Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Bídníci vs. Notre-Dame

Pavel Jégl | 25. 4. 2019 | Celkem 204 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 25. 4. 2019 09:37

Levičácký Fulda vám určitě vysvětlí, že výrobou parfémů či luxusní módy se dopouštíte tržního přerozdělování (protože asi někdo ty socky nutí ty předražené hadry a parfémy kupovat a pak jim nezbývá na pivo a párky).

Sice tomu nerozumím, ale Julda s Kádrovačkou vám určitě vysvětlí, jak výrobce parfémů okrádá běžného Lojzu, tržně přerozděluje od Lojzy k výrobci parfémů a jak je to nutné kompenzovat státní loupeží.

Až se tady zase ti dva budou vzájemně ukájet adorováním státu (a zároveň se pohoršovat nad masovou migrací vyznavačů obřízek a kamenování), tak jim s radostí vysvětlím, že za tu imigraci právě může ten jejich zbožňovaný stát (frontex jim dělá lodní taxi, stát dotuje pašerácké neziskovky, stát lidi z Afriky a Asie láká do Evropy na dávky a zdravotnictví zdarma, stát potlačuje veškerý odpor proti imigraci).

+34
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 25. 4. 2019 15:15

"Loupež je, když někdo někomu vezme jeho peníze násilím, nebo pod pohrůžkou násilí. " Jak říkám. S omezeným primitivem Vašeho ražení nemá cenu na tohle téma vést žádné debaty. :-)

-14
+
-

Všech 204 komentářů v diskuzi.

Jan Amos | 7. 5. 2019 10:22

Současného státu mají plné zuby už i biochemici:

http://petr-kubac.blog.cz/1905

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 13:48

Další článek o příčinách problémů současného kapitalismu.

"U relativně bohatých vrstev vlastníků kapitálových aktiv a dnes také vysoce kvalifikovaných pracovníků s rostoucími příjmy klesá sklon ke spotřebě. Na druhé straně relativně chudí – nízko kvalifikovaní pracovníci sice mají vysoký sklon ke spotřebě, ale nemohou z důvodu nedostatku zdrojů generovat dostatečnou koupěschopnou poptávku, která by motivovala k investování kapitálových přebytků do reálné ekonomiky."

https://roklen24.cz/a/SjWsr/zpatky-k-marxovi-kapitalismus-jako-tridni-problem

Nahlásit

-1
+
-

Josef Fraj | 6. 5. 2019 15:12 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 13:48

Základní chyba spočívá v tom, že v současnosti neexistuje kapitalismu. Autork/ka pláče na špatném hrobě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 17:26 | reakce na Josef Fraj - 6. 5. 2019 15:12

Chcete snad popřít, že neexistují ziskové společnosti v soukromém vlastnictví? Chcete snad tvrdit, že zde máme plánované hospodářství bez tržního prostředí?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 6. 5. 2019 20:04 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 17:26

Chcete snad popřít, že trh byl brutálně zdeformován, takže o volném trhu se už nedá v žádném případě mluvit?

Něco vlastnit znamená mít možnost s tím disponovat podle vlastního uvážení (speciálně pro vás dodávám: "aniž by porušoval stejné právo druhých"). Dnes velkou část dispozičních práv násilím převzal stát, takže soukromé vlastnictví je víceméně formální.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 5. 2019 10:32 | reakce na Josef Fraj - 6. 5. 2019 20:04

Ano. V některých segmentech ekonomiky se trh neuplatňuje vůbec, nebo jen z části. V některých segmentech dominují tržní principy. Pořád jde ale o kapitalistické ekonomiky, kde prosperují nejlépe kapitalisté. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 9. 5. 2019 11:04 | reakce na Richard Fuld - 9. 5. 2019 10:32

Opět potvrzujete, že nechápete základní ekonomické pojmy, jako je volný trh, kapitalismus, přerozdělování ....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Bárta | 7. 5. 2019 09:45 | reakce na Josef Fraj - 6. 5. 2019 20:04

Bohužel pan Fuld chce přesně tohle popřít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 6. 5. 2019 15:09 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 13:48

S rostoucími příjmy si nekoupí víc chlebů, ovšem třeba na dovolenou nejedou na Mácháč, ale letí do Thajska.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 12:58

Poskytuji k zamyšlení související názor pana Raye Dalia nadepsaný: Kapitalismus selhal. Nepracuje pro většinu lidí, říká miliardář.

https://roklen24.cz/a/SVG6Q/kapitalismus-selhal-nepracuje-pro-vetsinu-lidi-rika-miliardar

Nahlásit

-1
+
-

Honza _ | 6. 5. 2019 15:12 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 12:58

"Lidem, kteří se ocitnou v chudobě, prý kapitalismus nenabízí dostatek příležitostí, aby se zní vymanili, ale spíše jim dále hází klacky pod nohy a vytváří "samoposilující spirály", které dále pečetí jejich nuzné postavení."

Není to náhodou stát, který manipulací s měnou a neskutečnou byrokracií nejen v podnikání komplikuje lidem život?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 16:22 | reakce na Honza _ - 6. 5. 2019 15:12

Ten taky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 7. 5. 2019 10:07 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 16:22

Já bych řekl, že především.
Drobný příklad - řada mých známých není schopna sehnat uklízečku nabo někoho na stříhání trávníku.
Pokud by někdo tuhle práci chtěl dělat na přivýdělek za pár stovek nebo tisícovek měsíčně, odradí ho administrativa a bez schválení státu jde o nelegální činnost.
Stejně tak je problém sehnat kohokoliv na drobné práce - kominíka, čištění kotle, drobné domácí opravy, opravy šatů a bot..
Stát podporuje pouze pásovou a hromadnou výrobu řízenou ze zahraničí, drobné činnosti, které by nakonec těm nízkopříjmovýmby mohly výrazně pomoci, cíleně likviduje. Je jasné proč - BMW uplatné politické hajzly vyveze do Karibiku, švadlena jim nedá nic.
Není to tžní přerozdělování, je to strkání státního nosu do všeho, co před ním lidé neskryjí. Stát se nestává jen přežitkem, stát je zásadní brzdou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 7. 5. 2019 10:56 | reakce na Jan Amos - 7. 5. 2019 10:07

Přesně tak. Stát dneska vytvořil situaci, kdy ztratilo význam heslo "Neznalost zákona neomlouvá", protože na smyslu některých nařízení se neshodnou ani právníci, co teprve obyčejný člověk. Pořád jsme pod Damoklovým mečem, že něco porušujeme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2019 13:12

Jsou rizika deflace větší než rizika inflace? Na to odpovídá člen bankovní rady, Vojtěch Benda, aktuálně k datu 25.04.2019 na stránkách ČNB takto:

"Deflace je pro ekonomiku jednoznačně škodlivější než i vyšší míra inflace, pohybující se až kolem pěti procent. Pokud totiž začnou klesat ceny, veřejnost i firmy znejistí a začnou odkládat spotřebu. Tento jev má za následek tlak na další pokles cen a ten znamená pokles marží výrobců a prodejců, což s sebou samozřejmě nese nutnost snižování nákladů. Většina zaměstnavatelů v takovém případě sáhne po propouštění a v tuto chvíli se roztáčí spirála, kdy roste nezaměstnanost, zároveň klesá kupní síla, protože lidé závislí na sociálních dávkách nakupují méně, a hrozí tak reálné riziko recese. Tento stav se brzdí daleko hůře než inflace, protože inflaci je možné zastavit v podstatě velice rychle zvýšením úrokových sazeb. Ale pokud by chtěla centrální banka podpořit ekonomiku v recesi a deflační spirále, tak nemá moc prostoru, protože sazby nelze snižovat do záporu nekonečně. Takové deflační období si prožilo například Japonsko a dodnes se jim, i přes masivní a nestandardní uvolňování měnové politiky japonské centrální banky, nepodařilo navrátit k normálnímu cenovému růstu a cenové stabilitě."

Mne by zajímalo, jak byste stručně tuto pozici ČNB zhodnotili. Kde je největší chyba v logice?

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 14:13 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 13:12

Žádná chyba tam není. Důsledky deflace jsou tam popsány vcelku logicky a přesvědčivě. I když by to samozřejmě šlo lépe, že? Co taky ne, že?

Např. bych nemluvil o odkládání spotřeby ale o spoření a přípravě na horší časy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 13:42 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 13:12

Problém je v tom, že zaměstnvatelé nemohou z důvodu existence zákoníku práce a odborových mafií snadno snižovat mzdu zaměstnancům. To, co se jeví levičákům jako ocrana trhu práce, má zesilující až likvidační účinek na řadu zejména menších firem.

Řadu let už pozoruji, že firmy, které zaměstnancům platí variabilní mzdu ve vztahu k firmnímu zisku, jsou pružnější a životaschopnější než ty s rigidně nastaveným platovým schématem. Ten nejrigidnější je ve státní správě, kde vztah mzda vs. výkon je zanedbatelný.

Navyšování minimální mzdy je dalším hřebíčkem do rakve výkonné české ekonomiky. Pokud nemůže mzda zaměstnance být nižší i ve ztrátovém období, nutně dojde k propouštění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 14:19 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 13:42

Příčinou pádu do deflační spirály je zpravidla dlouhodobé zaostávání agregátní kupní síly poptávky vůči produkčním kapacitám a Vy vidíte problém v nemožnosti snižovat mzdy. Bravo! Tohle už vymyslel Kalousek. :-) Posledním hřebíčkem do rakve ekonomiky v deflaci způsobené zaostávání kupní síly poptávky za nabídkou by bylo právě snižování mezd.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 14:25 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:19

Zato propuštěním zaměstnanců a změnou výplatní pásky na sociální dávky kupní sílu udržíte.
Jistě, protože sociální dávky vznikají ze vzduch, stát si jich může natisknout kolik chce...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 14:35 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 14:25

Kdo tady píše, že propouštěním zaměstnanců se něco vyřeší? Já rozhodně ne. Jedině Vy byste mohl, když už si uvědomujete, že pokles mezd nepadá v aktuální situaci v úvahu.

Takže byste chtěl léčit krizi propouštěním zaměstnanců, kteří se stanou v důsledku poklesu spotřeby nadbytečnými?

Propouštěním ani snižováním platů se z krize způsobené zaostáváním kupní síly poptávky za nabídkou nedostanete. Jen ji tím prohloubíte. A tak to přece podle Vás má být. Krizím se přece nemá bránit ani předcházet. Krize mají přece proběhnout a odstranit neefektivní producenty. O zaměstnance tu přece vůbec nejde! Tak si nehrajte na zachránce zaměstnanců. Jejich osud je Vám přece u víte čeho.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 15:16 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:35

"pokles mezd nepadá v úvahu..."

Ale padá. Řada firem to tak činí a je to správně. Nepadá to do úvahy u státních zaměstnanců a i proto považuji práci pro státní mašinérii pro mě za naprosto nepřijatelnou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 16:00 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 15:16

No a právě protože zde máme takové firmy, tak zde také máme institut minimální mzdy. :-) Firmy, které nedokáží zaplatit práci svých zaměstnanců tak, aby dokázali bez dluhů zaplatit alespoň základní potřeby, jen zbytečně spotřebovávají vzácné zdroje. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2019 06:19 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:00

Pane Fulde, já si už nemůžu pomoct... Vy jste prostě...vzácný zdroj. :D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 10:01 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2019 06:19

Já vím, Bohumile, já vím. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 17:41 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:00

On i například Apple bylsvého času nad propastí a kdyby zaměstnanci nesouhlasili s tím, že budou dočasně pracovat bez nároku na mzdu, byla by po současném technologickém šampiónu veta.

Před cca 10ti lety jsem souhlasil s návrhem majitele společnosti vzdát se na potřebnou dobu platu (cca 9 měsíců) výměnou za podíl na firmě. Dnes už do práce chodit ani dojíždět opravdu nemusím.

Toto vy nikdy nepochopíte - protože nikdy nebudete schopen kromě planých žvástů vyprodukovat nic užitečného ani vytvořit pracovní mísro pro další lidi. Vy budete právě ty nefunkční molochy udržovat při životě zápornými nebo nulovými sazbami a levnými penězi.

Je ale prima vědět, že vy ničemu škodit nemůžete, protože kromě výronů grafomanie si jen těžko lze představit, že by vám někdo za něco užitečného byl ochoten platit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 10:06 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 17:41

Jasně. Na individuální úrovni funguje ledacos. Já ale píšu o agregátní poptávce.
Vůbec nevylučuji, že kdybych byl na Vašem místě, že bych se zachoval stejně a s vidinou záchrany firmy, v níž bych pracoval, bych se vzdal klidně i ročního platu výměnou za podíl ve firmě. Proč se bránit kapitalizaci budoucích pohledávek, že. Takže to jistě chápu a ne že ne.
Jinak obdivuji Vaši troufalost v odhadu mých schopností. Z Vás by byl kádrovák nebo politruk jedna radost. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 11:26 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 10:06

"Proč se bránit kapitalizaci budoucích pohledávek, že"

Zpětně se dá situace hodnotit jakkoliv. I třeba zcela protichůdně - například jako proprietární uzamčení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 11:04 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 10:06

Nebyl. Vždycky jsem měl problém lidi propouštět. Personální oddělení existují především kvůli administrativě propouštění, nikoliv přijímání nových lidí.

Svět většinou funguje přesně opačně, než si vy představujete.

A mimochodem - kádrové oddělení se už asi tak 20 let nazývá HR.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 15:14 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:35

Samozřejmě, že krize jsou ozdravným mechanismem. A možnost snížení platu zaměstnanců je především způsob, jak přežije firma tuto krizi, nikoliv jak jí proplují její zaměstnanci.
Osud zaměstnanců mi není lhostejný, ale na rozdíl od vás i z praxe vím, že je nezachrání nějaké teoretické tlachání na webu, ani stát, ani odbory, ale především onen kapitalista, který jim nabídne práci.
Takže v první řadě je nutné zachránit pracovní místa a tedy ony firmy.
Vy pořád věříte na finance z ničeho. Například z daní.

Jste to především vy, kdo štvete lidi za hranice, když se jim tady nelíbí. A tedy i z této ekonomiky. A tedy klidně utlumíte vámi vždy vzývanou spotřebu, když by ji měli vyvolávat lidé, kteří se vám nelíbí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 15:57 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 15:14

Ozdravný mechanismus? Vyhánění tyfu morem považujete za léčbu?

Firmy nedrží nad vodou snižování mezd. Firmy drží nad vodou koupěschopná poptávka po její produkci. Snížením mezd koupěschopnost poptávky nezlepšíte!

"Osud zaměstnanců mi není lhostejný, ale na rozdíl od vás i z praxe vím, že je nezachrání nějaké teoretické tlachání na webu, ani stát, ani odbory, ale především onen kapitalista, který jim nabídne práci. " Tohle je to plané tlachání.

Kdo bude lidem nabízet práci, když bude klesat poptávka po jejich zboží a službách? Žádný takový kapitalista není. To může udělat jen stát. Proberte se už?

V první řadě je zachránit firmy? Jak? Snížením mezd a tedy dalším snížením poptávky po jejich produkci? Problém se řeší tak, že se odstraní jeho příčina, nikoliv tak že se příčina ještě posílí.

Když udržíte a posílíte kupní sílu poptávky, udržíte a zachráníte i ty firmy. Pokud firmy necháte snižovat mzdy a tím dále oslabovat kupní sílu poptávky, tak tím krizi pouze (a zcela zbytečně) prohloubíte.

Peníze z navýšení daní jsou v krizi k ničemu, protože ty taky snižují kupní sílu poptávky. V krizi by měly daně naopak klesat, aby posílila kupní síla poptávky. To jsou nejjednodušší "vrtůlníkové" peníze, které má stát k dispozici a ani k tomu nepotřebuje centrální banku.

Peníze "z ničeho" nejsou v krizi taky špatné.

Já nikoho nikam nevyštvávám. :-) Jen upozorňuji kritiky tohoto státu, že mají možnosti, jak se z něj vymanit a najít si stát "lepší".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 17:56 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 15:57

Vy tvrdíte, že lidé vyvolávají krizi tím, že se na ni připravují.

Já zase tvrdím, že ekonomové nejsou schopni ani zjistit, zda krize je nebo není., natož aby ji předpověděli.

Vždy se najdou tací, kteří tvrdí, že krize je, jiní, že není, další, že byla a že jsme se ode dna odrazili.

Nejsou schopni se ani shodnout, zda je užitečné měřit inflaci nebo jádrovou inflaci, zda je třeba sledovat HDP nebo HND, zda je lépe sledovat průměrnou mzdu nebo její medián, nebo diskreční zůstatek.

Nejsou schopni se shodnout na metodice měření.

A pak přijdete vy a začnete hlásat svoji jedinou správnou terorii účetních peněz. Možná dokonce i s dobrým úmyslem vysvětlit okolní chaos. To vám neberu. Jen si osobně myslím, že hlásáte blbosti, které chaos zvyšují. Ale smířlivě uznávám, že ve vašem případě slova a myšlenky neškodí, protože jste zatím žádné následovníky nebyl schopen přesvědčit.

Znám řadu lidí, které vy nazýváte "kapitalisty", pro které jsou jejich zaměstnanci něco jako rozšířená rodina. A dokonce cítí odpovědnost za to, že jejich firma jim a na nich závislých lidech dává práci. A chtějí tu práci pro ně udržet. Třeba i tak, že si jako majitelé nevyplácejí mzdu a zisk vracejí do rozvoje firem. Vy jste zřejmě nikdy nic takového nezažil. Možná proto, že jste takovým "kapitalistům" nebyl schopen nic užitečného nabídnout.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 10:51 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 17:56

Ale já umím krizi (rámcově) předpovědět. Jednoduše předpovídám, že pokud lidé začnou významně omezovat svou spotřebu z důvodu očekávání krize, pak tato skutečně přijde. Stačí mít jen relevantní data o spotřebě lidí a jejich očekávání.

Nicméně předpovídat krizi v tom smyslu, že určím přesné datum, kdy vypukne, to opravdu nejde a jestli to umíte, tak se nám předveďte. Zatím jste jen předvedl náramné schopnosti v oblasti kritizování druhých.

To, že se ekonomové neumí rozhodnout mezi jednotlivými agregátními veličinami je v naprostém pořádku. V ekonomice není nic černobílé. Vždy je třeba vážit různé aspekty a vlivy a realita je vždy v odstínech šedé.

Např. když se ekonomové nemohou shodnout na tom, jestli jsou peníze endogenní nebo exogenní, tak je to zcela přirozené. Protože ti, co tvrdí, že jsou endogenní, vychází z konceptu účetních peněz. Ti co tvrdí, že jsou exogenní, vychází z konceptu komoditních peněz. Oba tábory mají pravdu! Liší se jen v tom, jaký peněžní systém pro své úvahy použijí. A akademický spor o povahu peněz existuje pouze proto, že v systému tzv. frakčního bankovnictví existuje směs komoditních a účetních peněz. Je pak pochopitelné, že se akademici, nemohou dobrat "obecné" podstaty peněz, pokud je chtějí posuzovat ve smíšeném prostředí frakčního bankovnictví. Mimochodem koncept frakční bankovnictví, stejně jako samotný pojem bankovní rezervy jsou velmi zavádějící.

Proti kapitalistům nic nemám. Naopak. A dokážu pochopit i ty, kteří by chtěli snižovat mzdy svým zaměstnancům i v době, kdy se ekonomice daří. Mohou k tomu být donuceni konkurencí, nebo snahou porazit konkurenci. Pokud se daří kapitalistům, kteří dokáží (a mohou si dovolit) ocenit náležitě své zaměstnance a chovají se k nim jako k rodinným příslušníkům, pak jim nadšeně tleskám a nelze si než přát, aby takových bylo co nejvíce.

Bohapusté spekulace o tom, co jsem zažil a co jsem schopen nabízet, si můžete odpustit. Je to úplně zbytečné. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 29. 4. 2019 15:41 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 15:14

Chcete snad naznačit, že mudrc a vynálezce kulatého čtverce popírá sám sebe? :D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 17:43 | reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 15:41

Nerozumím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2019 09:11 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 17:43

Mám dojem, že rozumím, jak je to myšleno. Pan Fuld si dokáže i v rámci jednoho jediného příspěvku protiřečit. Tedy - on to jako protiřečení nevnímá, používá svou fuldologiku, která umožňuje akrobatické myšlenkové přemety.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 11:08 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2019 09:11

Aha. Něco jako "Dnes vám ozřejmím teorii přípravy SLADKÉ krupicové kaše. Vezměte krupici, mléko, máslo, skořici a sůl. Jen fanatický pravičák a Altman to nechápe."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2019 11:37 | reakce na Jan Amos - 30. 4. 2019 11:08

Tak nějak. Například v příspěvku nedávno přidaném (jen o pár řádků výše - přidáno 30.4. 10:51) vám bude tvrdit, že krizi umí předpovědět. V odstavci následujícím vás ale vyvede z omylu, rozhodně totiž nemůže s jistotou říct, kdy to nastane. Takových přemetů je v těch příspěvcích tolik, až se z toho čtenáři zamotá hlava jako na dnech NATO v Ostravě. A to je myslím i cílem fuldologiky, zamotat to. Argumentaci doplňuje pan Fuld nejčastěji obrácením příčin a následků. Ono to funguje velmi plasticky, na první pohled je to zajímavé, ale ve svém jádru vědoucí přesně k opačnému závěru, než jaký by se z toho mělo vyvodit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 30. 4. 2019 17:04 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2019 11:37

Divotvorných protimluvů a přehršle vodopádů nesmyslů jsou tady už mraky, pročež se přidávám k návrhu na zajištění blogové emigrace soudruha nobelisty kreativního pojmotvůrce jinam. Ze začátku byly (občas!) ty příspěvky přínosné, hlavně jako inspirace k dalšímu studiu nebo gůglování, teď už je ale IMHO to zaplevelení diskuse grafomanským tapetováním nesmysly a urážkami (třeba když nobelistovi někdo nabourá jeho nesmysly, což při jejich povaze není zase tak těžké) přinejmenším kontraproduktivní. A chápe to čím dál, tím více účastníků diskusí na Finmagu, díky za to.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 12:25 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2019 11:37

"až se z toho čtenáři zamotá hlava jako na dnech NATO v Ostravě" - to pobavilo

Pan Fuld má velké štěstí, že si našel konferenci na Finmagu, kde se i hádka vede velmi smířlivě. Jako čtenář Ondřeje Neffa jsem zaregistroval věrozvěstův přesun na Neviditelného Psa a tam s panem Fuldem v rukavičkách nejednali. To samé kdysi na Lupě.

Někdy si říkám zda tak jako pan Fuld posílá pana Altmana do emigrace, když se mu tady nelíbí, zda by i pan Fuld neměl emigrovat na jiné fórum. Nebo je to zřejmě jinak a on je zde spokojený.

Osobně si myslím, že by bylo nejlépe, kdyby si pan Fuld založil blog a na něm šířil svoje myšlenky - stejně jeho komenty rozsahem dosahují délky běžných blogů. To není snaha vypudit - chraň Bůh jak říkáme my ateisté - ale návrh na vytvoření adekvátního fromálního rámce pro teorie pana Fulda.
Nakonec by si pak jeho myšlenek třeba i povšimli v ČNB a mohlo by dojít k nějaké vzájemné inspiraci.

Pan Fuld ostatně do ČNB aktivně píše, zatím ale dle mně dostupných informací bez odezvy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 13:24 | reakce na Jan Amos - 30. 4. 2019 12:25

Musím se pochlubit, že na jednu mou výtku ČNB reagovala a jeden článek, ve kterém byly nesmysly o multiplikaci vkladů, upravili. :-) Jako snesu hodně, ale aby tyhle bláboly o multiplikaci vkladů byly prezentovány na stránkách ČNB v rámci snahy o edukaci laické veřejnosti, jsem považoval za zcela skandální. :-) A toto byla veškerá moje komunikace s ČNB. Takže úspěšnost 100%. :-)

Co se týče mé "emigrace" na jiný web, tak o tom jsem neuvažoval. Spíše uvažuji o rozšíření mého působiště, jak jste si správně povšiml. :-)

Na neviditelném psu jsem nezaznamenal nějaké vážné příkoří (možná jsem nečetl nějaké aktuálnější příspěvky). Dal jsem se tam do poněkud obšírnější diskuze s jedním z přispěvatelů a ten to nakonec vzdal. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 15:29 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:24

Vy často útočíte na podnikatele a živnostníky. Zkuste tedy opravdu podnikat se svými myšlenkami. Založete si blog a na něm působte.

Nabízím vám, že vám zaregistruji doménu, nainstaluji například WordPress, několik prvních článků vložím a popíši způsob práce. Vše zadarmo. Když budete na své doméně, nikdo vám nemůže jednoduše příspěvky smazat jak se to dnes děje například na platformě iDnesu. A jak se může stát i zde. Klidně si pak sem odskakujte, ale ve svých komentech odkazujte na své vlastní příspěvky - ušetří to čas i vám. Nebudete muset tisíckrát psát to samé - jen s jinými závěry.

Bez ironie - já opravdu věřím, že si svoje obdivovatele a pravidelné návštěvníky naleznete. A vyzkoušitě si, jaké to je jít s kůží na trh do ostré konkurence s jinými názory.

Pokud o pomoc stojíte, dejte vědět a domluvíme se. Vše zařídím a pak vám přes dočasnou schránku předám přihlašovací údaje, takže o vlastní anonymitu nepřijdete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 2. 5. 2019 08:41 | reakce na Jan Amos - 30. 4. 2019 15:29

To je zbytečné. Fulda bude patrně přijat za kmenového autora finmagu :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2019 14:09 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 13:42

Mi toto zhodnocení přijde celé jako fraška. Postaví jeden model, kde je vždy více možností řešení při každém kroku v posloupnosti a on si vybere jen jednu, která navíc není až tak významná. Pravděpodobnost tohoto scénáře pak je nulová.

Např."Veřejnost a firmy znejistí a odloží spotřebu." Veřejnost nemá proč znejistit, když dojde ke snížení cen. Veřejnost má (podobně jako firma) připraven seznam investic, které může okamžitě uskutečnit, jakmile budou peníze. Ať si tito pánové zkusí žít za 25000 CZK čistého měsíčně jeden rok, a pak přehodnotí svá stanoviska. I ten bohatý člověk nemá důvod znejistit, prostě bude kupovat luxusnější zboží, a pravidelněji. Víc bude jezdit na dovolenou, do exotických destinací. Podle mého názoru ČNB nepracuje se statistickými daty věrohodně. Jejich teorie vyplývají z ČNB bubliny, jsou velmi odtrženi od reality.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 14:28 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 14:09

"Např."Veřejnost a firmy znejistí a odloží spotřebu." Veřejnost nemá proč znejistit, když dojde ke snížení cen."

To máte pravdu. Veřejnost neznejistí jen pouhý pokles cen. Veřejnost ale obvykle znejistí to, co poklesu cen předcházelo. Pokles cen bývá projevem znejistění spotřebitelů (omezení spotřeby a přípravy na horší časy). Ne naopak. Jinými slovy nejprve začnou spotřebitelé vystrašení např. periodickým dlouhodobým strašením, že přijde krize, spořit a omezovat spotřebu (spotřebitelé se začnou připravovat na tu krizi) a teprve pak přijde pokles cen a scénář naznačený panem Bendou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2019 14:34 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:28

Samozřejmě, vaši teorii znám, ale už mě moc nezajímá. Podle vás je velká chyba připravovat se na horší časy. Navzdory tomu, že přijdou, tak jak přišly už tisíckrát. Děkuji za vaše rady, tady nejsou nijak užitečné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 15:09 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 14:34

Předně tady nikomu neradím. Jen uvádím svůj názor a jestli Vy osobně ho považujete za pro Vás osobně neužitečný, je mi opravdu šumák. Ve vší úctě centrální banka nemá za úkol řešit Vaši individuální ekonomickou situaci.

Kdybyste znal mé názory, tak byste věděl, že tvrdím, že horší časy přichází právě proto, že se na ně lidé začnou horlivě připravovat. Horší časy nepřichází jen tak bez důvodně, automaticky, jak si myslíte. Ano, je to sice ten nejlehčí způsob, jak o tomto přemýšlet, ale to je asi tak vše. Samozřejmě také platí, že když se Vy individuálně nezačnete na horší časy připravovat, tak tím příchod horších časů sám nezastavíte. Horší časy přichází často právě proto, že se na ně začne připravovat příliš mnoho lidí a příliš horlivě a tomu jednotlivec bez patřičného vlivu nezabrání.

Je něco jiného posuzovat celou ekonomiku a něco jiného posuzovat individuální chování jednotlivce. Z hlediska celé ekonomiky může být hromadná horlivá příprava na krizi příčinou krize a lze tak uzavřít, že by se lidé neměli na ekonomickou krizi příliš horlivě a "odpovědně" připravovat. Na druhé straně je pošetilé myslet si, že když budou politici každý den varovat před přicházející krizí, že se lidé na ni nezačnou připravovat. A máme tu klasické dilema. Získám více tím, že se začnu připravovat na krizi (přestože tím mohu přispět k nárůstu rizika příchodu krize), nebo tím že se na ni připravovat nezačnu (a tím mohu alespoň přispět ke snížení rizika příchodu krize)? Záleží na mentalitě. Individualisté se začnou připravovat i když ví, co tím mohou způsobit. Lidé více sociálně zaměření se budou snažit přípravy nepřehánět nebo se nebudou připravovat vůbec (chudí ani nemají jak).

Samozřejmě, že bez ohledu na riziko příchodu krize by lidé měli mít přiměřené rezervy na svou osobní individuální krizi vždy. A jakmile je potká a oni své rezervy vyčerpají, měli by po té co se z krize dostanou, začít budovat přiměřené rezervy zase.

A samozřejmě že nic neplatí na 100%. Krizi může vyvolat jen výrazné omezení spotřeby. Takže abyste nenaříkal, že byste vlastně nemohl spořit ani na důchod, protože byste tím vyvolal krizi, tak samozřejmě platí, že přiměřené spoření není škodlivé. Jen pokud se překročí kritická mez, pak teprve se začne projevovat negativně. Vše je o dynamice a intenzitě těch procesů. Něco ekonomika zvládne, něco už ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2019 16:05 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 15:09

No právě, že vaše teorie jsou mi už důvěrně známé. Takže se nemusíte obtěžovat, nemají s realitou moc společného, což dokazujete v každém příspěvku. A protože mě zajímá realita, zdržte se prosím dalších nesmyslných příspěvků.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 16:31 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 16:05

Vy zajímáte leda tak sám o sebe a ne o realitu. :-) Ta Vás evidentně nezajímá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2019 16:46 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:31

"Je něco jiného posuzovat celou ekonomiku a něco jiného posuzovat individuální chování jednotlivce." Děkujeme, že se jasně ukazuje, kde mají Vaše teorie základy. A ještě si k tomuhle výplodu troufáte připsat, že jde o realitu. :) Vaše teorie budou stále znovu narušovány individuálním chováním jedince, jinak to ani nelze...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 10:56 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 16:46

Pokud nedokážete pochopit, že je značný rozdíl v pohledu na ekonomiku jako celek a z pohledu jednotlivce, pak sorry jako. Nikde netvrdí, že nějaké teorie narušuje jednotlivec. :-) Vy jste prostě schopen pohledu na věc jen ze své vlastní perspektivy Vašich individuálních zájmů. Na tom není nic špatného. Tedy dokud nezačnete kritizovat ty, kteří se na věc jsou schopni dívat i z jiné perspektivy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 1. 5. 2019 08:39 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 10:56

Shodneme se v tom, že se neshodneme. :) Sorry jako.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2019 14:21 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2019 14:09

Samozřejmě s vámi souhlasím. Snaha po vyvolání inflace je dána jen tím, že stát je zadlužený až po uši a centrální bankéři mu pomáhají jako distributoři cinknuté měny tuto měnu vnucovat obyvatelstvu.

Inflace je jeden ze způsobů, jak restrukturalizovat dluhy. Co mě v odkazovaném textu nejvíce zaujalo, je posun hranice 2%, ke kterému centrální bankéři vzhlížejí jako ke kosmologické konstantě, na úroveň 5%.

Pak by k umoření dluhu došlo už za nějakých 14 let. No to se nám to hoduje, když nám ostatní (nedobrovolně) půjčují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2019 07:49 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 14:21

To by mne také zajímalo, nějaké tvrdé výpočty, které je od 2% přivedly k 5%. Myslím, že vysvětlení je prozaičtější. Deflace musí být za všech okolností horší, než jakákoliv inflace, a to už z definice. Připomíná se mi Čapkův román Krakatit. Stačilo jedno slovo a všichni ztuhli hrůzou: Krakatit! V dnešní době stačí mezi levičáckými ekonomy pronést: Deflace! Má to stejný efekt, všichni ztuhnou hrůzou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 30. 4. 2019 10:09 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2019 07:49

Když je 5% inflace lepší než 2%, co taková 10%? Nebo 15%? Proč ne rovnou 50%? 150%? 1500%?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 15:23 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2019 14:21

Zase zapomínáte na úroky. :-) Dlužníci nesplácejí jen inflací znehodnocovanou jistinu ale i úroky, které zcela nebo částečně znehodnocování jistiny kompenzují. Často pak úrok zmnožuje majetek věřitele, nejen kompenzuje inflaci.

Inflační cíl je zde jako určitý polštář před pádem ekonomiky do deflační spirály, nikoliv kvůli umořování státních dluhu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 26. 4. 2019 12:12

A kdopak že nám to může za drahé bydlení a tedy za chudnutí střední třídy (a potažmo propad porodnosti)?
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/94761/vladimir-pikora-stredni-trida-mizi-politiku-to-radikalizuje-vinik-je-prehlizen.html

Áááno, správně: Juldové!

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:06 | reakce na Jan Altman - 26. 4. 2019 12:12

Pořád hledáte ideové nepřátele a všehoviníky.

Přitom za ceny (čehokoliv) může jen poptávka a nabídka. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2019 13:33 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:06

Jasně, bez ohledu na to, zda je v oběhu sto miliard, nebo milion miliard, že....
Bože a vy se tu budete vydávat za ekonoma?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:03 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2019 13:33

Kolik je peněz v oběhu je samozřejmě také důsledkem poptávky a nabídky. Roste-li poptávka po nemovitostech rychleji, než nabídka, rostou ceny nemovitostí. Růst objemu peněz je v takovém případě projevem financování nákupů nemovitostí bankovním úvěrem. Na začátku je ale samozřejmě poptávka po nemovitostech a nižší nabídka nemovitostí. Objem peněz je jen projevem realizace daného nákupu na úvěr.

Samotný objem peněz samotný není pro vývoj cen rozhodující. Ceny např. spotřebních statků (spotřebního koše) mohou klesat i při rostoucím objemu peněz, pokud jsou tyto peníze POPTÁVKOU směřovány do nemovitostí nebo jiných investic.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 1. 5. 2019 22:20 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:03

Proč asi najednou tak roste poptávka po nemovitostech?
Pane Fuldo, jak chcete rozjímat o ekonomice, když si nevidíte na špičku vlastního nosu???

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 16:18 | reakce na Petr Vorlíček - 1. 5. 2019 22:20

Proč asi najednou tak roste poptávka po nemovitostech? Kvůli nízkým cenám (a tedy nadměrné nabídce) to nebude, takže bych odhadoval nedostatečnou nabídku nemovitostí. Příčiny nedostatečné nabídky nemovitostí mohou být různé. Např. pomalé stavební řízení, vysoké vstupní bariery do stavebního odvětví...

Proč roste poptávka po vlastním bydlení? Protože placení nájemního bydlení vypadá oproti placení hypotéky, jako ekonomický nesmysl. Proč je nájemní bydlení drahé? Protože rostou ceny nemovitostí a značná část prostor vhodných pro nájemního bydlení přešla do sektoru ubytování turistů (Airbnb).

Proč si jako nemám vidět na špičku vlastního nosu? Mohl byste to nějak vysvětlit?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 2. 5. 2019 18:49 | reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 16:18

Ano, pane Fuldo, mohl.
Množství peněz v ekonomice je natolik zásadním hybatelem ceny akcií a nemovitostí, že na něj existuje celá řada robotických obchodních systémů, které na něm fantasticky fungují. (dokonce i první český - fond quant, jehož hlavní výhybka dluhopis/akcie funguje právě na objemu penežní zásoby M3. To snad jako důkaz stačí - o odbornosti p. Michla a p. Kohouta jsem slyšel lecos, o Vaší nic...
Primární není poptávka po nemovitostech na bydlení, která zaúvěrováním způsobí růst peněžní zásoby, to ani omylem.
Růst peněžní zásoby formou odkupů bondů vyhnal jejich cenu a srazil jejich úročení pod nulu, čímž srazil cenu úvěrů hluboko pod přiměřenou tržní úroveň. Nafouklá bublina na bondech jako prase, nafouklá bublina na akciích jako prase (centrální banky už se netajily ani přímým nákupem akcií!!!!), kam asi budou investoři hnát ty miliardy prostředků?
Jak jinak, staré zlaté nemovitosti...
Když se projdete centrem Prahy, zjistíte, že půlka domů je prázdná, proto chtěli piráti sledovat spotřebu...
Nejlépe šly na odbyt malé byty do 50ti m2.- zčásti kvůli airbnb, ale to jen v centru (mimo něj, mimo dosah metra je to na krátkodobý pronájem k ničemu...), všude okolo šlo o investiční byty, byla to i polovička developerského projektu! Ano, pak je vážně málo bytů k bydlení, ale nikoli jako důsledek pomalé výstavby (to lidi před 10 ti lety nechtěli bydlet v Praze, že ceny bytů padaly??), ale jako důsledek absolutně nezodpovědné monetární politiky centrálních bank, které - v souladu s Vašimi šílenými názory - děllají z peněz bezcenná čísla, která lze chrlit dle rozkazu vlády libovolně - pak může peníze držet jen chorý mozek a vše je rváno do aktiv, do nemovitostí na prvním místě.

Jaká je z toho cesta ven?
Není třeba vymýšlet vymyšlené. Švýcaři (narozdíl od zbytku světa) vydali bankovku v hodnotě 25 k Kč, neboť občané rádi spoří v bankovkách. Ano, ve Švýcarském franku to jde. V jakékoli jiné světové měně nikoli...
Když budou lidé moci spořit v bezpečných aktivech, která stát neředí, a která neslouží k bydlení, budou mít v čem bydlet. Když se podnikateli vyplatí zisk vrazit do dalšího zaměstnance a rozšířit firmu, udělá to, když to ale půlku těch peněz schramstne na daních, vykašle se na to, radši koupí a pronajme byt...Logicky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 26. 4. 2019 08:14

Pánové úpřímně se vám divím, jak se tady vážně pokoušíte diskutovat o naprostém nesmyslu nazývaném "tržní přerozdělování" . Nic takového neexistuje a přesto jste ochotni na toto téma napsat desítky, možná už stovky, odstavců. Až si příště Fuld vymyslí bleděmodrého velblouda, tak o něm budete také diskutovat?

Je to vaše věc, ale když se o tom bude dostatečně dlouho psát, tak se toho nakonec chytnou Kellerové, Žižekové nebo jiná marxistický individua, objeví se to v literatuře a nakonec se to bude učit na universitách a mladí Fuldové si na tom budou dělat doktoráty. Marxismus je také logický nesmysl a přesto se dodnes učí na většině universit jako relevantní ekonomická teorie.

Nahlásit

+10
+
-

Boris Otokar Hodlak | 26. 4. 2019 22:03 | reakce na Josef Fraj - 26. 4. 2019 08:14

Přerozdělování bohatství je snad samou podstatou trhu. Když mám hodně peněz a ke štěstí mi chybí už jen růžový jezevec a sousedovi se urodilo hafo růžových jezevců, ale potřeboval by nějaké peníze, stane se co Halík? Pŕerozdělí se náš majetek tak, aby oboustranná spokojenost byla vyšší! A říká se tomu směna.
Pokud pan profesor Fuld vynalezl ještě lepší způsob tržního přerozdělování, sem s ním!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 16:34 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 26. 4. 2019 22:03

Založte si firmu, zaměstnejte zaměstnance, mějte úspěch a budete mít určitě lepší způsob tržního přerozdělování, než směnu růžových jezevců se sousedem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 28. 4. 2019 06:25 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 26. 4. 2019 22:03

"Přerozdělování příjmu a bohatství či redistribuce znamená v makroekonomii souhrn státních opatření a mechanismů, které ovlivňují rozdělení příjmů a majetku, případně jejich disponibilitu u různých skupin obyvatelstva."

nebo

"Přerozdělení je proces, kdy získávají podle určitých pravidel svůj podíl na výrobě i ostatní členové společnosti, kteří se na výrobě nepodíleli (děti, důchodci. nemocní apod.). Ve vyspělých společnostech zajišťují proces přerozdělování veřejné rozpočty, především státní rozpočet."

Přerozdělování tedy předpokládá přerozdělovatele (typicky stát), který násilím někomu sebere část jeho příjmů, aby je dal někomu jinému. Je to tedy naprosté popření principu trhu, který je založen na dobrovolné směně. "Tržní přerozdělování" je contradictio in adjecto, něco jako kulatý čtverec.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:07 | reakce na Josef Fraj - 28. 4. 2019 06:25

To co tady citujete jsou definice STÁTNÍHO přerozdělování.
Tržní přerozdělování není realizováno státem. Je realizováno trhem.
V rámci tržního přerozdělování je přerozdělovatelem neviditelná ruka trhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 29. 4. 2019 13:52 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:07

Vám prostě není pomoci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 26. 4. 2019 19:28 | reakce na Josef Fraj - 26. 4. 2019 08:14

Máte pravdu. Na jakýkoli argument ohledně bleděmodrých velbloudů dostanete akorát tak ještě bleděmodřejšího velblouda, to v lepším případě. V těch ostatních se dozvíte, že kdo nevidí bleděmodré velbloudy promenující se všude kolem, popírá bleděmodrou či dokonce velblouda. Souhlasím s Vámi, diskuse s arogantním zabedněncem nemá vůbec žádný smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 10:37 | reakce na Josef Fraj - 26. 4. 2019 08:14

Tržní přerozdělování neexistuje jen pro lidi, kteří ho nechtějí vidět. Chováte se jako dítě, které si zakrývá oči, aby ho ostatní neviděli. Viditelným důkazem tržního přerozdělování je aktuální zjevně nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů mezi jednotlivce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 26. 4. 2019 14:24 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:37

Jako že lempl s IQ 80 a nedochozenou základkou (jehož otec i děd byl to samé) by měl mít stejný majetek, jako pracovitý MENSAn se dvěma univerzitama (jehož otec i děd také byl pracovitý a cílevědomý)?

A pak že nejste socan.

Navíc všichni kromě vás chápou redistributivní roli monetární politiky centrálních bank (například ženou nahoru ceny nemovitostí a akcií - nahrávají některým rentiérům, kdežto penzisti a gážisti nestíhaj svými příjmy sledovat takto generovanou inflaci). Takže si napřed prosím zameťte před vlastním marxisticko-keynesiánským prahem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:12 | reakce na Jan Altman - 26. 4. 2019 14:24

"Jako že lempl s IQ 80 a nedochozenou základkou (jehož otec i děd byl to samé) by měl mít stejný majetek, jako pracovitý MENSAn se dvěma univerzitama (jehož otec i děd také byl pracovitý a cílevědomý)?"

To nikde netvrdím, že by měl mít lempl stejný příjem jako pracovitý MENSAn a taky to tak není, což jen dokládá, že tržní přerozdělování funguje! :-) Takže ne. Nejsem žádný socan.

Před mým prahem mám zameteno, protože žádná redistributivní monetární politika neexistuje. Zase si to pletete s tržním přerozdělováním. Samozřejmě, že majitel sítě firem bude v tržním prostředí zvýhodněn oproti důchodci. Stejně přirozeně jako bude zvýhodněn pracovitý MENSAn oproti negramotnému lemplovi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 26. 4. 2019 13:28 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:37

Vaše věta: "Viditelným důkazem tržního přerozdělování je aktuální zjevně nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů mezi jednotlivce." je příkladem vaší neschopnosti logicky uvažovat.

Jak už jsem vám vícekrát napsal, nechápete, co je to logika, k čemu slouží a jaký je její smysl. Tento handicap vám znemožňuje nahlédnou svůj omyl a pochopit argumenty oponentů. A protože tomu nerozumíte, tak to považujete za zbytečné, odmítáte to či zesměšňujete. Smysluplná diskuse s vámi není z těchto důvodů možná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:17 | reakce na Josef Fraj - 26. 4. 2019 13:28

Popíráte snad, že existují majetkové a příjmové rozdíly mezi jednotlivci? Popíráte snad, že to je důsledek volné ruky trhu? Já to jen přiléhavěji pojmenovávám, aby to zapadlo do správného kontextu, když Vy píšete o státním přerozdělování, které to co ruka trhu příliš rozhrábne, stát trošičku narovná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 26. 4. 2019 19:25 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:17

>>> "Popíráte snad, že existují majetkové a příjmové rozdíly mezi jednotlivci?"

Proč bych popíral fakta?

>>> "Popíráte snad, že to je důsledek volné ruky trhu?"

To už popírám. Trh žádné rozdíly nevytváří, stejně, jako je nevytváří Pythagorova věta. Možná z nepochopení této skutečnosti pramení váš omyl.

Na rozdíl od skutečného (státního) přerozdělování v tržním prostředí neexistuje žádný přerozdělovatel, který by říkal: "tobě vezmu, tobě přidám". Rozdílné příjmy ze směny tedy nevznikají v důsledku přerozdělování, ale z jiných příčin.

Nazývat rozdílné příjmy ze směny přerozdělováním tedy není "přiléhavé pojmenování", ale naprosté nepochopení toho pojmu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:16 | reakce na Josef Fraj - 26. 4. 2019 19:25

Podle mne je velmi přiléhavé nazývat proces vedoucí k rozdílným příjmům a postupně rostoucím majetkovým rozdílům jako tržní přerozdělování. A to tím spíše, že existuje pojem státní přerozdělování.

V tržním prostředí je přerozdělovatelem samotný trh, neviditelná ruka trhu, chcete-li. Jde jen o terminologický spor o tom, jak daný proces nazvat. Já jej nazývám (podle mne zcela přiléhavě) tržním přerozdělováním. Můžeme se přít o přiléhavost tohoto pojmenování, ale samotnou jeho existenci popírat nelze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 29. 4. 2019 14:28 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:16

Už opravdu naposledy:

Trh nic nepřerozděluje. Přerozdělování je vědomý akt násilného přesunu bohatství od jedné osoby/skupiny k jiné osobě/skupině. Trh žádné vědomí nemá a aktéři trhu vstupují do směnného vztahu dobrovolně, tedy jen v případě, že směnu považují všichni za výhodnou. Přerozdělování je popření trhu. Tržní přerozdělování je stejný nesmysl jako kulatý čtverec.

Skutečnost, že účastníci trhu dosahují při směně různé efektivity není dáno v žádném případě trhem, ale zcela jinými faktory. Tržní mechanismus nemůže žádným způsobem ovlivnit efektivitu směny konkrétního účastníka.

Nechápete, co je to přerozdělování a nechápete, co je to trh. Nevěřím, že jste schopen to pochopit, tak už se nebudu pokoušet vám to vysvětlit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Alexander Novotka | 29. 4. 2019 21:07 | reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 14:28

Protože prostě bleděmodrý velbloud… Sice to nemá logiku, ale je to přiléhavé... :-D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 16:17 | reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 14:28

Proč by muselo být přerozdělování vědomé? Ostatně stát taky nemá vědomí a přerozděluje.
Proč by muselo být přerozdělování násilné? Státní je násilné a tržní je (zpravidla) dobrovolné.
Účastníci trhu dosahují při směně různé efektivity a z tohoto důvodu dochází k tržnímu přerozdělování.
Kdyby byl trh dokonale efektivní k tržnímu přerozdělování by zřejmě nedocházelo.

"Aktéři trhu vstupují do směnného vztahu dobrovolně, tedy jen v případě, že směnu považují všichni za výhodnou." To ale přece vůbec neznamená, že se ex post neukáže, že byla tato směna pro jednu stranu výhodnější. Toto je přesně podstata tržního přerozdělování. Na úrovni účastníků směny oba směnou zpravidla získávají (nebo alespoň tomu věří) více užitku, než měli oba před směnou. Nicméně měřeno objektivně v tržních cenách stanovených v peněžních jednotkách evidentně někteří účastníci trhu nakonec získají majetek s vyšší cenou. Od určité úrovně pak začne být působení tohoto principu viditelné i pro Vás. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 29. 4. 2019 22:48 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:17

To už opravdu nestojí z komentář.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 10:58 | reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2019 22:48

Stejně jako Altman. Když konečně dojdeme k jádru věci, diskuze končí. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 30. 4. 2019 15:41 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 10:58

K jakému jádru věci? Nechápete, co je přerozdělování. Nechápete, co je trh. Pořád omíláte stejné hlouposti. Logické argumenty nepoužíváte, místo nich tu vytváříte přehlídku logických chyb, odporujete sám sobě, urážíte oponenty, když nechápete jejich argumentaci, protože je logicky vystavěná atd atd. Jádro věci spočívá v tom, že nejste schopen logicky uvažovat a tedy ani vést diskusi. Všichni ostatní (tedy kromě fuldokadrili :-)))) to pochopili, jenom vy ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Alexander Novotka | 26. 4. 2019 12:20 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:37

Tak se na to podívejme:
„Tržní přerozdělování neexistuje jen pro lidi, kteří ho nechtějí vidět.“
Což je podle pravidel výrokové logiky to samé jako:
„Tržní přerozdělování existuje jen pro lidi, kteří ho chtějí vidět.“
Informační hodnota věty je nulová, protože ten blábol jako relevantní pojem vidí jenom zvláštně nadaný jedinec. Samozřejmě to má nulový vliv i na následnou spekulaci ohledně rozdělení majetku a příjmů, kterýžto jev má samozřejmě úplně jiné příčiny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:22 | reakce na Alexander Novotka - 26. 4. 2019 12:20

„Tržní přerozdělování neexistuje jen pro lidi, kteří ho nechtějí vidět.“
Což je podle pravidel výrokové logiky to samé jako:
„Tržní přerozdělování existuje jen pro lidi, kteří ho chtějí vidět.“

Vraťte školné. Z prvního výroku nelze logicky dovodit výrok druhý.

Současně totiž přece může platit, že tržní přerozdělování může existovat (a existuje) i v případě, že ho lidé, kteří ho nevidí považují za neexistující. To ty Vaše bláboly mají nulovou hodnotu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 28. 4. 2019 06:14 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:22

Jenom další naprosto zřejmý důkaz, že nechápete, co je to logika, což také znamená, že vám to nelze logicky vysvětlit a nejspíš budete žít s tímto handicapem do smrti. Není potom překvapující, že neschopnost logické argumentace nahrazujete urážením oponentů. Nechápete jejich argumentaci, proto vám všichni připadají jako hlupáci, ignoranti, primitivové, nevzdělanci atd atd.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:42 | reakce na Josef Fraj - 28. 4. 2019 06:14

Mé tvrzení, že tržní přerozdělování neexistuje jen pro lidi, kteří ho nechtějí vidět je jen kritika vnímání těchto lidí. Začít v tom hledat nějakou výrokovou logiku je choré.

Podle mne existují i lidé, kteří tržní přerozdělování nechtějí vidět (resp. akceptovat dané terminologické označení), ale jeho existence jsou si plně vědomi a nijak ji nezpochybňují, protože toho nejsou schopni. :-)

A teď pojďte zase do mě s výrokovou logikou. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 26. 4. 2019 23:18 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:22

Tržní přerozdělování je asi tak reálné jako intelektuální přerozdělování.

Za ty roky vašeho přesvědčování ostatních diskutujících a jejich reakcí na vás nedošlo ani k infinitezimálnímu posunu vzájemných názorů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 28. 4. 2019 11:17 | reakce na Jan Amos - 26. 4. 2019 23:18

Vždyť je to jenom stará špatná marxistická nadhodnota.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Boris Otokar Hodlak | 26. 4. 2019 22:05 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:22

sorryjako, ale ty věty jsou vážně výrokově ekvivalentní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:47 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 26. 4. 2019 22:05

Výrokově ekvivalentní jsou, nicméně pravdivý je pouze můj výrok. :-) Pro jistou sem doplním ještě jednoho smajlíka :-).

Ne, teď vážně, opravuji své původní tvrzení následovně:

Existenci tržního přerozdělování nejsou schopni akceptovat, ti kteří nejsou schopni vnímat jeho důsledky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 27. 4. 2019 01:31 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 26. 4. 2019 22:05

Jenom jestli jste se neunáhlil, pan profesor Vám vyčiní :-)))))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ondřej Palkovský | 26. 4. 2019 12:19 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:37

Když budeme mít společnost bez jakékoliv tržní interakce mezi lidmi, kde někdo vyrobí více než jiný, tak výsledkem bude "nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů". A to tedy bude důkazem tržního přerozdělování?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:26 | reakce na Ondřej Palkovský - 26. 4. 2019 12:19

Tržní přerozdělování je přímo spojeno (je výsledkem) volné tržní směny. Takže ve společnosti, kde nebude docházet k tržní směně (interakcím) nebude možné o tržním přerozdělování samozřejmě vůbec mluvit. Pokud tedy ponecháme stranou způsob, jakým se dotyční dostanou k prostředkům dané výroby. Tam už si jakési tržní přerozdělování představit dovedu, avšak opět jen v rámci tržní směny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Ondřej Palkovský | 29. 4. 2019 08:35 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:26

Napsal jste, že nerovnoměrné rozdělení příjmů dokazuje existenci tržního přerozdělování. No a najednou tu máme nerovnost bez trhu... tak by člověk řekl, že nerovnoměrné rozdělení příjmů existenci tržního přerozdělování nedokazuje, protože to může být způsobeno i jinými faktory. Nebo ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:52 | reakce na Ondřej Palkovský - 29. 4. 2019 08:35

Napsal jsem, že nerovnoměrné rozdělení příjmů je v tržním prostředí důsledkem tržního přerozdělování. Pokud dojde k nerovnoměrné rozdělení příjmů mimo tržní prostředí, znamená to, že nemůže jít o důsledek tržního přerozdělování. Co Vám není jasné? Ano mimo tržní prostředí může dojít k nerovnoměrnému rozdělení příjmů z jiných důvodů, než z důvodu existence tržního přerozdělování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Bárta | 30. 4. 2019 09:41 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:52

Ale prdlajs, napsal jste "Viditelným důkazem tržního přerozdělování je aktuální zjevně nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů mezi jednotlivce."

No a když vám diskutující vysvětlí (a na příkladu dokáří) že "zjevně nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů mezi jednotlivce" může být důsledkem i naprosto jiných procesů než je Vaše "tržní přerozdělování", a že tedy ta existence nerovnoměrného rozdělení nic z toho co tvrdíte nedokazuje, začnete se zase kroutit...

A zřejmě jste ani pořád nepochopil, že "přerozdělování" znamená, že někdo něco jednomu vezme, a jinému to předá. Při tržních transakcích se nic takového neděje... Ale to je zřejmě zase nad Vaše chápání...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 11:09 | reakce na Petr Bárta - 30. 4. 2019 09:41

Ale prdlajs. Oponent pouze naznačil, že nerovnoměrné rozdělení majetku může nastat i mimo tržní prostředí. V takovém případě samozřejmě nemůže jít o důkaz toho, že je způsobilo tržní přerozdělování.
Já ale tvrdím, že nerovnoměrné rozdělení majetku je důsledkem tržního přerozdělování v tržním prostředí.
Samozřejmě, že k nerovnoměrnému rozdělení majetku může dojít i mimo tržní prostředí např. v anarchii, kde dojde k nerovnoměrnému rozdělení majetku v důsledku loupeží. To, že může nerovnoměrné rozdělení majetku (tedy nějaký stav) nastat z různých důvodů, nijak nevyvrací, že v tržním prostředí bude daného stavu dosaženo tržním přerozdělováním. Je zřejmé, že důležité je, že nějak došlo k onomu stavu nerovnoměrného rozdělení majetku. Jak pojmenujeme proces, který tento stav nastolil je v podstatě jedno. Já ho nazývám tržním přerozdělením, protože k nerovnoměrnému rozdělení majetku dochází v tržním prostředí.

Vaše úzké chápaní slova "přerozdělování" v tom smyslu, že jde o proces, kdy někdo něco někomu fyzicky vezme a dá to jinému je irelevantní. Nezáleží na tom, jakým způsobem (zda explicitně nebo implicitně) k nerovnoměrnému rozdělení majetku dojde. Důležité je pouze to, že k němu dojde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 29. 4. 2019 20:39 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:52

Není mi jasné toto:

Může ve společnosti S funkčním tržním prostředím dojít k nerovnoměrnému rozdělení příjmů z jiných důvodů, než z důvodu existence tržního přerozdělování? Například z těch důvodů, z kterých k tomu s vysokou pravděpodobností dojde ve společnosti BEZ funkčního trhu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 11:13 | reakce na Ondřej Palkovský - 29. 4. 2019 20:39

Nemůže. Protože v prostředí bez funkčního trhu k danému výsledku (nerovnoměrné rozdělení majetku) může vést jiný princip přerozdělování. Např. v anarchii by to mohlo být v důsledku loupežného jednání, nikoliv v důsledku tržního přerozdělování. Ostatně je přece nesmysl uvažovat o tržním přerozdělování v prostředí BEZ funkčního trhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 30. 4. 2019 12:56 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 11:13

"Op: Může ve společnosti S funkčním tržním prostředím dojít k nerovnoměrnému rozdělení příjmů z jiných důvodů, než z důvodu existence tržního přerozdělování?"

"RF: Nemůže"

Mějme společnost, kde je funkční tržní prostředí (i.e. lidi mohou volně směňovat, majetková práva jsou respektována), nicméně lidi se rozhodnou nesměňovat (třeba příliš vysoké transakční náklady). V této společnosti dojde k nerovnoměrnému rozdělení bohatství, příjmu apod., protože někteří lidé jsou schopnější než jiní a více toho vyrobí. Podle vás je tedy tato nerovnost způsobena tržním přerozdělováním?

"Ostatně je přece nesmysl uvažovat o tržním přerozdělování v prostředí BEZ funkčního trhu."

No já si taky myslím, že je nesmysl uvažovat o tom, že došlo k tržnímu přerozdělení, i když nedošlo k žádné tržní transakci, ale vy tvrdíte opak....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 13:30 | reakce na Ondřej Palkovský - 30. 4. 2019 12:56

Když nebudou tržní transakce, nebude tržní prostředí a nebude možné ani tržní přerozdělování. Nimráním se v této jednoduchosti ji nijak nenarušíte. :-)

Možná jste chtěl poznamenat, že i v tržním prostředí mohou existovat procesy (loupeže, krádeže, podvody...), které vedou k nerovnoměrnému rozdělení majetku, a to já samozřejmě nehodlám rozporovat. Jen tvrdím, že legální vlivy, tedy tržní interakce budou v tržním prostředí v ohledu příčin vzniku nerovnoměrného rozdělení majetku dominovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 30. 4. 2019 14:29 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:30

"Když nebudou tržní transakce, nebude tržní prostředí a nebude možné ani tržní přerozdělování. Nimráním se v této jednoduchosti ji nijak nenarušíte. :-) "

To není pravda. Tržní prostředí znamená, že se může obchodovat, nikoliv, že se obchoduje. Uvědomujete si kolik tržních transakcí se neuskuteční, protože z různých důvodů nejsou výhodné? Nekonečno? To, že máte trh, ale lidé nesměňují, protože to pro ně není výhodné, je naprosto běžný stav.

"Možná jste chtěl poznamenat, že i v tržním prostředí mohou existovat procesy (loupeže, krádeže, podvody...), které vedou k nerovnoměrnému rozdělení majetku, a to já samozřejmě nehodlám rozporovat"

Ale vůbec ne. Poznamenal jsem dost explicitně, že v jakémkoliv prostředí existuje něco jako nerovné schopnosti jednotlivých lidí, které vedou k nerovnoměrnému rozdělení majetku. Souhlasíte s tím, že někteří lidé toho budou prostě mít víc, protože jsou SCHOPNĚJŠÍ?

"Jen tvrdím, že legální vlivy, tedy tržní interakce budou v tržním prostředí v ohledu příčin vzniku nerovnoměrného rozdělení majetku dominovat."

Například rozdílné schopnosti lidí. Chápu správně, že to považujete za "nelegální vliv"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 5. 2019 14:55 | reakce na Ondřej Palkovský - 30. 4. 2019 14:29

Ano, tržní prostředí umožňuje tržní transakce, které nemusí nastat. Tržní přerozdělování tedy není důsledkem toliko tržního prostředí. Teprve tržní transakce v tržním prostředí způsobují tržní přerozdělování.

Ano, schopnější lidé se prosadí v každém prostředí. Tedy i v tržním prostředí. To, že tržní přerozdělování směřuje od méně schopných ke schopnějším je přirozené. Někdy ale stačí být jen bohatý, aniž by člověk musel být člověk nějak extra schopným (typicky v důsledku dědictví).

Rozdílné schopnosti lidí jsou zcela legálním vlivem, samozřejmě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 1. 5. 2019 23:49 | reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 14:55

Tak moment, takže vylučujete, že by v současném reálném tržním prostředí mohly být rozdílné příjmy a bohatství důsledkem rozdílné schopnosti lidí?

Jinak: Osoba A je schopná, osoby B,C,D jsou neschopné. Všichni něco vyrobí. Osoba A má výrazně víc než osoby B,C a D. (tedy rozdílné bohatství není důsledkem "tržního přerozdělení"). Jdou na trh, to co vyrobili si nějak posměňují. Výsledek: Osoba A má stále víc než osoby B,C,D. Tvrdíte, že teď najednou nerovnost není způsobena výranzně většími schopnostmi osoby A?

BTW: IQ v současné společnosti koreluje s příjmem.... můžete mi vysvětlit, na základě čeho vylučujete, že velká část současné nerovnosti je způsobena tím, že ti bohatší lidé jsou prostě produktivnější?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 16:35 | reakce na Ondřej Palkovský - 1. 5. 2019 23:49

Samozřejmě, že v tržním prostředí může docházet k tržnímu přerozdělování, jež má za následek nerovnoměrné rozdělení majetku z důvodu i rozdílných schopností jednotlivců prosadit se v tržním prostředí. Proto taky tvrdím, že tržní přerozdělování je zcela přirozené a tržní prostředí velmi dobře umožňuje, aby se rozdíly ve schopnostech jednotlivců projevily.

Já vůbec neřeším co je pravou konkrétní a jedinou příčinou nerovnoměrného rozdělení majetku. Pouze tvrdím, že k němu dochází a příčiny mohou být různorodé a mohou se sčítat nebo kompenzovat. Např. rozdíly ve schopnostech, vzdělání, IQ, EQ, motivaci, rodinném zázemí, množství přítel, v aktuálním bohatství, v zájmech, odvětví ve kterém působí ... Nicméně celý tento proces pojmenovávám tržním přerozdělováním. Tržní přerozdělování je procesem, který v tržním prostředí vede k nerovnoměrnému rozdělení majetku, bez ohledu na konkrétní příčiny v jednotlivých konkrétních případech jednotlivých jednotlivců.

V žádném případě samozřejmě nevylučuji, že velká část současné nerovnosti je způsobena tím, že ti bohatší lidé jsou prostě produktivnější, takže není co vysvětlovat. Také proto mě nikde nepřistihnete při tom, že bych tržní přerozdělování nějak kritizoval, nebo odsuzoval z hlediska morálky, či spravedlnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 2. 5. 2019 17:12 | reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 16:35

A mohl byste tedy definovat, co pod pojmem "tržní přerozdělování" rozumíte? Nějak dost přesně?

Když osoba A udělá 100 párů bot, osoba B udělá 10 párů bot - bude výsledkem nerovný příjem. Ale jak je to způsobeno "tržním přerozdělování"? Od koho přerozděluje komu? Od toho, kdo toho vyrobí málo k tomu, co vyrobí víc? Jak?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 3. 5. 2019 14:35 | reakce na Ondřej Palkovský - 2. 5. 2019 17:12

Nejednodušší příklad je ten, že zaměstnanci vyrobí statky, které zaměstnavatel následně prodá za určitou cenu. Současně na mzdách vyplatí jen část z utržené ceny statků, část vyplatí dodavatelům, bance a po té mu zbude zisk. Kupní síla poptávky se tak rozdělí nerovnoměrně mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Na tomto není samozřejmě vůbec nic špatného. Je to samotná podstata kapitalismu. Současně platí, že s tímto stavem jsou často spokojeni jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé.

V důsledku uvedeného tržního přerozdělování však nastává situace, že v poptávce po agregátně všemi zaměstnavateli vyrobených statcích může chybět kupní síla, která byla tržním přerozdělením nasměřována k zaměstnavatelům, kteří významnou část svých příjmů investují do dalších produkčních kapacit, nebo je uspoří, nebo je investují na sekundárních kapitálových trzích. Tato kupní síla pak chybí poptávce po zboží vyráběném právě těmi zaměstnavateli. A nastává zaostávání kupní sily poptávky za nabídkou dané produkce statků. Uvedené v podstatě nevyhnutelně nakonec dopadne na schopnosti producentů prodat veškeré vyprodukované statky, což vede k ekonomickým problémům producentů, k propouštění zaměstnanců a dalšímu snižování kupní síly poptávky a dalšímu omezování produkce, což vede k dalšímu kolu propouštění a jsme v deflační spirále.

Jediná možnost jak zachovat zisky zaměstnavatelů a současně zachovat i kupní sílu poptávky je posílení kupní síly z jiných, než již existujících zdrojů. V prostředí účetních peněz se nabízí možnost vykrývat zaostávání příjmů zaměstnanců (poptávky) pomocí úvěrů. Zde dochází k tvorbě nových peněz, které nejsou nikomu odebrány a udrží rovnováhu mezi nabídkou vyprodukovaných statků a kupní silou poptávky. Po čase ale může nastat situace, kdy se spotřebitelé předluží a další vyrovnávání kupní síly tímto kanálem již není možné. Proto v takovém případě (resp. mnohem dříve) musí přijít ke slovu bezedná finanční podpora kupní síly poptávky ze strany státu. Stát tak sice přímo pomáhá spotřebitelům, avšak tím současně drží nad vodou i producenty, kteří by se bez této podpory kupní síly jejich zákazníků dostali do značných potíží. Aniž by však někomu bral peníze na danou podporu kupní síly poptávky.

Praxe je samozřejmě jiná. Máme zde daně, které jednak omezují použití zisků na rozšiřování produkčních kapacit a současně také omezují kupní sílu poptávky. Drží tak jak produkci, tak spotřebu pod jejím potenciálem. Proto by mohlo být zajímavým řešením postupné rušení daní s tím, že by všechny státní výdaje (jak investiční tak na podporu kupní síly poptávky) začaly být postupně financovány na vrub státního dluhu (novými penězi). Tomuto principu ale brání současná nešťastná doktrína rozpočtové odpovědnosti.

Aby se tento systém nevymkl kontrole, musel by být nějakým způsobem regulován. Tzn. zavést např. pravomoc centrální banky rozhodovat o tom, zda a jak moc je možné v daném okamžiku podporovat kupní sílu poptávky (ano je to jakási varianta vrtulníkových peněz). Daně by pak mohly fungovat pouze jako brzda případné přílišné podpory. Možností jak tento aspekt řešit je samozřejmě hodně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Ondřej Palkovský | 3. 5. 2019 20:28 | reakce na Richard Fuld - 3. 5. 2019 14:35

Promiňte, asi jste přehlédl, na co jsem se ptal, v tom kvantu otázek a odpovědí se to špatně hledá.

Psal jste, že v (současné) tržní ekonomice je jediný primární způsob příjmové nerovnosti způsoben "tržním přerozdělováním".

Když je jeden člověk je výrazně produktivnější než jiný, víc vyrobí, víc prodá a vydělá si víc. Výsledkem bude nerovnost (příjmu, bohatství). Vzhledem k tomu, že ta nerovnost je podle Vás způsobena výhradně "tržním přerozdělením", tak bych ocenil vysvětlení mechanismu, jak někdo/něco/systém "přerozděluje" od toho méně produktivního k tomu produktivnějšímu, a co konkrétně přerozděluje. Vysvětlíte mi to?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 13:11 | reakce na Ondřej Palkovský - 3. 5. 2019 20:28

Už asi rozumím kam míříte. Když někdo dělá 12 hod. denně kvalitní práci v Aši a dostane 100 tis. měsíčně a někdo jiný dělá průměrnou práci 4 hod. denně někde ve Znojmě za 20 tis, tak výsledné nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů není důsledkem tržního přerozdělení od toho jedince ze Znojma k tomu z Aše.

To je samozřejmé. Tvrdím také, že vysledovat okamžitě účinky tržního přerozdělování často nelze ani v rámci konkrétní individuální směny mezi dvěma jednotlivci, natožpak mezi dvěma jednotlivci, kteří spolu nemají v podstatě nic společného. To, že nedochází k tržnímu přerozdělování mezi těmi dvěma konkrétními jedinci, ale neznamená, že k žádnému tržnímu přerozdělování směrem od těchto jedinců k úplně jiným nebo směrem od jiných jednotlivců k nim, nedochází. Tržní přerozdělování je spíš kolektivní fenomén, nikoliv individuální. A v tomto ohledu odkazuji na již výše uvedený příklad, který vytrvale a úspěšně ignorujete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 7. 5. 2019 10:28 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 13:11

Ne, můj konkrétní příklad byl, že dělník č.1 třeba i ve stejné továrně za směnu toho vyrobí 10x víc než deník č.2 za směnu a tím pádem dostane nějaký násobek odměny. Souhlasíte s tím, že v tomto případě výsledná příjmová/majetková nerovnost NENÍ důsledek tržního přerozdělení?

Vy jste tvrdil, že majetková nerovnost dokazuje existenci tržního přerozdělování. Jenomže tady máte příklad (a ten příklad je naprosto reálný), kdy existuje majetková nerovnost a není to způsobeno tržním přerozdělováním. Takže existence nerovnosti nedokazuje existenci tržního přerozdělování. Souhlasíte?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 2. 5. 2019 20:43 | reakce na Ondřej Palkovský - 2. 5. 2019 17:12

Pozoruji vaši snahu, ale nevěřím, že uspějete. On se prostě rozhodl, že čtverec je kulatý, a protože se tak rozhodl, tak to tak musí být. Přinejmenším v jeho logicless world.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 26. 4. 2019 14:26 | reakce na Ondřej Palkovský - 26. 4. 2019 12:19

Palec nahoru!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:27 | reakce na Jan Altman - 26. 4. 2019 14:26

Tak samozřejmě není možné mluvit o tržním přerozdělování v prostředí kde nejsou přítomny tržní interakce. To není nic překvapivého. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2019 13:36 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:27

Jasně. A když se se sousedem dohodu, že mu posekám zahradu za to, že on mi dovolí natrhat si jablka z jeho jabloně, tak to už je důvodem pro to, aby naběhla nějaká Julda a těch jablek mi část pod hrozbou rozbití huby sebrala. Chápu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:54 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2019 13:36

Vůbec ne! Pří Vámi uvedené směně byli účastníky této směny dva producenti, jejichž kumulativní kupní síla nebyla danou transakcí nijak oslabena. Není tedy důvod k zásahu ve formě státního přerozdělení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Ondřej Palkovský | 29. 4. 2019 20:42 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:54

Co to je "kumulativní kupní síla"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 11:15 | reakce na Ondřej Palkovský - 29. 4. 2019 20:42

Agregátní ukazatel, který vypovídá o schopnosti poptávky nakupovat na trhu statky. Samozřejmě budou existovat lepší a propracovanější definice. Tohle je jen taková "na první dobrou".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 30. 4. 2019 12:52 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 11:15

Co to je "schopnost poptávky nakupovat na trhu statky"? A jak dochází ke "snižování kumulativní kupní síly"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 13:34 | reakce na Ondřej Palkovský - 30. 4. 2019 12:52

Schopnost nakupovat statky = disponování penězi, za něž je možné tyto statky nakupovat.
Snižování kupní síly = snižování objemu peněz, jimiž spotřebitelé disponují k nákupu statků, nebo stagnace objemu těchto peněz doprovázená růstem cen těch statků.

S výhradou, že jde opět o definice "na první dobrou".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 30. 4. 2019 14:35 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:34

Výrobci chtějí prodat vše, co vyrobili, takže cena se upraví podle množství peněz, kterými disponují spotřebitelé. Snižování nebo zvyšování objemu peněz je plus minus neutrální.... takže co je teda kumulativní poptávka?

Jinak teda..ehm.. když si přečtete nějakou dobrou učebnici ekonomie, tak zjistíte, že tyhle otázky pokládají lidé už strašně dlouho a už dávno se zjistilo, že ty odpovědi, které dáváte vy, jsou dost problematické...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 5. 2019 15:01 | reakce na Ondřej Palkovský - 30. 4. 2019 14:35

"Výrobci chtějí prodat vše, co vyrobili, takže cena se upraví podle množství peněz..." Čili deflace. A jsme na začátku. :-) Vy si opravdu myslíte, že když zaměstnanci budou dostávat nižší mzdy, tak pokles cen to vyřeší? Nevyřeší. Buď zaměstnanci a/nebo zaměstnavatelé na to doplatí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 2. 5. 2019 06:52 | reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 15:01

Ježíš, tohle už bolí číst...
Jelikož tu nemáme komunismus, výrobci neprodávají vse co vyrobí, ale vyrabějí tolik, kolik aktuálně umí udat na trhu za cenu, která svou marží vyhovuje vyrobci.
Ano, až takhle prosté to v ekonomii je...
A ano, samozřejmě, že když taměstnanci dostávají méně peněz (což zpravidla znamená, ze růst mezd neodpovídá ani reálné inflaci), což zase znamená, ze růst cen predběhl tu vaši kupní silu obyvatel, jste zpravidla za vrcholem ekonomického cyklu a ceny se musí snížit. A ano, skutečně to situaci vyřeší.
Doplatí na to samozřejmě zaměstnavatelé i zaměstnanci, zaměstnavatelům klesá zisk, a postradatelní zaměstnanci jsou propouštěni...

Váš nedostatek logického uvažování nelze nahnat zabalenim problému do spleti termínů v bláhové naději, že jim oponenti neporuzumí, to k žádnému závěru v diskuzi nepovede...
Začínám mít pocit, že to ale není vaším cílem...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 17:03 | reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 06:52

Pane Vorlíčku, ujasněte si na čí příspěvek reagujete. To pan Palkovský napsal, že výrobci chtějí prodat vše, co vyrobí, a pokud se jim to nedaří, tak sníží cenu, aby to prodali vše. A mě to přijde vcelku rozumné tvrzení, které Vy pouze ideologicky nálepkujete a přidáváte nějaké podivné teoretické tvrzení o jakémsi udávání na trhu. :-)

Jinak, když rostou ceny a mzdy za nimi začnou zaostávat, tak rozhodně lepším řešením je, zařídit aby kupní síla poptávky dohnala tu inflaci, než abyste spustil krizi a uvrhl ekonomiku do deflační spirály.

Podle mne platí následující sled jednotlivých stavů: Tržní přerozdělování (nebo tržní směna, chcete-li) kontinuálně oslabuje agregátní kupní sílu poptávky, to vede k poklesu spotřeby, to vede k poklesu produkce (a/nebo cen), což vede k ztrátám producentů a propouštění nadbytečných zaměstnanců a to vede zase k poklesu kupní síly poptávky a následnému dalšímu omezení spotřeby a tak dále pořád dokola, až se ekonomika úplně zhroutí. Přitom k předejití uvedeného scénáře stačilo pouze, aby mzdy držely tempo s růstem produktivity a produkce. To ale nikdo v tržní ekonomice zařídit nedokáže. Naopak rostoucí konkurence může i v době konjunktury tlačit na stagnaci nominálních mezd (na pokles reálných mezd). Proto zde máme alespoň náhražku tohoto procesu v podobě státního přerozdělování, resp. fiskální politiky, která je schopna deficit kupní poptávky síly trvale nahrazovat.

Není třeba, aby trpěli zaměstnanci a zaměstnavatelé, když všichni mohou báječně prosperovat! Pořád. Ekonomický cyklu je zde jen proto, že si myslíme, že je to něco neodvratného. Že krize jsou jakýmsi přirozeným pokáním za obžerství a nespoutanou spotřebu v dobách konjunktury. Je to ale jen sebemrskačský nesmysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 1. 5. 2019 23:50 | reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 15:01

Ne. Myslím si, že nemáte ani páru, co se skrývá pod pojmem "kupní síla".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 16:38 | reakce na Ondřej Palkovský - 1. 5. 2019 23:50

Tak tento názor Vám samozřejmě neumím nijak vymluvit, pokud neuvedete jasné důvody, proč si to myslíte.
A také je možné, že pod pojmem kupní síla si oba představujeme něco trošku (nebo hodně) jiného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 3. 5. 2019 20:35 | reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 16:38

Bohužel jste pořádně nenapsal, co si vlastně pod "kupní sílou" představujete. Pouze jste tento pojem následně použil v nějaké úvaze o deflaci, ale s tou se těžko polemizuje, když nevím, co si pod tím mám představit.

Takže co je podle vás "kupní síla"? Psal jste něco o "disponování penězi, za něž je možné tyto statky nakupovat". Co to je? To je množství peněz v ekonomice? Protože všemi penězi v ekonomice někdo disponuje..? Nebo je to něco jiného?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 13:26 | reakce na Ondřej Palkovský - 3. 5. 2019 20:35

Kupní síla v ekonomice je dána penězi v držení ekonomických subjektů, kteří tyto peníze používají k peněžní směně za statky produkované v reálné ekonomice (mimo sekundární kapitálové trhy). Takže rozhodně nelze dát rovnítko mezi kupní sílu a objem peněžní zásoby. Zjednodušeně řečeno, objem peněžní zásoby lze rozdělit na peníze obíhající v ekonomice (jsou používány jako prostředek směny za statky produkované ekonomikou) a úspory, které se této směny neúčastní. Úspory lze dále rozdělit na peníze ležící "ladem" na bankovních účtech + ladem ležící hotovost a na úspory obíhající na sekundárních kapitálových trzích. Kupní sílu poptávky reprezentuje objem peněz, které ekonomické subjekty používají k peněžní směně za statky produkované v reálné ekonomice.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 7. 5. 2019 10:30 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2019 13:26

Nerozumím. Mám úspory na účtě ("leží ladem"), asi tak během 5 minut si za ně něco můžu koupit. Jsou tedy součástí kupní síly nebo ne? Všechny peníze v kterémkoliv okamžiku někde "leží" - na účtě, v matraci, v peněžence. A většinou z nich někdo disponuje a může je v podstatě okamžitě utratit. Tak jsou součástí kupní síly nebo ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 7. 5. 2019 12:16 | reakce na Ondřej Palkovský - 7. 5. 2019 10:30

Stejně tak peníze uložené do akcií, které jsou dle pana Fulda vyvedené z "reálné ekonomiky", jsou mnohem likvidnější (v případě akcií na hlavních tzích burz) než například peníze ve státních dluhopisech nebo nemovitostech.

A to už vůbec neuvažuji o tom, že na akcie mohu vypsat opci, která umožňuje získat likviditu i z akcií, které vůbec nemění majitele. Nebo že akcie USA společností často generují likviditu každokvartální výplatou dividend.

Podle mě peníze v akciích - dle pana Fulda chybějící v reálné ekonomice - jsou naopak těmi, které v ekonomice cirkulují velmi rychle.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 2. 5. 2019 20:54 | reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 16:38

Je to dost, že jste si všiml, že pod více pojmy si ostatní lidé představují něco jiného, než vy. Kupní síla, anarchokapitalismus a přerozdělování jsou jen některé z nich. Vytváříte si tak svůj fuldojazyk, kterému nikdo jiný nerozumí. Je typické, že vás nikdy nenapadlo připustit, že by chyba mohla být na vaší straně a místo toho všechny ostatní (pardon, kromě fuldokadrili :-) označujete různými způsoby za blbce. Už začínáte připomínat toho pána, co tvrdil, že je Napoleon a všechny okolo považoval za hlupáky, co ho nepoznali.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Boris Otokar Hodlak | 25. 4. 2019 11:20

Jak vidno, politika levice má a bude mít dost paliva až do skonání světa. Karel Marx totiž moudře zkonstruoval politické perpetum mobile, které jede na závist.
Naiva by řekl, že až celá společnost zbohatne, motor zůstane na suchu. I kdepak! Já sice získal nemálo, ale jaktože tamten víc*??? Co je to za odporného vykořisťovatele, když může dát své prachy na katedrálu a ne MNĚ MNĚ MNĚ!!! Teda pardon, ŕekl jsem mně? Myslel jsem vykořisťované menšině, samozřejmě. Jíž jsem shodou okolností členem.

* viz hororstory o rozevírajících se nůžkách společnosti. Kdo si položil otázku, co zůstane špatného na rozevírajících se nůžkách i poté, co odložíme závist?

Nahlásit

+4
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 12:56 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 25. 4. 2019 11:20

Navíc k rozevírání nůžek přispívá hlavně socialistický státní monopol na peníze a centrální plánování úrokových měr.
Bohatí bohatnou, protože jejich investice (akcie, nemovitosti) jdou raketově nahoru díky růstu objemu peněz v ekonomice, díky uměle sníženým úrokům. Kdežto příjmy gážistů a penzistů až se zpožděním dýchavičně dohánějí takto vzniklou inflace (a často ji nedoženou nikdy - nebozí účastníci 3.pilíře by mohli vyprávět).

Hlavně že se tu dogmatičtí zastánci tohoto perverzního systému zaštiťují právě sociálnem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 13:04 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 12:56

A další faktor působený centrálním bankovnictvím a státem:

1) Úrokové míry jsou uměle manipulovány dolů, peněz na úvěry je nekonečně mnoho => je pro kapitalistu relativně jednodušší si vzít úvěr na nákup robotů a dalších automatizačních prvků (od software po technologie) nahrazujících LIDSKOU PRÁCI.

versus

2) Stát extrémně zdaňuje lidskou práci, což technicky v podstatě znamená pokutování zaměstnavatelů za to, že někoho zaměstnají. Když chce firma někomu dát 20 čistého, přijde ji to skoro na 40. A k tomu stovky povinností plynoucích ze zaměstnávání lidí, rizika kontrol, nutnost najímat úředníky řešící agendu spojenou se zaměstnáváním, atd... To vše také něco stojí, takže zaměstnanec s 20 čistého firmu stojí třeba 60, takže aby měla důvod ho zaměstnat, musí firmě vydělat tak 80.

V normální kapitalistické společnosti by A) ty náklady na zaměstnávání nebyly tak vysoké B) firmy by mohli na úvěr kupovat roboty jen tehdy, kdyby jim na to někdo (reálně ti zaměstnanci, resp. domácnosti prostřednictvím jejich úspor v bankách) půjčil. A zaměstnanci by vedle mzdy měli ještě ten poctivý úrok z úspor.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Richard Fuld | 25. 4. 2019 15:12 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 13:04

"V normální kapitalistické společnosti by A) ty náklady na zaměstnávání nebyly tak vysoké B) firmy by mohli na úvěr kupovat roboty jen tehdy, kdyby jim na to někdo (reálně ti zaměstnanci, resp. domácnosti prostřednictvím jejich úspor v bankách) půjčil. "

Jak říkám, být to na takových, jako jste Vy, jsme stále ještě 100 let za opicema.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 15:16 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 15:12

:-))))))))))
Ze stromů jsme slezli díky tisku nekrytých peněz :-)))))))
A díky tomu, že lidi v obchodech začali nakupovat za to, co 5min před tím šlohli obchodníkovi z pokladny :-)))))
Svérázné představy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 25. 4. 2019 08:41

Tady je krásně vidět, kam vede nosná úchylná levičácká myšlenka: "Ty máš peníze? Výborně, my ti řekneme, co s nimi máš a smíš a budeš dělat."

Nahlásit

+11
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 09:37 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 25. 4. 2019 08:41

Levičácký Fulda vám určitě vysvětlí, že výrobou parfémů či luxusní módy se dopouštíte tržního přerozdělování (protože asi někdo ty socky nutí ty předražené hadry a parfémy kupovat a pak jim nezbývá na pivo a párky).

Sice tomu nerozumím, ale Julda s Kádrovačkou vám určitě vysvětlí, jak výrobce parfémů okrádá běžného Lojzu, tržně přerozděluje od Lojzy k výrobci parfémů a jak je to nutné kompenzovat státní loupeží.

Až se tady zase ti dva budou vzájemně ukájet adorováním státu (a zároveň se pohoršovat nad masovou migrací vyznavačů obřízek a kamenování), tak jim s radostí vysvětlím, že za tu imigraci právě může ten jejich zbožňovaný stát (frontex jim dělá lodní taxi, stát dotuje pašerácké neziskovky, stát lidi z Afriky a Asie láká do Evropy na dávky a zdravotnictví zdarma, stát potlačuje veškerý odpor proti imigraci).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+34
+
-

Richard Fuld | 25. 4. 2019 10:29 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 09:37

Máte v tom hokej. Tržní přerozdělování dopadá na produktivní zaměstnance výrobce luxusního (resp. každého) zboží, nikoliv na zákazníky, kteří si kupují luxusní zboží. Takže je úplně jedno jestli zákazníkům luxusní zboží někdo vnucuje nebo si ho pořizují dobrovolně. Když si kupují tyto výrobky boháči, tak by mělo údajně nastat tzv. prosakování těchto peněz k zaměstnancům. Bohužel ale skončí v převážné míře v podobě zisku v majetku výrobce. Žádné prosakovaní se nekoná. Jediné, co zde probíhá je tržní přerozdělování od zaměstnanců k majitelům firmy.

Jestli označíte tento názor za levicový nebo marxistický je v podstatě jedno. Objektivní skutečnost nálepkami nezrušíte. A já toto tržní přerozdělování nijak nekritizuji. Jde o přirozený základní a značně pozitivní a nezbytný princip fungování kapitalismu. Ani nekritizuji boháče za to, že dají stamiliony eur na opravu té památky namísto, aby přidali svým zaměstnancům. Je to jejich majetek a mohou s ním nakládat, jak chtějí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-9
+
-

foxy | 25. 4. 2019 19:05 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 10:29

Žádné tržní přerozdělování z principu neexistuje. V tržní ekonomice existuje jen směna.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 10:32 | reakce na foxy - 25. 4. 2019 19:05

Samozřejmě, že existuje tržní směna. A výsledkem této směny je tržní přerozdělování.
Stejně tak v rámci státu existují daně a výsledkem výběru a požití daní je státní přerozdělování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 2. 5. 2019 07:16 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:32

Mate v tom pěkný hokej....
Statní přerozdělování není důsledkem existence daní, nýbrž primárním důvodem existence daní.
(Co myslíte, když první vladař vybral od poddaných daň, zřídil za ní nemocnici, nebo si za ni dal s hosty pořádný nášup do bříška??) Účel daní dokládá i fakt, že první daně z majetku byly již progresivní, tedy měly apriory sloužit k cílenému obohacení jedné skupiny obyvatel na úkor druhé.
Kdybyste nechtěl přerozdělovat, nemusí žádné daně existovat, a lidé mohou nakupovat veškeré zboží a služby na trhu.
Tržní přerozdělivání je oxymoron, a existuje na této planetě pouze ve dvou exemplářích, ve vaší hlavě, a jako napsaný termín na papíře, stejně jako "pravdivá lež", "chytrý hlupák" nebo "udržitelný socialismus"....Tržní přerozdělování v hlavě Fuldy = tržní směna v ekonomice...Jak je pro koho tato směna objektivně výhodná, to neumí posoudit ani Fulda, ani nikdo jiný, to je na počtech, pocitech, naladění stran, na emocích...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 17:18 | reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:16

"Jak je pro koho tato směna objektivně výhodná, to neumí posoudit ani Fulda, ani nikdo jiný, to je na počtech, pocitech, naladění stran, na emocích..."

Ano. Máte pravdu. V individuálním případě jednotlivých směn, nelze nijak kvantifikovat výhodnost dané směny pro obě strany transakce a lze úspěšně tvrdit, že obě strany danou směnou určitě získali více užitku, než jakým disponovaly před směnou, protože jinak by tuto směnu neuskutečnily. Resp., že obě strany směnili něco, co je v jejich aktuálním individuálním hodnotovém žebříčku níže, než to, co směnou získaly.

Nicméně na věc pohlédněte prizmatem agregovaných údajů, pak se dostanete do oblasti objektivně kvantifikovatelných veličin, jako jsou ceny majetku vlastněného jednotlivými skupinami jednotlivců a jejich příjmů. Pak se Vám zjeví skutečnost, že ty jednotlivé tržní směny mají zcela zjevné účinky a důsledky v podobě nerovnoměrného rozdělení majetku. Na individuální úrovni jednotlivých směn lze hovořit o tržní směně, kterou nelze nijak hodnotit (leda snad až s odstupem času). Avšak v rámci širšího pohledu na celou společnost již zde máme proces složený z mnoha tržních směn, jehož důsledky jsou již jasně z této perspektivy viditelné i kvantifikovatelné. A tento proces viděný v uvedené "agregátní" perspektivě nazývám tržním přerozdělováním.

Vy pouze nejste schopen uvedeného úhlu pohledu, resp. se Vám pouze nelíbí, jak ten proces pojmenovávám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 26. 4. 2019 11:49 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:32

Dnes hned dvojitý eufemismus:

1) Když svému klientovi dodám nějakou službu, tak jsem podle vás nebyl účastníkem dobrovolné a tudíž nutně vzájemně výhodné směny, ale jakéhosi "tržního přerozdělení".

2) A když mi pak Babiš část plodů této mé práce proti mé vůli a pod hrozbou trestu=násilí sebere, tak to není loupež, ale "státní přerozdělení" (podle stejné logiky jím nutně bylo i bolševické znárodnění, nacistická arizace židovského majetku, desátky, atd..).

Jste úžasný!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 18:46 | reakce na Jan Altman - 26. 4. 2019 11:49

Když svému klientovi dodáte nějakou službu, tak jste účastníkem dobrovolné a (zpravidla) vzájemně výhodné směny a po určité době se může ukázat, že jste byl přítomen i u tržního přerozdělení. To co jste z dobrovolné směny získal se ukáže být v tržních cenách cennější, než to co jste za to zaplatil (nebo naopak).

Např. v rámci dobrovolné směny nakupujete materiál, energii, služby a práci lidí a produkt, který s těmito zdroji vytvoříte pak prodáváte jiným lidem. Pokud jste úspěšný, pak vaše příjmy z prodeje Vašich produktů budou vyšší, než ceny, které platíte za materiál, energii, služby a práci. Opakuji, že toto fungování volné ruky trhu nijak nekritizuji. Zisk z podnikání je spojen s rizikem a spoustou dalších "nákladů". Výsledek je ale jednoznačný a dosažení tohoto výsledku je projevem "volné kapitalistické ruky trhu", resp. jak já to označuji - projevem tržního přerozdělování. V případech ztrátových firem dochází k přerozdělování opačným směrem (k dodavatelům materiálu a/nebo energie a/nebo služeb a/nebo práce). To je riziko podnikání.

Státní přerozdělování není samozřejmě loupež, stejně jako loupeží není tržní přerozdělování (dosahování zisku). Tržní přerozdělování mají za loupež pouze fanatičtí komunisti (nazývají to vykořisťováním). A státní přerozdělování mají za loupež fanatičtí anarchokapitalisti.

Ano vím o tom, že jsem úžasný. Děkuji za to, že jste mi to připomněl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Vorlíček | 2. 5. 2019 07:27 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:46

Aha, už to tržní fuldorozděleni začinám chápat...
Když mě za litr ostříhá holič, a v hospodě se večer ukáže, že Franta by mi tu křivou ofinu šmiknul za pětikilo, vyhrává holič, ke kterému jsem trzně přerozdělil své pětikilo.
Když ale večer do hospody nepůjdu a s Frantou se nepotkám, nešlo o tržní přerozdělení, ale jen o férovou, oboustranně výhodnou směnu!
Hmmmm.....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 17:50 | reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:27

Nechápete nic. Pořád se pohybujete v optice jednotlivých individuálních směn.
Máte ale pravdu, že když dáte za holiče litr, tak jste tím vyjádřil svobodně svůj aktuální názor, že v daný okamžik má pro Vás 1000 Kč menší hodnotu, než předmětné ostříhání v daném čase a místě a s informacemi, které máte k dispozici. Takové hodnocení ale nemusí být v čase konstantní. Pokud se změní čas, místo nebo informace, které budete mít v budoucnu, může se změnit i Váš nový žebříček hodnot. Následně jste třeba zjistil, že se dá ostříhat i jen za 2 stovky a pak samozřejmě Vaše spokojenost s předchozí transakcí může poklesnou a na Aha, už to tržní Vašem žebříčku hodnot se posune ostříhání na příčku, kde jsou jiné statky, jež byste mohl být ochoten koupit za 2 stovky. Jestli ta směna (ostříhání za 1000) byla férová je irelevantní. V době kdy ta směna proběhla platí, že na ni lze v daný okamžik nahlížet jako na oboustranně výhodnou, protože pokud by ji jedna ze stran považovala za nevýhodnou, nejspíše by se neuskutečnila. Následné hodnocení směny se ale po určitém čase může a nemusí změnit. Záleží mimo jiné i na tom, jaké relevantní informace pro hodnocení dané směny v budoucnu zjistíte, jak jste ve Vašem příkladu pěkně ilustroval.

