Diskuze: Bídníci vs. Notre-Dame

Josef Fraj|2. 5. 2019 20:43| reakce na Ondřej Palkovský - 2. 5. 2019 17:12

Pozoruji vaši snahu, ale nevěřím, že uspějete. On se prostě rozhodl, že čtverec je kulatý, a protože se tak rozhodl, tak to tak musí být. Přinejmenším v jeho logicless world.

Richard Fuld|2. 5. 2019 19:10| reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:22

Už tady zaznělo stokrát, že škodlivý není samotný pokles cen. Že škodlivý je pokles kupní síly poptávky, který obvykle vyvolá pokles cen. Takže samotný pokles cen je jen symptom , indikátor existence možného problému, nikoliv jeho příčina.

Pokles cen, pokud není způsoben "nouzí" na straně poptávky, tedy za nabídkou zaostávající poptávkou je pro ekonomiku pozitivní. Pokud je ale pokles cen způsoben poklesem nebo stagnací kupní síly poptávky máme problém, jehož příčinou je pokles kupní síly poptávky, nikoliv onen pokles cen, který je jen projevem poklesu kupní síly. Jinými slovy pokles cen znamená naopak růst kupní síly => nemáme problém. Pokles cen v krizi tak funguje prostřednictvím nárůstu kupní síly jako částečný "zmírňovač" příčin dané krize. Bez další dodatečné podpory kupní síly ale nestačí ke zvrácení pohybu do deflační spirály.

Petr Vorlíček|2. 5. 2019 18:49| reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 16:18

Ano, pane Fuldo, mohl.
Množství peněz v ekonomice je natolik zásadním hybatelem ceny akcií a nemovitostí, že na něj existuje celá řada robotických obchodních systémů, které na něm fantasticky fungují. (dokonce i první český - fond quant, jehož hlavní výhybka dluhopis/akcie funguje právě na objemu penežní zásoby M3. To snad jako důkaz stačí - o odbornosti p. Michla a p. Kohouta jsem slyšel lecos, o Vaší nic...
Primární není poptávka po nemovitostech na bydlení, která zaúvěrováním způsobí růst peněžní zásoby, to ani omylem.
Růst peněžní zásoby formou odkupů bondů vyhnal jejich cenu a srazil jejich úročení pod nulu, čímž srazil cenu úvěrů hluboko pod přiměřenou tržní úroveň. Nafouklá bublina na bondech jako prase, nafouklá bublina na akciích jako prase (centrální banky už se netajily ani přímým nákupem akcií!!!!), kam asi budou investoři hnát ty miliardy prostředků?
Jak jinak, staré zlaté nemovitosti...
Když se projdete centrem Prahy, zjistíte, že půlka domů je prázdná, proto chtěli piráti sledovat spotřebu...
Nejlépe šly na odbyt malé byty do 50ti m2.- zčásti kvůli airbnb, ale to jen v centru (mimo něj, mimo dosah metra je to na krátkodobý pronájem k ničemu...), všude okolo šlo o investiční byty, byla to i polovička developerského projektu! Ano, pak je vážně málo bytů k bydlení, ale nikoli jako důsledek pomalé výstavby (to lidi před 10 ti lety nechtěli bydlet v Praze, že ceny bytů padaly??), ale jako důsledek absolutně nezodpovědné monetární politiky centrálních bank, které - v souladu s Vašimi šílenými názory - děllají z peněz bezcenná čísla, která lze chrlit dle rozkazu vlády libovolně - pak může peníze držet jen chorý mozek a vše je rváno do aktiv, do nemovitostí na prvním místě.

Jaká je z toho cesta ven?
Není třeba vymýšlet vymyšlené. Švýcaři (narozdíl od zbytku světa) vydali bankovku v hodnotě 25 k Kč, neboť občané rádi spoří v bankovkách. Ano, ve Švýcarském franku to jde. V jakékoli jiné světové měně nikoli...
Když budou lidé moci spořit v bezpečných aktivech, která stát neředí, a která neslouží k bydlení, budou mít v čem bydlet. Když se podnikateli vyplatí zisk vrazit do dalšího zaměstnance a rozšířit firmu, udělá to, když to ale půlku těch peněz schramstne na daních, vykašle se na to, radši koupí a pronajme byt...Logicky...

