Diskuze: Byt, či nebyt? Nedostupné vlastní bydlení očima expertů

Petr Vorlíček|28. 11. 2019 22:51| reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 15:07

BOJ samozřejmě skupovala akcie od soukromých subjektů, protože akcie kupovala kde? Na burze!...(a je úplně jedno, zda je to přímo, nebo přes komerční banku.)

Petr Vorlíček|28. 11. 2019 22:44| reakce na kadrila kadrilová - 28. 11. 2019 12:22

Tentokrát s vámi mohu téměř souhlasit, až na jednu drobnost. Regulovaný kapitalismus EU chrání předně zájmy silných (Francie a Německa, korporátu, investorů, politiků) a minimálně těch SKUTEČNĚ slabých (zdravotně postižených, zdravotně poškozených zdravotním systémem, lidí postižených zločiny druhých).
Demokracii ale vnímám přesně tak, jak jste ji popsala...Lidé útočící na demokracii jsou pro mne stejně nebezpeční, jako ti oligarchové...

Honza _|28. 11. 2019 20:23| reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 17:38

I kdybych se nakrásně chodil léčit k šarlatánům, stejně ze svých daní musím platit české zdravotnictví.
A to už jsem párkrát v situaci byl, kdy mi moje z daní placená MUDr nedokázala pomoct. Dokonce jsem si sám vygooglil, co mi je, musel jsem si vyžádat konkrétní vyšetření a léčbu jsem pak úspěšně absolvoval za své někde jinde.
Takže mě nikdo nenutí využívat lékaře, ale nutí mě je platit.
A dost lidí už na podobné situace narazilo - policista, který je neochránil, ale poškodil, lékař, který nevyléčil, učitel, který nenaučil a pak se ptáme, když stát nezvládá tohle, jak by mohl zvládat peníze?

Richard Fuld|28. 11. 2019 17:38| reakce na Jan Altman - 28. 11. 2019 17:14

To chce prostě klid. Vy jste napsal, že bych neměl nikoho nutit, aby využíval lékaře nebo advokáty zapsané v příslušných komorách. A na to jsem Vám přece napsal, že ani já, ani nikdo jiný, nikoho nenutíme, aby využíval lékaře nebo advokáty zapsané v příslušných komorách, protože se každý může jít klidně léčit k šarlatánovi, nebo se nechat právně zastupovat kamarádem, aniž by dotyční museli být registrováni v nějakých komorách.

A v reakci na mnou uvedené jste začal nesouvisle blábolit o dobrovolném členství v komorách. A pak blábolíte zase o jakémsi nucení kohosi k čemusi a o bolševismu a o tom, že chci někomu pomáhat.

Já nechci pomáhat žádným nesvéprávným Joudům, kteří nevědí, že s nemocí mají jít za doktorem a s právními záležitostmi za advokátem. Já jen každému přiznávám svobodu být nesvéprávným Joudou na vlastní riziko. Každý může svobodně ignorovat existenci lékařů a advokátů zapsaných v lékařské a advokátní komoře. Snad tohle nechcete pokládat za přístup, kterým bych ony nesvéprávné Joudy nebo jakéhokoliv jiného zájemce o dané služby, k něčemu nutil? :-)

A samozřejmě, že každý může na vlastní nebezpečí využívat rovněž služeb skutečných lékařů a právníků nezapsaných v příslušných komorách. Tomu, kdo těchto služeb využije, žádný postih nehrozí. Postih hrozí jen lékařům a advokátům, kteří nejsou v komoře.

Osobně si myslím, že k výkonu lékařského povolání by mělo postačovat příslušné vzdělání a praxe a že povinná příslušnosti ke komoře je poněkud nadbytečnou. Ale na druhé straně to nevidím jako nějaké zcela zásadní omezení. To samé platí o advokátech a jejich komoře. Nicméně, aby mohlo být splnění daných předpokladů kontrolováno, je praktické mít nějakou evidenci o subjektech splňujících dané podmínky a k tomu se dané komory docela hodí.

