Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Byt, či nebyt? Nedostupné vlastní bydlení očima expertů

Ondřej Tůma | 22. 11. 2019 | Celkem 127 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 22. 11. 2019 09:34

Lukáš Kovanda zavedl do českého mediálního prostoru termín "zombie firma". Jde o organizaci, která nic reálně užitečného nepřináší, pouze přežívá díky nabídce peněz generovaných bankami.

Ukazuje se, že tím pověstným Capo di tutti zombie je stát - v současné době už nejde ani tak o neschopnost a hloupost, která by byla ve státní správě externalitou, ale spíše už o záměrnou sabotáž fungujících mechanismů.

Stavebnictví je jen jednou částí mozaiky. Chaos ve školství vytvářející s potřebami firem nekompatibilní jedince, fatální nedostupnost lege artis zdravotní péče, rozpadající se páteřní automobilova siť, vlaková doprava zcela nepoužitelná na včasné dojíždění do práce, armáda neschopná ubránit byť jen generální štáb, pošta změněná na vetešnictví a zcela rezignující na primární služby...

Pokud jde o stavebnictví, je smutné číst základní informace u staveb z 1.republiky nebo nedaleké historie - budovy postavené za zlomek doby, kterou dneska vyžaduje administrativní povolování, náklady na stavbu, které dneska přesahují i náklady na zimní údržbu cesty k té budově. Gočárův Hradec Králové postavený za dobu, kterou dnešní idiotická byrokracie potřebuje k vybudování cyklostezky.

Ve všech případech jde o důsledek především dvou efektů - tisk peněz pro potřeby bezedných státních kapes a nafukování státní správy. V době největšího masopustu za panování Draghiho v ECB tiskla tato banka za pouhé dva měsíce ekvivalent celé kapitalizace bitcoinu. Tyhle peníze podobně jako pára v papiňáku zvyšují tlak nad bezpečnou mez.
Další příčina je neustálé nafukování státní správy - dle Gaussovy křivky se do ní tak dostávají další a další idioti, kteří v pudu sebezáchovy a Dunning-Krugerova efektu šplhají v hierarchii stále výše a při této konkvistě státní správou plodí chaos a prováděcí předpisy. Až se z nich stanou Prouzové a Dlouzí a jim podobní.

Řešení už není. Je jen meduňka flos, kozlík radix, sutherlandia herba, C2H5OH a alprazomal.

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 25. 11. 2019 11:08

Pokud budou lidé držet své vklady na účtech úročených např. -8% p.a., pak budou banky ochotny půjčovat za -5% p.a. a budou na tom mít kladnou úrokovou marži +3% p.a.

Pokud budou nominální úrokové sazby ve výrazném záporu nebude existovat hotovost, kterou byste mohl držet v sejfu a bezpracně a bezrizikově tak na záporných sazbách vydělávat. Resp. lze zařídit, aby i ta hotovost byla "úročena" danou zápornou sazbou, která bude ještě více v záporu, než za kolik si budete půjčovat, a to po celou dobu, kdy ji budete mít v sejfu.

Argumentujete (jako obvykle) absurdním hypotetickým příkladem, který v praxi nikdy nemůže nastat v nějakém masovějším měřítku, protože připuštění takové situace by automaticky znamenalo neodvratný krach bank.

Objemy úvěrů rostou samozřejmě na základě poptávky dlužníků, kteří jsou limitování úrovní jejich kredibility a solventnosti a nabídky bank, které jsou limitovány pravidly pro kapitálovou přiměřenost. Změny výše nominálních úrokových sazeb mohou přijímání a/nebo poskytování úvěru zatraktivnit (nebo odrazovat), ale ve výsledku vždy záleží pouze na tržním rozhodnutí příjemce úvěru a jeho poskytovatele.

Ve finále je pouze na bankách, za jaké nominální úrokové sazby budou v danou chvíli poskytovat úvěry a jak budou úročit vklady. Centrální banka může administrativně ovlivňovat pouze výši krátkodobých sazeb na mezibankovním trhu.

-17
+
-

Všech 127 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 30. 11. 2019 17:31

Velmi zajímavý článek popisující jednu z mnoha aplikací sloužících na obranu proti různým JuldůmFuldům.
Stále jsme teprve na začátku vývoje, ale ten vývoj pokračuje, věnuje se mu velmi mnoho schopných lidí.
https://www.alza.cz/samourai-wallet-bitcoin-penezenka-se-soukromim-na-steroidech

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 22. 11. 2019 09:56

Samozřejmě Kovanda má pravdu a za nepříznivou bytovou situací v Praze je hlavně stát (ČNB pumpuje nemovitostní bublinu, vláda brzdí povolovací řízení, ...).

Další z obecných příčin pomalé výstavby je obecně DEMOGRACYJE. Kdekoli kdokoli chce něco postavit (byť NA SVÉM pozemku), lidé začnou sepisovat petice a tlačit na své zastupitele, aby to zarazili. Vždyť přeci nebudeme rok snášet stavební ruch. Navíc na tu louku či proluku jsme zvyklí chodit venčit naše gaučové bišonky.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že neexistuje žádné Bohem dané právo bydlet ausgrechnet v Praze (notabene za nájem, který by se mi zamlouval). Do Prahy se stahují lidi z celé ČR. A nejen z ní - kdo je ochoten trochu se naučit česky (pro Slováka, Poláka, Rusa, ... žádný velký problém), má zde VŠ studium "zdarma" (z cizího). A někteří tu pak chtějí zůstat (zejména ti, kteří nevystudovali nic až tak užitečného, s čím by se uplatnili v Německu či Británii).
Do Prahy se tedy táhnou zástupy venkovanů a cizinců, líbí se jim zdejší pracovní možnosti, kultura, společenský život, atd... Ale už se jim nechce platit tržní nájem a tak si zvolí různé Krndy a Hřiby (opět další náplavy), aby to "nějak vyřešili" (trochu skřípli vlastníky nemovitostí). Na to se dá říct jediné: přijde ti nájemné v Praze vysoké? Jdi (vrať se) do Mostu či Poruby, tam je levněji!

Nahlásit

+20
+
-

Jan Altman | 22. 11. 2019 13:50 | reakce na Jan Altman - 22. 11. 2019 09:56

Náplavy v akci:

https://www.info.cz/nazory/holec-prazska-zacpa-rozklada-koalici-a-bude-jen-hur-pociti-to-hlavne-sami-prazane-43671.html

Nešlo by v Praze zavést místní dvoukomorový parlament?

- Do dolní komory platí "co člověk, to hlas", ale hlasovat smí jen ten, kdo se v Praze narodil (a ne ten, kdo vystudoval správní fakultu nějaké okresní univerzitky a pak přes strejdu sehnal práci na nějakém centrálním úřadě bohužel sídlícím v Praze). Nebo to omezit aspoň na lidi v Praze minimálně 10 let žijící.

- Do horní komory smí kandidovat a volit jen ten, kdo v Praze vlastní nemovitost (a síla hlasu by se nějak mohla násobit například sumou odvedených daní z nemovitosti). Tato komora je NUTNOU pojistkou proti tomu, aby do Prahy někdo přitáhl z venkova za prací, samozřejmě do nájmu a obratem si zvolil politika, který bude "řešit" jeho bytovou situaci na úkor starousedlíků. Zkrátka když někam přijdu, tak by se to mělo brát jako že souhlasím s podmínkami, akceptuji situaci se všemi výhodami i nevýhodami. A ne někam přijít a hned se dožadovat toho, že ostatní mají povinnosti mi byt pronajmout levně, nebo že město mi je z jejich daní povinné postavit levný byt.
Když do ČR přijde Somálec, tak bychom taky asi chtěli, aby akceptoval naše podmínky a ne aby se hned dožadoval nového bytu za naše daně. Taky ho hned druhý den po příchodu nenecháme hlasovat ve volbách.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Jan Krejčí | 24. 11. 2019 14:39 | reakce na Jan Altman - 22. 11. 2019 13:50

Minule jste psal, že kdo něco umí, odstěhoval se do Prahy. Najednou je to banda příživníků. Řekl bych, že je načase, abyste tento svůj názor zrevidoval. Do Prahy se nestěhují ti, co něco umějí. Koneckonců většina bezdomovců a kriminálníků se také stahuje do Prahy, ale těžko by někoho napadlo tvrdit, že kdo se stěhuje do Prahy, je kriminálník nebo bezdomovec.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 24. 11. 2019 18:36 | reakce na Jan Krejčí - 24. 11. 2019 14:39

Já netvrdím, že to je banda příživníků.

Samozřejmě to je tak, že kdo něco umí, chce do Prahy. Kdo nemá v hlavě jetel, v té Praze studuje a pak už se z ní zpět do JZD či do dolů a hutí nehrne.

Co mi vadí je to, že takto někdo přijde do Prahy za vyšším výdělkem, lepším zázemím, kulturou, většími pracovními příležitostmi, tedy obecně za lepším životem, ale není ochoten nést i ta negativa, která to nese:
- začne prudit, že jsou drahé nájmy a volit různé Hřiby, aby to (na úkor starousedlíků) "vyřešili" (nájem zregulovali, nebo za daně sebrané starousedlíkům postavili obecní byty)
- začne se vztekat, že je v Praze horší vzduch, než na který byl zvyklý na samotě u lesa. Začne tlačit omezování aut a různé cyklo-agendy, protože když on byl na maloměstě zvyklý jezdit na kole, tak na něm přeci mohou hezky do pražských kopců šlapat i manageři v oblecích.

I když do Prahy se samozřejmě stahuje i banda příživníků - vystudují doma na okresním městě, na rychlokvašené SkoroJakoUniverzitě okresního formátu nějaká "evropská studia", "státní správu", "genderová studia", "sociální ekologii", "kulturní antropologii" a pak šup dělat kariéru do nějakého centrálního pražského úřadu. Tito lidé jsou parazity na druhou: jednak jim musíme platit jejich neužitečné studium a po něm je pak již nadosmrti musíme platit v nějakém úřadě (odkud nám jen škodí).

Toto je vlastně pokračováním toho, co dělal bolševik, jen jinými prostředky. Za bolševika bylo běžné, že nové byty v Praze dostávali přednostně venkovani (kdežto Pražák musel bydlet s prarodiči). V pražských firmách dělali kariéru přednostně kádry do Prahy natažené z vidlákova. Cílem bylo rozředit pražské reakční a prozápadní živly spolehlivými (zabedněnými) kádry z venkova. Těmi venkovskými kádry, které se v 1968 i 1989 Pražáků nechápavě ptali "co to v té Praze zase blbnete?".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Krejčí | 25. 11. 2019 22:48 | reakce na Jan Altman - 24. 11. 2019 18:36

Tak jste koukám moc nerevidoval. :-) Zkusím to ještě jinak. Jako mimopražský můžu svýma očima vidět, kdo z mé sociální bubliny do Prahy odešel, případně tam zůstal. A můžu Vám rovnou říct, že jetel v hlavě tím kritériem není. Ve čtyřicátých/padesátých letech nabízeli bolševici domy zdarma lidem, pokud se odstěhují do opuštěných Sudet. V Sudetech nabízeli zaměstnání, dotovali tamní sociální služby a vozili do "dělnických" oblastí nedostatkové zboží. Kdo neměl v hlavě jetel, šel tam. Nebo ne? Asi ne, že? Šli tam lidi, u nichž lákadlo bezpracného výdělku převážilo nad útrapami z odloučení od rodiny, přátel, rodné krajiny, jazyka, případně rodinného majetku (gruntu, dílny, živnosti). A to lákadlo převážilo nejčastěji ze 3 důvodů - 1. neměli žádný majetek, 2. neměli vztah k nikomu a ničemu okolo (podle toho dopadla sudetská architektura nebo příroda) a 3. měli vyšší subjektivní motivaci k bezpracnému výdělku. A to všechno jsou kritéria, která dnes (20-30 let) stahují lidi do Prahy. A to je dnešní mentalita Prahy (možná navzdory Vám, rodilým Pražákům, to neumím posoudit).
Samozřejmě to neplatí pro všechny a téměř pro nikoho neplatí vše na 100%, ale trend tam je. Z lidí, které znám, a odstěhovali se do Prahy, rozhodně nejsou ti nejúspěšnější z mých známých. A nebyli v průměru nejúspěšnější ani v době stěhování (nej studenti, nej absolventi).
A zkuste se někdy ve firmě, která má více poboček poptat na mínění o pražské pobočce (nemyslím tím teď zrovna šéfy - na ty se nadává všude - ale standardní pobočku pro Prahu). Neznám firmu kde by ji nehaněli.
A zkuste se někdy podívat, které město plodí nejvíce těch expertů v oborech, které jste vyjmenoval (na počet obyvatel). Okresní města to nejsou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:47 | reakce na Jan Krejčí - 25. 11. 2019 22:48

Tak v běžné pobočce (ne na ředitelství) asi budou v Praze často méně kvalitní pracovníci - z jednoduchého důvodu. V Praze se firmy o lidi přetahují. A na "obyčejných" místech tak zůstanou ti méně kvalitní.
Kdežto někde na Ústecku či Bruntálsku je dobrých fleků málo a tak i na obyčejnou referentskou pozici seženete schopného inženýra.
Ale usuzovat z toho, že v Praze jsou pracovníci obecně horší, je nesmysl. Ano, účetního tu asi nebude dělat dobrý inženýr ekonom (protože v Praze má 100 lepších příležitostí). Ale zase v Praze jsou a jinde skoro NEJSOU špičková vědecká, technická, finančnická, marketingová, IT, .... pracoviště.