Richard Fuld|2. 5. 2019 17:59| reakce na Jan Amos - 2. 5. 2019 08:31

Nikde nepíši, že užitečné statky vznikají státním přerozdělováním. Jen tvrdím že státní přerozdělování může posílit kupní sílu poptávky a tím, zajistit vyšší spotřebu a tedy i vyšší produkci. A pro tento proces je ideální prostředí účetních peněz. Uvedené ale může fungovat pouze pokud takto dochází toliko k nahrazení peněz vyvedených z ekonomiky do úspor a na sekundární kapitálové trhy. Pokud bude objem peněz směřovaných k posílení kupní síly poptávky příliš, pak dojde k vyvolání nadměrného růstu cen, což není pro stabilitu ekonomiky dobré.

Richard Fuld|2. 5. 2019 17:50| reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:27

Nechápete nic. Pořád se pohybujete v optice jednotlivých individuálních směn.
Máte ale pravdu, že když dáte za holiče litr, tak jste tím vyjádřil svobodně svůj aktuální názor, že v daný okamžik má pro Vás 1000 Kč menší hodnotu, než předmětné ostříhání v daném čase a místě a s informacemi, které máte k dispozici. Takové hodnocení ale nemusí být v čase konstantní. Pokud se změní čas, místo nebo informace, které budete mít v budoucnu, může se změnit i Váš nový žebříček hodnot. Následně jste třeba zjistil, že se dá ostříhat i jen za 2 stovky a pak samozřejmě Vaše spokojenost s předchozí transakcí může poklesnou a na Aha, už to tržní Vašem žebříčku hodnot se posune ostříhání na příčku, kde jsou jiné statky, jež byste mohl být ochoten koupit za 2 stovky. Jestli ta směna (ostříhání za 1000) byla férová je irelevantní. V době kdy ta směna proběhla platí, že na ni lze v daný okamžik nahlížet jako na oboustranně výhodnou, protože pokud by ji jedna ze stran považovala za nevýhodnou, nejspíše by se neuskutečnila. Následné hodnocení směny se ale po určitém čase může a nemusí změnit. Záleží mimo jiné i na tom, jaké relevantní informace pro hodnocení dané směny v budoucnu zjistíte, jak jste ve Vašem příkladu pěkně ilustroval.

Tržní přerozdělování se pak projeví např. tím, že drazí schopní holiči budou bohatější, než hloupí neschopní kopáči, co budou chodit k drahému holiči. A zase musím doplnit, že na tom nevidím nic špatného.

Richard Fuld|2. 5. 2019 17:18| reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:16

"Jak je pro koho tato směna objektivně výhodná, to neumí posoudit ani Fulda, ani nikdo jiný, to je na počtech, pocitech, naladění stran, na emocích..."

Ano. Máte pravdu. V individuálním případě jednotlivých směn, nelze nijak kvantifikovat výhodnost dané směny pro obě strany transakce a lze úspěšně tvrdit, že obě strany danou směnou určitě získali více užitku, než jakým disponovaly před směnou, protože jinak by tuto směnu neuskutečnily. Resp., že obě strany směnili něco, co je v jejich aktuálním individuálním hodnotovém žebříčku níže, než to, co směnou získaly.

Nicméně na věc pohlédněte prizmatem agregovaných údajů, pak se dostanete do oblasti objektivně kvantifikovatelných veličin, jako jsou ceny majetku vlastněného jednotlivými skupinami jednotlivců a jejich příjmů. Pak se Vám zjeví skutečnost, že ty jednotlivé tržní směny mají zcela zjevné účinky a důsledky v podobě nerovnoměrného rozdělení majetku. Na individuální úrovni jednotlivých směn lze hovořit o tržní směně, kterou nelze nijak hodnotit (leda snad až s odstupem času). Avšak v rámci širšího pohledu na celou společnost již zde máme proces složený z mnoha tržních směn, jehož důsledky jsou již jasně z této perspektivy viditelné i kvantifikovatelné. A tento proces viděný v uvedené "agregátní" perspektivě nazývám tržním přerozdělováním.

