Diskuze: Byt, či nebyt? Nedostupné vlastní bydlení očima expertů

Richard Fuld|27. 11. 2019 17:26| reakce na Jan Amos - 27. 11. 2019 13:59

Sledování inflace v podobě sledování růstu peněžní zásoby ztratila v prostředí účetních peněz na významu.

Jediné co může vypovídat o kupní síle peněz jsou ceny statků, které je za peníze možno koupit. Proto se přešlo na sledování cen statků uvedených ve spotřebním koši a opustilo se sledování objemu peněžní zásoby.

Skutečnost, že ze spotřebního koše byly vyloučeny nemovitosti a byly nahrazeny cenami nájemného, je v pořádku, protože nemovitost ať už ta, v níž bydlíte nebo tak, kterou pronajímáte, je investicí. Pokud zahrnete do spotřebního koše nemovitosti, pak byste tam měl zahrnout např. i akcie, což je zjevně nesmyslné.

Ano, ceny spotřebních statků rostou dlouhodobě pomaleji, než činí tempo růstu objemu peněžní zásoby. A není na tom nic divného nebo tajemného. Je to dáno mimo jiné tím, že se dlouhodobě zpomaluje rychlost oběhu peněz a nezanedbatelná část nových peněz směřuje přímo na trhy s investicemi, aniž by alespoň jednou protekly trhem se spotřebními statky. A to je taky přirozené. S růstem životní úrovně jsou čím dál větší části příjmů investovány, namísto aby byly použity na spotřebu.

Richard Fuld|27. 11. 2019 16:48| reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 13:52

Vysoké ceny marihuany? To byste si taky mohl stěžovat na stát a začít kritizovat vysoké ceny nájemných vražd.

A byty? Vláda snad reguluje ceny bytů? Konečné slovo při realizace transakce mají její účastníci. Ceny bytů jsou zcela tržní a odráží pouze to za kolik je prodávající ochoten prodat a za kolik je kupující ochoten koupit. To že, kupující jsou ochotni kupovat za astronomické ceny v situaci, kdy nabídka zaostává za poptávkou, je opravdu především jejich problém.

Jediné co snad uznávám, je Vaše námitka, že nabídku bytů brzdí regulace v podobě dlouhého řízení o povolování staveb. Avšak úplně nevylučuji, že i toto může být jen jedna z dalších mediálních zkratek, která nemá 100% opodstatnění.

Hlavní odpovědnost za výši cen bytů (resp. čehokoliv) je ale vždy na straně těch, kteří jako kupující tyto vysoké ceny akceptují. Nikdo nikoho nenutil za tyto ceny nakupovat a právo vlastnit nemovitost k bydlení opravdu neexistuje. Nebýt tohoto chování poptávky, ceny by tak vysoké prostě nebyly.

Vy máte tendenci ze všeho vinit vládu a regulace a úplně zapomínáte na autonomii těch, kteří nakonec o tom, kolik je peněz v oběhu, kolik stojí byty apod. reálně rozhodují svým konkrétním jednáním.

Co se týče Japonska. Samotné zadlužování státu růstu ekonomiky automaticky nepomůže. Kromě ochoty zadlužit stát je potřeba ještě klíčová substance a tou je správné nasměrování předmětných prostředků tam, kde dojde k odstranění nebo postupnému zmírňování pravých příčin dané neutěšené situace. Za ta dlouhá léta jsem byl svědkem toho, jak se Japonsko zadlužovalo a současně půjčené peníze použilo způsobem, který situaci nepomohl vůbec, nebo ji ještě zhoršil.

A Japonsko má taky "strukturální problémy", neboť jejich exportní ekonomika je závislá z velké části na kondici jejich zahraničních odběratelů a doma mají spořivé obyvatelstvo s poměrně rigidním spotřebním chováním. Pokud pak dolehne na Japonsko pokles zahraniční poptávky, pak toto se přelije i do oslabení domácí poptávky a japonská ekonomika pak čelí poklesu zahraniční i domácí poptávky zároveň. Pokud pak obyvatelstvu jejich mentalita velí omezit v takových časech spotřebu, nefunkční může být i státní podpora kupní síly obyvatelstva, k čemuž se ale, pokud vím, doposud japonská vláda nikdy neuchýlila. Lze tak uzavřít, že vzhledem k obrovské akumulaci bohatství Japonců v minulosti nelze vyloučit, že Japonci prostě dlouhodobou stagnaci jejich ekonomiky prostě řešit nemusí. A vláda by se tak o dosažení růstu, který z většiny závisí na zahraniční poptávce a o který Japonci nejspíše ani nestojí, snažit ani neměla. :-)

Ekonomové vidí kladnou obchodní bilanci a orientaci ekonomiky na export jako pozitivní strategii. Japonsko však ukazuje, že pokud se to přežene, nese tato strategie s sebou i nezanedbatelná a v podstatě i neřešitelná rizika.