V korporátech, kam docházím, je snad třičtvrtě lidí z mimoprahy. Skoro každý, kdo něco umí a vystuduje, chce do Prahy. Že by naopak z Prahy někdo odcházel do Ústí, do Bruntálu, Ostravy, atd... to jsem si opravdu nevšiml. Respektive stačí se podívat na demografické toky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 10:07 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:47

Jestli znáte na Bruntálsku nějaké schopné inzenýry, tak sem s nimi, pár bych jich potřeboval, a včera bylo pozdě!
Bohužel, v takovém regionu sehnat česky mluvícího odborníka, to je nad síly Davida Copoerfielda...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Novák | 22. 11. 2019 15:49 | reakce na Jan Altman - 22. 11. 2019 13:50

Situace v Praze je jen důsledkem dlouholetého Pragocentrismu. Krom toho, že Praha dostává nejvíc peněz na obyvatele ze státního rozpočtu, tak je neskutečně podporovaná ve všech možných směrech. Od vědeckých institucí, přes VŠ, úřady až po nejrůznější akce. Jen se stačí podívat, kam např. vedou téměř všechny dálnice v ČR. Z Prahy do ČB se staví dvě dálnice, Zatímco smysl by spíš dávala dálnice Plzeň, ČB, Brno, s přípojkou na Linec. Podobně Brno, Hradec, Liberec.
To vede k tomu, že v Praze je mnoho náplavy, že se do Prahy stahují pobočky firem a kdeco. MYslím, že by mohla Praha vyhlásit nezávislost na zbytku republiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 24. 11. 2019 18:23 | reakce na Petr Novák - 22. 11. 2019 15:49

To nemyslím. Koncentrace lidí do měst a vylidňování venkova, je trendem prakticky všude na světě.
A to i v zemích, kde nemají pragocentrismus :-)
Jediný rozdíl je v tom, že v ČR je město jen jedno. Ale v zemích jako USA či Německo, kde je více opravdových měst vidíte, že se lidé nekoncentrují jen v hlavních městech, ale i v těch Hamburcích, Minchovech, Kolínech, Frankfurtech, ...).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Petr Vorlíček | 23. 11. 2019 21:57 | reakce na Petr Novák - 22. 11. 2019 15:49

Dost divný pohled...
Občané Prahy platí nejvyšší daně v republice, tedy i nejvíce přispívají do fondů EU.
Na tyto prostředky si ale pražské firmy nepřijdou, mají smůlu.
Je to spravedlivé?
Je, ideou EU fondů je pomoci v rozvoji zaostalejším regionům jako je Brno. ( jen vtip :-))

Posdstata je v tom, že žijeme v demokracii a kapitalismu. Tam žádný nárok na to, mít na koupi bytu v hlavním městě zkrátka není.
Myslíte si, že průměrný francouz má na koupi bytu v Paŕíži?
Myslíte že brit si může koupit byt v Londýně???

A komunistická čína, ráj sociálních jistot? Tam je výdělek vysokoškoláka v Pekingu 800 Eur, a byt stojí milion. EUR!. .
Do všech velkých měst po celém světě se hrnou lidé z okolí, populace v nich poslední desetiletí dramaticky rostla, a my holt máme v republice opravdovou metropoli jen jednu...(v porovnání se světem je to taková větší vesnice, ale budiž...)
Co se tu děje v bydlení je jen odvar stavu světových hlavních měst, kam dojíždí lidé za prací běžně i víc než 100 km....
Ale to bychom nebyli češi, abychom si nemysleli, že to máme v Praze něco extra...

(A úplně nejtěžší je si připustit, že člověk holt jen nepatří mezi ty pracháče, co si byty v Práglu za těch deset mega mohou i dnes bez problému koupit...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Petr Novák | 26. 11. 2019 14:12 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 11. 2019 21:57

Právě, že v Kapitalismu nežijeme. A Praha z toho přerozdělování získává nejvíc. Jak to myslíte, že Pražané platí nejvyšší daně? To jako, že mají nejvyšší platy? Na druhou stranu je v Praze největší zastoupení lidí pracujících pro stát, kteří daně ve skutečnosti neplatí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 10:39 | reakce na Petr Novák - 26. 11. 2019 14:12

Praha nezískává z přerozdělování nejvic, ale naopak nejméně.
Praha vytváří čtvrtinu HDP celé republiky, čímž se řadí na šesté místo v HDP na hlavu evropských měst hned za Londýn, před Paříž.
Jistě to není naprosto věrohodné, v Praze mají sídlo firmy z celé republiky.
Jistě ale ten výkon v ekonomice nedělají pražští úředníci. (Kteří drtí pražany ještě více než mimopražské, viz příspěvek p. Altmana...)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:41 | reakce na Petr Novák - 26. 11. 2019 14:12

Ano. V Praze žije mnoho typů lidí. A ano, je zde plno úředníků, kteří daně neplatí, ale naopak z nich žijí.

Ale stejně tak tu je mnoho kvalifikovaných lidí (kolik asi inženýrů, IT specialistů, finančníků, designérů, markeťáků, atd... na 1000 obyvatel je v Praze a kolik na Bruntálsku?). V Praze jsou ředitelství a vývojová centra mnoha firem. Tedy typicky v Praze má firma lidi s nejvyššími platy, s nejvyšší přidanou hodnotou a v regionu pak má výrobu (dělníky, údržbáře - nižší platy, nižší přidaná hodnota).

O ty úředníky tady nikdo nestojí. Natáhli se do centra, aby to úřednice měly blízko na nákupy a ke kadeřnici. Přetěžují centrum jednak tím, že tam sami jsou a sami tam dojíždí a jednak tím, že my ostatní jsme pak také nuceni jezdit pro povolení a razítka do centra. Jestli si ty úředníky nějaké jiné město chce převzít (a Praha by pak ty uvolněné budovy zprivatizovala a vznikly by tak další hotely, kanceláře a byty), tak já jsem jednoznačně pro.
A ještě pak ti úředníci vymýšlejí kraviny typu zákazy automobilů. Sami sobě udělí výjimku, zajistí si v centru nedostatková parkovací místa. A běžní lidé si pro razítko asi budou jezdit na koloběžce. Obdobně úředníci tlačí na zavádění elektromobility - že po zákazu spalováků penzisti či běžná rodina nebude mít na auto, to je jim fuk - úředníci nafasují drahý elektromobil za daně poddaných.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Josef Fraj | 24. 11. 2019 14:30 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 11. 2019 21:57

>>> "Posdstata je v tom, že žijeme v demokracii a kapitalismu."

To je protimluv. Demokracie je popření kapitalismu. Nežijeme ani v jednom, ale v jakémsi hybridu, ve kterém dochází k přechodu od kapitalismu k socialismu a degeneraci demokracie v oligarchii, přičem tyto procesy jsou demokracii vlastní a dochází k nim tedy zákonitě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

kadrila kadrilová | 28. 11. 2019 12:22 | reakce na Josef Fraj - 24. 11. 2019 14:30

Žijeme v demokracii a kapitalismu. Tedy v demokratickém politickém systému volné soutěže myšlenek a politických stran a v ekonomickém systému volné soutěže ekonomických subjektů. Samozřejmě už nežijeme v tzv. divokém kapitalismu 19. století, ale v regulovaném kapitalismu, který - alespoň v Evropě - se snaží ochraňovat ty sociálně nejslabší. 
Demokracie a kapitalismus nejsou protimluvy. Historie zatím ukazuje pravý opak: totiž, že politický systém volné soutěže myšlenek (demokracie) může existovat pouze v ekonomickém systému volné soutěže ekonomických subjektů (kapitalismus). V žádném ekonomicky totalitním státě (nacismus, komunismus, muslimské monarchie atd. atd.) zatím nikdy nevznikl demokratický systém volné soutěže politických stran. Ano, kapitalismus může existovat v totalitě, ale demokracie může existovat pouze v kapitalismu (svobodná politika se dá dělat pouze ve svobodných ekonomických podmínkách). Jakmile bude někdo totalitně ovládat ekonomiku nějaké země, zhroutí se i demokratický politický systém. Jasný jak facka. :-)
Nejen Vy se mylně domníváte, že demokracie je stav. Ale to není pravda. Jakýkoli totalitní systém je stav - stav bezpráví a beznaděje, kde se nic pořádně nevyvíjí. Demokracie není stav, je to každodenní zápas - zápas myšlenek, zápas politických stran, zápas firem na trhu atd. atd., ale hlavně zápas lidí za demokracii samotnou…

Tuhle větu vůbec nechápu: "...dochází k přechodu od kapitalismu k socialismu a degeneraci demokracie v oligarchii, přičemž tyto procesy jsou demokracii vlastní a dochází k nim tedy zákonitě."  Z napsaného vyplývá, že k něčemu čemusi dochází zákonitě, tedy že je to cosi běžné, a tedy to tu už bylo a je to popsáno. No, já se ptám, kdy, kde a kolikrát k tomu (přechodu z kapitalismu k socialismu a degeneraci demokracie v oligarchii) tedy již došlo, že o tom hovoříte jako o zákonitosti? K přechodu od kapitalismus k socialismu (co to je socialismus?, nedomrlý komunismus, nebo co?) v minulosti došlo - intrikami komunistů, státními převraty a ruskými tanky, ale nikdy degenerací demokracie v oligarchii… :-)

Souhlasím s tím, že oligarchové (boháči s velkým vlivem na hospodářství země) se tu a tam snaží si demokracii přizpůsobit svým potřebám, jak můžeme dnes vidět… , ale o tom je právě ta demokracie a ten každodenní zápas o její podobu, jak jsem psala výše. Demokracie prostě není a ani nemůže být nějaký konečný stav, protože je prostě příliš choulostivá, a obrazně řečeno stále musí sama zápasit se světem o svoji podobu a budoucnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-9
+
-

Petr Vorlíček | 28. 11. 2019 22:44 | reakce na kadrila kadrilová - 28. 11. 2019 12:22

Tentokrát s vámi mohu téměř souhlasit, až na jednu drobnost. Regulovaný kapitalismus EU chrání předně zájmy silných (Francie a Německa, korporátu, investorů, politiků) a minimálně těch SKUTEČNĚ slabých (zdravotně postižených, zdravotně poškozených zdravotním systémem, lidí postižených zločiny druhých).
Demokracii ale vnímám přesně tak, jak jste ji popsala...Lidé útočící na demokracii jsou pro mne stejně nebezpeční, jako ti oligarchové...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 29. 11. 2019 08:40 | reakce na Petr Vorlíček - 28. 11. 2019 22:44

Ty skutečně slabé se opravdu snaží chránit, ale nejrůznější dotace, směrnice, které przní konkurenci a samotnou podstatu kapitalismu, samozřejmě nahrávají těm nejsilnějším...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 4. 12. 2019 23:35 | reakce na kadrila kadrilová - 29. 11. 2019 08:40

Takže se je snaží chránit, ale tím, že zavedla dotace a směrnice, nakonec nahrává nejsilnějším? No tak to prostě a jednoduše podporuje ty nejsilnější, ne?.
Nebuďte srab, a nazývejte věci pravým jménem...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

kadrila kadrilová | 7. 12. 2019 11:14 | reakce na Petr Vorlíček - 4. 12. 2019 23:35

Já nazývám věci pravým jménem, ale Vy jaksi některé věci chápete nesprávným způsobem. :-)
Dnešní kapitalismus již není divokým kapitalismem a např. v ČR, Německu, Rakousku a jiných zemích systém pomáhá sociálně slabším důstojně žít/přežít (podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na bydlení, dotovaná doprava atd. atd.).
Pak jsou tu dotace podnikatelům. 
Dotace slabým (např. dotace drobným zemědělcům, dotace drobným pekařům, dotace drobným tradičním výrobcům a pěstitelům čehokoli) chrání slabé a pouze v malém regionu působící podnikatele před krachem a před predátory. Mluvím o dotacích, které mají smysl, protože některým malým podnikatelům pomohou, aniž by nějaké jiné poškozovaly.
S postupem času se ale ukázalo, že dotace mohou prostřednictvím nastrčených lidí a firem čerpat i velkopodnikatelé, kteří svým působením nikoli jen na malém regionu, nýbrž v celé zemi, vážně poškozují malou regionální konkurenci. V tomto smyslu tedy dotace mají škodlivé účinky a ačkoli měly pomáhat těm nejslabším, nyní nahrávají těm nejsilnějším…

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 8. 12. 2019 17:34 | reakce na kadrila kadrilová - 7. 12. 2019 11:14

- Pan Systém chodí po víkendech na brigády a z utržených peněz podporuje sociálně slabé.

- Mluvíte o dotacích, které dle vašeho subjektivního pohledu mají smysl - tak co kdybyste je tedy platila ze svého?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

kadrila kadrilová | 9. 12. 2019 10:42 | reakce na Jan Altman - 8. 12. 2019 17:34

Ještě blbové, jako Vy, nemají vliv na životy druhých.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 10. 12. 2019 11:39 | reakce na kadrila kadrilová - 9. 12. 2019 10:42

QUIZ:
Když někdo jako Kádrovačka o někom prohlásí, že je blb, tak:
A) je k smíchu
B) opravdu to zrovna od ní sedí
C) je to vlastně pro dotyčného vyznamenání
D) potvrdí, co je zač (hulvát)

Nápověda: ABCD je správně

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Honza _ | 9. 12. 2019 11:45 | reakce na kadrila kadrilová - 9. 12. 2019 10:42

Skrze volby může mít každý vliv na všechny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 29. 11. 2019 10:40 | reakce na kadrila kadrilová - 29. 11. 2019 08:40

Třeba taková minimální mzda je ochrana slabých jen zdánlivá...
Nebo bambiliony předpisů, který musí splnit člověk, který chce začít podnikat.
Nebo složitost zaměstnávání lidí.