Richard Fuld|28. 11. 2019 17:14| reakce na Jan Amos - 28. 11. 2019 16:41

Díky za info, ale uf. Pročítat 38 stránek, tak takovou cenu pro mě ta informace asi nemá. :-)

Ano, ty jeny si BOJ na nákup akcií samozřejmě vytváří. Pointa je v tom, jestli jde o likviditu (nákup od jiné banky), nebo o peníze (nákup od nebankovního subjektu). Oboje se účtuje v jenech, oboje si BOJ vytváří ale není to totéž.

Likvidita zůstává uzavřena "v prostoru" bankovní soustavy. Peníze kolují v ekonomice. Pro ekonomiku jsou důležité peníze. Likvidita je důležitá jen pro vypořádání platebního styku a transakcí, jichž se účastní pouze banky.

Jan Altman|28. 11. 2019 17:14| reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 14:45

Proboha co to plácáte?

Kdyby bylo členství v cechu, komoře, kartelu, ... dobrovolné, tak by přeci nikdo nikomu nebránil vybírat si advokáta či doktora (i) podle toho, zda je členem nějaké (a jaké) komory.

To, že Jouda Novák je jelito a vybere si za "doktora" léčitele, který mu slibuje, že rakovinu "vykadí" (což jak jistě víte se děje přes vaše násilné donucení ke členství v komorách), nedává žádný legitimní důvod nutit doktora X být členem komory a pacienta Y si doktory vybírat pouze z členů komory.

Opět zde zkoušíte obhajovat bolševický přístup: "Protože Jouda Novák je nesvéprávné jelito, tak z toho plyne, že mám právo znásilnit Honzu Pacienta i Pepu Doktora" (kde oba jsou na rozdíl od Joudy Nováka, voliče ČSSD, svéprávní, zodpovědní a rozumní).

Ne! Jestli chcete pomáhat nesvéprávným Joudům Novákům, tak si založte nějaký web recenzující a hodnotící doktory či advokáty a na ten web si objednejte reklamu uprostřed Výměny manželek, ať na toho Joudu Nováka dobře zacílíte.

Jan Amos|28. 11. 2019 16:41| reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 15:07

Možná byste si to mohl nastudovat zde - https://www.rieti.go.jp/jp/publications/dp/19e014.pdf

Mechanismus jednotlivých tranší je popsán velmi srozumitelně. A věřte nebo ne, ty jeny si BOJ opravdu vytváří.

Richard Fuld|28. 11. 2019 15:46| reakce na Petr Bárta - 28. 11. 2019 14:39

Rozumím. Pokud byste chtěl zavést tržní úrokové sazby, musel byste opustit systém v podobě účetních peněz. Já zastávám názor, že "profit" v podobě tržní úrokové míry by ani z malé části nekompenzoval "ztráty" způsobené opuštěním systému účetních peněz. Rozumím i tomu, že Vy si budete myslet přesný opak. :-)

A jen tak pro zamyšlení. Co brání tomu, aby banky, které si vyhodnotí poskytování hypoték na předražené nemovitosti jako vysoce rizikové, poskytovaly tyto úvěry za 6 nebo více %? Odpověď zní nic. Proč si myslíte, že v případě tržních sazeb by byla situace jiná?

Richard Fuld|28. 11. 2019 15:39| reakce na Jan Amos - 28. 11. 2019 15:05

Souhlasím, že náhled na nemovitost jako předmět dlouhodobé spotřeby má také svoji logiku a relevanci.
Nicméně představte si, že by inflace nebyla kvůli růstu cen nemovitostí 2% ale např. 6%. Úrokové sazby by nebyly 2% ale 6%. Tato situace by znamenala, že ekonomika bude nadměrně brzděna v situaci, kdyby byly namístě nižší úroky, a to jenom proto, aby se zabránilo vysokým cenám nemovitostí. Je takováto "odměna" v podobě nízkých cen nemovitostí za cenu možná i značného zpomalení ekonomiky adekvátní? Odpověď samozřejmě zní, jak pro koho. :-)