Vy pouze nejste schopen uvedeného úhlu pohledu, resp. se Vám pouze nelíbí, jak ten proces pojmenovávám.

Ondřej Palkovský|2. 5. 2019 17:12| reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 16:35

A mohl byste tedy definovat, co pod pojmem "tržní přerozdělování" rozumíte? Nějak dost přesně?

Když osoba A udělá 100 párů bot, osoba B udělá 10 párů bot - bude výsledkem nerovný příjem. Ale jak je to způsobeno "tržním přerozdělování"? Od koho přerozděluje komu? Od toho, kdo toho vyrobí málo k tomu, co vyrobí víc? Jak?

Richard Fuld|2. 5. 2019 17:03| reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 06:52

Pane Vorlíčku, ujasněte si na čí příspěvek reagujete. To pan Palkovský napsal, že výrobci chtějí prodat vše, co vyrobí, a pokud se jim to nedaří, tak sníží cenu, aby to prodali vše. A mě to přijde vcelku rozumné tvrzení, které Vy pouze ideologicky nálepkujete a přidáváte nějaké podivné teoretické tvrzení o jakémsi udávání na trhu. :-)

Jinak, když rostou ceny a mzdy za nimi začnou zaostávat, tak rozhodně lepším řešením je, zařídit aby kupní síla poptávky dohnala tu inflaci, než abyste spustil krizi a uvrhl ekonomiku do deflační spirály.

Podle mne platí následující sled jednotlivých stavů: Tržní přerozdělování (nebo tržní směna, chcete-li) kontinuálně oslabuje agregátní kupní sílu poptávky, to vede k poklesu spotřeby, to vede k poklesu produkce (a/nebo cen), což vede k ztrátám producentů a propouštění nadbytečných zaměstnanců a to vede zase k poklesu kupní síly poptávky a následnému dalšímu omezení spotřeby a tak dále pořád dokola, až se ekonomika úplně zhroutí. Přitom k předejití uvedeného scénáře stačilo pouze, aby mzdy držely tempo s růstem produktivity a produkce. To ale nikdo v tržní ekonomice zařídit nedokáže. Naopak rostoucí konkurence může i v době konjunktury tlačit na stagnaci nominálních mezd (na pokles reálných mezd). Proto zde máme alespoň náhražku tohoto procesu v podobě státního přerozdělování, resp. fiskální politiky, která je schopna deficit kupní poptávky síly trvale nahrazovat.

Není třeba, aby trpěli zaměstnanci a zaměstnavatelé, když všichni mohou báječně prosperovat! Pořád. Ekonomický cyklu je zde jen proto, že si myslíme, že je to něco neodvratného. Že krize jsou jakýmsi přirozeným pokáním za obžerství a nespoutanou spotřebu v dobách konjunktury. Je to ale jen sebemrskačský nesmysl.

Richard Fuld|2. 5. 2019 16:38| reakce na Ondřej Palkovský - 1. 5. 2019 23:50

Tak tento názor Vám samozřejmě neumím nijak vymluvit, pokud neuvedete jasné důvody, proč si to myslíte.
A také je možné, že pod pojmem kupní síla si oba představujeme něco trošku (nebo hodně) jiného.

Richard Fuld|2. 5. 2019 16:35| reakce na Ondřej Palkovský - 1. 5. 2019 23:49

Samozřejmě, že v tržním prostředí může docházet k tržnímu přerozdělování, jež má za následek nerovnoměrné rozdělení majetku z důvodu i rozdílných schopností jednotlivců prosadit se v tržním prostředí. Proto taky tvrdím, že tržní přerozdělování je zcela přirozené a tržní prostředí velmi dobře umožňuje, aby se rozdíly ve schopnostech jednotlivců projevily.