Z mých zkušeností plyne, že ta ochrana je jen ve slovech politiků, ale prakticky to jen přidává překážky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

kadrila kadrilová | 30. 11. 2019 15:23 | reakce na Honza _ - 29. 11. 2019 10:40

Na to si musí každý udělat názor sám podle svých schopností, zkušeností, znalostí atd.
Nerozumím, proč se hnípete v tak podružných věcech… Pokud hledáte nějakou třetí, nebo čtvrtou, nebo jakou cestu, která má nahradit zlej kapitalismus (a s ním zlou demokracii), tak se mrkněte na smetiště dějin, kde ty cesty skončily, a hlavně si všimněte těch milionů mrtvých, kteří leží podél těch cest.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 30. 11. 2019 16:20 | reakce na kadrila kadrilová - 30. 11. 2019 15:23

Děkuji za velmi racionální argument proti státním regulacím.
Proč se v tom hnípu?
Snažím se ukázat, že ve Vašem předchozím příspěvku
"Ty skutečně slabé se opravdu snaží chránit, ale nejrůznější dotace, směrnice, které przní konkurenci a samotnou podstatu kapitalismu, samozřejmě nahrávají těm nejsilnějším..."
není první věta pravdivá.
S tím pokračováním o dotacích atd. souhlasím, ale není pravda, že se snaží chránit, když lidem hází jen víc a víc klacků pod nohy. A to není podružné, když lidem brání v úspěchu, ale snaží se udělat dojem, že jim pomáhá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

kadrila kadrilová | 30. 11. 2019 19:01 | reakce na Honza _ - 30. 11. 2019 16:20

EU nemá nic společného s tím, co se řešilo! Kvůli stavu a problémům EU nehodlám odsuzovat demokracii. Za problémy EU mohou lidé (politici, voliči) a nikoli politický systém svobodné soutěže politických stran.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 1. 12. 2019 14:36 | reakce na kadrila kadrilová - 30. 11. 2019 19:01

Za problémy reálného socialismu před 1989 mohli konkrétní lidé, nebo ten systém?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

kadrila kadrilová | 1. 12. 2019 19:37 | reakce na Jan Altman - 1. 12. 2019 14:36

Za problémy socialismu mohli komunisté, resp. systém utvořený a udržovaný komunisty, NIKOLI LIDÉ COBY VOLIČI – ti ze strachu dělali to, co se jim dovolilo. Tehdy – na rozdíl od nynějška - lidé na systém neměli vliv. Volby pokaždé dopadly stejně a dělo se tu jen to, o čem komunisti (po konzultaci s ruskými komunisty) rozhodli, že se tu dít bude. Takže ano, mohli za to konkrétní lidé. Ostatní lidé se na tom podíleli tak, že se tomu podřizovali. Ale problémy společnosti vždycky vytváří vládnoucí třída - za socialismu to byli a mohli být jen komunisti, dnes jsme to my všichni, resp. můžeme to být my všichni (není tu žádná pevně daná vládnoucí třída - dostat do parlamentu i do vlády se může kdokoli z nás, vše záleží na našem rozhodnutí jít, nebo nejít do politiky).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 1. 12. 2019 10:31 | reakce na kadrila kadrilová - 30. 11. 2019 19:01

Zvažte prosím logiku vašich argumentů...
1. dotace dávají i státy, ne jenom EU, takže v principu jsou ty problémy stejné.
2. Politický systém svobodné soutěže politických stran je založen na politicích (ti tvoří ty strany) a voličích (ti si mezi nimi vybírají). Bez nich by to nešlo...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

kadrila kadrilová | 1. 12. 2019 19:41 | reakce na Honza _ - 1. 12. 2019 10:31

Ano, dotace dávají i státy - je to právě jedna z cest jak pomoci slabším (malovýrobcům např.) před silnými (velkovýrobci). Ale mělo by to mít své hranice, protože rozdělování dotací na druhou může deformovat soutěž a je náchylné na korupci.

Přesně tak - je to o politicích a o voličích. A proto za problémy EU nemůže EU, ale lidé, kteří volí lidi, kteří tu EU tvoří (sedí v Evropském parlamentu a v Evropské komisi).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 1. 12. 2019 21:59 | reakce na kadrila kadrilová - 1. 12. 2019 19:41

Ach, my máme krásný systém, jen ti lidi to kazí...

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/zkrachoval-jsem-kvuli-dotacim-tvrdi-majitel-tiskarny-ted-zaluje-stat-o-100-milionu-14327

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/exkluzivne-jak-babisova-pekarna-ziskala-100-milionu-na-toastovy-chleb-bude-jako-hedvabi-na-rtech-tvrdila-76961

https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/273136/fronty-na-kotlikove-dotace-1000-lidi-cekalo-jak-na-banany-nekteri-spali-na-chodniku.html

Dotacemi jsem se pár let živil a můžu vám říct, že i s dobrou vůli všech zúčastněných je ten systém prostě škodlivý. Zajímalo by mě, jaké vy máte osobní zkušenosti s dotacemi, že jste si jistá, že pomáhají malým proti velkým...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

kadrila kadrilová | 2. 12. 2019 00:08 | reakce na Honza _ - 1. 12. 2019 21:59

Já Vám zase můžu říci, že sami o sobě dotace škodlivé nejsou. Ale to se opakuji, že? Myslím, že je na čase naši debatu ukončit... :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2019 16:06 | reakce na kadrila kadrilová - 2. 12. 2019 00:08

Až je budete rozdávat ze svého, tak uznám, že škodlivé nejsou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Honza _ | 2. 12. 2019 14:00 | reakce na kadrila kadrilová - 2. 12. 2019 00:08

Mně otevřelo oči, když jsem se setkal s projektem, jehož cílem bylo vybavit počítačovou učebnu ve škole. Škola na to neměla rozpočet, takže aby se nakoupily počítače za cca 800 000 Kč, napsal se projet na 3,5 milionu, kde bylo různé další vybavení, práce pedagogů, výjezdní školení atd. Jinak by to nešlo vzhledem k podmínkám dotační výzvy.
Takže ano, na první pohled bylo skvělé, že škola měla nové počítače. Na druhý pohled to stálo tolik zbytečných výdajů okolo, že i pro rodiče těch dětí by bylo levnější se na to složit, než platit celý ten kolotoč byrokracie a dotačních podmínek, úředníků, kontrol, kontrol kontrol a výdajů daných pravidly dotace (musí se dodržet určité procento různých nákladů - technika, propagace, mzdy apod.).
Takže ještě jednou se ptám - u kolika dotací vy osobně máte přehled o nákladech a užitečnosti?

Nebo se váš názor opírá jen o to, že se z dotací pořídí něco užitečného (většinou... snad...) a zapomínáte na všechny náklady okolo, které nejsou vidět?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 2. 12. 2019 15:59 | reakce na Honza _ - 2. 12. 2019 14:00

To je konkrétní příklad debilní byrokracie, která dotace téměř vždy provází. A to jste ani nezmínil náklady na zpracování žádosti o dotaci. To je samo o sobě tak složité, že malá firma to neumí a často ani nemá na to nechat si ji zpracovat. Což je samo o sobě filtrem, který dotace pro malé znemožňue. Ale je řada obecných důvodů, proč jsou dotace zlo.

Už jen samotný fakt, že třeba v případě bruselských dotací český stát sebere peníze úspěšným firmám a pošle je do Bruselu. Potom poníženě žádá, aby mu je Brusel poslal zpět, ale může si vybrat jen z možnosti, které mu Brusel dovolí a které se vůbec nemusí krýt s potřebami českého státu. V Bruselu nějací úředníci zaprvé část těch peněz spotřebují sami a potom milostivě rozhodnou zda vůbec a na co nám dotace poskytnou. Jakoby český stát nevěděl lépe než ti úředníci v Bruselu, na co ty dotace použít. A to nemluvím o tom, že by ty dotace mohly zůstat těm úspěšným firmám, které je umí použít samy a mnohem efektivněji, než stát nebo Brusel.

Další škoda, kterou dotace působí, je brutální deformace místního trhu a likvidace poctivých podnikatelů. O tom už tu někdo psal, tak se nebudu opakovat.

Existuje ale ještě obecnější a zásadní důvod proč jsou dotace zlo. Abyste mohl někomu poskytnout dotaci, tak musítě někomu ty peníze násilím vzít, tedy uloupit. Dotace jsou postaveny vždy na loupeži a násilí. To je z ekonomického i morálního hlediska naprosto špatně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Honza _ | 2. 12. 2019 17:43 | reakce na Josef Fraj - 2. 12. 2019 15:59

Bohužel je jednodušší přečíst si "postaveno z fondů EU" než se zamyslet, odkud se berou peníze do těch fondů a kolik vedlejších nákladů je s tím spojeno.
Už jen kolik mladých lidí dělá na úřadech správu dotací a projektů, místo toho, aby šli dělat něco opravdu užitečného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 2. 12. 2019 12:48 | reakce na kadrila kadrilová - 2. 12. 2019 00:08

To je ničím nepodložené tvrzení. Dotace jsou škodlivé z principu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

kadrila kadrilová | 2. 12. 2019 18:06 | reakce na Josef Fraj - 2. 12. 2019 12:48

Nebudu se přít s fanatikem (fanatiky). Nemělo by to smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Josef Fraj | 2. 12. 2019 18:34 | reakce na kadrila kadrilová - 2. 12. 2019 18:06

Fanatik jste tady vy. Normální člověk umí svoje tvrzení podpořit argumenty. Vy tady jen deklarujete slepou víru.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

kadrila kadrilová | 2. 12. 2019 20:07 | reakce na Josef Fraj - 2. 12. 2019 18:34

Problém je, že opět nevíte. Tentokrát, co je dotace. A tohle už opravdu objasňovat nehodlám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 10:15 | reakce na Josef Fraj - 24. 11. 2019 14:30

To se mýlíte.
Co je na nastupujícím socialismu nedemokratického, když jej podporuje volební většina občanů? To je snad definice demokracie, že rozhoduje volební většina, ne?
Nezaměnujte to se socialismem komunustickým, který se po volbách stal diktaturou.
Až lidem začne docházet zrůdnost socialistického zřízení, snadno v demokracii přešaltují směr doprava. Zatím o to voliči bohužel nestojí...

Ať už systém nazvete jak chcete, nárok na koupi nejdražších nemovitostí v zemi v něm zkrátka není. A domáhat se tohoto práva, to je právě ten postupující plíživý socialismus..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 27. 11. 2019 14:32 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 10:15

>>> "Až lidem začne docházet zrůdnost socialistického zřízení, snadno v demokracii přešaltují směr doprava. Zatím o to voliči bohužel nestojí... "

Obávám se, že se mýlíte vy. Představa, že se lidé dobrovolně vzdají dávek/úplatků nebo že se oligarchové vzdají dotací ze státního rozpočtu, je naivní. Po každých volbách se zvyšují dávky jako úplatek voličům a tím pádem i daně a zadlužení, aby bylo na ty dávky. Před každými volbami je třeba slíbit zase více, aby byli socialisté znovu zvolení. Je to pozitivní zpětná vazba. Případné zpomalení nebo dokonce zastavení těchto procesů je jen krátkodobé. U nás to zkusil Kalousek a je z něj veřejný nepřítel č. 1,

Jistě technicky je možné odhlasovat cokoliv, ale prakticky na něco hlasy prostě nezískáte, protože volební většina neschopných se nikdy dobrovolně nevzdá možnosti žít na úkor schopných a politici se nevzdají možnosti sypat veřejné peníze do vlastních kapes (například formou řepkových dotací, ale těch způsobů je nekonečně). Ono je totiž také možné demokraticky odhlasovat konec demokracie, jako už se to v této zemi stalo v roce 48. To je nakonec daleko pravděpodobnější a celá EU na tom usilovně pracuje. Po překročení určitého bodu už není demokratické cesty zpět, volby nevolby, viz reálný socialismus.

Demokracie je nástroj vládnoucí elity k ovládání občanů a nikoliv opačně, jak se naivně domníváte, zřejmě pod vlivem občanské výchovy na státní základní škole.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 21:09 | reakce na Josef Fraj - 27. 11. 2019 14:32

Výše jste psal, že nežijeme v demokracii.
V celém vašem příspěvku pro toto tvrzení nevidím jeden jediný argument...
Máte nějaký?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 11. 2019 12:30 | reakce na Josef Fraj - 24. 11. 2019 14:30

Jo, jo. Komunisti také zjistily, že ta jejich totalita je taky neslučitelná s demokracií. :-) Ano, čirý dickensovský kapitalismus (resp. anarchokapitalismus) i komunismus jsou oba extrémy neslučitelné s demokracií. Naštěstí lidé vědí, že demokracie a právní stát jim dávají alespoň jakousi šanci na ochranu před oběma extrémy. A už také zjistili, že kapitalismu fungující v prostředí sociálního demokratického právního státu je dlouhodobě udržitelná a prosperitu zajišťující forma existence lidské společnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:32 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:30

"dickensovský kapitalismus" - obrat typický pro zaryté bolševiky.
Nedogmatický jedinec chápe historický kontext. Chápe, že na tehdejší dobu to byl pokrok i pro obyčejné lidi. Že se do měst stahovali ne proto, aby se měli hůře, než na venkově, ale aby se měli lépe. Demografický boom té doby dokazuje, že se lidé lépe měli, uživili více dětí, více jich zachránili před úmrtím.

Ale co čekat od člověka, který vychází z toho, že všichni komunisti byli výhradně ženského pohlaví :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 11:53 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:32

Anarchokapitalista argumentuje pokrokářstvím. To je legrace. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 22. 11. 2019 09:59 | reakce na Jan Altman - 22. 11. 2019 09:56

https://echo24.cz/a/S3YzJ/v-praze-je-blaze-umistila-se-na-13-miste-ve-svetovem-zebricku-kvality-zivota

Bydlet ve městě s 13. nejvyšší kvalitou života na světě holt něco stojí, holenkové :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Jan Amos | 22. 11. 2019 09:34

Lukáš Kovanda zavedl do českého mediálního prostoru termín "zombie firma". Jde o organizaci, která nic reálně užitečného nepřináší, pouze přežívá díky nabídce peněz generovaných bankami.

Ukazuje se, že tím pověstným Capo di tutti zombie je stát - v současné době už nejde ani tak o neschopnost a hloupost, která by byla ve státní správě externalitou, ale spíše už o záměrnou sabotáž fungujících mechanismů.

Stavebnictví je jen jednou částí mozaiky. Chaos ve školství vytvářející s potřebami firem nekompatibilní jedince, fatální nedostupnost lege artis zdravotní péče, rozpadající se páteřní automobilova siť, vlaková doprava zcela nepoužitelná na včasné dojíždění do práce, armáda neschopná ubránit byť jen generální štáb, pošta změněná na vetešnictví a zcela rezignující na primární služby...