Současným vlastníkům nemovitostí bude lépe vyhovovat nezahrnutí cen nemovitostí do indexu, které jim umožní lépe prosperovat v monetárně uvolněnějším prostředí. Lidem, kteří teprve spějí k nákupu nemovitosti by možná vyhovovalo zahrnutí cen nemovitostí do indexu i za cenu, že jejich potenciál příjmů bude omezen restriktivnější měnovou politikou. Nikdy se nezavděčíte všem, což je obdobný závěr, jaký jste učinil Vy, když píšete, že každý může mít tu svou teorii. :-)

Na rozdíl od Vás ale nepovažuji čas věnovaný nalezení nějaké vlastní teorie (postoje, názoru) za promarněný, pokud se ho nepodaří náležitě prosadit. Alespoň si ujasníte, co a jak funguje, nebo by mohlo fungovat. A pokud Vás to navíc i baví ...

Jako zbytečnou vidím snahu o nalezení a prosazení takové teorie (postoje, názorů), která by vyhovovala individuálně pouze autorovi takové teorie a právě v okamžik zrodu takové teorie. Ostatně takovéto snažení je do značné míry marné, protože to, co se může jevit z jednoho hlediska, jako pro Vás optimální, může z jiného hlediska fungovat přesně opačně. To, co bude pro Vás ideální v daný okamžik, nemusí po určité době fungovat, protože se Vaše situace změní. A tak bych mohl pokračovat.

Richard Fuld|28. 11. 2019 15:07| reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 21:18

Japonsko je zoufalá země, kde centrální banka dělá zoufalé věci, které mají zoufalé výsledky.

Jistě víte, že mé tvrzení, že centrální banky netisknou peníze, se vztahovalo ke QE, kdy centrální banky nakupovaly od komerčních bank státní dluhopisy. Při těchto transakcích žádné peníze nevznikají.

Pokud ale začnete psát o intervencích BOJ na akciových trzích, pak otázka, zda přitom centrální banka tiskne peníze, již není tak jednoduchá. Vyčerpávají odpověď bude asi tato: pokud BOJ nakupuje akcie od komerčních bank, pak k vytváření nových peněz nedochází. Pokud je kupuje od nebankovních subjektů, pak k vytvoření nových peněz dochází. Neznám strukturu subjektů, které prodávají BOJ akcie, takže neumím říct, v jak velkém objemu při těchto transakcích dochází k vytváření peněz.

Totéž platí i pro FED. Záleží na tom od koho nakupuje.

ČNB při devizových intervencích obchoduje vždy jen s vybranými bankami, takže při tomto žádné peníze nevznikly.

Když centrální banka nakupuje cokoliv od komerčních bank, pak peníze nevznikají. Vzniká pouze likvidita, kterou banky nemohou používat jako peníze. Likvidita vzniklá v rámci minulých transakcí vždy zůstává pouze v bankovním systému. Tento prostor není likvidita schopna opustit. Pokud banka nakoupí od nebankovního subjektu akcie, pak vzniknou nové peníze, které banka připíše prodávajícímu na účet, aniž by ale došlo ke snížení objemu touto bankou držené likvidity. Mezi ekonomikou, kde obíhají peníze a bankovním systémem, kde "obíhá" likvidita, je zcela neproniknutelná zeď.

Situace, kdy existuje možnost vybrat půjčené peníze z banky v hotovosti a kdy banka půjčí dlužníkovi peníze se záporným úrokem. je pouze hypotetická, pokud tedy nepresumuje totální demenci bankovního úředníka, který by tak učinil. O takovýchto hypotetických absurdních situacích nemá cenu vest diskuzi.

Jan Amos|28. 11. 2019 15:05| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 17:26

Skutečnost, že ze spotřebního koše byly vyloučeny nemovitosti a byly nahrazeny cenami nájemného, je v pořádku, protože nemovitost ať už ta, v níž bydlíte nebo tak, kterou pronajímáte, je investicí.

Toto je sice oficiální - a zejména účelový - postoj státu nakloněných institucí a ekonomů, ale není nutné tuto definici považovat za "písmo svaté". Je řada dalších ekonomů, kteří nemovitost považují za spotřební statek dlouhodobé spotřeby a pak vývoj spotřebního koše a inflace vypadá zcela jinak.

ČNB dokonce ve svých Zprávách o inflaci - https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/ - vykazuje tuto "alternativní inflaci" několik let. Nazývá jej EXPERIMENTÁLNÍ CENOVÝ INDEX CPIH. Právě pro svůj velmi nelichotivý vývoj ji vlády ani vládě naklonění ekonomové neakceptují.

Nakonec zde se ukazuje podstata sporu o ekonomice - každý z nás si může vytvořit svůj vlastní paralelní vesmír ekonomických teorií a ukazatelů. Pokud najdete dostatek jedinců souznících s touto teorií, stává se uznávanou. Pokud ji prosadit nedokážete, byla to promarněná životní epizoda.

Richard Fuld|28. 11. 2019 14:45| reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 19:01

Ale já nikoho k ničemu takovému nenutím. Léčit se můžete u šarlatánů. To Vám přece nikdo nezakazuje. Zastupovat se můžete před soudy, (s výjimkou nejvyšších a ústavního), policií nebo před úřady úplně sám, nebo můžete k tomuto pověřit prakticky kohokoliv si zamanete. To Vám taky nikdo nebere.

Já jen tvrdím, že činnost lékařů nebo advokátů nemůžete vykonávat bez licence, kvůli lidem, kteří stojí o to, aby je léčili lékaři a zastupovali advokáti. To kvůli těmto lidem máme ony zákony. Ne kvůli Vám. Vy si se svým zdravím a svobodou můžete hazardovat jak chcete, bez ohledu na ony zákony, které nutí lékaře a advokáty mít příslušnou licenci.

Petr Bárta|28. 11. 2019 14:39| reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 14:12

Richard Fuld|28. 11. 2019 14:30| reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 21:38

Centrální banka opravdu peníze při nákupu aktiv nevytváří. Vytváří pouze likviditu, která penězi, za něž by si banka mohla cokoliv koupit, není. Likvidita je síť vzájemně provázaných závazků a pohledávek mezi bankami a uvnitř bankovního systému. Z této sítě neexistuje cesta, kterou by se likvidita dostala mimo prostor bankovního systému. Tato síť závazků a pohledávek odráží výsledky veškerých transakcí, které mezi sebou banky uzavřely. Převážně se jedná o závazky a pohledávky vzniklé při vypořádání platebního styku a vypořádání transakcí uskutečněných na mezibankovním trhu. Nic zvráceného na tom není. Je to stejné jako když vznikají závazky a pohledávky mezi firmami v ekonomice.

Co dělají investoři je jejich věc. Pokud se neumí přizpůsobit vývoji na trhu, nebo jim aktuální podmínky nevyhovují, ať neinvestují. Stát není povinen poskytovat investorům podmínky za nichž budou bezpečně inkasovat výnosy. Pokud chce někdo výnosy bez rizika, tak ať hraje monopoly a nepokouší se investovat.

Richard Fuld|28. 11. 2019 14:20| reakce na Honza _ - 27. 11. 2019 19:38

To je samozřejmě rozdíl. Školu financuje stát a proto rozhoduje o tom, zda je třeba založit další školu. Banky ale podnikají za vlastní a na vlastní riziko, takže každý kdo splní podmínky má nárok banku provozovat.

Richard Fuld|28. 11. 2019 14:12| reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 18:56

Růst peněžní zásoby nastává až následně v důsledku nákupu nemovitostí na hypotéku (na nákup nemovitosti jsou vytvořeny nové peníze). O samotném nákupu ale rozhodl výhradně kupující. Není to naopak, že nejprve nastává růst objemu peněz v ekonomice a pak teprve přichází zájemci o koupi nemovitosti. Kupujícího nemotivuje k nákupu nemovitosti vývoj objemu peněžní zásoby. Typický zákazník nakupující nemovitost na dluh ani neví co pojem peněžní zásoba znamená.

Za růst ceny nemovitostí mohou kupující, kteří jsou ochotni vysoké ceny platit, ne trh obecně. Úroky nebyly zmanipulovány. ČNB s nikým a s ničím nemanipuluje. ČNB administrativně určuje výši krátkodobých úrokových sazeb a při tomto se rozhoduje podle stavu celé ekonomiky a nikoli toliko podle stavu trhu s nemovitostmi. Navíc se dá úspěšně tvrdit, že v krizi by šly dolů i tržní úrokové sazby, bez ohledu na to, co to udělá s trhem nemovitostí. To samé platí i pro neexistenci bezpečných investic v výnosem nad inflací. Tahle námitka navíc neplatí pro ty, co nakupují na hypotéku.

Další vlivy na růst cen nemovitostí nepopírám. Nicméně nebýt toho, že kupující jsou ochotni kupovat za vysoké ceny, všechny ostatní vlivy by se mohli jít klouzat. Rozhodnutí kupujícího je tak tím nejdůležitějším vlivem. To že se ČNB snaží tento zásadní vliv (ochotu nakupovat i draze) omezit v zájmu budoucí stability bankovní soustavy, chápu. Vy jistě zastáváte názor, že by ČNB zasahovat neměla, tím ale v podstatě podporujete to, aby ceny nemovitostí nadále rostly.

kadrila kadrilová|28. 11. 2019 12:22| reakce na Josef Fraj - 24. 11. 2019 14:30

Žijeme v demokracii a kapitalismu. Tedy v demokratickém politickém systému volné soutěže myšlenek a politických stran a v ekonomickém systému volné soutěže ekonomických subjektů. Samozřejmě už nežijeme v tzv. divokém kapitalismu 19. století, ale v regulovaném kapitalismu, který - alespoň v Evropě - se snaží ochraňovat ty sociálně nejslabší. 
Demokracie a kapitalismus nejsou protimluvy. Historie zatím ukazuje pravý opak: totiž, že politický systém volné soutěže myšlenek (demokracie) může existovat pouze v ekonomickém systému volné soutěže ekonomických subjektů (kapitalismus). V žádném ekonomicky totalitním státě (nacismus, komunismus, muslimské monarchie atd. atd.) zatím nikdy nevznikl demokratický systém volné soutěže politických stran. Ano, kapitalismus může existovat v totalitě, ale demokracie může existovat pouze v kapitalismu (svobodná politika se dá dělat pouze ve svobodných ekonomických podmínkách). Jakmile bude někdo totalitně ovládat ekonomiku nějaké země, zhroutí se i demokratický politický systém. Jasný jak facka. :-)
Nejen Vy se mylně domníváte, že demokracie je stav. Ale to není pravda. Jakýkoli totalitní systém je stav - stav bezpráví a beznaděje, kde se nic pořádně nevyvíjí. Demokracie není stav, je to každodenní zápas - zápas myšlenek, zápas politických stran, zápas firem na trhu atd. atd., ale hlavně zápas lidí za demokracii samotnou…

Tuhle větu vůbec nechápu: "...dochází k přechodu od kapitalismu k socialismu a degeneraci demokracie v oligarchii, přičemž tyto procesy jsou demokracii vlastní a dochází k nim tedy zákonitě."  Z napsaného vyplývá, že k něčemu čemusi dochází zákonitě, tedy že je to cosi běžné, a tedy to tu už bylo a je to popsáno. No, já se ptám, kdy, kde a kolikrát k tomu (přechodu z kapitalismu k socialismu a degeneraci demokracie v oligarchii) tedy již došlo, že o tom hovoříte jako o zákonitosti? K přechodu od kapitalismus k socialismu (co to je socialismus?, nedomrlý komunismus, nebo co?) v minulosti došlo - intrikami komunistů, státními převraty a ruskými tanky, ale nikdy degenerací demokracie v oligarchii… :-)

Souhlasím s tím, že oligarchové (boháči s velkým vlivem na hospodářství země) se tu a tam snaží si demokracii přizpůsobit svým potřebám, jak můžeme dnes vidět… , ale o tom je právě ta demokracie a ten každodenní zápas o její podobu, jak jsem psala výše. Demokracie prostě není a ani nemůže být nějaký konečný stav, protože je prostě příliš choulostivá, a obrazně řečeno stále musí sama zápasit se světem o svoji podobu a budoucnost.

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 21:38| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 19:08

Právě nákupen aktiv (dluhopisů a akcií) za vaše nepeníze Centrální banka vytváří peníze ve formě hodnoty akcií a dluhopisú. Investoři pak v mizérii totální cenové bubliny kupují i další dluhopisy, jakmile je výnos nad nulou, jen se po nich zapráší, a stát má bez nákladů na obsluhu státního dluhu zase z čeho rozdávat.

Zvrácený systém totálně masakrující zbytky populace hospodařící s péčí řádného hospodáře....
Z těch, kdo se trochu zorientovali systém vytvořil spekulativní dlužníky, protože v tak zvráceném systému se nejlepším aktivem stává dluh...

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 21:18| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:00

Když centrální banky netisknou peníze, jistě mi vysvětlíte, jak se Japonská centrální banka stala vlastnikem čtyřiceti procent japonského akciového indexu, že?
A také jak se soukromý FED stal držitelem aktiv v hodnotě tří bilionů USD...
A kde vzala ČNB dvě miardy na manipulaci kurzu...

Ježíš, když dáte dlužníkům prachy zadarmo s negativní úrokovou sazbou, tak asi řeknou "ne, my takhle nezodpovědně utrácet nechceme, nechte si je"...Samozřejmě, že chování dlužníků determinuje centralní banka...Když dáte dlužníkům výhodné (dotované úspory) podmínky úvěru, vždy jdou nakupovat.

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 21:09| reakce na Josef Fraj - 27. 11. 2019 14:32

Výše jste psal, že nežijeme v demokracii.
V celém vašem příspěvku pro toto tvrzení nevidím jeden jediný argument...
Máte nějaký?

Honza _|27. 11. 2019 19:38| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 18:52

Nevím, jak u bank, ale třeba u škol s tím mají žadatelé problém i po splnění všech zákonných podmínek.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/soukrome-skoly-zaloba-ministerstvo-skolstvi-akreditace-zadost.A180228_134720_domaci_nub

Richard Fuld|27. 11. 2019 19:08| reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 18:50

A proč by je centrální banka nekoupila za likviditu, když má zákonnou povinnost dbát na stabilitu finančního trhu a nic jí v tom nebrání?

1. Čirá fantasmagorie. V té době všichni dluhopisy prodávali a nikdo nechtěl kupovat.
2. Pak by se mohly ceny dluhopisů propadnout tak hluboko, že by se to celé zhroutilo a to centrální banka nemůže připustit.

Richard Fuld|27. 11. 2019 19:04| reakce na Jan Capouch - 27. 11. 2019 17:32

V první řadě bylo QE potřebné pro dodání likvidity do bankovního systému, který totálně zamrzl poté, co nikdo netušil, která banka v příštích dnech padne. V okamžiku, kdy si banky přestanou vzájemně důvěřovat, není jiné cesty, než aby bankám, jimž pro vypořádání platebního styku (převodů peněz z jedněch bank do jiných) chybí krátkodobá likvidita, poskytla potřebnou likviditu centrální banka. Za normálních podmínek by si takové banky půjčily likviditu na mezibankovním trhu od jiné banky.

Dalším účelem QE bylo, aby si účastníci trhu se státními dluhopisy uvědomili, že státní dluhopisy jsou bezrizikové aktivum, kterého se nemusí panikářsky zbavovat, protože je zde věřitel poslední instance, který od nich všechny ty dluhopisy kdykoliv koupí.

Dále. Centrální banky mohou administrativně regulovat pouze výši krátkodobých úrokových sazeb. Pokud současně neklesnou i dlouhodobé sazby, jedinou možností je vstoupit na trh a nákupy státních dluhopisů snížit i výnosy dlouhodobých státních dluhopisů, tedy dlouhodobé úrokové sazby.

Jan Altman|27. 11. 2019 19:01| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 13:58

Klidně si sám doktory a advokáty vybírejte podle členství v nějaké Gomoře.
Ale pokud k tomu budete silou nutit ostatní, zasloužíte ***** - za zjevnou agresi.

Jan Altman|27. 11. 2019 18:58| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 13:44

Zkrátka prosazujete měnový systém, který nutně a neodvratně k těm (vámi údajně odmítaným) důsledkům vede.

Je to jako s komunismem - těžko můžete říkat, že jste pro jeho vlastnosti A, B a C, ale nesouhlasíte z logickými dopady D a E.

Takový postoj je jen zbabělý alibismus. Berte prosím ten systém takový, jaký je v reálu (a ně v keynesiánské náboženské literatuře) včetně všech jeho zjevných dopadů.

Jan Altman|27. 11. 2019 18:56| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 16:48

"Ceny bytů jsou zcela tržní a odráží pouze to za kolik je prodávající ochoten prodat a za kolik je kupující ochoten koupit. "

Jasně. Za růst ceny bytů může trh a ani trochu rostoucí peněžní zásoba, úroky zmanipulované směrem dolů, díky kreativitě centrálních bank neexistence relativně bezpečných instrumentů s výnosem nad inflací.

S tímto názorem jste ale dost osamocen a nalevo od socanů a bolševiků, protože i jejich ekonomové ten vliv měnové politiky vidí (a vidí ho i ČNB - důkazem je její snaha dopad svých manipulací zmírnit např. požadavkem na zaplacení 10% ceny nemovitosti z vlastních prostředků).

Richard Fuld|27. 11. 2019 18:52| reakce na Honza _ - 27. 11. 2019 17:49

Privilegium bylo určitou formou odměny za zásluhy, o níž rozhodoval panovník na základě vlastního uvážení.
Licence je úřední povolení vydávané k žádosti, kterou lze v právním státě zamítnout pouze v případě nesplnění zákonem stanovených podmínek. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je pak soudně přezkoumatelné.

Rozdíl je v té libovůli. Udělení privilegia bylo na libovůli panovníka. Na udělení licence je právní nárok v případě splnění podmínek, které pro udělení licence stanovuje zákon.

Jan Altman|27. 11. 2019 18:50| reakce na Jan Capouch - 27. 11. 2019 17:32

To on nepochopí.

Mimochodem: kdyby v rámci QE centrální banka nekoupila ty dluhopisy za "likviditu" :-) , tak co by se stalo?

No:

1) Koupil by je někdo jiný za (své reálné) peníze - juldistická "likvidita" je tak zjevně jejich univerzálním substitutem, jen se jí nesmí říkat peníze, aby juldovi nepraskla žilka

2) Nikdo by si je (za nabízený úrok-výnos) nekoupil a stát by musel dát lepší nabídku, nebo přestat frcat na sekeru

Honza _|27. 11. 2019 17:49| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 14:00

Wiki:
Privilegium (pochází z latinských slov lex privata) je především výsada či výsadní právo, které v minulosti uděloval panovník za zásluhy, nejdříve jednotlivcům, později skupinám. Jednalo se například o městská privilegia – určité výsady, kterých smělo město požívat, např. várečné právo (právo vařit pivo), hrdelní (vykonávat popravy v daném městě), nucených cest, pořádání pravidelných trhů apod.

Licence (lat. licet – dovolení) je právní termín, který znamená povolení nebo oprávnění k určité činnosti, zvláštní smlouva opravňující k využití patentu nebo nakládání s autorským dílem.

Čím se liší právo vařit pivo od práva vydávat peníze?
Tak jako tak je to na libovůli vládce/státu, komu to povolí. Jestli se tomu povolení říká licence už vnímám jako detail.

Jan Capouch|27. 11. 2019 17:32| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 15:47

Likvidita nejsou peníze. A bílý kůň není kůň.

Pak se tedy nabízí otázka, PROČ tedy to QE dělají. Když se vlastně nic nezmění.