Já vůbec neřeším co je pravou konkrétní a jedinou příčinou nerovnoměrného rozdělení majetku. Pouze tvrdím, že k němu dochází a příčiny mohou být různorodé a mohou se sčítat nebo kompenzovat. Např. rozdíly ve schopnostech, vzdělání, IQ, EQ, motivaci, rodinném zázemí, množství přítel, v aktuálním bohatství, v zájmech, odvětví ve kterém působí ... Nicméně celý tento proces pojmenovávám tržním přerozdělováním. Tržní přerozdělování je procesem, který v tržním prostředí vede k nerovnoměrnému rozdělení majetku, bez ohledu na konkrétní příčiny v jednotlivých konkrétních případech jednotlivých jednotlivců.

V žádném případě samozřejmě nevylučuji, že velká část současné nerovnosti je způsobena tím, že ti bohatší lidé jsou prostě produktivnější, takže není co vysvětlovat. Také proto mě nikde nepřistihnete při tom, že bych tržní přerozdělování nějak kritizoval, nebo odsuzoval z hlediska morálky, či spravedlnosti.

Richard Fuld|2. 5. 2019 16:18| reakce na Petr Vorlíček - 1. 5. 2019 22:20

Proč asi najednou tak roste poptávka po nemovitostech? Kvůli nízkým cenám (a tedy nadměrné nabídce) to nebude, takže bych odhadoval nedostatečnou nabídku nemovitostí. Příčiny nedostatečné nabídky nemovitostí mohou být různé. Např. pomalé stavební řízení, vysoké vstupní bariery do stavebního odvětví...

Proč roste poptávka po vlastním bydlení? Protože placení nájemního bydlení vypadá oproti placení hypotéky, jako ekonomický nesmysl. Proč je nájemní bydlení drahé? Protože rostou ceny nemovitostí a značná část prostor vhodných pro nájemního bydlení přešla do sektoru ubytování turistů (Airbnb).

Proč si jako nemám vidět na špičku vlastního nosu? Mohl byste to nějak vysvětlit?

Zdeněk Suchý|2. 5. 2019 08:41| reakce na Jan Amos - 30. 4. 2019 15:29

To je zbytečné. Fulda bude patrně přijat za kmenového autora finmagu :-)

Jan Amos|2. 5. 2019 08:35| reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:42

Z hlediska státu občanem druhé kategorie. Například může být uvězněn bez práva na řádný proces.

Jan Amos|2. 5. 2019 08:31| reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:27

Já si dávno myslím, že pan Fuld je v podstatě příznivec Cargo kultu. Ti jsou přesvědčeni, že průmyslové zboží není vyráběno, ale tvořeno dobrými duchy,
Pan Fuld zase věří, že užitečné statky nejsou produkovány, ale vznikají státním přerozdělováním, zdaněním a kouzlem, které nazývá účetní peníze.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

Petr Vorlíček|2. 5. 2019 07:27| reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:46

Aha, už to tržní fuldorozděleni začinám chápat...
Když mě za litr ostříhá holič, a v hospodě se večer ukáže, že Franta by mi tu křivou ofinu šmiknul za pětikilo, vyhrává holič, ke kterému jsem trzně přerozdělil své pětikilo.
Když ale večer do hospody nepůjdu a s Frantou se nepotkám, nešlo o tržní přerozdělení, ale jen o férovou, oboustranně výhodnou směnu!
Hmmmm.....

Petr Vorlíček|2. 5. 2019 07:22| reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 15:04

Před deflací, jako že např. kvůli technogickému pokroku v těžbě ropy spadne její cena o 50%, takže musim nastartovat tiskárny na celém světě, abych zahnal tu děsivou "Deflaci", česky pokles cen...Hmmmm...
A nebude ten pravý důvod fakt, že v socialistické fuldonomice dostali ropní tězaři, kámoši eráru subvencované půjčky, a pokles cen ropy najednou ukazuje, že král je nahý, tak je potřeba mu vytisknout nový kabátek???

Petr Vorlíček|2. 5. 2019 07:16| reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:32

Mate v tom pěkný hokej....
Statní přerozdělování není důsledkem existence daní, nýbrž primárním důvodem existence daní.
(Co myslíte, když první vladař vybral od poddaných daň, zřídil za ní nemocnici, nebo si za ni dal s hosty pořádný nášup do bříška??) Účel daní dokládá i fakt, že první daně z majetku byly již progresivní, tedy měly apriory sloužit k cílenému obohacení jedné skupiny obyvatel na úkor druhé.
Kdybyste nechtěl přerozdělovat, nemusí žádné daně existovat, a lidé mohou nakupovat veškeré zboží a služby na trhu.
Tržní přerozdělivání je oxymoron, a existuje na této planetě pouze ve dvou exemplářích, ve vaší hlavě, a jako napsaný termín na papíře, stejně jako "pravdivá lež", "chytrý hlupák" nebo "udržitelný socialismus"....Tržní přerozdělování v hlavě Fuldy = tržní směna v ekonomice...Jak je pro koho tato směna objektivně výhodná, to neumí posoudit ani Fulda, ani nikdo jiný, to je na počtech, pocitech, naladění stran, na emocích...

Petr Vorlíček|2. 5. 2019 06:52| reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 15:01

Ježíš, tohle už bolí číst...
Jelikož tu nemáme komunismus, výrobci neprodávají vse co vyrobí, ale vyrabějí tolik, kolik aktuálně umí udat na trhu za cenu, která svou marží vyhovuje vyrobci.
Ano, až takhle prosté to v ekonomii je...
A ano, samozřejmě, že když taměstnanci dostávají méně peněz (což zpravidla znamená, ze růst mezd neodpovídá ani reálné inflaci), což zase znamená, ze růst cen predběhl tu vaši kupní silu obyvatel, jste zpravidla za vrcholem ekonomického cyklu a ceny se musí snížit. A ano, skutečně to situaci vyřeší.
Doplatí na to samozřejmě zaměstnavatelé i zaměstnanci, zaměstnavatelům klesá zisk, a postradatelní zaměstnanci jsou propouštěni...

Váš nedostatek logického uvažování nelze nahnat zabalenim problému do spleti termínů v bláhové naději, že jim oponenti neporuzumí, to k žádnému závěru v diskuzi nepovede...
Začínám mít pocit, že to ale není vaším cílem...

Ondřej Palkovský|1. 5. 2019 23:50| reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 15:01

Ne. Myslím si, že nemáte ani páru, co se skrývá pod pojmem "kupní síla".

Ondřej Palkovský|1. 5. 2019 23:49| reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 14:55

Tak moment, takže vylučujete, že by v současném reálném tržním prostředí mohly být rozdílné příjmy a bohatství důsledkem rozdílné schopnosti lidí?

Jinak: Osoba A je schopná, osoby B,C,D jsou neschopné. Všichni něco vyrobí. Osoba A má výrazně víc než osoby B,C a D. (tedy rozdílné bohatství není důsledkem "tržního přerozdělení"). Jdou na trh, to co vyrobili si nějak posměňují. Výsledek: Osoba A má stále víc než osoby B,C,D. Tvrdíte, že teď najednou nerovnost není způsobena výranzně většími schopnostmi osoby A?

BTW: IQ v současné společnosti koreluje s příjmem.... můžete mi vysvětlit, na základě čeho vylučujete, že velká část současné nerovnosti je způsobena tím, že ti bohatší lidé jsou prostě produktivnější?

Petr Vorlíček|1. 5. 2019 22:20| reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:03

Proč asi najednou tak roste poptávka po nemovitostech?
Pane Fuldo, jak chcete rozjímat o ekonomice, když si nevidíte na špičku vlastního nosu???

Richard Fuld|1. 5. 2019 15:04| reakce na Jan Capouch - 30. 4. 2019 15:29

2% roční inflace je podle mne v podstatě cenová stabilita. 100% cenová stabilita je v tržním prostředí s tržními cenami oxymoron. A ten 2% inflační cíl je jen jakási "prevence" před deflací.

Richard Fuld|1. 5. 2019 15:01| reakce na Ondřej Palkovský - 30. 4. 2019 14:35

"Výrobci chtějí prodat vše, co vyrobili, takže cena se upraví podle množství peněz..." Čili deflace. A jsme na začátku. :-) Vy si opravdu myslíte, že když zaměstnanci budou dostávat nižší mzdy, tak pokles cen to vyřeší? Nevyřeší. Buď zaměstnanci a/nebo zaměstnavatelé na to doplatí.

Richard Fuld|1. 5. 2019 14:55| reakce na Ondřej Palkovský - 30. 4. 2019 14:29

Ano, tržní prostředí umožňuje tržní transakce, které nemusí nastat. Tržní přerozdělování tedy není důsledkem toliko tržního prostředí. Teprve tržní transakce v tržním prostředí způsobují tržní přerozdělování.

Ano, schopnější lidé se prosadí v každém prostředí. Tedy i v tržním prostředí. To, že tržní přerozdělování směřuje od méně schopných ke schopnějším je přirozené. Někdy ale stačí být jen bohatý, aniž by člověk musel být člověk nějak extra schopným (typicky v důsledku dědictví).

Rozdílné schopnosti lidí jsou zcela legálním vlivem, samozřejmě.

Michal Mrozek|1. 5. 2019 08:39| reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 10:56

Shodneme se v tom, že se neshodneme. :) Sorry jako.

Alexander Novotka|30. 4. 2019 17:04| reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2019 11:37

Divotvorných protimluvů a přehršle vodopádů nesmyslů jsou tady už mraky, pročež se přidávám k návrhu na zajištění blogové emigrace soudruha nobelisty kreativního pojmotvůrce jinam. Ze začátku byly (občas!) ty příspěvky přínosné, hlavně jako inspirace k dalšímu studiu nebo gůglování, teď už je ale IMHO to zaplevelení diskuse grafomanským tapetováním nesmysly a urážkami (třeba když nobelistovi někdo nabourá jeho nesmysly, což při jejich povaze není zase tak těžké) přinejmenším kontraproduktivní. A chápe to čím dál, tím více účastníků diskusí na Finmagu, díky za to.

Josef Fraj|30. 4. 2019 15:41| reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 10:58

K jakému jádru věci? Nechápete, co je přerozdělování. Nechápete, co je trh. Pořád omíláte stejné hlouposti. Logické argumenty nepoužíváte, místo nich tu vytváříte přehlídku logických chyb, odporujete sám sobě, urážíte oponenty, když nechápete jejich argumentaci, protože je logicky vystavěná atd atd. Jádro věci spočívá v tom, že nejste schopen logicky uvažovat a tedy ani vést diskusi. Všichni ostatní (tedy kromě fuldokadrili :-)))) to pochopili, jenom vy ne.

Jan Amos|30. 4. 2019 15:37| reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:37

To vůbec netvrdím. Tvrdil jsem, že stát neměl zájem tyto praktiky potírat. Řadu let je ignoroval a svojí nečinností je vlastně lagalizoval. Ač s panem Altmanem v mnohém nesouhlasím, jsem přesvědčený, že v jeho anarchokapitalismu by žádná takováto státní ochrana podvodného jednání nemohla existovat. Jednak by nebyl stát a jednak by po prvním pokusu o podobné jednání už nebyl žádný další pokus.

Jan Capouch|30. 4. 2019 15:29| reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 11:59

Inflace NENÍ cenová stabilita!

Jan Amos|30. 4. 2019 15:29| reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:24

Vy často útočíte na podnikatele a živnostníky. Zkuste tedy opravdu podnikat se svými myšlenkami. Založete si blog a na něm působte.

Nabízím vám, že vám zaregistruji doménu, nainstaluji například WordPress, několik prvních článků vložím a popíši způsob práce. Vše zadarmo. Když budete na své doméně, nikdo vám nemůže jednoduše příspěvky smazat jak se to dnes děje například na platformě iDnesu. A jak se může stát i zde. Klidně si pak sem odskakujte, ale ve svých komentech odkazujte na své vlastní příspěvky - ušetří to čas i vám. Nebudete muset tisíckrát psát to samé - jen s jinými závěry.

Bez ironie - já opravdu věřím, že si svoje obdivovatele a pravidelné návštěvníky naleznete. A vyzkoušitě si, jaké to je jít s kůží na trh do ostré konkurence s jinými názory.

Pokud o pomoc stojíte, dejte vědět a domluvíme se. Vše zařídím a pak vám přes dočasnou schránku předám přihlašovací údaje, takže o vlastní anonymitu nepřijdete.