Pokud jde o stavebnictví, je smutné číst základní informace u staveb z 1.republiky nebo nedaleké historie - budovy postavené za zlomek doby, kterou dneska vyžaduje administrativní povolování, náklady na stavbu, které dneska přesahují i náklady na zimní údržbu cesty k té budově. Gočárův Hradec Králové postavený za dobu, kterou dnešní idiotická byrokracie potřebuje k vybudování cyklostezky.

Ve všech případech jde o důsledek především dvou efektů - tisk peněz pro potřeby bezedných státních kapes a nafukování státní správy. V době největšího masopustu za panování Draghiho v ECB tiskla tato banka za pouhé dva měsíce ekvivalent celé kapitalizace bitcoinu. Tyhle peníze podobně jako pára v papiňáku zvyšují tlak nad bezpečnou mez.
Další příčina je neustálé nafukování státní správy - dle Gaussovy křivky se do ní tak dostávají další a další idioti, kteří v pudu sebezáchovy a Dunning-Krugerova efektu šplhají v hierarchii stále výše a při této konkvistě státní správou plodí chaos a prováděcí předpisy. Až se z nich stanou Prouzové a Dlouzí a jim podobní.

Řešení už není. Je jen meduňka flos, kozlík radix, sutherlandia herba, C2H5OH a alprazomal.

Nahlásit

+28
+
-

Petr Bárta | 22. 11. 2019 13:01 | reakce na Jan Amos - 22. 11. 2019 09:34

Pan Fuld Vám jistě vysvětlí, že to rozhodně netiskla ECB, ale komerční banky, a to jen na základě poptávky zájemců o úvěry z ulice...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Richard Fuld | 25. 11. 2019 10:49 | reakce na Petr Bárta - 22. 11. 2019 13:01

No jistěže. Už jste snad viděl někoho, jak dostal peníze na nákup nemovitosti od ECB, která je pro něho natiskla? Pouze dlužníci a komerční banky mohou společně vytvářet peníze. Pokud není poptávky zájemců o úvěry nebo ochoty bank, pak žádné peníze nevzniknou i kdyby se ECB nebo jakákoliv jiná centrální banka snažila sebevíc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-14
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 10:17 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2019 10:49

Pravě centrální banka podráží zakladní úrokové míry tak, aby ten zajem byl, bsnky pak jen přidají k této úrokové míře svá tři procenta.
Opět to máte celé naruby...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 12:00 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 10:17

Nicméně stále platí, centrální banka žádné peníze netiskne a toto tvrzení je předmětem dané polemiky. Centrální banka může může výší úrokových sazeb zkoušet ovlivňovat úvěrový apetit bank a potenciálních dlužníků, ale ve finále vždy záleží jen na autonomním rozhodování těch bank a dlužníků. To oni "tisknou" peníze, které dlužníci použijí na nákup toho, co si chtějí koupit. Pokud potenciální dlužníci nebudou chtít nakupovat, žádné peníze nevzniknou, bez ohledu na to, jak se budou centrální a ostatní banky snažit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 21:18 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:00

Když centrální banky netisknou peníze, jistě mi vysvětlíte, jak se Japonská centrální banka stala vlastnikem čtyřiceti procent japonského akciového indexu, že?
A také jak se soukromý FED stal držitelem aktiv v hodnotě tří bilionů USD...
A kde vzala ČNB dvě miardy na manipulaci kurzu...

Ježíš, když dáte dlužníkům prachy zadarmo s negativní úrokovou sazbou, tak asi řeknou "ne, my takhle nezodpovědně utrácet nechceme, nechte si je"...Samozřejmě, že chování dlužníků determinuje centralní banka...Když dáte dlužníkům výhodné (dotované úspory) podmínky úvěru, vždy jdou nakupovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 15:07 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 21:18

Japonsko je zoufalá země, kde centrální banka dělá zoufalé věci, které mají zoufalé výsledky.

Jistě víte, že mé tvrzení, že centrální banky netisknou peníze, se vztahovalo ke QE, kdy centrální banky nakupovaly od komerčních bank státní dluhopisy. Při těchto transakcích žádné peníze nevznikají.

Pokud ale začnete psát o intervencích BOJ na akciových trzích, pak otázka, zda přitom centrální banka tiskne peníze, již není tak jednoduchá. Vyčerpávají odpověď bude asi tato: pokud BOJ nakupuje akcie od komerčních bank, pak k vytváření nových peněz nedochází. Pokud je kupuje od nebankovních subjektů, pak k vytvoření nových peněz dochází. Neznám strukturu subjektů, které prodávají BOJ akcie, takže neumím říct, v jak velkém objemu při těchto transakcích dochází k vytváření peněz.

Totéž platí i pro FED. Záleží na tom od koho nakupuje.

ČNB při devizových intervencích obchoduje vždy jen s vybranými bankami, takže při tomto žádné peníze nevznikly.

Když centrální banka nakupuje cokoliv od komerčních bank, pak peníze nevznikají. Vzniká pouze likvidita, kterou banky nemohou používat jako peníze. Likvidita vzniklá v rámci minulých transakcí vždy zůstává pouze v bankovním systému. Tento prostor není likvidita schopna opustit. Pokud banka nakoupí od nebankovního subjektu akcie, pak vzniknou nové peníze, které banka připíše prodávajícímu na účet, aniž by ale došlo ke snížení objemu touto bankou držené likvidity. Mezi ekonomikou, kde obíhají peníze a bankovním systémem, kde "obíhá" likvidita, je zcela neproniknutelná zeď.

Situace, kdy existuje možnost vybrat půjčené peníze z banky v hotovosti a kdy banka půjčí dlužníkovi peníze se záporným úrokem. je pouze hypotetická, pokud tedy nepresumuje totální demenci bankovního úředníka, který by tak učinil. O takovýchto hypotetických absurdních situacích nemá cenu vest diskuzi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 28. 11. 2019 22:51 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 15:07

BOJ samozřejmě skupovala akcie od soukromých subjektů, protože akcie kupovala kde? Na burze!...(a je úplně jedno, zda je to přímo, nebo přes komerční banku.)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 28. 11. 2019 16:41 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 15:07

Možná byste si to mohl nastudovat zde - https://www.rieti.go.jp/jp/publications/dp/19e014.pdf

Mechanismus jednotlivých tranší je popsán velmi srozumitelně. A věřte nebo ne, ty jeny si BOJ opravdu vytváří.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 17:14 | reakce na Jan Amos - 28. 11. 2019 16:41

Díky za info, ale uf. Pročítat 38 stránek, tak takovou cenu pro mě ta informace asi nemá. :-)

Ano, ty jeny si BOJ na nákup akcií samozřejmě vytváří. Pointa je v tom, jestli jde o likviditu (nákup od jiné banky), nebo o peníze (nákup od nebankovního subjektu). Oboje se účtuje v jenech, oboje si BOJ vytváří ale není to totéž.

Likvidita zůstává uzavřena "v prostoru" bankovní soustavy. Peníze kolují v ekonomice. Pro ekonomiku jsou důležité peníze. Likvidita je důležitá jen pro vypořádání platebního styku a transakcí, jichž se účastní pouze banky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 11. 2019 13:46 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:00

A v rámci QE centrální banka ty junk dluhopisy kupuje za co? Za dubové listí? Nebo za peníze, které si centrální bankéři vydělali o víkendových brigádách?
A na kurzové intervence použila ČNB jaké peníze? Javorové listí?
Navíc je fuk, že většina peněz vzniká jinde, než v centrální bance - když ta centrální banka ten systém provozuje a udržuje, je jeho centrálou a hlavou. Je to jako kdybyste tvrdil, že za zabíjení Židů v Litvě nemůže německá SS, ale sami Litevci (litevští kolaboranti tou SS organizovaní).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 15:47 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 13:46

V rámci QE centrální banka nakupuje státní dluhopisy za likviditu, ne za peníze. Likvidita nejsou peníze.

V rámci QE dojde pouze k výměně aktiv mezi centrální bankou a komerční bankou. Centrální bance v aktivech přistanou státní dluhopisy, které opustily stranu aktiv v bilanci komerční banky. Současně komerční bance v aktivech namísto státních dluhopisů přistane likvidita držená u centrální banky.

Jediné co se změní na postavení obou účastníků transakce provedené v rámci QE bude to, že komerční banka namísto výnosů v podobě úroků ze státních dluhopisů dostane úrok vyplácený centrální bankou z likvidity uložené na rezervním účtu.

Centrální banka pak oproti stavu před transakcí bude nově platit komerční bance úrok z nově vytvořené likvidity avšak současně bude inkasovat úrok ze státního dluhopisu.

Nikdo v rámci takové transakce nezískal nějakou novou dodatečnou možnost nakupovat aktiva nebo poskytovat úvěry oproti stavu před danou transakcí.

Není pravdou, že se v rámci těchto transakcí tisknou peníze, které by posilovaly investiční nebo úvěrový potenciál komerčních bank, jak se to často zcela nesprávně interpretuje. Vlastní kapitál bank se při těchto transakcích nemění a při nezměněných pravidlech kapitálové přiměřenosti se nemění ani potenciál banky k poskytování dalších úvěrů nebo k investování.

Není pravdou, že komerční banka může nově získanou likviditu použít na poskytnutí úvěru, nebo nákup akcií nebo něčeho jiného. Banky používají při úvěrování nebankovních subjektů nebo na nákup aktiv od nebankovních subjektů vždy pouze nově vytvářené peníze bez ohledu na to, kolik v daný moment drží (nad rámec PMR) likvidity na rezervním účtu u centrální banky.

Není pravda, že po dané QE transakci má komerční banka více volného kapitálu, který by v rámci pravidel kapitálové přiměřenosti této bance umožnil poskytnout více úvěrů nebo více investovat např. do akcií, než před danou QE transakcí.

Vaše blábolení o SS je pak zbytečné jakkoliv komentovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 27. 11. 2019 17:32 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 15:47

Likvidita nejsou peníze. A bílý kůň není kůň.

Pak se tedy nabízí otázka, PROČ tedy to QE dělají. Když se vlastně nic nezmění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 19:04 | reakce na Jan Capouch - 27. 11. 2019 17:32

V první řadě bylo QE potřebné pro dodání likvidity do bankovního systému, který totálně zamrzl poté, co nikdo netušil, která banka v příštích dnech padne. V okamžiku, kdy si banky přestanou vzájemně důvěřovat, není jiné cesty, než aby bankám, jimž pro vypořádání platebního styku (převodů peněz z jedněch bank do jiných) chybí krátkodobá likvidita, poskytla potřebnou likviditu centrální banka. Za normálních podmínek by si takové banky půjčily likviditu na mezibankovním trhu od jiné banky.

Dalším účelem QE bylo, aby si účastníci trhu se státními dluhopisy uvědomili, že státní dluhopisy jsou bezrizikové aktivum, kterého se nemusí panikářsky zbavovat, protože je zde věřitel poslední instance, který od nich všechny ty dluhopisy kdykoliv koupí.

Dále. Centrální banky mohou administrativně regulovat pouze výši krátkodobých úrokových sazeb. Pokud současně neklesnou i dlouhodobé sazby, jedinou možností je vstoupit na trh a nákupy státních dluhopisů snížit i výnosy dlouhodobých státních dluhopisů, tedy dlouhodobé úrokové sazby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 11. 2019 18:50 | reakce na Jan Capouch - 27. 11. 2019 17:32

To on nepochopí.

Mimochodem: kdyby v rámci QE centrální banka nekoupila ty dluhopisy za "likviditu" :-) , tak co by se stalo?

No:

1) Koupil by je někdo jiný za (své reálné) peníze - juldistická "likvidita" je tak zjevně jejich univerzálním substitutem, jen se jí nesmí říkat peníze, aby juldovi nepraskla žilka

2) Nikdo by si je (za nabízený úrok-výnos) nekoupil a stát by musel dát lepší nabídku, nebo přestat frcat na sekeru

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 19:08 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 18:50

A proč by je centrální banka nekoupila za likviditu, když má zákonnou povinnost dbát na stabilitu finančního trhu a nic jí v tom nebrání?

1. Čirá fantasmagorie. V té době všichni dluhopisy prodávali a nikdo nechtěl kupovat.
2. Pak by se mohly ceny dluhopisů propadnout tak hluboko, že by se to celé zhroutilo a to centrální banka nemůže připustit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 27. 11. 2019 21:38 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 19:08

Právě nákupen aktiv (dluhopisů a akcií) za vaše nepeníze Centrální banka vytváří peníze ve formě hodnoty akcií a dluhopisú. Investoři pak v mizérii totální cenové bubliny kupují i další dluhopisy, jakmile je výnos nad nulou, jen se po nich zapráší, a stát má bez nákladů na obsluhu státního dluhu zase z čeho rozdávat.

Zvrácený systém totálně masakrující zbytky populace hospodařící s péčí řádného hospodáře....
Z těch, kdo se trochu zorientovali systém vytvořil spekulativní dlužníky, protože v tak zvráceném systému se nejlepším aktivem stává dluh...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 14:30 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 11. 2019 21:38

Centrální banka opravdu peníze při nákupu aktiv nevytváří. Vytváří pouze likviditu, která penězi, za něž by si banka mohla cokoliv koupit, není. Likvidita je síť vzájemně provázaných závazků a pohledávek mezi bankami a uvnitř bankovního systému. Z této sítě neexistuje cesta, kterou by se likvidita dostala mimo prostor bankovního systému. Tato síť závazků a pohledávek odráží výsledky veškerých transakcí, které mezi sebou banky uzavřely. Převážně se jedná o závazky a pohledávky vzniklé při vypořádání platebního styku a vypořádání transakcí uskutečněných na mezibankovním trhu. Nic zvráceného na tom není. Je to stejné jako když vznikají závazky a pohledávky mezi firmami v ekonomice.