Tržní přerozdělování se pak projeví např. tím, že drazí schopní holiči budou bohatější, než hloupí neschopní kopáči, co budou chodit k drahému holiči. A zase musím doplnit, že na tom nevidím nic špatného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 2. 5. 2019 21:04 | reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 17:50

>>> "Tržní přerozdělování se pak projeví např.tím, že drazí schopní holiči budou bohatější, než hloupí neschopní kopáči, co budou chodit k drahému holiči."

až pochopíte že to nezpůsobuje trh, tak se vám doufám uleví. Je to jako byste obviňoval Pythagorovu větu z protržení přehrady, při jejíž konstrukci byla použita.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 3. 5. 2019 14:40 | reakce na Josef Fraj - 2. 5. 2019 21:04

Ale já chápu, že to nezpůsobuje trh samotný, stejně jako pouhá existence prostředí, v němž se používají účetní peníze, nezpůsobuje přerozdělování zdrojů, inflaci, ani žádné jiné pozitivní nebo negativní jevy.

Já trh z ničeho neobviňuji. Netvrdím, že trh něco způsobil. Jen tvrdím, že v tržním prostředí probíhá z důvodu např. různorodosti schopností ekonomických aktérů tržní přerozdělování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 5. 5. 2019 09:02 | reakce na Richard Fuld - 3. 5. 2019 14:40

LŽETE !!! Přečtěte si svoje komentáře dva roky zpět. Ve všech tvrdíte, že to způsobuje trh. Konec konců vaše slovní spojení "tržní přerozdělování" je velmi výmluvné. Pokud jste konečně nahlédl, že tu celou dobu říkáte blbosti, tak by bylo čestné to přiznat místo mlžení, které tu předvádíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2019 13:30 | reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2019 09:02

Psal jsem, že tržní přerozdělování na trhu přirozeně probíhá, že je základem kapitalismu. Trh nic nezpůsobuje. Trh to umožňuje. Trh je jen prostředí. Jinak tohle, co teď předvádíte, už je jen takové zoufalé slovíčkaření z Vaší strany.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 2. 5. 2019 08:31 | reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:27

Já si dávno myslím, že pan Fuld je v podstatě příznivec Cargo kultu. Ti jsou přesvědčeni, že průmyslové zboží není vyráběno, ale tvořeno dobrými duchy,
Pan Fuld zase věří, že užitečné statky nejsou produkovány, ale vznikají státním přerozdělováním, zdaněním a kouzlem, které nazývá účetní peníze.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 2. 5. 2019 21:07 | reakce na Jan Amos - 2. 5. 2019 08:31

Možná si potřebuje trh personifikovat, aby na něj mohl přenášet svoje naivně marxistické představy o ekonomice.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 17:59 | reakce na Jan Amos - 2. 5. 2019 08:31

Nikde nepíši, že užitečné statky vznikají státním přerozdělováním. Jen tvrdím že státní přerozdělování může posílit kupní sílu poptávky a tím, zajistit vyšší spotřebu a tedy i vyšší produkci. A pro tento proces je ideální prostředí účetních peněz. Uvedené ale může fungovat pouze pokud takto dochází toliko k nahrazení peněz vyvedených z ekonomiky do úspor a na sekundární kapitálové trhy. Pokud bude objem peněz směřovaných k posílení kupní síly poptávky příliš, pak dojde k vyvolání nadměrného růstu cen, což není pro stabilitu ekonomiky dobré.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2019 13:37 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 18:46

OMG. RSDr Julda Fulda.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 13:57 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2019 13:37

Jak typické. Když se konečně dostaneme k jádru věci, tak z kolabujete v nějakém bezduchém prázdném výkřiku. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 30. 4. 2019 09:30 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 13:57

Nepopsal jste žádné přerozdělování. Jen tržní směnu. Jen jste konstatoval obecně známou věc: že pilnější, vzdělanější, chytřejší, trpělivější a prozíravější jedinec (podnikatel) má v důsledku své činnosti a svých vlastností "na konci dne" více peněz, než ten, kdo tyto vlastnosti nemá. A? Podle mne danost a přirozenost, podle marxisty nadhodnota (eufemisticky přejmenovaná na "tržní přerozdělování", protože klasické marxistické bláboly už tolik netáhnou, zdiskreditovali se a tak je potřeba je přejmenovat, dát jim nějakou cool znějící nálepku). A podle někoho ražení RSDr. důvod k tomu toho bohatšího okrást a dle uvážení ústředního výboru přerozdělit do kapes svých a svých soudruhů (voličů, kteří vás za podíl na lupu zvolí).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 11:59 | reakce na Jan Altman - 30. 4. 2019 09:30

"Nepopsal jste žádné přerozdělování. Jen tržní směnu."
Ano. Ano. Ano. Celou dobu tvrdím, že tržní přerozdělování je v podstatě totéž, co tržní směna. Rozdíl je pouze v náhledu. Tržní směna je nahlížena z individuální perspektivy jednotlivců - účastníků směny. Zde se tržní směna jeví jako proces, kde její účastníci získávají statky, které jim poskytují více užitku, než měli před směnou. Směnou získali oba z jejich individuálního pohledu více hodnotné statky. Já ale nenahlížím na tržní směnu pouze z perspektivy oněch jednotlivců. Nahlížím na směnu z nadhledu v kontextu celé společnosti (ano, tady mi můžete začít nadávat do kolektivisty). Vidím agregované důsledky tržní směny, ve formě nerovnoměrného rozdělení majetku mezi jednotlivce a tento proces nazývám tržním přerozdělováním. Tržní přerozdělování je tedy tržní směna, avšak nahlížena objektivně v ohledu agregátních projevů ve společnosti, nikoli pouze ze subjektivní perspektivy jednotlivých účastníků směny.

Samozřejmě, že tento výsledek (nerovnoměrné rozdělení majetku) považuji za zcela přirozený projev tržní směny (resp. tržního přerozdělování) a z hlediska jeho podstaty, morálky a spravedlnosti proti němu vůbec nic nenamítám. A proto byste mi neměl nadávat do bolševiků a marxistů. :-)

Pokud zastávám názor, že by mělo být státním přerozdělováním v určitých případech zpomaleno tempo tržního přerozdělování (a v jiných naopak zrychleno), činím tak s úmyslem udržet kapitalistický tržní systém v udržitelném stavu. Zastávám názor, že ekonomika funguje dobře ve stabilním prostředí. Jako jednu z nejdůležitějších ekonomických infrastruktur vidím peněžní systém, jehož stabilita se projevuje stabilní kupní silou peněz, tedy cenovou stabilitou. Státní přerozdělování by mělo sloužit pouze jako stabilizační nástroj k zásahům ve prospěch stability kupní síly peněz. Nezastávám ideologický názor, že státní přerozdělování by mělo nějak napravovat jakési nespravedlnosti. Dokonce tvrdím, že mohou nastat situace, kdy bude třeba, aby státní přerozdělování nastalo ve prospěch nabídky, tedy ve prospěch producentů (v případech krize z důvodu nedostatečných produkčních kapacit).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Capouch | 30. 4. 2019 15:29 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 11:59

Inflace NENÍ cenová stabilita!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 1. 5. 2019 15:04 | reakce na Jan Capouch - 30. 4. 2019 15:29

2% roční inflace je podle mne v podstatě cenová stabilita. 100% cenová stabilita je v tržním prostředí s tržními cenami oxymoron. A ten 2% inflační cíl je jen jakási "prevence" před deflací.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 2. 5. 2019 07:22 | reakce na Richard Fuld - 1. 5. 2019 15:04

Před deflací, jako že např. kvůli technogickému pokroku v těžbě ropy spadne její cena o 50%, takže musim nastartovat tiskárny na celém světě, abych zahnal tu děsivou "Deflaci", česky pokles cen...Hmmmm...
A nebude ten pravý důvod fakt, že v socialistické fuldonomice dostali ropní tězaři, kámoši eráru subvencované půjčky, a pokles cen ropy najednou ukazuje, že král je nahý, tak je potřeba mu vytisknout nový kabátek???

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 5. 2019 19:10 | reakce na Petr Vorlíček - 2. 5. 2019 07:22

Už tady zaznělo stokrát, že škodlivý není samotný pokles cen. Že škodlivý je pokles kupní síly poptávky, který obvykle vyvolá pokles cen. Takže samotný pokles cen je jen symptom , indikátor existence možného problému, nikoliv jeho příčina.

Pokles cen, pokud není způsoben "nouzí" na straně poptávky, tedy za nabídkou zaostávající poptávkou je pro ekonomiku pozitivní. Pokud je ale pokles cen způsoben poklesem nebo stagnací kupní síly poptávky máme problém, jehož příčinou je pokles kupní síly poptávky, nikoliv onen pokles cen, který je jen projevem poklesu kupní síly. Jinými slovy pokles cen znamená naopak růst kupní síly => nemáme problém. Pokles cen v krizi tak funguje prostřednictvím nárůstu kupní síly jako částečný "zmírňovač" příčin dané krize. Bez další dodatečné podpory kupní síly ale nestačí ke zvrácení pohybu do deflační spirály.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 2. 5. 2019 23:54 | reakce na Richard Fuld - 2. 5. 2019 19:10

Vy považujete pokles poptávky jako problém, který je příznakem krize. Pominu, že jsou lidé, kteří krizi považují za mimořádně pozitivní situaci. Pokles potávky nemusí nutně znamenat situaci, kdy někdo by chtěl nakupovat, ale nemůže, protože nemá dostatek prostředků. Často se může jednat o snížení spotřeby, protože prostě nemám zájem nic nového kupovat. Stačí mi, to co mám. Jde o jev psychologický a nikoliv nutně ekonomický. Nemůžete ho pak řešit ekonomickými nástroji, protože prostě nejdou po příčině jevu.

Jsou prostě lidé, kteří nemají chuť utrácet, protože je to nebaví. Vy pak vymýšlíte teorie založené na tvrzení, že svojí omezenou spotřebou sypou do soukolí společnosti písek a je nutné tyo nezodpovědné spotřebitele nějak k té podle vás správné míře spotřeby donutit. Zdá se mi to snad až odporné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 3. 5. 2019 15:13 | reakce na Jan Amos - 2. 5. 2019 23:54

V tomto s Vámi plně souhlasím. Ne každý pokles spotřeby je spojen s nedostatkem kupní síly a tudíž ho ani nelze vyřešit posílením kupní síly lidí, kteří prostě více již spotřebovávat nechtějí, i kdyby díky dostatečné kupní síle mohli. Obdobně stejné plýtvání penězi na podporu kupní síly nastane v okamžiku, kdy lidé omezí spotřebu ze strachu, že přijdou horší časy a dospějí k názoru, že si musí na tyto horší časy začít razantně spořit (proti tomuto mechanismu vzniku krize v podstatě není účinné obrany). Ani v tomto případě zřejmě nebude účinné, těmto lidem posílat peníze, protože je tím ještě utvrdíme v názoru, že nejspíš opravdu ta krize přijde a oni si uspoří i ty peníze, které jim vláda pošle. Stejně tak v případě, kdy životní úroveň bude natolik vysoká, že lidé již nebudou vidět další navýšení svého užitku v tom, že by více spotřebovávali a v důsledku tohoto dojde ke stagnaci nebo poklesu spotřeby, nebude k ničemu posilování kupní síly těchto lidí.

Nicméně tvrdím, že výše uvedené případy saturované spotřeby se budou vyskytovat spíše u malé skupiny jedinců s vyššími příjmy, jejichž spotřeba je již saturována při utracení pouhé části jejich pravidelných příjmů. Ano tuto skupinu spotřebitelů je těžké motivovat k zvýšení spotřeby a velmi dobře si dovedu představit, jak se někteří z těchto lidí na krizi doslova těší, protože jim přinese příležitosti, jak si své ekonomické postavení velmi výrazně vylepšit. A nepřijde mi to odporné. :-)

Současně jsem přesvědčen o tom, že většina lidí by zcela přirozeně velmi ráda spotřebovávala více, než jim dovolují jejich aktuální příjmové podmínky. Dovedu si představit důchodce, kteří by také rádi více spotřebovávali ale z důvodu nízké kupní síly nemohou. Stejně tak např. neúplné rodiny s dětmi, popř. jinak znevýhodnění lidé s nízkými příjmy. U těchto skupin obyvatelstva se dá vsadit téměř vždy (s výjimkou jejich vystrašení přicházející krizí) na to, že by posílení jejich kupní síly využili k navýšení své spotřeby.

Nikde netvrdím, že neutrácení peněz představuje nějakou zavrženíhodnou nezodpovědnost. Nicméně to, že lidé začnou omezovat spotřebu (ať už protože se jim nedostává peněz, nebo protože více spotřebovávat prostě nechtějí), může objektivně chod ekonomiky poškozovat. Ano stále si trvám na tom, že omezování spotřeby představuje sypání písku do soukolí ekonomiky. Nikomu ale takové počínání nevyčítám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 10:41 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 10:29

Aha. Takže kdyby se ten výrobce parfémů rozhodl, že už má dost a firmu zavřel, tak si zaměstnanci polepší, protože to "tržní přerozdělování" od zaměstnanců směrem k němu skončí.

Skvělé by bylo, kdyby oznámil, že si přečetl pojednání od nobelisty Fuldy a na základě toho se rozhodl podnikání a tržní přerozdělování ukončit - alespoň by ti zaměstnanci věděli, za kým mají s vidlemi a pochodněmi přijít.

Objektivní skutečností byl i rudý teror. A získal tím "nálepku" rudý teror. Marxismus ve vašem případě není nálepka ale fakt. Stejně tak je fakt, že propagujete loupež (nedobrovolné odebrání majetku pod hrozbou násilí).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+17
+
-

Richard Fuld | 25. 4. 2019 13:00 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 10:41

Samozřejmě, že je věcí majitele firmy jestli ji zavře. Zaměstnanci si pak najdou jinou práci, nebo nebo začnou podnikat, nebo budou bez práce.

Z mého pojednání samozřejmě plyne, že tržní přerozdělování je zcela v pořádku a je třeba je chránit před socialisty, komunisty marxisty... Proč by se tedy měl majitel firmy rozhodnout k ukončení tržního přerozdělování, které jej činí notabene bohatým? Z mého pojednání plyne opak! S logikou a racionalitou máte velké problémy, koukám. O to větší emocionální výlevy z Vás tryskají. :-)

Marxisté tvrdí, že tržní přerozdělování je špatné a nemorální a mělo by se zrušit. Já tvrdím, že je v pořádku a že musí být zachováno a podporováno, aby bylo z čeho financovat sociální stát, založený na státním přerozdělování. :-) Charita (bohužel) nestačí.

Používání slov jako "loupež" v souvislosti s výběrem daní, je jen projevem Vaší zjevné mentální nedostatečnosti a fanatismu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Alexander Novotka | 25. 4. 2019 21:18 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 13:00

Vyzývám Vás opět k řádnému doložení pojmu „tržní přerozdělování“ v odborné literatuře. Stejně tak byste měl doložit, kteří autoři (marxisté) a proč tvrdí že tzv. „tržní přerozdělování je špatné a nemorální“. Vlastní kreativita v podobě omílání suché vody není přínosem ani do ekonomie, ani do diskuse, vnášení takových nesmyslů jsou čiré ťápoty.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Josef Fraj | 26. 4. 2019 08:31 | reakce na Alexander Novotka - 25. 4. 2019 21:18

Definujte "odborná literatura". Je například Marxův Kapitál odborná literatura? Kapitál je logický blábol, jehož vnitřní rozpory byly prokázány už za Marxova života brzo potom, co vyšel první díl. Pokud je tedy Kapitál odborná literatura, tak jí může být cokoliv. I kdyby se "tržní přerozdělování" dostalo do "odborné literatury", tak to nezmění nic na faktu, že to je logický nesmysl.

Navíc ani fakt, že něco není ve skutečné odborné literatuře, také nic neznamená. Každý nový objev je nový právě proto, že o něm dosud nikdo nenapsal :-)

K rozlišení fuldoblábolů od smysluplných tvrzení je třeba primárně použít logiku a kritické myšlení a stejnými nástroji je třeba hodnotit i odbornou literaturu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Alexander Novotka | 26. 4. 2019 11:59 | reakce na Josef Fraj - 26. 4. 2019 08:31

Mám za to, že se na to díváme stejně a rozpor mezi námi není. Slovutný pan nobelista není schopen nic doložit (a nikoli proto, že to nenajde ANI v Kapitálu :-D bez ohledu na to, zda-li to je odborná literatura či ne (podle mě je minimálně k zamyšlení, ne, nečetl jsem to celé)), takže buď spustí vodopád nesmyslů a protimluvů, čímž definitivně prokáže argumentační nouzi na úrovni nula nula nic nebo zůstanou jenom ty ťápoty o suché vodě (nebo fuldobláboly o bleděmodrém velbloudovi :-)). Pak si popláčou s Hydem/alt*r ego na rameni, že je nikdo nemá rád, že oponenti nemají argumenty (kterýchžto úroveň u nich je výše zmíněná), zasmějeme se a jde se dál.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 13:35 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 13:00

Jsem si naprosto jist, že když se zloděj bytař (často klasická "socka") vláme do bytu na Vinohradech, či do vily v Černošicích, že o sobě také neuvažuje jako o zlodějovi, jako o morálně zavrženíhodném hajzlovi, a že také má tendenci si to omlouvat, racionalizovat a ospravedlňovat: "Já jsem vinou zkurvených poměrů chudý ať dělám co dělám a tihle pracháči k majetku přišli bůhvíjak, navíc maj určitě tolik, že když jim seberu tyhle zlatý náušnice, tak to ani nepocítí".

Kdyby tak věděli, že v podstatě citují Juldu :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 13:12 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 13:00

Loupež je, když někdo někomu vezme jeho peníze násilím, nebo pod pohrůžkou násilí.
Sám si zhodnoťte, zda to daně splňují. Pokud je někdo platí nadšeně a dobrovolně, tak samozřejmě ne.

Boží jsou ty vaše protimluvy a skrývačky. Chráníte trh před socialisty tím, že zavádíte socialismus (sociální stát založený na nedobrovolném/násilném přerozdělování). Bravo. Možná šlo komunismu zabránit tím, že by někdo týden před Vítězným únorem provedl 90% toho, co provedli komunisti (popravit o méně lidí, znárodnit ne všechny, ale jen většinu fabrik). Možná šlo nacismu zabránit tím, že by někdo před Hitlerovým převzetím moci zamordoval o něco méně Židů, než pak Adolf. Opravu skvělá metoda předcházení zlu - spáchat třičtvrtězlo. Možná vám za to někdo zatleská, já ne.

Když k někomu přijdu a seberu mu proti jeho vůli část jeho majetku či výdělku, tak mohu 100x říkat, že to je "přerozdělování", ale té oběti myslím bude jasné, co to je ve skutečnosti. Pokud myslíte, že ne, dejte sem svou adresu a já k vám domů přijdu váš majetek "přerozdělit" a uvidíme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Richard Fuld | 25. 4. 2019 15:15 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 13:12

"Loupež je, když někdo někomu vezme jeho peníze násilím, nebo pod pohrůžkou násilí. " Jak říkám. S omezeným primitivem Vašeho ražení nemá cenu na tohle téma vést žádné debaty. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-14
+
-

Jan Amos | 26. 4. 2019 22:57 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 15:15

Loupež má blízko k vydírání. Toho se pachatel dopustí v případě, že poškozenému hrozí násilím, které by se mělo uskutečnit teprve v budoucnu. Trestný čin loupeže je dokonán již užitím násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, aniž byl tento úmysl uskutečněn.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2010, sp. zn. 7 Tdo 633/2010

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 14:01 | reakce na Jan Amos - 26. 4. 2019 22:57

Obchodní jednání, které podle anarchokapitalistických ideologů předchází dobrovolné oboustranně výhodné směně také často připomíná nevybíravé vydírání. O tom byste měl přece něco vědět. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 11:17 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:01

Nesmysl. O vydírání se jedná například u byznys modelu "smějdů", ve většině standardních obchodních jednání pohrůžky násilí opravdu nenajdete.

A kdo dal do pohybu legislativu proti oněm "šmejdům"? Nebyl to váš milovaný byrokratický stát - ten naopak svojí nečinností - jak je jeho zvykem - podporoval lumpy. V mých očích stát okrádá ty poctivé a nadržuje lumpům.

Vy mu za to tleskáte. Z logiky věci by se dalo usoudit, na které straně hranice poctivý - lump jsou vaše sympatie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 13:37 | reakce na Jan Amos - 30. 4. 2019 11:17

Chcete mi tvrdit, že bez státní regulace by šmejdi nebyli? Ale no ták! To by byl pro ně ráj na zemi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 15:37 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:37

To vůbec netvrdím. Tvrdil jsem, že stát neměl zájem tyto praktiky potírat. Řadu let je ignoroval a svojí nečinností je vlastně lagalizoval. Ač s panem Altmanem v mnohém nesouhlasím, jsem přesvědčený, že v jeho anarchokapitalismu by žádná takováto státní ochrana podvodného jednání nemohla existovat. Jednak by nebyl stát a jednak by po prvním pokusu o podobné jednání už nebyl žádný další pokus.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 29. 4. 2019 14:29 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 14:01

Tam ale jen jedna strana má silnější ekonomickou pozici než druhá. Pokud toho jedna strana využívá, druhá na obchod nepřistoupí a zkrachuje. Třeba.
Pokud nepřistoupíte na daňový "obchod" se státem, jdete do vězení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 16:24 | reakce na Honza _ - 29. 4. 2019 14:29

Nepřistoupit na jakékoliv vydírání je těžké bez ohledu na to, kdo a čím Vás vydírá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 15:20 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 15:15

Schválně se podívejte, čím vybírání daní na svůj okázalý životní styl odůvodňovali různí panovníci třeba před 300 lety.
Nebo jak zdůvodňovali snižování obsahu kovu v mincích.
Nebo svůj monopol na jejich ražbu.
Různým konformním Joudům to tehdy také znělo logicky a učeně. Dnes se jim smějeme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

kadrila kadrilová | 25. 4. 2019 01:13

Notre-Dame i Srí Lanka potvrdily tu chmurnou realitu, že jsme ve válce. Nic víc, nic míň.

Nahlásit

0
+
-

foxy | 25. 4. 2019 19:06 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 4. 2019 01:13

Nesme ve válce. Válka nezačíná útokem, válka začíná obranou. Útoku bez obrany se říká anšlus.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

kadrila kadrilová | 25. 4. 2019 23:04 | reakce na foxy - 25. 4. 2019 19:06

Máte pravdu, válka to bude, až se začneme bránit. Zatím bojují jen oni proti nám a my ustupujeme a jsme zabíráni...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 26. 4. 2019 11:59 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 4. 2019 23:04

A teď takovej kvíz:
- kdo nám znemožňuje se bránit?
- kdo se nás snaží odzbrojit?
- kdo trestá ty, kteří ve SVÉM domě odmítnou někomu pronajmout byt kvůli jeho radikální nesnášenlivé víře a nekompatibilním kulturním zvykům? Dtto se vstupem do SOUKROMÝCH (bohužel zjevně jen formálně) restaurací, zaměstnáváním, ...
- kdo láká příchozí na dávky a bydlení-zdravotnictví-atd "zdarma" (tedy za peníze, které nám proti naší vůli bere)?
- kdo šíří multikulturní ideologii?
- kdo dotuje pašerácké a multikulti ideologické neziskovky (z peněz které nám ukradne)?
- kdo na ukradených pozemcích za ukradené peníze zřídil tzv. "veřejná prostranství", kde příchozí mohou nerušeně tábořit?
- kdo cenzuruje a trestá jakékoli projevy nesouhlasu s výše uvedeným?

Vyplněný dotazník prosím zašlete na adresu: Rue de la Loi 170, B-1049, Bruxelles

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 10:02 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 4. 2019 01:13

http://dfens-cz.com/dej-mi-pokoj-ja-uz-jsem-prispel/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

kadrila kadrilová | 25. 4. 2019 10:57 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 10:02

Nic nového, něco jako článek zde, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 11:14 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 4. 2019 10:57

Citace z příspěvku výše: "tak jim s radostí vysvětlím, že za tu imigraci právě může ten jejich zbožňovaný stát (frontex jim dělá lodní taxi, stát dotuje pašerácké neziskovky, stát lidi z Afriky a Asie láká do Evropy na dávky a zdravotnictví zdarma, stát potlačuje veškerý odpor proti imigraci)."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

kadrila kadrilová | 25. 4. 2019 12:27 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 11:14

Ano, takhle to vypadá/dopadá, když nějaký stát, Evropská unie selhává, milý pane Altmane. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 12:52 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 4. 2019 12:27

Jenže přesně takto (z principu!) selhávají všechny, vždy a všude.
Stačí si zkusit uvědomit, jak (relativně zodpovědně) se rozhodujete sama za sebe, o svém životě, o svém majetku. A jak se asi rozhodujete, když kolektivně hlasujete (s vahou 1:1000000) o nějakém kolektivním majetku. A tuplem jak zodpovědně se rozhodujete, když rozhodujete o cizím - anonymně, skryta v davu, nedívajíc se obětem do očí.
Vyhledejte si termín "tragedie obecní pastviny". A stát je gigantickou obecní pastvinou - a na rozdíl od té obecní lidi opouštějí veškeré zábrany, protože v té obci se alespoň znají a mají k sobě nějaký vztah. Kdežto v rámci státu se neznají, naopak je politici proti sobě štvou (např. zaměstnance proti živnostníkům, nájemníky proti landlordům, ...). A jsou lidi, kterým toto naprosto vyhovuje - vy socialisti. A pak jakékoli objektivní a vědecké argumenty nemají smysl, protože vám to tak prostě vyhovuje a změnu nepřipustíte (dokud si ji časem nevynutí ekonomická realita).
Jak asi může fungovat systém, kde bezzemci vždy přehlasují statkáře, dělníci vždy přehlasují fabrikanty, pitomci vždy přehlasují MENSAny (protože jich jsou 2%), atd...
Ale samozřejmě ti první v těch dvojicích jsou s režimem happy. Jen to bohužel je svinstvo, naštěstí spějící neodvratně k ekonomickému kolapsu. Protože pro ty první bude vždy pohodlnější ze svého postavení obvinit ty druhé a následně je oloupit. Daleko pohodlnější, než se usilovnou prací snažit z toho prvního se stát druhým. A tak ti druzí končí, rezignují, nebo emigrují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

kadrila kadrilová | 25. 4. 2019 14:03 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 12:52

Ano, argumenty nemají smysl, neboť diskutující je buď člověk bez znalostí, vědomostí s hloupými názory a zvráceným přesvědčením, nebo placený troll, jehož úkolem je maximalizovat počet pozitivních nebo negativních ohlasů na nějaké tvrzení. U obou typů lidí se lze setkat s hrubiánstvím a nálepkováním, kterýmižto nahrazují nedostatek relevantních, smysluplných argumentů. A tak nediskutuji a je mi dobře. :-) Ale pravda, sem tam utrousím poznámku, názor a poděkování panu Fuldovi (to je výjimka, která potvrzuje pravidlo, že lidé, kteří skutečně mají znalosti,  vědomosti a zkušenosti se internetových diskusí neúčastní) za to, že se s těmi imbecily hádá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 15:46 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 4. 2019 14:03

Citování oficiálních učebnic občanské nauky není žádná moudrost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 25. 4. 2019 13:02 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 12:52

Škoda, že ty státy neselhaly více. Možná by tady teď nefrflali věčně nespokojení altmanové a frajové, kteří by se v tom případě možná ani nenarodili.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Alexander Novotka | 25. 4. 2019 21:17 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 13:02

Vybroušenost Vašich argumentů mě uvádí ve zbožný úžas… :-))))
ooops, wait, čo to táram, vlastně jsem tam žádný argument nepostřehl. Tady si budete se svým přívěškem vyplakávat na rameni, že Vašim oponentům chybí argumenty a sám se, nemaje argumentu ni žádného, zbaběle uchýlíte k velmi hloupé fabulaci spojené s osobním útokem. Jako podpásovka dobrý, ale jako příspěvek do diskuse? Sorry jako…

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 13:13 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 13:02

To povídejte těm desítkám a stovkám milionů lidí zavražděných státy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Richard Fuld | 25. 4. 2019 15:16 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 13:13

Nadáváte na stát. A kdyby nebyl, nadával byste na to, co je místo něj. Jste jen notorický nespokojenec, nic víc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Kohout | 26. 4. 2019 09:41 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 15:16

Myslíte ten úžasný stát, kde klíčový výběrčí daní s**e na rozhodnutí Ústavního soudu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 25. 4. 2019 19:47 | reakce na Richard Fuld - 25. 4. 2019 15:16

Něco takového už mi říkali za totáče na základce...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 26. 4. 2019 10:34 | reakce na Jan Altman - 25. 4. 2019 19:47

Tak to vidíte. Jste věčný nespokojenec už od dětství. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 28. 4. 2019 22:35 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:34

„Hloupost a nevzdělanost umí báječně navodit pocit spokojenosti se vším a nejvíc se sebou samým.“

Cyril Valšík

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 14:03 | reakce na Jan Amos - 28. 4. 2019 22:35

Já si ho tedy navozuji jinak a je mi upřímně líto všech, kteří pocit spokojenosti nikdy v životě nezažijí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 26. 4. 2019 11:46 | reakce na Richard Fuld - 26. 4. 2019 10:34

Asi byl a je důvod. A to považte tu hrůzu, že třeba moje babička nebyla happy ani s protektorátem. A můj prapra ani s monarchií. Podpisy všech těchto lidí na imaginární "společenské smlouvě" tak nějak chybí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2019 16:25 | reakce na Jan Altman - 26. 4. 2019 11:46

Proč si tedy žádali o občanský průkaz? Za podpis na společenské smlouvě bych zcela směle považoval podpis na žádosti o občanský průkaz. :-) Když už chcete být takový formalista. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 30. 4. 2019 11:21 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2019 16:25

Třeba proto, že stát bere odmítnutí kroužkování svých občanů jako trestný čin.
Pravda, už se nevypaluje cejch jako otrokům v Římě, ale odmítnutí nebo znevážení kroužkování je pro stát velmi podezřelé.

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1292575-clenove-ztohoven-maji-maler-kvuli-hratkam-s-obcanskymi-prukazy

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2019 13:42 | reakce na Jan Amos - 30. 4. 2019 11:21

Nepožádání o vydání občanského průkazu je trestný čin?
A v jakém postavení by byl jedinec, který by si nikdy nepožádal o vystavení občanského průkazu?
Typuji, že to bude jen formalita, protože občanem se už rodíme. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 2. 5. 2019 08:35 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2019 13:42

Z hlediska státu občanem druhé kategorie. Například může být uvězněn bez práva na řádný proces.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK