že zvedat objem peněžní zásoby lze pouze omezeně a že pokud se to přežene, pak dojde k inflačnímu růstu cen, nikoliv k úpravě statistických metod." je ukázka naprostého blábolení, které nemá nic společného s realitou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 8. 3. 2021 18:31 | reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 16:19

Psal jsem, že inflace (složení spotřebního koše) je věcí definice, nikoliv dohody. A inflaci definuje statistický úřad. To, že každý má individuální spotřební koš chápu. Ale to už je úděl agregátů, že nejsou dokonalé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 8. 3. 2021 19:33 | reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2021 18:31

Statistický úřad definuje spotřební koš podle toho, na čem se vládnoucí elity dohodnou. Jenom si hrajete se slovíčky, abyste zakryl podstatu, totiž, že spotřební koš je zcela účelově manipulován tak, jak to vyhovuje vládě, aby mohla zakrývat skutečnou výši inflace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Petr Vorlíček | 8. 3. 2021 22:42 | reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 19:33

Jj, když jsem nedávno spotřební koš studoval (bylo to asi patnáct A4), nabyl jsem dojmu, že průměrný čech je živnostník vlastnící lokomotivu, je ověšený nářadím od hlavy až k patě, hraje na kytaru, flétnu, violoncello a saxofon, každý den nosí jiný klobouk, opírá se o hůl a ještě za sebou táhne sněžnou frézu...:-))))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Jan Altman | 9. 3. 2021 10:09 | reakce na Petr Vorlíček - 8. 3. 2021 22:42

Jak se vtipkovalo za minulého režimu: "Zdražení masa, mouky, benzínu, plynu, elektřiny a nájmu bude plně kompenzováno snížením cen parních lokomotiv".

Dnes jsme modernější: "Zdražení základních životních potřeb bude kompenzování redefinicí oficiálního spotřebního koše" :-)

____________________

Ano, nyní to vypadá, že část peněz pumpovaných vládami a centrálními bankami do ekonomiky jen kompenzuje nižší úvěrovou aktivitu a sníženou rychlost oběhu peněz v ekonomice. A část odteče na akciové trhy místo do spotřeby.

Jenže tyto nové peníze tu s námi převážně již zůstanou. Ty šeky, které rozdává US vláda z nově vytvořených peněz, po epidemii nikam nezmizí. Stejně tak nezmizí natištěný fond evropské obnovy, ani nezmizí těch 2x500mld vyčarovaných vládou ČR (a tato vláda bude sestavovat i rozpočet na příští rok a před volbami mohutně slibovat, aby juldoestébák neskončil po prohraných volbách v base).
Až se zase rychlost oběhu peněz zrychlí a naroste úvěrová aktivita (podnikatelé si budou muset brát půjčky na znovunastartování jejich byznysu, případně novopodnikatelé si budou brát půjčky na skoupení zbankrotovaných firem v konkurzním řízení), vzroste i inflace. Nikdo nikdy netvrdil, že když vláda natiskne 100mld, že se to v cenách rohlíků projeví HNED.

Nakonec ony ty peníze ani nemusí vydržet zaparkované na akciových trzích - plno lidí nyní kupuje akcie, protože dostávají šeky od vlády, klesly jim výdaje (nelítá se na dovolené, atd...) a není za co utrácet. Tak přebytky investují. Jednoho dne epidemie a strach opadne a lidi si to utrpení budou chtít vynahradit (nastane období přehnaného optimismu a užívání si, jako třeba po válce). A přijde i inflace. Jako po válce. A důvodem té inflace budou ty dříve natištěné peníze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 10:19 | reakce na Jan Altman - 9. 3. 2021 10:09

Ty peníze tady zůstanou a velmi pravděpodobně budou obíhat na těch kapitálových trzích, takže budou držet na hoře ceny aktiv. Do běžné spotřeby, aby tlačily na cenu spotřebního koše se nejspíš už nikdy nevrátí. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Amos | 9. 3. 2021 14:02 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 10:19

A když vrátí, tak přijdete s upravenou teorií. Je prima žít s pohledem neustále upřeným do zpětného zrcátka a vykládat minulost.
To vás nutně utvrzuje v přesvědčení, že své torii rozumíte a pokud se neustále vyhýbáte prognózování vývoje na další období dopředu, vyhýbáte se konfrontaci s vlastními omyly.
Většina lidí ale o ekonomických termínech uvažuje právě proto, že plánují zbytek života dožít v budoucnosti, a váš výklad minulých dějů je jim dosti lhostejný. Nebo alepoň mě, abych nezobecňoval.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 15:30 | reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 14:02

Mojí ambicí není úspěšně předvídat nepředvídatelné dění v ekonomice. To ponechávám pošetilcům, kteří si myslí, že to je možné. Smyslem ekonomické teorie není předvídat. Smyslem ekonomické teorie je objevovat principy a dávat jednotlivosti do souvislostí. Teorie může být správná, i když podle ní nelze předpovídat.

Plánovat budoucnost a snažit se dosáhnout plánovaného je samozřejmě možné, bez ohledu na to, zda znáte správnou ekonomickou teorii, či zda takováto universálně platná ekonomická teorie vůbec existuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:46 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 15:30

Když na západě říkali, že v roce 1990 už musí komunismus zkrachovat, také to nebylo věštění, ale ligická dedukce.
Stejně tak logická dedukce nyní říká, že nezvratně míříme do propasti, věštění navtom je pouze to, jak bude ta cesra vypadat - zda globálním kolapsem dluhů s totálním restartem, nebo plíživou nenápadnou měnovou reformou plnou těch vaßich sexy termínů jako monetizace, redistribuce, sdílení solidarity a narovnání ekologické odpovědnosti.
Já věštím, že bude soft, jako řecký bankrot, výsledek ovšem bude stejný, jako kdyby to byl ten kolaps (viz současný stav řecka a jeho vyhlídky...)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 3. 2021 19:14 | reakce na Petr Vorlíček - 10. 3. 2021 18:46

Jak dlouho už Vám to ta logická dedukce říká a kolik let Vám to ještě vydrží? :-) 5, 10, 20, 50, 100? To není žádná logická dedukce. Jenom malujete čerta na zeď. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 11. 3. 2021 22:51 | reakce na Richard Fuld - 10. 3. 2021 19:14

To je ta správná otázka.
Pevně věřím, že to vydrží ještě 10 let, stejně jako Vy oceňuji, když mam možnost svá vybraná aktiva dokupovat za rozumné ceny...
(Ta logická dedukce mi to říká teprve 10 let, tak bych ještě nějský ten čas bral...)

Narozdíl od vás nebudu nešťastný, když se můj scénář nenaplní - to by znamenalo, že se vracíme ke stabilitě a hodnotě, a že z této s ituace můžeme vyrůst...(bohužel tomuto scénáři dávám tak 5%...)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 9. 3. 2021 15:46 | reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2021 15:30

Teorie může být správná, i když podle ní nelze předpovídat.

Pak nejste ekonom, a to ani popisný. Pak jste kronikář. Nemyslím to arogantně, jen je dobré si uvědomit, jaká témata lze u vás brát vážně a jaká témata a názory ignorovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 3. 2021 18:24 | reakce na Jan Amos - 9. 3. 2021 15:46

Jestli čtete mé názory s cílem vyčíst z nich nějaké predikce, tak to asi děláte zbytečně. To ale neznamená, že jsem nějaký kronikář. Historií se taky moc nezabývám. Mě zajímají především principy fungování současného ekonomického prostředí a moji roli vidím spíše ve zpochybňování "nezpochybnitelných" universálních "pravd".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 9. 3. 2021 08:05 | reakce na Petr Vorlíček - 8. 3. 2021 22:42

A bydlí pod mostem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 8. 3. 2021 05:23

Stačí zvolit Fulda do vlády a je po problémech. I když https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/milion-na-jedine-bankovce-venezuela-chysta-zmeny-kvuli-hyperinflaci-40353164

Nahlásit

+4
+
-

Petr Vorlíček | 10. 3. 2021 18:49 | reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 05:23

Fuldu ministrem financí, a "Vzhůru dolů"...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 8. 3. 2021 09:40 | reakce na Josef Fraj - 8. 3. 2021 05:23

Proto je tento článek zařazený v té fialové hrůze fake news - protože podle Fuldonomiky to je fake news :-D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-