Richard Fuld|27. 11. 2019 16:09| reakce na Josef Fraj - 27. 11. 2019 14:40

Níže žádná odpověď k tomu, co píši, není a Vy evidentně taky žádnou věcnou odpovědí nedisponujete. Tak Vám nezbývá, než napsat, že bych to stejně nepochopil. :-) Diskutovat s Vámi byla vždy velká legrace. :-)

Richard Fuld|27. 11. 2019 15:47| reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 13:46

V rámci QE centrální banka nakupuje státní dluhopisy za likviditu, ne za peníze. Likvidita nejsou peníze.

V rámci QE dojde pouze k výměně aktiv mezi centrální bankou a komerční bankou. Centrální bance v aktivech přistanou státní dluhopisy, které opustily stranu aktiv v bilanci komerční banky. Současně komerční bance v aktivech namísto státních dluhopisů přistane likvidita držená u centrální banky.

Jediné co se změní na postavení obou účastníků transakce provedené v rámci QE bude to, že komerční banka namísto výnosů v podobě úroků ze státních dluhopisů dostane úrok vyplácený centrální bankou z likvidity uložené na rezervním účtu.

Centrální banka pak oproti stavu před transakcí bude nově platit komerční bance úrok z nově vytvořené likvidity avšak současně bude inkasovat úrok ze státního dluhopisu.

Nikdo v rámci takové transakce nezískal nějakou novou dodatečnou možnost nakupovat aktiva nebo poskytovat úvěry oproti stavu před danou transakcí.

Není pravdou, že se v rámci těchto transakcí tisknou peníze, které by posilovaly investiční nebo úvěrový potenciál komerčních bank, jak se to často zcela nesprávně interpretuje. Vlastní kapitál bank se při těchto transakcích nemění a při nezměněných pravidlech kapitálové přiměřenosti se nemění ani potenciál banky k poskytování dalších úvěrů nebo k investování.

Není pravdou, že komerční banka může nově získanou likviditu použít na poskytnutí úvěru, nebo nákup akcií nebo něčeho jiného. Banky používají při úvěrování nebankovních subjektů nebo na nákup aktiv od nebankovních subjektů vždy pouze nově vytvářené peníze bez ohledu na to, kolik v daný moment drží (nad rámec PMR) likvidity na rezervním účtu u centrální banky.

Není pravda, že po dané QE transakci má komerční banka více volného kapitálu, který by v rámci pravidel kapitálové přiměřenosti této bance umožnil poskytnout více úvěrů nebo více investovat např. do akcií, než před danou QE transakcí.

Vaše blábolení o SS je pak zbytečné jakkoliv komentovat.

Josef Fraj|27. 11. 2019 14:40| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:06

Už vám na to odpověděl pan Altman o něco níže, tak to nebudu opakovat. Vy to stejně nepochopíte, když jste to nepobral za posledních pět let, co vám to tu lidé vysvětlují.

Josef Fraj|27. 11. 2019 14:32| reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 10:15

>>> "Až lidem začne docházet zrůdnost socialistického zřízení, snadno v demokracii přešaltují směr doprava. Zatím o to voliči bohužel nestojí... "

Obávám se, že se mýlíte vy. Představa, že se lidé dobrovolně vzdají dávek/úplatků nebo že se oligarchové vzdají dotací ze státního rozpočtu, je naivní. Po každých volbách se zvyšují dávky jako úplatek voličům a tím pádem i daně a zadlužení, aby bylo na ty dávky. Před každými volbami je třeba slíbit zase více, aby byli socialisté znovu zvolení. Je to pozitivní zpětná vazba. Případné zpomalení nebo dokonce zastavení těchto procesů je jen krátkodobé. U nás to zkusil Kalousek a je z něj veřejný nepřítel č. 1,

Jistě technicky je možné odhlasovat cokoliv, ale prakticky na něco hlasy prostě nezískáte, protože volební většina neschopných se nikdy dobrovolně nevzdá možnosti žít na úkor schopných a politici se nevzdají možnosti sypat veřejné peníze do vlastních kapes (například formou řepkových dotací, ale těch způsobů je nekonečně). Ono je totiž také možné demokraticky odhlasovat konec demokracie, jako už se to v této zemi stalo v roce 48. To je nakonec daleko pravděpodobnější a celá EU na tom usilovně pracuje. Po překročení určitého bodu už není demokratické cesty zpět, volby nevolby, viz reálný socialismus.

Demokracie je nástroj vládnoucí elity k ovládání občanů a nikoliv opačně, jak se naivně domníváte, zřejmě pod vlivem občanské výchovy na státní základní škole.

Richard Fuld|27. 11. 2019 14:11| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 20:56

"Na volném trhu, v opravdovém kapitalismu, žádný vlastník nebude byt nechávat volný."

Ale kdepak. Na volném trhu každý vlastník autonomně rozhodne sám o tom, co s bytem udělá . Pokud někdo ponechá byt nepronajatý, pak jde právě o projev chování na volném trhu, kde si vlastník dělá, co chce, bez ohledu na to, jestli to nějakému Altmanovi připadne iracionální nebo netržní.

Teprve na trhu, kde by platila regulace, spočívající v zákazu držení nepronajatých bytů, by platilo to co píšete, tedy že "žádný vlastník nebude byt nechávat volný".

Jinak, ten kdo si kupuje byt na hypotéku, tím nechrání své úspory před inflací. Pouze člověk s úsporami, za něž si může koupit byt, pak jeho koupí chrání své úspory před inflací. Takových je ale jako šafránu, protože většina lidí si kupuje byt na hypotéku, a to protože chtějí bydlet ve vlastním a placení nájmu jim přijde jako neefektivní nakládání s vydělanými penězi. U těchto lidí nejde o žádnou ochranu před inflací. Tito lidé by nakupovali nemovitosti bez ohledu na výši úrokových sazeb a inflace. Rozhodují se pouze na základě porovnání nákladů na nájemní bydlení a nákladů na splácení hypotéky.

Richard Fuld|27. 11. 2019 14:00| reakce na Honza _ - 26. 11. 2019 12:29

Se slovíčky, kterým ani nerozumíte, si hrajete Vy. Banky jsou licencované, ne privilegované. Zjistěte si jaký je rozdíl mezi licencí a privilegiem. To, že Vám to připadá stejné, neznamená, že tomu tak skutečně je. :-)

Jan Amos|27. 11. 2019 13:59| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:39

Změna metodiky, aby nemyslící část populace byla spokojená.

https://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx
https://finmag.penize.cz/ekonomika/288091-pavel-kohout-jak-nemerit-inflaci
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
https://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx

Richard Fuld|27. 11. 2019 13:58| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:23

1. Ano povinné členství v lékařské a advokátní komoře je zde hlavně proto, abyste zbytečně neskončil předčasně v hrobě nebo pro hloupost v kriminále. Řidičské průkazy zde máme proto, aby Vás nepřizabil nějaký Jouda, který si myslí, že jako řidič už narodil. A bankovní licence zde máme proto, aby v tak ekonomicky významné infrastruktuře, jako je peněžní systém, fungovaly pouze náležitě kapitálově vybavené subjekty s náležitě kompetentním personálem.

2. Často máte většinu lidi za tupé a neschopné, najednou jsou všichni šikovní ajťáci, nebo mají aspoň šikovného vnuka ajťáka. Vždy tak, jak se Vám to zrovna hodí.

Posuzovat podle Vašich dětí, jak budou vypadat celé další generace, je stejně švihlé, jako si myslet, že ty Vaše anarchokapitalistické bludy s Vámi sdílí celá Vaše současná generace. :-)

Jan Altman|27. 11. 2019 13:52| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 13:30

Jasně. Takže za vysoké ceny marihuany nemůže centrální vláda (a její zahánění marihuany do drahých nelegálních vod), ale nákupní rozhodnutí jednotlivých lidí.
Za vysoké ceny bytů nemůže stát (nízké úroky, složité a dlouhé povolovací procesy), ale investiční rozhodnutí jednotlivých kupců bytů.
A vlastně bolševik nemohl za fronty, nedostatek, korupci, nevýhodný kurz koruny, atd... za to všechno mohla čistě jen individuální rozhodnutí jednotlivých lidí.
_____________
Když v podstatě napíšete, že problémem Japonska nejsou nulové či záporné sazby a astronomický dluh 250% HDP, že problémem naopak je, že se vláda MÁLO(!) zadlužovala a pomalu tiskla, tak se zařazujete někam nalevo od Semelové.

Richard Fuld|27. 11. 2019 13:47| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:27

Tak už to je pár let, co tady čtu ty Vaše fantasmagorické prognózy o nadcházejícím ekonomickém Armagedonu a pořád nic .... :-) Těch 10 let uběhne jako voda. :-)

Jan Altman|27. 11. 2019 13:46| reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:00

A v rámci QE centrální banka ty junk dluhopisy kupuje za co? Za dubové listí? Nebo za peníze, které si centrální bankéři vydělali o víkendových brigádách?
A na kurzové intervence použila ČNB jaké peníze? Javorové listí?
Navíc je fuk, že většina peněz vzniká jinde, než v centrální bance - když ta centrální banka ten systém provozuje a udržuje, je jeho centrálou a hlavou. Je to jako kdybyste tvrdil, že za zabíjení Židů v Litvě nemůže německá SS, ale sami Litevci (litevští kolaboranti tou SS organizovaní).

Richard Fuld|27. 11. 2019 13:44| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:55

Moje 100% obhajoba účetních peněz a částečná obhajoba keynesiánství není v žádném rozporu s tím, že odmítám záporné úrokové sazby, zákaz hotovosti a kapitálové kontroly.

Naopak keynesiánství je založeno na tom, že monetární politika není všemocná a že řešení a prevence krizí se neobejde bez adekvátní fiskální politiky. Záporné úrokové sazby připadají jako jediné řešení krizí pouze těm, kteří ignorují existenci keynesianského řešení, jež spočívá v adekvátní fiskální (nikoliv monetární) politice.

Vaše tvrzení je tak pouze demagogickou aplikací primitivního fanatického přístupu: "kdo není s námi, je proti nám", resp. házení všeho, co je v rozporu s Vaším názorem, do jednoho "balíčku". :-)

V mém "balíčku" ale záporné sazby, zákaz hotovosti ani kapitálové kontroly nejsou a nejsou ani potřebné. :-)

Richard Fuld|27. 11. 2019 13:30| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:56

"Budeme-li ale trvat na tom, že tento stav není udržitelný, budeme nakonec svědky něčeho děsivého."
Ano s tímto Daliovým závěrem souhlasím beze zbytku. :-)

Vše ostatní jsou v lepším případě jen polopravdy, které se snaží příčiny daného stavu hledat u někoho jiného (u centrálních bank), než u sebe samotného (komerčních bank a investorů). :-)

Aby nedošlo k omylu. Souhlasím s tím, že pouhé monetární uvolňování nebylo v případě Japonska a ani jiných zemí dostatečně účinné. V těchto krizích způsobených poklesem poptávky vyplašených spotřebitelů a producentů bylo namístě doplnit pokles sazeb také fiskální expanzí, která by pomohla eliminovat vlivy poklesu poptávky ze strany vyplašených spotřebitelů a poklesu investic ze strany producentů. Tomuto ale bohužel zabránila aktuálně módní vlna neoliberalismu, jejíž nedílnou součástí byla rovněž i zcela iracionální a absurdní doktrína tzv. fiskální "odpovědnosti".

Souhlasím také se závěrem, že banky, které neměly v krizi reálné ekonomiky komu půjčovat volný kapitál, nakupovaly aktiva, jejichž ceny pak díky této poptávce rostly bez ohledu na to, že by měly, vzhledem k vývoji fundamentálních aspektů, spíše klesat. Pokud by nedošlo k poklesu úrokových sazeb, nebyly bychom svědky růstu akcií, nýbrž jejich dalšího pádu. Takto funguje trh. Mnohdy překvapivě a zcela v rozporu s klasickými ekonomickými teoriemi, protože vývoj na trhu neutváří nic jiného, než individuální rozhodnutí jednotlivých hráčů.

Příčina růstu cen aktiv nespočívá v poklesu úrokových sazeb (nebo v QE, které v daném ohledu neřeší téměř nic). Příčinou růstu cen aktiv je jen a pouze individuální investiční rozhodování jednotlivých investorů, bez ohledu na to jestli se nám zdají tato rozhodnutí iracionální nebo v rozporu s nějakými teoriemi.

Skutečnost, že po pouhém snížení úrokových sazeb ekonomika nezačala okamžitě růst, nelze přičítat neúčinnosti tohoto opatření. Účinnost poklesu úrokových sazeb osvědčil už jen pouhý fakt, že i přes následné zcela bezzubé QE bylo pokračování krize reálné ekonomiky zastaveno. Skutečnost, že reálná ekonomika po snížení sazeb nezačala růst, lze přičíst pouze absenci dodatečné expanzivní fiskální politiky, namísto níž se uplatnila naopak bláznivá doktrína fiskální "odpovědnosti".

Pokud by nedošlo ke snížení úrokových sazeb, nebyly bychom svědky zastavení krize, nýbrž jejich dalšího prohlubování. Pak bychom nenaříkali nad cenovou bublinou na trhu aktiv, ale nad burzovními krachy a následným celosvětovým krachem všech ekonomik.

Takto daleko bohužel pan Dalio nedohlédne. :-( Ten jen pokračuje v zastávaní neoliberální ekonomické doktríny, která celou tu krizi zavinila a ještě bránila jejímu účinnému řešení. Vinu za stav finančního trhu pak drze shodí, na ty, co alespoň zabránili tomu nejhoršímu.

Richard Fuld|27. 11. 2019 12:39| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 16:35

Asi jste slepý, pokud jste neviděl ten graf znázorňující pokles inflace od poloviny 70 let minulého století. :-)
To, že jdou ceny nahoru, je ehm v případě dezinflace jaksi v pořádku. :-)

Richard Fuld|27. 11. 2019 12:06| reakce na Josef Fraj - 26. 11. 2019 18:10

Účetní peníze k záporným úrokovým sazbám automaticky nevedou. Stejně jako existence silnic nevede automaticky k tomu, že se na nich jezdí pozpátku. Stejně jako podvojné účetnictví nevede automaticky k tomu, že všechny firmy jsou ve ztrátě.

Neexistuje žádný logický argument, který by vedl k závěru, že existence účetních peněz automaticky vede k záporným nominálním sazbám. Pokud o nějakém takovém víte, tak ho sem napište. Ústa máte vždy plná blábolů o logice, ale skutek utek, že? :-)

Richard Fuld|27. 11. 2019 12:00| reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 10:17

Nicméně stále platí, centrální banka žádné peníze netiskne a toto tvrzení je předmětem dané polemiky. Centrální banka může může výší úrokových sazeb zkoušet ovlivňovat úvěrový apetit bank a potenciálních dlužníků, ale ve finále vždy záleží jen na autonomním rozhodování těch bank a dlužníků. To oni "tisknou" peníze, které dlužníci použijí na nákup toho, co si chtějí koupit. Pokud potenciální dlužníci nebudou chtít nakupovat, žádné peníze nevzniknou, bez ohledu na to, jak se budou centrální a ostatní banky snažit.

Richard Fuld|27. 11. 2019 11:53| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:32

Anarchokapitalista argumentuje pokrokářstvím. To je legrace. :-)

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 10:39| reakce na Petr Novák - 26. 11. 2019 14:12

Praha nezískává z přerozdělování nejvic, ale naopak nejméně.
Praha vytváří čtvrtinu HDP celé republiky, čímž se řadí na šesté místo v HDP na hlavu evropských měst hned za Londýn, před Paříž.
Jistě to není naprosto věrohodné, v Praze mají sídlo firmy z celé republiky.
Jistě ale ten výkon v ekonomice nedělají pražští úředníci. (Kteří drtí pražany ještě více než mimopražské, viz příspěvek p. Altmana...)

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 10:17| reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2019 10:49

Pravě centrální banka podráží zakladní úrokové míry tak, aby ten zajem byl, bsnky pak jen přidají k této úrokové míře svá tři procenta.
Opět to máte celé naruby...

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 10:15| reakce na Josef Fraj - 24. 11. 2019 14:30

To se mýlíte.
Co je na nastupujícím socialismu nedemokratického, když jej podporuje volební většina občanů? To je snad definice demokracie, že rozhoduje volební většina, ne?
Nezaměnujte to se socialismem komunustickým, který se po volbách stal diktaturou.
Až lidem začne docházet zrůdnost socialistického zřízení, snadno v demokracii přešaltují směr doprava. Zatím o to voliči bohužel nestojí...

Ať už systém nazvete jak chcete, nárok na koupi nejdražších nemovitostí v zemi v něm zkrátka není. A domáhat se tohoto práva, to je právě ten postupující plíživý socialismus..

Petr Vorlíček|27. 11. 2019 10:07| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:47

Jestli znáte na Bruntálsku nějaké schopné inzenýry, tak sem s nimi, pár bych jich potřeboval, a včera bylo pozdě!
Bohužel, v takovém regionu sehnat česky mluvícího odborníka, to je nad síly Davida Copoerfielda...

Josef Fraj|27. 11. 2019 07:13| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:03

Opět ukazujete, že jste stále nepochopil základní ekonomické pojmy, jako je například volný trh.

Jan Altman|26. 11. 2019 20:56| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:03

Ale kulo.
Na volním trhu, v opravdovém kapitalismu, žádný vlastník nebude byt nechávat volný.
Nikdo se jen tak bezdůvodně nevzdá příjmů z nájmu.
Leda že by zde byla nějaká regulace, nějaká "ochrana nájemníků", která vede k tomu, že si vlastník raději 3x rozmyslí, zda erárem chráněnému (privilegovanému) jedinci není moc riskantní byt pronajmout.
______________________________ __________
Navíc přehnané investování do bytů je i důsledkem toho, že díky zmanipulovaným a prakticky nulovým sazbám (ovšem při silně kladné inflaci) lidé stále zoufaleji hledají investiční příležitosti (díky zmanipulovanému trhu stále rizikovější), aby se okradení inflací vyhnuli.
Byty dnes kupují lidé nad 40 let, stará garda se starými zvyky, pro kterou je byt něco hmatatelného (mladá generace zdaleka tolik netrvá na tom, aby majetek-investice měl hmotnou povahu, "moci si sáhnout na cihlu" je přístup starší generace). Je to mnou zde tolikrát zmiňovaná snaha uniknout se svými úsporami z cinklého zmanipulovaného finančního systému.

Josef Fraj|26. 11. 2019 18:10| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

>>> "Nikde nepíšu, že chci zavádět záporné sazby, zakázat hotovost a zavádět kapitálové kontroly ..."

To ani nemusíte. Vámi hájené politické(účetní) peníze k tomu zákonitě vedou. Tí, že obhajujete politické peníze, tak logicky (vím, že s tím máte problém) obhajujete i důsledky, které z nich zákonitě plynou. Nebo si těch logických důsledků nejstě vědom a vlastně nevíte, co tu blábolíte.

Jan Altman|26. 11. 2019 16:36| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

www.mises.org/wire/expect-ecb-use-climate-crisis-justify-their-next-stimulus-plan

...aneb každá záminka k tisku peněz je dobrá....

Jan Altman|26. 11. 2019 16:35| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

Zajímavé - tedy až na ten blud o dezinflaci (když vidíme ceny všeho letět nahoru a platy také):

https://roklen24.cz/a/ST9xN/investovani-v-pristich-deseti-letech

Jan Altman|26. 11. 2019 16:03| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

Polská a většina dalších centrálních bank zřejmě ví něco, co ČNB (která jako prakticky jediná zlato prodává) neví:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4280329/polsko-prevezlo-cast-svych-zlatych-rezerv-z-britanie-a-dale-jej-nakupuje.html

Na druhou stranu ono to je asi jedno. Jestli má nějaká mafiánská oligarchická instituce ve sklepě zlato, koks či kravská lejna, je víceméně fuk - důležité je, co mají v osobních rezervách konkrétní lidé.
Ono je to vlastně pozitivní - až se fiatový systém začne kácet, ČNB a český stát budou mít málo prostředků na to, aby změny mohly efektivně sabotovat.

Nakonec ty centrální banky to zlato nenakupují za svoje reálné peníze (že by třeba guvernér šel o víkendu skládat uhlí, aby si na to vydělal?), ale za peníze, které si vytvářejí, falšují. Takže raději ať to zlato nekupují. Lepší bude, když si zlato a bitcoiny nakoupí občani - přechod na nestátní finanční systém bude o to hladší (než kdyby tu byl nějaký mastodont s tunami zlata k dispozici na nekalé rejdy a manipulace).

Jan Altman|26. 11. 2019 15:56| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

https://www.investicniweb.cz/ray-dalio-podpurna-opatreni-centralnich-bank-jsou-jedem-v-zilach-financniho-trhu/