Co dělají investoři je jejich věc. Pokud se neumí přizpůsobit vývoji na trhu, nebo jim aktuální podmínky nevyhovují, ať neinvestují. Stát není povinen poskytovat investorům podmínky za nichž budou bezpečně inkasovat výnosy. Pokud chce někdo výnosy bez rizika, tak ať hraje monopoly a nepokouší se investovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2019 16:13 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 14:30

OK. Já a můj bratr nemáme ani korunu.
Ale prohlásíme se za banku.
Bratr mi půjčí milion (který vznikne zápisem do bratrovy účetní knihy).
Já bratrovi půjčím milion (který vytvořím zápisem do mé evidence dluhů).
Oba nyní máme vůči tomu druhému závazek milion.
Ale hlavně každý máme v kapse milion (2 miliony, které ještě před minutou neexistovaly) a můžeme se vydat na nákupy - třeba investičních nemovitostí.
Je to OK? Je to neutrální? Nemá to vliv na cenovou hladinu? Opravdu?
A co kdybychom si takto každý nabrnkli 100 miliard? A začali skupovat třeba nemovitosti v centru Prahy za účelem pronájmu přes AirBnb.

A co kdyby zítra maďarská centrální banka přišla s intervencemi na oslabení forintu (jako to před časem udělala ČNB) a ten vůči koruně oslabil o 20%?
My s bratrem bychom měli každý v kapse 100mld korun, ale díky poklesu forintu bychom si ty koruny směnili za forinty a jeli skoupit nemovitosti v centru Budapešti (protože by teď byly supervýhodné - s 20% slevou).
I intervence maďarské centrální banky byla tržní, neutrální, atd...?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 12. 2019 17:18 | reakce na Jan Altman - 2. 12. 2019 16:13

Předně, pokud založíte Vy a Váš bratr dvě banky, pak uvedené vzájemné úvěry budou poskytnuty v rozporu s regulačními pravidly (regulace transakcí mezi spřízněnými osobami). I pokud by to regulace nezakazovala, pak byste museli oba té bance, od níž jste si půjčili, půjčené peníze vrátit. Pokud byste si za půjčené peníze nakoupili nemovitosti a nespláceli své dluhy, banky by Vám domy zabavili a prodali a z utržených peněz by Vaše dluhy uhradili. Oba byste tedy skončili opět bez nemovitostí a bez peněz, stejně jako na začátku (tedy v tom lepším případě). :-) Pokud byste dokázali oba své dluhy bankám splácet, nestalo by se nic jiného, než že jste oba úspěšnými bankéři, vydělávající na úrocích a současně úspěšní podnikatelé v realitách vydělávající na pronájmu oněch nemovitostí. :-)

Nikdy jsem nezpochybňoval skutečnost, že když si někdo půjčí v bance peníze na nákup nemovitosti, tak že tím vzniknou nové peníze. Současně ale vznikne i dlužník, který každý měsíc musí např. 30% svých příjmů použít na splacení poskytnutého úvěru, oproti stavu před tím, než se zadlužil (tím zase peníze zanikají). Na druhé straně pak stavitel nemovitosti, která je financovaná dluhem také nevpustí peníze do ekonomiky naráz. Postupně, jak je čerpán úvěr, platí svým dodavatelům za materiál, mzdy, energie ... Nové peníze se do oběhu dostávají postupným čerpáním úvěrů a proplácením nákladů spojených se stavbou a současně ale také díky splácení splátek dlužníkem peníze v oběhu ubývají. Ve fázi výstavby nové nemovitosti tak nové peníze do ekonomiky plynou rychleji, než díky splátkám úvěrů z ekonomiky odplývají, avšak po uhrazení stavby, jsou již peníze z ekonomiky pouze stahovány prostřednictvím splátek bance. Na tom přece není nic špatného. Alternativou je omezit pořizování nemovitostí na úvěr. V takovém případě budou sice ceny nemovitostí nižší (bude chybět poptávka financovaná úvěry), ale dostupnost bydlení se tím stejně nezvýší (jen málokdo bude moci nakupovat nemovitosti za uspořené peníze). Čili jak poptávka tak nabídka budou skomírat.

Něco úplně jiného je pokud banka nakoupí od jiné banky akcie, dluhopisy, či cokoliv jiného. V takovém případě žádné nové peníze. které by mohly začít obíhat v ekonomice nevznikají. Dojde pouze ke příslušným změnám v rozvahách bank, kde jedna aktiva jsou nahrazena jinými aktivy. Totéž platí i v případě, že jednou ze stran těch transakcí je centrální banka.

Vaše bláboly o tom, jak díky možnostem současného peněžního systému zakládáte banky a skupujete s bratrem nemovitosti v Maďarsku jsou jen Vaše směšné romantické představy. A pokud ne, tak směle do toho. Divím se, že už dávno nejste dolarovým miliardářem, když Vám to všechno přijde tak snadné.:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 28. 11. 2019 22:59 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 14:30

"Z této sítě neexistuje cesta, kterou by se likvidita dostala mimo prostor bankovního systému."
Tak abych tomu rozuměl: CB za nepeníze nakoupí cenné papíry na trhu, čímž se hodnota aktiv držených investory zvedne o bilion dolarů.
Tento bilion dolarů investoři z finančních aktiv dále používají v ekonomice (protože finanční instrumenty jsou předražené) k nákupu bytů a všeho dalsího.
A vy tvrdíte, že se nám ty nepeníze, ta vaše "likvidita" nedostala mimo prostor bankovního systému...
Pane Fuldo, nemáte nutkavý pocit, že vám v té nevinné konstrukci cosi uniká???

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 2. 12. 2019 11:55 | reakce na Petr Vorlíček - 28. 11. 2019 22:59

Když se změní ceny aktiv nedochází k tomu, že by se do ekonomiky dostávaly peníze, natož aby se do ní dostala nějaká likvidita. Když vzrostou ceny nemovitostí, nezmění se objem peněžní zásoby jenom protože vzrostly ceny nemovitostí (nebo akcií, nebo dluhopisů). Plácáte úplné nesmysly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 22. 11. 2019 13:30 | reakce na Petr Bárta - 22. 11. 2019 13:01

:-)

Až začnou dávat hypotéky a úvěry za minus 5%, tak si lidi i firmy budou půjčovat jak zběsilí (vyplatí se to i kdyby ty půjčené peníze člověk měl držet rok v hotovosti v sejfu a pak vrátil zpět jen 95%) .
A Julda stále bude tvrdit, že objemy úvěrů (a tedy i měnové agregáty) rostou z přirozených tržních příčin a ne v důsledku manipulace s úrokovou mírou ze strany CB :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+15
+
-

Richard Fuld | 25. 11. 2019 11:08 | reakce na Jan Altman - 22. 11. 2019 13:30

Pokud budou lidé držet své vklady na účtech úročených např. -8% p.a., pak budou banky ochotny půjčovat za -5% p.a. a budou na tom mít kladnou úrokovou marži +3% p.a.

Pokud budou nominální úrokové sazby ve výrazném záporu nebude existovat hotovost, kterou byste mohl držet v sejfu a bezpracně a bezrizikově tak na záporných sazbách vydělávat. Resp. lze zařídit, aby i ta hotovost byla "úročena" danou zápornou sazbou, která bude ještě více v záporu, než za kolik si budete půjčovat, a to po celou dobu, kdy ji budete mít v sejfu.

Argumentujete (jako obvykle) absurdním hypotetickým příkladem, který v praxi nikdy nemůže nastat v nějakém masovějším měřítku, protože připuštění takové situace by automaticky znamenalo neodvratný krach bank.

Objemy úvěrů rostou samozřejmě na základě poptávky dlužníků, kteří jsou limitování úrovní jejich kredibility a solventnosti a nabídky bank, které jsou limitovány pravidly pro kapitálovou přiměřenost. Změny výše nominálních úrokových sazeb mohou přijímání a/nebo poskytování úvěru zatraktivnit (nebo odrazovat), ale ve výsledku vždy záleží pouze na tržním rozhodnutí příjemce úvěru a jeho poskytovatele.

Ve finále je pouze na bankách, za jaké nominální úrokové sazby budou v danou chvíli poskytovat úvěry a jak budou úročit vklady. Centrální banka může administrativně ovlivňovat pouze výši krátkodobých sazeb na mezibankovním trhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-17
+
-

Jan Altman | 25. 11. 2019 16:15 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2019 11:08

Však taky ty banky (nejen např. v předlužené Itálii, ale třeba i v "stabilním" Německu) docela melou z posledního. Až lidem dojde, že je docela riskantní si tam nechávat peníze, tak nastane fofr.

Je na tom ale krásně vidět absurdita vašeho systému: propachtujete bankám nemravné privilegium vytvářet peníze z ničeho, půjčovat za tučný úrok peníze, které si k nim nikdo neuložil. A po chvíli i přes toto superlukrativní privilegium (ano, je to privilegium, já to třeba dělat nesmím) ty banky jsou zralé na bankrot. Bravo.

https://echo24.cz/a/ScRGa/znepokojeni-z-nemecka-roste-pred-bankami-varuje-tamni-centralni-banka-i-agentura-moodys

Že budou lidé držet své vklady na silně záporně úročených vkladech je blud, ve kterém se navzájem vy keynesiánci udržujete.
Myslíte si, že když zavedete finanční represi pomalu na úrovni KLDR (zrušení hotovosti), nebo budete měnu znehodnocovat intervencemi či vrtulníkovými penězi, takže lidé jen tak budou sedět a koukat. To je zásadní omyl a já už se těším, až s těmito opatřeními (nejpozději v další krizi, ale tomu vašemu estébákovi zjevně zdroje docházejí i v období boomu) přijdete a pak budete překvapeně koukat na ten úprk z fiatu.

Nemohu se dočkat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Richard Fuld | 25. 11. 2019 18:05 | reakce na Jan Altman - 25. 11. 2019 16:15

"propachtujete bankám nemravné privilegium vytvářet peníze z ničeho, půjčovat za tučný úrok peníze, které si k nim nikdo neuložil."

Vaše ignorantství nezná mezí. Už asi stokrát jsem Vám tu psal, že banky nevytváří peníze z ničeho, nýbrž z dluhu a že dluh může za NIC považovat jen totální ignorant. Banky sice půjčují peníze, které si u nich nikdo dříve(!) neuložil, avšak současně(!) s dluhem jsou připsány půjčené peníze na vkladový účet dlužníka. Banky tedy od dlužníka sice inkasují (mnohdy) tučné úroky, současně ale musí úročit i vklady, které při půjčení vznikly. Takže příjmem bank je rozdíl mezi úroky inkasovanými a úroky bankou placenými, nikoliv celý inkasovaný tučný úrok, jak se snažíte podsunout.

A současně nejde ani o žádné privilegium. Bankovnictví je založeno na stejných principech jako jakýkoliv jiný obchod, kdy obchodník nakoupí za určitou cenu a nakoupené prodá o svou marži dráže. Banky v rámci své obchodní činnosti (prodej úvěrů) vytvoří uzavřením úvěrové smlouvy své aktivum - dluh, z něhož mají úrokový příjem od dlužníka a současně vytvoří i své pasívum - vklad, z něhož banky naopak platí úrok držiteli oněch vytvořených peněz. Úroková marže pak musí pokrýt nejen náklady na poskytované služby ale rovněž náklady na selhání části dlužníků. Je to normální podnikání jako jiné. Jsou zde přítomna snad všechna podnikatelská rizika, která lze podstoupit, je zde obchodní marže a jako odměna zisk.

Psát o bankovním podnikání, jako o výkonu nějaké privilegované činnosti tak může psát je člověk, který o podnikání bank ve skutečnosti němá ani tušení, což právě Vy tak často a přesvědčivě svými příspěvky na dané téma tak rád prokazujete.

"Že budou lidé držet své vklady na silně záporně úročených vkladech je blud."

Pokud bude zrušena hotovost, tak jim nic jiného nezbude. Bludná je Vaše představa, že banky budou půjčovat na záporný úrok v situaci, kdy bude možné půjčené peníze vybrat z banky v hotovosti. Tohle je skutečný blud!!! :-)

Nevím jak lidé budou reagovat např. na to, že jim ČNB každý měsíc připíše na účet 10 tis. korun. Myslím si, že v takovém případě do ulic nevyrazí a že ani panicky nepřeběhnou do džungle krypto"měn". Jednoduše si řeknou hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. :-) Tohle je můj odhad. Proti zrušení hotovosti toho moc nenadělají. Pro lidi, kteří hotovost skutečně potřebují k hrazení běžných potřeb rozhodně není řešením jejich přechod na nějaké bláznivé hokusy pokusy s krypto"měnami". Tihle lidé se nakonec radši naučí používat platební kartu. :-) Vaše představy o jakémsi úprku z fiatu jsou skutečně legrační. :-) Bankovní poplatky mají dlouhodobě obdobné ekonomické dopady jako záporné úrokové sazby a nic se nedělo. Lidi jenom nadávali a dál je platili. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 11:39 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2019 18:05

Tak vždyť uvidíme, jak lidé budou reagovat na úrok minus 5 procent a na fakt, že ČNB každý měsíc vytiskne a každému povalečskému Joudovi na účet pošle nových 10 tis Kč (nepodmíněný základní vrtulníkový příjem).

Já tipuju, že v takovéto měně držet peníze bude jen blázen.

Podle mě lidé začnou z takové měny prchat - do měny, která tak šíleným experimentům nepropadá (CHF?), do kryptoměn, do zlata, atd... Minimálně to napadne několik procent lidí. A ty alternativní měny díky tomu půjdou nahoru a opouštěná koruna dolu - což namotivuje k úprku i ostatní. A poslední zhasne...

Utěšovat se tím, že hezky maoisticky zakážete hotovost a zavedete kapitálové kontroly (aby si lidi nemohli ty peníze posílat do švýcarských bank, na kryptoburzy a na účty prodejců investičního zlata), má 2 aspekty:
1) Jasně se demaskujete jako totalitářský bolševik, protože zakazování hotovosti není nic jiného - měnový polpotismus
2) Těmi zákazy jen ukážete, jak je váš systém slabý a jeho zastánci podělaní hrůzou. Lidé si cesty k úniku budou hledat o to úpěnlivěji.

Samozřejmě tomu nemusíte věřit - a mě je to úplně fuk. Řekneme si za pár let, kdo měl pravdu. Pevně doufám, že vaše dogmatičnost je tak silná, že vy nikam prchat nebudete a po zásluze si vyžerete, co jste nadrobil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 26. 11. 2019 12:24 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 11:39

Nikde nepíšu, že chci zavádět záporné sazby, zakázat hotovost a zavádět kapitálové kontroly, takže těmi lživými tvrzeními se demaskujete akorát Vy jako primitivní demagog a fanatický odpůrce všech zastánců jiných, než právě těch Vašich názorů. :-)

Já pouze (bez jakéhokoliv ideologického, či politického důvodu) tvrdím, že podmínkou pro případné zavedení výrazně záporných nominálních úrokových sazeb, by bylo zrušení hotovosti, nebo zajištění záporného úročení i u hotovosti. To ale neznamená, že jsem zastáncem měnové politiky založené na zavedení záporných nominálních úrokových sazeb a zrušení hotovosti.

Výrazně záporné úrokové sazby nepovažuji za nepostradatelný nástroj měnové politiky, který bude v budoucnu nevyhnutelně nasazen do praxe, protože obdobných účinků lze docílit i fiskální politikou.

Vy tipujete, že při vyplácení základního příjmu lidé opustí stávající peněžní systém? Já si to nemyslím. Něco jako základní příjem se už dnes v podstatě vyplácí důchodcům a sociálně slabým, platí se dotace všeho možného apod. A nikdo do džungle krypto"měn" ani cizích měn neutíká. Zavedení základního příjmu by vyvolalo paniku v podobě úprku z peněžního systému akorát u hrstky pomatenců Vašeho typu, kteří se stejně snaží "existovat" ze stávajícího systému už nyní. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Josef Fraj | 26. 11. 2019 18:10 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

>>> "Nikde nepíšu, že chci zavádět záporné sazby, zakázat hotovost a zavádět kapitálové kontroly ..."

To ani nemusíte. Vámi hájené politické(účetní) peníze k tomu zákonitě vedou. Tí, že obhajujete politické peníze, tak logicky (vím, že s tím máte problém) obhajujete i důsledky, které z nich zákonitě plynou. Nebo si těch logických důsledků nejstě vědom a vlastně nevíte, co tu blábolíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 12:06 | reakce na Josef Fraj - 26. 11. 2019 18:10

Účetní peníze k záporným úrokovým sazbám automaticky nevedou. Stejně jako existence silnic nevede automaticky k tomu, že se na nich jezdí pozpátku. Stejně jako podvojné účetnictví nevede automaticky k tomu, že všechny firmy jsou ve ztrátě.

Neexistuje žádný logický argument, který by vedl k závěru, že existence účetních peněz automaticky vede k záporným nominálním sazbám. Pokud o nějakém takovém víte, tak ho sem napište. Ústa máte vždy plná blábolů o logice, ale skutek utek, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 27. 11. 2019 14:40 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:06

Už vám na to odpověděl pan Altman o něco níže, tak to nebudu opakovat. Vy to stejně nepochopíte, když jste to nepobral za posledních pět let, co vám to tu lidé vysvětlují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 16:09 | reakce na Josef Fraj - 27. 11. 2019 14:40

Níže žádná odpověď k tomu, co píši, není a Vy evidentně taky žádnou věcnou odpovědí nedisponujete. Tak Vám nezbývá, než napsat, že bych to stejně nepochopil. :-) Diskutovat s Vámi byla vždy velká legrace. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 16:36 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

www.mises.org/wire/expect-ecb-use-climate-crisis-justify-their-next-stimulus-plan

...aneb každá záminka k tisku peněz je dobrá....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 16:35 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

Zajímavé - tedy až na ten blud o dezinflaci (když vidíme ceny všeho letět nahoru a platy také):

https://roklen24.cz/a/ST9xN/investovani-v-pristich-deseti-letech

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 12:39 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 16:35

Asi jste slepý, pokud jste neviděl ten graf znázorňující pokles inflace od poloviny 70 let minulého století. :-)
To, že jdou ceny nahoru, je ehm v případě dezinflace jaksi v pořádku. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 27. 11. 2019 13:59 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 12:39

Změna metodiky, aby nemyslící část populace byla spokojená.

https://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx
https://finmag.penize.cz/ekonomika/288091-pavel-kohout-jak-nemerit-inflaci
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
https://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 17:26 | reakce na Jan Amos - 27. 11. 2019 13:59

Sledování inflace v podobě sledování růstu peněžní zásoby ztratila v prostředí účetních peněz na významu.

Jediné co může vypovídat o kupní síle peněz jsou ceny statků, které je za peníze možno koupit. Proto se přešlo na sledování cen statků uvedených ve spotřebním koši a opustilo se sledování objemu peněžní zásoby.

Skutečnost, že ze spotřebního koše byly vyloučeny nemovitosti a byly nahrazeny cenami nájemného, je v pořádku, protože nemovitost ať už ta, v níž bydlíte nebo tak, kterou pronajímáte, je investicí. Pokud zahrnete do spotřebního koše nemovitosti, pak byste tam měl zahrnout např. i akcie, což je zjevně nesmyslné.

Ano, ceny spotřebních statků rostou dlouhodobě pomaleji, než činí tempo růstu objemu peněžní zásoby. A není na tom nic divného nebo tajemného. Je to dáno mimo jiné tím, že se dlouhodobě zpomaluje rychlost oběhu peněz a nezanedbatelná část nových peněz směřuje přímo na trhy s investicemi, aniž by alespoň jednou protekly trhem se spotřebními statky. A to je taky přirozené. S růstem životní úrovně jsou čím dál větší části příjmů investovány, namísto aby byly použity na spotřebu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 28. 11. 2019 15:05 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 17:26

Skutečnost, že ze spotřebního koše byly vyloučeny nemovitosti a byly nahrazeny cenami nájemného, je v pořádku, protože nemovitost ať už ta, v níž bydlíte nebo tak, kterou pronajímáte, je investicí.

Toto je sice oficiální - a zejména účelový - postoj státu nakloněných institucí a ekonomů, ale není nutné tuto definici považovat za "písmo svaté". Je řada dalších ekonomů, kteří nemovitost považují za spotřební statek dlouhodobé spotřeby a pak vývoj spotřebního koše a inflace vypadá zcela jinak.

ČNB dokonce ve svých Zprávách o inflaci - https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/ - vykazuje tuto "alternativní inflaci" několik let. Nazývá jej EXPERIMENTÁLNÍ CENOVÝ INDEX CPIH. Právě pro svůj velmi nelichotivý vývoj ji vlády ani vládě naklonění ekonomové neakceptují.

Nakonec zde se ukazuje podstata sporu o ekonomice - každý z nás si může vytvořit svůj vlastní paralelní vesmír ekonomických teorií a ukazatelů. Pokud najdete dostatek jedinců souznících s touto teorií, stává se uznávanou. Pokud ji prosadit nedokážete, byla to promarněná životní epizoda.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 15:39 | reakce na Jan Amos - 28. 11. 2019 15:05

Souhlasím, že náhled na nemovitost jako předmět dlouhodobé spotřeby má také svoji logiku a relevanci.
Nicméně představte si, že by inflace nebyla kvůli růstu cen nemovitostí 2% ale např. 6%. Úrokové sazby by nebyly 2% ale 6%. Tato situace by znamenala, že ekonomika bude nadměrně brzděna v situaci, kdyby byly namístě nižší úroky, a to jenom proto, aby se zabránilo vysokým cenám nemovitostí. Je takováto "odměna" v podobě nízkých cen nemovitostí za cenu možná i značného zpomalení ekonomiky adekvátní? Odpověď samozřejmě zní, jak pro koho. :-)

Současným vlastníkům nemovitostí bude lépe vyhovovat nezahrnutí cen nemovitostí do indexu, které jim umožní lépe prosperovat v monetárně uvolněnějším prostředí. Lidem, kteří teprve spějí k nákupu nemovitosti by možná vyhovovalo zahrnutí cen nemovitostí do indexu i za cenu, že jejich potenciál příjmů bude omezen restriktivnější měnovou politikou. Nikdy se nezavděčíte všem, což je obdobný závěr, jaký jste učinil Vy, když píšete, že každý může mít tu svou teorii. :-)

Na rozdíl od Vás ale nepovažuji čas věnovaný nalezení nějaké vlastní teorie (postoje, názoru) za promarněný, pokud se ho nepodaří náležitě prosadit. Alespoň si ujasníte, co a jak funguje, nebo by mohlo fungovat. A pokud Vás to navíc i baví ...

Jako zbytečnou vidím snahu o nalezení a prosazení takové teorie (postoje, názorů), která by vyhovovala individuálně pouze autorovi takové teorie a právě v okamžik zrodu takové teorie. Ostatně takovéto snažení je do značné míry marné, protože to, co se může jevit z jednoho hlediska, jako pro Vás optimální, může z jiného hlediska fungovat přesně opačně. To, co bude pro Vás ideální v daný okamžik, nemusí po určité době fungovat, protože se Vaše situace změní. A tak bych mohl pokračovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 16:03 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

Polská a většina dalších centrálních bank zřejmě ví něco, co ČNB (která jako prakticky jediná zlato prodává) neví:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4280329/polsko-prevezlo-cast-svych-zlatych-rezerv-z-britanie-a-dale-jej-nakupuje.html

Na druhou stranu ono to je asi jedno. Jestli má nějaká mafiánská oligarchická instituce ve sklepě zlato, koks či kravská lejna, je víceméně fuk - důležité je, co mají v osobních rezervách konkrétní lidé.
Ono je to vlastně pozitivní - až se fiatový systém začne kácet, ČNB a český stát budou mít málo prostředků na to, aby změny mohly efektivně sabotovat.

Nakonec ty centrální banky to zlato nenakupují za svoje reálné peníze (že by třeba guvernér šel o víkendu skládat uhlí, aby si na to vydělal?), ale za peníze, které si vytvářejí, falšují. Takže raději ať to zlato nekupují. Lepší bude, když si zlato a bitcoiny nakoupí občani - přechod na nestátní finanční systém bude o to hladší (než kdyby tu byl nějaký mastodont s tunami zlata k dispozici na nekalé rejdy a manipulace).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:56 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

https://www.investicniweb.cz/ray-dalio-podpurna-opatreni-centralnich-bank-jsou-jedem-v-zilach-financniho-trhu/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 13:30 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:56

"Budeme-li ale trvat na tom, že tento stav není udržitelný, budeme nakonec svědky něčeho děsivého."
Ano s tímto Daliovým závěrem souhlasím beze zbytku. :-)

Vše ostatní jsou v lepším případě jen polopravdy, které se snaží příčiny daného stavu hledat u někoho jiného (u centrálních bank), než u sebe samotného (komerčních bank a investorů). :-)

Aby nedošlo k omylu. Souhlasím s tím, že pouhé monetární uvolňování nebylo v případě Japonska a ani jiných zemí dostatečně účinné. V těchto krizích způsobených poklesem poptávky vyplašených spotřebitelů a producentů bylo namístě doplnit pokles sazeb také fiskální expanzí, která by pomohla eliminovat vlivy poklesu poptávky ze strany vyplašených spotřebitelů a poklesu investic ze strany producentů. Tomuto ale bohužel zabránila aktuálně módní vlna neoliberalismu, jejíž nedílnou součástí byla rovněž i zcela iracionální a absurdní doktrína tzv. fiskální "odpovědnosti".

Souhlasím také se závěrem, že banky, které neměly v krizi reálné ekonomiky komu půjčovat volný kapitál, nakupovaly aktiva, jejichž ceny pak díky této poptávce rostly bez ohledu na to, že by měly, vzhledem k vývoji fundamentálních aspektů, spíše klesat. Pokud by nedošlo k poklesu úrokových sazeb, nebyly bychom svědky růstu akcií, nýbrž jejich dalšího pádu. Takto funguje trh. Mnohdy překvapivě a zcela v rozporu s klasickými ekonomickými teoriemi, protože vývoj na trhu neutváří nic jiného, než individuální rozhodnutí jednotlivých hráčů.

Příčina růstu cen aktiv nespočívá v poklesu úrokových sazeb (nebo v QE, které v daném ohledu neřeší téměř nic). Příčinou růstu cen aktiv je jen a pouze individuální investiční rozhodování jednotlivých investorů, bez ohledu na to jestli se nám zdají tato rozhodnutí iracionální nebo v rozporu s nějakými teoriemi.

Skutečnost, že po pouhém snížení úrokových sazeb ekonomika nezačala okamžitě růst, nelze přičítat neúčinnosti tohoto opatření. Účinnost poklesu úrokových sazeb osvědčil už jen pouhý fakt, že i přes následné zcela bezzubé QE bylo pokračování krize reálné ekonomiky zastaveno. Skutečnost, že reálná ekonomika po snížení sazeb nezačala růst, lze přičíst pouze absenci dodatečné expanzivní fiskální politiky, namísto níž se uplatnila naopak bláznivá doktrína fiskální "odpovědnosti".

Pokud by nedošlo ke snížení úrokových sazeb, nebyly bychom svědky zastavení krize, nýbrž jejich dalšího prohlubování. Pak bychom nenaříkali nad cenovou bublinou na trhu aktiv, ale nad burzovními krachy a následným celosvětovým krachem všech ekonomik.

Takto daleko bohužel pan Dalio nedohlédne. :-( Ten jen pokračuje v zastávaní neoliberální ekonomické doktríny, která celou tu krizi zavinila a ještě bránila jejímu účinnému řešení. Vinu za stav finančního trhu pak drze shodí, na ty, co alespoň zabránili tomu nejhoršímu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 11. 2019 13:52 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 13:30

Jasně. Takže za vysoké ceny marihuany nemůže centrální vláda (a její zahánění marihuany do drahých nelegálních vod), ale nákupní rozhodnutí jednotlivých lidí.
Za vysoké ceny bytů nemůže stát (nízké úroky, složité a dlouhé povolovací procesy), ale investiční rozhodnutí jednotlivých kupců bytů.
A vlastně bolševik nemohl za fronty, nedostatek, korupci, nevýhodný kurz koruny, atd... za to všechno mohla čistě jen individuální rozhodnutí jednotlivých lidí.
_____________
Když v podstatě napíšete, že problémem Japonska nejsou nulové či záporné sazby a astronomický dluh 250% HDP, že problémem naopak je, že se vláda MÁLO(!) zadlužovala a pomalu tiskla, tak se zařazujete někam nalevo od Semelové.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 16:48 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 13:52

Vysoké ceny marihuany? To byste si taky mohl stěžovat na stát a začít kritizovat vysoké ceny nájemných vražd.

A byty? Vláda snad reguluje ceny bytů? Konečné slovo při realizace transakce mají její účastníci. Ceny bytů jsou zcela tržní a odráží pouze to za kolik je prodávající ochoten prodat a za kolik je kupující ochoten koupit. To že, kupující jsou ochotni kupovat za astronomické ceny v situaci, kdy nabídka zaostává za poptávkou, je opravdu především jejich problém.

Jediné co snad uznávám, je Vaše námitka, že nabídku bytů brzdí regulace v podobě dlouhého řízení o povolování staveb. Avšak úplně nevylučuji, že i toto může být jen jedna z dalších mediálních zkratek, která nemá 100% opodstatnění.

Hlavní odpovědnost za výši cen bytů (resp. čehokoliv) je ale vždy na straně těch, kteří jako kupující tyto vysoké ceny akceptují. Nikdo nikoho nenutil za tyto ceny nakupovat a právo vlastnit nemovitost k bydlení opravdu neexistuje. Nebýt tohoto chování poptávky, ceny by tak vysoké prostě nebyly.

Vy máte tendenci ze všeho vinit vládu a regulace a úplně zapomínáte na autonomii těch, kteří nakonec o tom, kolik je peněz v oběhu, kolik stojí byty apod. reálně rozhodují svým konkrétním jednáním.

Co se týče Japonska. Samotné zadlužování státu růstu ekonomiky automaticky nepomůže. Kromě ochoty zadlužit stát je potřeba ještě klíčová substance a tou je správné nasměrování předmětných prostředků tam, kde dojde k odstranění nebo postupnému zmírňování pravých příčin dané neutěšené situace. Za ta dlouhá léta jsem byl svědkem toho, jak se Japonsko zadlužovalo a současně půjčené peníze použilo způsobem, který situaci nepomohl vůbec, nebo ji ještě zhoršil.

A Japonsko má taky "strukturální problémy", neboť jejich exportní ekonomika je závislá z velké části na kondici jejich zahraničních odběratelů a doma mají spořivé obyvatelstvo s poměrně rigidním spotřebním chováním. Pokud pak dolehne na Japonsko pokles zahraniční poptávky, pak toto se přelije i do oslabení domácí poptávky a japonská ekonomika pak čelí poklesu zahraniční i domácí poptávky zároveň. Pokud pak obyvatelstvu jejich mentalita velí omezit v takových časech spotřebu, nefunkční může být i státní podpora kupní síly obyvatelstva, k čemuž se ale, pokud vím, doposud japonská vláda nikdy neuchýlila. Lze tak uzavřít, že vzhledem k obrovské akumulaci bohatství Japonců v minulosti nelze vyloučit, že Japonci prostě dlouhodobou stagnaci jejich ekonomiky prostě řešit nemusí. A vláda by se tak o dosažení růstu, který z většiny závisí na zahraniční poptávce a o který Japonci nejspíše ani nestojí, snažit ani neměla. :-)

Ekonomové vidí kladnou obchodní bilanci a orientaci ekonomiky na export jako pozitivní strategii. Japonsko však ukazuje, že pokud se to přežene, nese tato strategie s sebou i nezanedbatelná a v podstatě i neřešitelná rizika.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 11. 2019 18:56 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 16:48

"Ceny bytů jsou zcela tržní a odráží pouze to za kolik je prodávající ochoten prodat a za kolik je kupující ochoten koupit. "

Jasně. Za růst ceny bytů může trh a ani trochu rostoucí peněžní zásoba, úroky zmanipulované směrem dolů, díky kreativitě centrálních bank neexistence relativně bezpečných instrumentů s výnosem nad inflací.

S tímto názorem jste ale dost osamocen a nalevo od socanů a bolševiků, protože i jejich ekonomové ten vliv měnové politiky vidí (a vidí ho i ČNB - důkazem je její snaha dopad svých manipulací zmírnit např. požadavkem na zaplacení 10% ceny nemovitosti z vlastních prostředků).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 14:12 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 18:56

Růst peněžní zásoby nastává až následně v důsledku nákupu nemovitostí na hypotéku (na nákup nemovitosti jsou vytvořeny nové peníze). O samotném nákupu ale rozhodl výhradně kupující. Není to naopak, že nejprve nastává růst objemu peněz v ekonomice a pak teprve přichází zájemci o koupi nemovitosti. Kupujícího nemotivuje k nákupu nemovitosti vývoj objemu peněžní zásoby. Typický zákazník nakupující nemovitost na dluh ani neví co pojem peněžní zásoba znamená.

Za růst ceny nemovitostí mohou kupující, kteří jsou ochotni vysoké ceny platit, ne trh obecně. Úroky nebyly zmanipulovány. ČNB s nikým a s ničím nemanipuluje. ČNB administrativně určuje výši krátkodobých úrokových sazeb a při tomto se rozhoduje podle stavu celé ekonomiky a nikoli toliko podle stavu trhu s nemovitostmi. Navíc se dá úspěšně tvrdit, že v krizi by šly dolů i tržní úrokové sazby, bez ohledu na to, co to udělá s trhem nemovitostí. To samé platí i pro neexistenci bezpečných investic v výnosem nad inflací. Tahle námitka navíc neplatí pro ty, co nakupují na hypotéku.

Další vlivy na růst cen nemovitostí nepopírám. Nicméně nebýt toho, že kupující jsou ochotni kupovat za vysoké ceny, všechny ostatní vlivy by se mohli jít klouzat. Rozhodnutí kupujícího je tak tím nejdůležitějším vlivem. To že se ČNB snaží tento zásadní vliv (ochotu nakupovat i draze) omezit v zájmu budoucí stability bankovní soustavy, chápu. Vy jistě zastáváte názor, že by ČNB zasahovat neměla, tím ale v podstatě podporujete to, aby ceny nemovitostí nadále rostly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Bárta | 28. 11. 2019 14:39 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 14:12

Citace - Richard Fuld / 28.11.2019 14:12

... Vy jistě zastáváte názor, že by ČNB zasahovat neměla, tím ale v podstatě podporujete to, aby ceny nemovitostí nadále rostly.


Nechápete, nebo nechápat chcete. Pokud byste chápal, že když chceme aby ČNB nezasahovala, tak byste taky chápal, že se tím myslí _aby ČNB nezasahovala NIKDY_, a nechala vývoj úrokových sazeb a dalších ekonomických parametrů na trh - tedy na dohodě mezi jednotlivými účastníky dobrovolných vztahů. A pootm byste mohl říct že peněžní zásoba, úroky a ceny jsou výsledkem tržních reakcí...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 15:46 | reakce na Petr Bárta - 28. 11. 2019 14:39

Rozumím. Pokud byste chtěl zavést tržní úrokové sazby, musel byste opustit systém v podobě účetních peněz. Já zastávám názor, že "profit" v podobě tržní úrokové míry by ani z malé části nekompenzoval "ztráty" způsobené opuštěním systému účetních peněz. Rozumím i tomu, že Vy si budete myslet přesný opak. :-)

A jen tak pro zamyšlení. Co brání tomu, aby banky, které si vyhodnotí poskytování hypoték na předražené nemovitosti jako vysoce rizikové, poskytovaly tyto úvěry za 6 nebo více %? Odpověď zní nic. Proč si myslíte, že v případě tržních sazeb by byla situace jiná?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:55 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

"Nikde nepíšu, že chci zavádět záporné sazby, zakázat hotovost a zavádět kapitálové kontroly"

Ale ten vámi propagovaný systém k tomu ZCELA ZJEVNĚ a PROKAZATELNĚ spěje. Prakticky v každé zemi demokratického socialismu rostou dluhy, klesají úroky (v mnoha již i do záporu), tisknou se peníze. A to teprve pořádné MMT orgie přijdou s příští krizí - vám podobní to MMT již propagují.

Tvrdit, že jste proti záporným sazbám, zákazům hotovosti a kapitálovým kontrolám, když ale zároveň jste pro měnový "legal tender" monopol a keynesiánství - to je jako kdyby někdo v roce 1955 tvrdil, že je pro komunismus, pro znárodňování, pro diktaturu proletariátu a třídní boj, ale že je zásadně proti střílení na hranicích. Takový člověk je buď pokrytec, nebo ignorant, protože všechny ty věci zkrátka jsou součástí jednoho balíčku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 13:44 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:55

Moje 100% obhajoba účetních peněz a částečná obhajoba keynesiánství není v žádném rozporu s tím, že odmítám záporné úrokové sazby, zákaz hotovosti a kapitálové kontroly.

Naopak keynesiánství je založeno na tom, že monetární politika není všemocná a že řešení a prevence krizí se neobejde bez adekvátní fiskální politiky. Záporné úrokové sazby připadají jako jediné řešení krizí pouze těm, kteří ignorují existenci keynesianského řešení, jež spočívá v adekvátní fiskální (nikoliv monetární) politice.

Vaše tvrzení je tak pouze demagogickou aplikací primitivního fanatického přístupu: "kdo není s námi, je proti nám", resp. házení všeho, co je v rozporu s Vaším názorem, do jednoho "balíčku". :-)

V mém "balíčku" ale záporné sazby, zákaz hotovosti ani kapitálové kontroly nejsou a nejsou ani potřebné. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 11. 2019 18:58 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 13:44

Zkrátka prosazujete měnový systém, který nutně a neodvratně k těm (vámi údajně odmítaným) důsledkům vede.

Je to jako s komunismem - těžko můžete říkat, že jste pro jeho vlastnosti A, B a C, ale nesouhlasíte z logickými dopady D a E.

Takový postoj je jen zbabělý alibismus. Berte prosím ten systém takový, jaký je v reálu (a ně v keynesiánské náboženské literatuře) včetně všech jeho zjevných dopadů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:27 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:24

Tak jo, koukám, že to máte v hlavě "srovnaný". Takže si řekneme do 10 let, jo?

"obdobných účinků lze docílit i fiskální politikou."
Jistě - pokud to bude politika silně deficitní, doplněná monetizací dluhu, vyjde to nastejno. A proto bude i stejná reakce lidí - úprk od takové měny.
Ostatně - současná nemovitostní i akciová bublina jsou formou takového úprku. Jen ho zatím provádí generace starších lidí, kteří jsou na modernější metody "mentálně zkostnatělí", ale generační obměna postupně probíhá.
Již dnes lidé z měny prchají. Z nulově úročených vkladů při citelně kladné inflaci. Jen se postupně bude měnit to, kam prchají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 13:47 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:27

Tak už to je pár let, co tady čtu ty Vaše fantasmagorické prognózy o nadcházejícím ekonomickém Armagedonu a pořád nic .... :-) Těch 10 let uběhne jako voda. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 25. 11. 2019 18:47 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2019 18:05

1. "Jako banka mohou v České republice působit pouze akciové společnosti, které k této činnosti získaly licenci, kterou podle zákona o bankách vydává Česká národní banka."
https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/postaveni-dohledu/dohled-nad-uverovymi-institucemi/licencovani/
ČNB dává privilegium (po splnění jejích podmínek). Nemůžete si na ulici otevřít stánek s cedulí "banka" a poskytovat bankovní služby.

2. Už nyní existují platební karty na krypto, např. Revolut.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 26. 11. 2019 12:08 | reakce na Honza _ - 25. 11. 2019 18:47

1. Jako advokát může vystupovat pouze člen advokátní komory, který složil advokátní zkoušku, jako lékař může vykonávat své povolání jen člověk, který vystudoval a získal příslušnou praxi, a tak bych mohl pokrčovat. Provozovat banku není žádné privilégium. je to licencovaná podnikatelská činnost jako mnoho dalších.

2. Platební karta na krypto? A jak si ji pořídí a co a jak si přes ní koupí 80-ti letá babička, nebo sociálně nezdatní a IT oblastí zcela nezasažení lidé?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 15:23 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:08

1. Ano, dnes to tak je. Povinné členství v komorách. Relikt vašeho milovaného estébáckého bolševismu. Ale ve svobodné společnosti si člověk může jako obhájce vybrat koho chce, komu věří. A dotyčný nemusí být členem nějakého cechu či kartelu.

2. Pořídí si ji asi tak na 3 kliky. A že jsou mezi námi "sociálně nezdatní" a "IT negramotní"? A co my s nimi? Buď jim pomůže třeba vnouček (ostatně aby si penzista zařídil kartu, mobilní bankovnictví či objednal jídlo z Tesca či Rohlíku, tak tu pomoc potřebuje taky), nebo holt nepomůže a oni tu kartu s podporou krypta mít nebudou. Je to na nich, aby si o tu pomoc řekli - v jiných oblastech to běžně dělají. A kdo si neřekne, tak holt má smůlu - ona zase kupní síla "sociálně a IT negramotných" asi nebude tak velká, aby vývoj ovlivnila, že...

Hlavně tedy ono poměrně brzy přirozeně dojde ke generační obměně. Moje děti měly kartu Revolut a účet na Bitwala daleko dřív, než já. Moje děti přikládají virtuálnímu světu daleko větší váhu, než já. Jsou od mala zvyklé platit virtuální měnou za virtuální předměty ve hrách - a teprve nedávno objevily, že virtuální měnou mohou platit i v reálném světě.
Že moji věkovití rodiče krypto-kartu třeba nebudou mít nikdy, to je docela jedno. Za nějaký čas zde nebudou, moje děti budou v produktivním věku a za chvíli nastoupí jejich děti, které budou již zcela jinde. Nějaký váš milovaný StB Bureš, měnový monopol, ani teritoriální monopol státu je vůbec nebude zajímat - budou se považovat za světoobčany, hranice a jurisdikce budou mít za středověký relikt, budou pracovat pro kohokoli na světě, za globální internetovou měnu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 13:58 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 15:23

1. Ano povinné členství v lékařské a advokátní komoře je zde hlavně proto, abyste zbytečně neskončil předčasně v hrobě nebo pro hloupost v kriminále. Řidičské průkazy zde máme proto, aby Vás nepřizabil nějaký Jouda, který si myslí, že jako řidič už narodil. A bankovní licence zde máme proto, aby v tak ekonomicky významné infrastruktuře, jako je peněžní systém, fungovaly pouze náležitě kapitálově vybavené subjekty s náležitě kompetentním personálem.

2. Často máte většinu lidi za tupé a neschopné, najednou jsou všichni šikovní ajťáci, nebo mají aspoň šikovného vnuka ajťáka. Vždy tak, jak se Vám to zrovna hodí.

Posuzovat podle Vašich dětí, jak budou vypadat celé další generace, je stejně švihlé, jako si myslet, že ty Vaše anarchokapitalistické bludy s Vámi sdílí celá Vaše současná generace. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 11. 2019 19:01 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 13:58

Klidně si sám doktory a advokáty vybírejte podle členství v nějaké Gomoře.
Ale pokud k tomu budete silou nutit ostatní, zasloužíte ***** - za zjevnou agresi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 14:45 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2019 19:01

Ale já nikoho k ničemu takovému nenutím. Léčit se můžete u šarlatánů. To Vám přece nikdo nezakazuje. Zastupovat se můžete před soudy, (s výjimkou nejvyšších a ústavního), policií nebo před úřady úplně sám, nebo můžete k tomuto pověřit prakticky kohokoliv si zamanete. To Vám taky nikdo nebere.

Já jen tvrdím, že činnost lékařů nebo advokátů nemůžete vykonávat bez licence, kvůli lidem, kteří stojí o to, aby je léčili lékaři a zastupovali advokáti. To kvůli těmto lidem máme ony zákony. Ne kvůli Vám. Vy si se svým zdravím a svobodou můžete hazardovat jak chcete, bez ohledu na ony zákony, které nutí lékaře a advokáty mít příslušnou licenci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 28. 11. 2019 17:14 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 14:45

Proboha co to plácáte?

Kdyby bylo členství v cechu, komoře, kartelu, ... dobrovolné, tak by přeci nikdo nikomu nebránil vybírat si advokáta či doktora (i) podle toho, zda je členem nějaké (a jaké) komory.

To, že Jouda Novák je jelito a vybere si za "doktora" léčitele, který mu slibuje, že rakovinu "vykadí" (což jak jistě víte se děje přes vaše násilné donucení ke členství v komorách), nedává žádný legitimní důvod nutit doktora X být členem komory a pacienta Y si doktory vybírat pouze z členů komory.

Opět zde zkoušíte obhajovat bolševický přístup: "Protože Jouda Novák je nesvéprávné jelito, tak z toho plyne, že mám právo znásilnit Honzu Pacienta i Pepu Doktora" (kde oba jsou na rozdíl od Joudy Nováka, voliče ČSSD, svéprávní, zodpovědní a rozumní).

Ne! Jestli chcete pomáhat nesvéprávným Joudům Novákům, tak si založte nějaký web recenzující a hodnotící doktory či advokáty a na ten web si objednejte reklamu uprostřed Výměny manželek, ať na toho Joudu Nováka dobře zacílíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 17:38 | reakce na Jan Altman - 28. 11. 2019 17:14

To chce prostě klid. Vy jste napsal, že bych neměl nikoho nutit, aby využíval lékaře nebo advokáty zapsané v příslušných komorách. A na to jsem Vám přece napsal, že ani já, ani nikdo jiný, nikoho nenutíme, aby využíval lékaře nebo advokáty zapsané v příslušných komorách, protože se každý může jít klidně léčit k šarlatánovi, nebo se nechat právně zastupovat kamarádem, aniž by dotyční museli být registrováni v nějakých komorách.

A v reakci na mnou uvedené jste začal nesouvisle blábolit o dobrovolném členství v komorách. A pak blábolíte zase o jakémsi nucení kohosi k čemusi a o bolševismu a o tom, že chci někomu pomáhat.

Já nechci pomáhat žádným nesvéprávným Joudům, kteří nevědí, že s nemocí mají jít za doktorem a s právními záležitostmi za advokátem. Já jen každému přiznávám svobodu být nesvéprávným Joudou na vlastní riziko. Každý může svobodně ignorovat existenci lékařů a advokátů zapsaných v lékařské a advokátní komoře. Snad tohle nechcete pokládat za přístup, kterým bych ony nesvéprávné Joudy nebo jakéhokoliv jiného zájemce o dané služby, k něčemu nutil? :-)

A samozřejmě, že každý může na vlastní nebezpečí využívat rovněž služeb skutečných lékařů a právníků nezapsaných v příslušných komorách. Tomu, kdo těchto služeb využije, žádný postih nehrozí. Postih hrozí jen lékařům a advokátům, kteří nejsou v komoře.

Osobně si myslím, že k výkonu lékařského povolání by mělo postačovat příslušné vzdělání a praxe a že povinná příslušnosti ke komoře je poněkud nadbytečnou. Ale na druhé straně to nevidím jako nějaké zcela zásadní omezení. To samé platí o advokátech a jejich komoře. Nicméně, aby mohlo být splnění daných předpokladů kontrolováno, je praktické mít nějakou evidenci o subjektech splňujících dané podmínky a k tomu se dané komory docela hodí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 28. 11. 2019 20:23 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2019 17:38

I kdybych se nakrásně chodil léčit k šarlatánům, stejně ze svých daní musím platit české zdravotnictví.
A to už jsem párkrát v situaci byl, kdy mi moje z daní placená MUDr nedokázala pomoct. Dokonce jsem si sám vygooglil, co mi je, musel jsem si vyžádat konkrétní vyšetření a léčbu jsem pak úspěšně absolvoval za své někde jinde.
Takže mě nikdo nenutí využívat lékaře, ale nutí mě je platit.
A dost lidí už na podobné situace narazilo - policista, který je neochránil, ale poškodil, lékař, který nevyléčil, učitel, který nenaučil a pak se ptáme, když stát nezvládá tohle, jak by mohl zvládat peníze?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Honza _ | 26. 11. 2019 12:29 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:08

1. Ano, další státní regulace. Je to hra se slovíčky, pro vás je to licencovaná činnost, pro mě privilegium dané státem po získání licence.
2. Koupí jí to vnoučata. S platební kartou už babička umí, takže pro ni žádná změna.

PS:
*ni
**80letá

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 14:00 | reakce na Honza _ - 26. 11. 2019 12:29

Se slovíčky, kterým ani nerozumíte, si hrajete Vy. Banky jsou licencované, ne privilegované. Zjistěte si jaký je rozdíl mezi licencí a privilegiem. To, že Vám to připadá stejné, neznamená, že tomu tak skutečně je. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 27. 11. 2019 17:49 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 14:00

Wiki:
Privilegium (pochází z latinských slov lex privata) je především výsada či výsadní právo, které v minulosti uděloval panovník za zásluhy, nejdříve jednotlivcům, později skupinám. Jednalo se například o městská privilegia – určité výsady, kterých smělo město požívat, např. várečné právo (právo vařit pivo), hrdelní (vykonávat popravy v daném městě), nucených cest, pořádání pravidelných trhů apod.

Licence (lat. licet – dovolení) je právní termín, který znamená povolení nebo oprávnění k určité činnosti, zvláštní smlouva opravňující k využití patentu nebo nakládání s autorským dílem.

Čím se liší právo vařit pivo od práva vydávat peníze?
Tak jako tak je to na libovůli vládce/státu, komu to povolí. Jestli se tomu povolení říká licence už vnímám jako detail.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 18:52 | reakce na Honza _ - 27. 11. 2019 17:49

Privilegium bylo určitou formou odměny za zásluhy, o níž rozhodoval panovník na základě vlastního uvážení.
Licence je úřední povolení vydávané k žádosti, kterou lze v právním státě zamítnout pouze v případě nesplnění zákonem stanovených podmínek. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je pak soudně přezkoumatelné.

Rozdíl je v té libovůli. Udělení privilegia bylo na libovůli panovníka. Na udělení licence je právní nárok v případě splnění podmínek, které pro udělení licence stanovuje zákon.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 27. 11. 2019 19:38 | reakce na Richard Fuld - 27. 11. 2019 18:52

Nevím, jak u bank, ale třeba u škol s tím mají žadatelé problém i po splnění všech zákonných podmínek.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/soukrome-skoly-zaloba-ministerstvo-skolstvi-akreditace-zadost.A180228_134720_domaci_nub

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2019 14:20 | reakce na Honza _ - 27. 11. 2019 19:38

To je samozřejmě rozdíl. Školu financuje stát a proto rozhoduje o tom, zda je třeba založit další školu. Banky ale podnikají za vlastní a na vlastní riziko, takže každý kdo splní podmínky má nárok banku provozovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 22. 11. 2019 21:56 | reakce na Jan Altman - 22. 11. 2019 13:30

A ještě přidá, jak to všechno skvěle funguje, protože místo aby lidé nezodpovědně drželi úspory, dají utržit stavebníkům a roztočí kola naší prosperity ještě rychleji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 25. 11. 2019 11:10 | reakce na Jan Capouch - 22. 11. 2019 21:56

A nefunguje to? Stavebníci snad strádají? Ekonomika chřadne? Srovnejte si růst objemu staveb v dobách zlatého standardu a v dobách účetních peněz. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Capouch | 25. 11. 2019 18:58 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2019 11:10

Rozhodně nebyla centra měst plná prázdných "investičních" bytů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 26. 11. 2019 12:03 | reakce na Jan Capouch - 25. 11. 2019 18:58

To jsou přece přirozené následky fungování volného trhu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Josef Fraj | 27. 11. 2019 07:13 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:03

Opět ukazujete, že jste stále nepochopil základní ekonomické pojmy, jako je například volný trh.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 26. 11. 2019 20:56 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2019 12:03

Ale kulo.
Na volním trhu, v opravdovém kapitalismu, žádný vlastník nebude byt nechávat volný.
Nikdo se jen tak bezdůvodně nevzdá příjmů z nájmu.
Leda že by zde byla nějaká regulace, nějaká "ochrana nájemníků", která vede k tomu, že si vlastník raději 3x rozmyslí, zda erárem chráněnému (privilegovanému) jedinci není moc riskantní byt pronajmout.
______________________________ __________
Navíc přehnané investování do bytů je i důsledkem toho, že díky zmanipulovaným a prakticky nulovým sazbám (ovšem při silně kladné inflaci) lidé stále zoufaleji hledají investiční příležitosti (díky zmanipulovanému trhu stále rizikovější), aby se okradení inflací vyhnuli.
Byty dnes kupují lidé nad 40 let, stará garda se starými zvyky, pro kterou je byt něco hmatatelného (mladá generace zdaleka tolik netrvá na tom, aby majetek-investice měl hmotnou povahu, "moci si sáhnout na cihlu" je přístup starší generace). Je to mnou zde tolikrát zmiňovaná snaha uniknout se svými úsporami z cinklého zmanipulovaného finančního systému.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 11. 2019 14:11 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2019 20:56

"Na volném trhu, v opravdovém kapitalismu, žádný vlastník nebude byt nechávat volný."

Ale kdepak. Na volném trhu každý vlastník autonomně rozhodne sám o tom, co s bytem udělá . Pokud někdo ponechá byt nepronajatý, pak jde právě o projev chování na volném trhu, kde si vlastník dělá, co chce, bez ohledu na to, jestli to nějakému Altmanovi připadne iracionální nebo netržní.

Teprve na trhu, kde by platila regulace, spočívající v zákazu držení nepronajatých bytů, by platilo to co píšete, tedy že "žádný vlastník nebude byt nechávat volný".

Jinak, ten kdo si kupuje byt na hypotéku, tím nechrání své úspory před inflací. Pouze člověk s úsporami, za něž si může koupit byt, pak jeho koupí chrání své úspory před inflací. Takových je ale jako šafránu, protože většina lidí si kupuje byt na hypotéku, a to protože chtějí bydlet ve vlastním a placení nájmu jim přijde jako neefektivní nakládání s vydělanými penězi. U těchto lidí nejde o žádnou ochranu před inflací. Tito lidé by nakupovali nemovitosti bez ohledu na výši úrokových sazeb a inflace. Rozhodují se pouze na základě porovnání nákladů na nájemní bydlení a nákladů na splácení hypotéky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 25. 11. 2019 07:23 | reakce na Jan Capouch - 22. 11. 2019 21:56

Jo jo. Já bych strašně rád dal vydělat stavebníkům, a nechal si postavit dům na pozemku který mi patří. Jenže oficiálně nemůžu, protože "územní plán" tam stavbu nedovoluje z důvodu "narušení krajinného rázu", a až se povede změnit územní plán (o čemž jsem přesvědčený, jen je to otázka na několik let), budu muset ještě vyřizovat "stavební povolení" - další záležitost na několik let... No a po tu dobu budou moje peníze, které bych do oběhu pustil, holt ležet ladem a žádná kola roztáčet nebudou (no dobře, to není tak úplně pravda, ale pro zjednodušení...)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Gabriel Pleska | 22. 11. 2019 11:46 | reakce na Jan Amos - 22. 11. 2019 09:34

Myslím, že Lukáš to nebyl. Samozřejmě nevím všecko, ale mám pocit, že dřív než u něj jsem to viděl u Kohouta. Ale z angličtiny to mohl vlastně přinést každý.... Na Finmagu jsme to měli už před desíti lety –https://finmag.penize.cz/ekon omika/263172-usvit-neefektivit y–. A myslím, že Lukáš má ten termín víc v oblibě tak tři roky, možná pět let. Ale pravda – bude to nejspíš on, kdo ho fakt rozšíří.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Amos | 25. 11. 2019 22:57 | reakce na Gabriel Pleska - 22. 11. 2019 11:46

Déky za zajímavý člínek.
A smutné čtení zároveň - "Pryč jsou časy, kdy mohly být některé společnosti léta uměle drženy při životě díky „vyššímu zájmu“ byrokracie, která zajistila levné úvěrování od spřízněných bank."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK