Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Bídníci vs. Notre-Dame

25. 4. 2019
 9 760
204 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Levičácký Fulda vám určitě vysvětlí, že výrobou parfémů či luxusní módy se dopouštíte tržního přerozdělování (protože asi někdo ty socky nutí ty předražené hadry a parfémy kupovat a pak jim nezbývá na pivo a párky).

Sice tomu nerozumím, ale Julda s Kádrovačkou vám určitě vysvětlí, jak výrobce parfémů okrádá běžného Lojzu, tržně přerozděluje od Lojzy k výrobci parfémů a jak je to nutné kompenzovat státní loupeží.

Až se tady zase ti dva budou vzájemně ukájet adorováním státu (a zároveň se pohoršovat nad masovou migrací vyznavačů obřízek a kamenování), tak jim s radostí vysvětlím, že za tu imigraci právě může ten jejich zbožňovaný stát (frontex jim dělá lodní taxi, stát dotuje pašerácké neziskovky, stát lidi z Afriky a Asie láká do Evropy na dávky a zdravotnictví zdarma, stát potlačuje veškerý odpor proti imigraci).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
34
+

Nejméně oblíbený příspěvek

"Loupež je, když někdo někomu vezme jeho peníze násilím, nebo pod pohrůžkou násilí. " Jak říkám. S omezeným primitivem Vašeho ražení nemá cenu na tohle téma vést žádné debaty. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-14
+

Diskuze

Opět potvrzujete, že nechápete základní ekonomické pojmy, jako je volný trh, kapitalismus, přerozdělování ....

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ano. V některých segmentech ekonomiky se trh neuplatňuje vůbec, nebo jen z části. V některých segmentech dominují tržní principy. Pořád jde ale o kapitalistické ekonomiky, kde prosperují nejlépe kapitalisté. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Stejně tak peníze uložené do akcií, které jsou dle pana Fulda vyvedené z "reálné ekonomiky", jsou mnohem likvidnější (v případě akcií na hlavních tzích burz) než například peníze ve státních dluhopisech nebo nemovitostech.

A to už vůbec neuvažuji o tom, že na akcie mohu vypsat opci, která umožňuje získat likviditu i z akcií, které vůbec nemění majitele. Nebo že akcie USA společností často generují likviditu každokvartální výplatou dividend.

Podle mě peníze v akciích - dle pana Fulda chybějící v reálné ekonomice - jsou naopak těmi, které v ekonomice cirkulují velmi rychle.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Přesně tak. Stát dneska vytvořil situaci, kdy ztratilo význam heslo "Neznalost zákona neomlouvá", protože na smyslu některých nařízení se neshodnou ani právníci, co teprve obyčejný člověk. Pořád jsme pod Damoklovým mečem, že něco porušujeme.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Nerozumím. Mám úspory na účtě ("leží ladem"), asi tak během 5 minut si za ně něco můžu koupit. Jsou tedy součástí kupní síly nebo ne? Všechny peníze v kterémkoliv okamžiku někde "leží" - na účtě, v matraci, v peněžence. A většinou z nich někdo disponuje a může je v podstatě okamžitě utratit. Tak jsou součástí kupní síly nebo ne?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ne, můj konkrétní příklad byl, že dělník č.1 třeba i ve stejné továrně za směnu toho vyrobí 10x víc než deník č.2 za směnu a tím pádem dostane nějaký násobek odměny. Souhlasíte s tím, že v tomto případě výsledná příjmová/majetková nerovnost NENÍ důsledek tržního přerozdělení?

Vy jste tvrdil, že majetková nerovnost dokazuje existenci tržního přerozdělování. Jenomže tady máte příklad (a ten příklad je naprosto reálný), kdy existuje majetková nerovnost a není to způsobeno tržním přerozdělováním. Takže existence nerovnosti nedokazuje existenci tržního přerozdělování. Souhlasíte?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Současného státu mají plné zuby už i biochemici:

http://petr-kubac.blog.cz/1905

Nahlásit

-
0
+

Já bych řekl, že především.
Drobný příklad - řada mých známých není schopna sehnat uklízečku nabo někoho na stříhání trávníku.
Pokud by někdo tuhle práci chtěl dělat na přivýdělek za pár stovek nebo tisícovek měsíčně, odradí ho administrativa a bez schválení státu jde o nelegální činnost.
Stejně tak je problém sehnat kohokoliv na drobné práce - kominíka, čištění kotle, drobné domácí opravy, opravy šatů a bot..
Stát podporuje pouze pásovou a hromadnou výrobu řízenou ze zahraničí, drobné činnosti, které by nakonec těm nízkopříjmovýmby mohly výrazně pomoci, cíleně likviduje. Je jasné proč - BMW uplatné politické hajzly vyveze do Karibiku, švadlena jim nedá nic.
Není to tžní přerozdělování, je to strkání státního nosu do všeho, co před ním lidé neskryjí. Stát se nestává jen přežitkem, stát je zásadní brzdou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Bohužel pan Fuld chce přesně tohle popřít.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Chcete snad popřít, že trh byl brutálně zdeformován, takže o volném trhu se už nedá v žádném případě mluvit?

Něco vlastnit znamená mít možnost s tím disponovat podle vlastního uvážení (speciálně pro vás dodávám: "aniž by porušoval stejné právo druhých"). Dnes velkou část dispozičních práv násilím převzal stát, takže soukromé vlastnictví je víceméně formální.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Chcete snad popřít, že neexistují ziskové společnosti v soukromém vlastnictví? Chcete snad tvrdit, že zde máme plánované hospodářství bez tržního prostředí?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Ten taky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Základní chyba spočívá v tom, že v současnosti neexistuje kapitalismu. Autork/ka pláče na špatném hrobě.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Lidem, kteří se ocitnou v chudobě, prý kapitalismus nenabízí dostatek příležitostí, aby se zní vymanili, ale spíše jim dále hází klacky pod nohy a vytváří "samoposilující spirály", které dále pečetí jejich nuzné postavení."

Není to náhodou stát, který manipulací s měnou a neskutečnou byrokracií nejen v podnikání komplikuje lidem život?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

S rostoucími příjmy si nekoupí víc chlebů, ovšem třeba na dovolenou nejedou na Mácháč, ale letí do Thajska.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Další článek o příčinách problémů současného kapitalismu.

"U relativně bohatých vrstev vlastníků kapitálových aktiv a dnes také vysoce kvalifikovaných pracovníků s rostoucími příjmy klesá sklon ke spotřebě. Na druhé straně relativně chudí – nízko kvalifikovaní pracovníci sice mají vysoký sklon ke spotřebě, ale nemohou z důvodu nedostatku zdrojů generovat dostatečnou koupěschopnou poptávku, která by motivovala k investování kapitálových přebytků do reálné ekonomiky."

https://roklen24.cz/a/SjWsr/zpatky-k-marxovi-kapitalismus-jako-tridni-problem

Nahlásit

-
-1
+

Psal jsem, že tržní přerozdělování na trhu přirozeně probíhá, že je základem kapitalismu. Trh nic nezpůsobuje. Trh to umožňuje. Trh je jen prostředí. Jinak tohle, co teď předvádíte, už je jen takové zoufalé slovíčkaření z Vaší strany.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Kupní síla v ekonomice je dána penězi v držení ekonomických subjektů, kteří tyto peníze používají k peněžní směně za statky produkované v reálné ekonomice (mimo sekundární kapitálové trhy). Takže rozhodně nelze dát rovnítko mezi kupní sílu a objem peněžní zásoby. Zjednodušeně řečeno, objem peněžní zásoby lze rozdělit na peníze obíhající v ekonomice (jsou používány jako prostředek směny za statky produkované ekonomikou) a úspory, které se této směny neúčastní. Úspory lze dále rozdělit na peníze ležící "ladem" na bankovních účtech + ladem ležící hotovost a na úspory obíhající na sekundárních kapitálových trzích. Kupní sílu poptávky reprezentuje objem peněz, které ekonomické subjekty používají k peněžní směně za statky produkované v reálné ekonomice.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Už asi rozumím kam míříte. Když někdo dělá 12 hod. denně kvalitní práci v Aši a dostane 100 tis. měsíčně a někdo jiný dělá průměrnou práci 4 hod. denně někde ve Znojmě za 20 tis, tak výsledné nerovnoměrné rozdělení majetku a příjmů není důsledkem tržního přerozdělení od toho jedince ze Znojma k tomu z Aše.

To je samozřejmé. Tvrdím také, že vysledovat okamžitě účinky tržního přerozdělování často nelze ani v rámci konkrétní individuální směny mezi dvěma jednotlivci, natožpak mezi dvěma jednotlivci, kteří spolu nemají v podstatě nic společného. To, že nedochází k tržnímu přerozdělování mezi těmi dvěma konkrétními jedinci, ale neznamená, že k žádnému tržnímu přerozdělování směrem od těchto jedinců k úplně jiným nebo směrem od jiných jednotlivců k nim, nedochází. Tržní přerozdělování je spíš kolektivní fenomén, nikoliv individuální. A v tomto ohledu odkazuji na již výše uvedený příklad, který vytrvale a úspěšně ignorujete. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Poskytuji k zamyšlení související názor pana Raye Dalia nadepsaný: Kapitalismus selhal. Nepracuje pro většinu lidí, říká miliardář.

https://roklen24.cz/a/SVG6Q/kapitalismus-selhal-nepracuje-pro-vetsinu-lidi-rika-miliardar

Nahlásit

-
-1
+

LŽETE !!! Přečtěte si svoje komentáře dva roky zpět. Ve všech tvrdíte, že to způsobuje trh. Konec konců vaše slovní spojení "tržní přerozdělování" je velmi výmluvné. Pokud jste konečně nahlédl, že tu celou dobu říkáte blbosti, tak by bylo čestné to přiznat místo mlžení, které tu předvádíte.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Bohužel jste pořádně nenapsal, co si vlastně pod "kupní sílou" představujete. Pouze jste tento pojem následně použil v nějaké úvaze o deflaci, ale s tou se těžko polemizuje, když nevím, co si pod tím mám představit.

Takže co je podle vás "kupní síla"? Psal jste něco o "disponování penězi, za něž je možné tyto statky nakupovat". Co to je? To je množství peněz v ekonomice? Protože všemi penězi v ekonomice někdo disponuje..? Nebo je to něco jiného?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Promiňte, asi jste přehlédl, na co jsem se ptal, v tom kvantu otázek a odpovědí se to špatně hledá.

Psal jste, že v (současné) tržní ekonomice je jediný primární způsob příjmové nerovnosti způsoben "tržním přerozdělováním".

Když je jeden člověk je výrazně produktivnější než jiný, víc vyrobí, víc prodá a vydělá si víc. Výsledkem bude nerovnost (příjmu, bohatství). Vzhledem k tomu, že ta nerovnost je podle Vás způsobena výhradně "tržním přerozdělením", tak bych ocenil vysvětlení mechanismu, jak někdo/něco/systém "přerozděluje" od toho méně produktivního k tomu produktivnějšímu, a co konkrétně přerozděluje. Vysvětlíte mi to?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

V tomto s Vámi plně souhlasím. Ne každý pokles spotřeby je spojen s nedostatkem kupní síly a tudíž ho ani nelze vyřešit posílením kupní síly lidí, kteří prostě více již spotřebovávat nechtějí, i kdyby díky dostatečné kupní síle mohli. Obdobně stejné plýtvání penězi na podporu kupní síly nastane v okamžiku, kdy lidé omezí spotřebu ze strachu, že přijdou horší časy a dospějí k názoru, že si musí na tyto horší časy začít razantně spořit (proti tomuto mechanismu vzniku krize v podstatě není účinné obrany). Ani v tomto případě zřejmě nebude účinné, těmto lidem posílat peníze, protože je tím ještě utvrdíme v názoru, že nejspíš opravdu ta krize přijde a oni si uspoří i ty peníze, které jim vláda pošle. Stejně tak v případě, kdy životní úroveň bude natolik vysoká, že lidé již nebudou vidět další navýšení svého užitku v tom, že by více spotřebovávali a v důsledku tohoto dojde ke stagnaci nebo poklesu spotřeby, nebude k ničemu posilování kupní síly těchto lidí.

Nicméně tvrdím, že výše uvedené případy saturované spotřeby se budou vyskytovat spíše u malé skupiny jedinců s vyššími příjmy, jejichž spotřeba je již saturována při utracení pouhé části jejich pravidelných příjmů. Ano tuto skupinu spotřebitelů je těžké motivovat k zvýšení spotřeby a velmi dobře si dovedu představit, jak se někteří z těchto lidí na krizi doslova těší, protože jim přinese příležitosti, jak si své ekonomické postavení velmi výrazně vylepšit. A nepřijde mi to odporné. :-)

Současně jsem přesvědčen o tom, že většina lidí by zcela přirozeně velmi ráda spotřebovávala více, než jim dovolují jejich aktuální příjmové podmínky. Dovedu si představit důchodce, kteří by také rádi více spotřebovávali ale z důvodu nízké kupní síly nemohou. Stejně tak např. neúplné rodiny s dětmi, popř. jinak znevýhodnění lidé s nízkými příjmy. U těchto skupin obyvatelstva se dá vsadit téměř vždy (s výjimkou jejich vystrašení přicházející krizí) na to, že by posílení jejich kupní síly využili k navýšení své spotřeby.

Nikde netvrdím, že neutrácení peněz představuje nějakou zavrženíhodnou nezodpovědnost. Nicméně to, že lidé začnou omezovat spotřebu (ať už protože se jim nedostává peněz, nebo protože více spotřebovávat prostě nechtějí), může objektivně chod ekonomiky poškozovat. Ano stále si trvám na tom, že omezování spotřeby představuje sypání písku do soukolí ekonomiky. Nikomu ale takové počínání nevyčítám.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale já chápu, že to nezpůsobuje trh samotný, stejně jako pouhá existence prostředí, v němž se používají účetní peníze, nezpůsobuje přerozdělování zdrojů, inflaci, ani žádné jiné pozitivní nebo negativní jevy.

Já trh z ničeho neobviňuji. Netvrdím, že trh něco způsobil. Jen tvrdím, že v tržním prostředí probíhá z důvodu např. různorodosti schopností ekonomických aktérů tržní přerozdělování.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Nejednodušší příklad je ten, že zaměstnanci vyrobí statky, které zaměstnavatel následně prodá za určitou cenu. Současně na mzdách vyplatí jen část z utržené ceny statků, část vyplatí dodavatelům, bance a po té mu zbude zisk. Kupní síla poptávky se tak rozdělí nerovnoměrně mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Na tomto není samozřejmě vůbec nic špatného. Je to samotná podstata kapitalismu. Současně platí, že s tímto stavem jsou často spokojeni jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé.

V důsledku uvedeného tržního přerozdělování však nastává situace, že v poptávce po agregátně všemi zaměstnavateli vyrobených statcích může chybět kupní síla, která byla tržním přerozdělením nasměřována k zaměstnavatelům, kteří významnou část svých příjmů investují do dalších produkčních kapacit, nebo je uspoří, nebo je investují na sekundárních kapitálových trzích. Tato kupní síla pak chybí poptávce po zboží vyráběném právě těmi zaměstnavateli. A nastává zaostávání kupní sily poptávky za nabídkou dané produkce statků. Uvedené v podstatě nevyhnutelně nakonec dopadne na schopnosti producentů prodat veškeré vyprodukované statky, což vede k ekonomickým problémům producentů, k propouštění zaměstnanců a dalšímu snižování kupní síly poptávky a dalšímu omezování produkce, což vede k dalšímu kolu propouštění a jsme v deflační spirále.

Jediná možnost jak zachovat zisky zaměstnavatelů a současně zachovat i kupní sílu poptávky je posílení kupní síly z jiných, než již existujících zdrojů. V prostředí účetních peněz se nabízí možnost vykrývat zaostávání příjmů zaměstnanců (poptávky) pomocí úvěrů. Zde dochází k tvorbě nových peněz, které nejsou nikomu odebrány a udrží rovnováhu mezi nabídkou vyprodukovaných statků a kupní silou poptávky. Po čase ale může nastat situace, kdy se spotřebitelé předluží a další vyrovnávání kupní síly tímto kanálem již není možné. Proto v takovém případě (resp. mnohem dříve) musí přijít ke slovu bezedná finanční podpora kupní síly poptávky ze strany státu. Stát tak sice přímo pomáhá spotřebitelům, avšak tím současně drží nad vodou i producenty, kteří by se bez této podpory kupní síly jejich zákazníků dostali do značných potíží. Aniž by však někomu bral peníze na danou podporu kupní síly poptávky.

Praxe je samozřejmě jiná. Máme zde daně, které jednak omezují použití zisků na rozšiřování produkčních kapacit a současně také omezují kupní sílu poptávky. Drží tak jak produkci, tak spotřebu pod jejím potenciálem. Proto by mohlo být zajímavým řešením postupné rušení daní s tím, že by všechny státní výdaje (jak investiční tak na podporu kupní síly poptávky) začaly být postupně financovány na vrub státního dluhu (novými penězi). Tomuto principu ale brání současná nešťastná doktrína rozpočtové odpovědnosti.

Aby se tento systém nevymkl kontrole, musel by být nějakým způsobem regulován. Tzn. zavést např. pravomoc centrální banky rozhodovat o tom, zda a jak moc je možné v daném okamžiku podporovat kupní sílu poptávky (ano je to jakási varianta vrtulníkových peněz). Daně by pak mohly fungovat pouze jako brzda případné přílišné podpory. Možností jak tento aspekt řešit je samozřejmě hodně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Vy považujete pokles poptávky jako problém, který je příznakem krize. Pominu, že jsou lidé, kteří krizi považují za mimořádně pozitivní situaci. Pokles potávky nemusí nutně znamenat situaci, kdy někdo by chtěl nakupovat, ale nemůže, protože nemá dostatek prostředků. Často se může jednat o snížení spotřeby, protože prostě nemám zájem nic nového kupovat. Stačí mi, to co mám. Jde o jev psychologický a nikoliv nutně ekonomický. Nemůžete ho pak řešit ekonomickými nástroji, protože prostě nejdou po příčině jevu.

Jsou prostě lidé, kteří nemají chuť utrácet, protože je to nebaví. Vy pak vymýšlíte teorie založené na tvrzení, že svojí omezenou spotřebou sypou do soukolí společnosti písek a je nutné tyo nezodpovědné spotřebitele nějak k té podle vás správné míře spotřeby donutit. Zdá se mi to snad až odporné.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Možná si potřebuje trh personifikovat, aby na něj mohl přenášet svoje naivně marxistické představy o ekonomice.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

>>> "Tržní přerozdělování se pak projeví např.tím, že drazí schopní holiči budou bohatější, než hloupí neschopní kopáči, co budou chodit k drahému holiči."

až pochopíte že to nezpůsobuje trh, tak se vám doufám uleví. Je to jako byste obviňoval Pythagorovu větu z protržení přehrady, při jejíž konstrukci byla použita.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Je to dost, že jste si všiml, že pod více pojmy si ostatní lidé představují něco jiného, než vy. Kupní síla, anarchokapitalismus a přerozdělování jsou jen některé z nich. Vytváříte si tak svůj fuldojazyk, kterému nikdo jiný nerozumí. Je typické, že vás nikdy nenapadlo připustit, že by chyba mohla být na vaší straně a místo toho všechny ostatní (pardon, kromě fuldokadrili :-) označujete různými způsoby za blbce. Už začínáte připomínat toho pána, co tvrdil, že je Napoleon a všechny okolo považoval za hlupáky, co ho nepoznali.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/7