Diskuze: Jsou to dárky, hlupáci

Jan Capouch|6. 4. 2018 16:44| reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 13:36

"Bankovní systém v prostředí účetních peněz pak umožňuje poskytnout úvěrů přesně(!) tolik, kolik odpovídá vůli těch, kteří mají potřebný kredit a vůli něco tvořit. "

To je právě ten omyl a o tom je rakouská teorie ekonomického cyklu. Že se úvěrů neposkytne přesně, ale více., tedy zafinancují se projekty s dlouhou návratností, nebo s návratností jen v dobrých časech. Když se nálada zhorší, začnou být dosud výnosné investice najednou ztrátové, a vznikne řetězová reakce.

Jan Capouch|6. 4. 2018 16:09| reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 12:56

Vtip je v tom, že necivilizovaní lidé se o svoje přestárlé či zchromlé starají lépe, jsou na to i archeologické důkazy - kostry bezzubých, nechodících kromaňonců i neandrtálců, kteří evidentně svá zranění či opotřebení věkem přežili a ostatní se o ně museli postarat, jinak by v divočině nepřežili.

Co nabízíme my, civilizovaní? Máme pro ně sociální dávky, důchody, ubytovny a ústavy. Tam žijí, nebo spíš přežívají, dokud si je zubatá neodnese. Ve Švédsku mají dokonce úředníky, kteří obcházejí osamělé staré lidi, zda jsou vůbec naživu. To by se ani v tom vysmívaném Somálsku nestalo.

My si pořád nerozumíme. Mě vadí těžkopádný, byrokratický státní systém, který vše řeší jen penězi.

Richard Fuld|6. 4. 2018 14:12| reakce na Jan Capouch - 5. 4. 2018 17:57

Nemyslím si, že nejlepší je co největší spotřeba. Všeho s mírou. Ovšem vím, že bez růstu spotřeby nemůže růst ani produkce a tedy ani prosperita. Technologický pokrok navíc spotřebu docela přesouvá z materiální spotřeby do spotřeby služeb a jiných nehmotných dodávek. Nemyslím si, že nějak hrozí nějaká zásadní nadměrná spotřeba potravin, textilií, či jiných surovin.

Uvedu příklad. Chudý si koupí kus masa a doma si ho uvaří. Utratí 150 Kč. Bohatý si koupí ten samý kus masa v luxusní restauraci za 800 Kč. V obou případech došlo ke spotřebování stejného množství surovin. Pokud by všichni zbohatli natolik, aby se začali stravovat v luxusních restauracích, vůbec to nemusí znamenat navýšení spotřeby surovin. To samé se dá říct ve vztahu k oblečení. Když všichni zbohatnou natolik, aby si mohli kupovat jen to nejkvalitnější oblečení, vůbec to nemusí skončit růstem spotřeby surovin. Právě naopak. Košili koupenou za 5 tis. hned tak nevyhodíte, jako košili za pár stovek, která se např. po prvním vyprání zdeformuje. To samé auta. Ať už je to levná Dacia nebo drahý mercedes, spotřeba surovin bude u obou produktů obdobná. Jinými slovy lze materiálně bohatnout, utrácet více peněz a přitom nespotřebovávat více surovin.

Myslím, že lidé vnímají růst materiálního bohatství i v oblastech jako je např. cestování, zábavy ... Negativní vlivy typu hromadění odpadků jsou také výzvy pro technologický sektor a morální vlastnosti lidí. O energetice ani radši nepíšu...

Je to tedy jednoduché. Materiální bohatství ani jinak, než spotřebou čehokoliv, za co se platí, užívat nejde. Co je z hlediska posouzení materiálního bohatství a chudoby určující? Kdo bude vést materiálně bohatší život? Miliardář, který spotřebovává jako poustevník, nebo člen střední třídy, co si "užívá život plnými doušky"? Bude materiálně bohatší chudák z Česka, jehož spotřeba odpovídá 600 dolarům měsíčně, nebo nějaký chudák z Afriky jehož spotřeba bude odpovídat 60 dolarům měsíčně? Podle mě ve finále nakonec o tom, jak materiálně bohatý jsme vedli život rozhoduje pouze to, kolik a čeho jsme za svůj život spotřebovali. Odsuzování spotřeby pokládám na roveň kritice materiální bohatství samotného.

V rovině individuální nahlížím na materiální bohatství tak, že spotřeba by měla být v nějaké rozumné relaci s příjmy dotyčného individua. Pokud má někdo příjem 500 tis. měsíčně, může mu k jeho individuálnímu pocitu materiálně bohatého života postačovat např. spotřeba jen za 150 tis. měsíčně. Někomu, kdo má příjem 5 mil. měsíčně pak může stačit k saturaci jeho spotřeby i třeba jen 100 tis. nebo někomu jinému 800 tis. měsíčně. Jakmile člověk dosáhne finanční nezávislosti, pak obvykle utrácí uměřeně a jakékoliv další utrácení pro něj ztrácí smysl. A každý má tuhle hranici někde jinde.

Petr Bárta|6. 4. 2018 14:10| reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2018 14:09

Pardon, špatná citace - druhý odstavec byl reakcí na následující část:

"Státní dluh je irelevantní (občané dluží sami sobě)."

Petr Bárta|6. 4. 2018 14:09| reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 13:15

Richard Fuld|6. 4. 2018 13:36| reakce na Petr Meluzín - 5. 4. 2018 23:59

Jestli to měl být sarkazmus, tak se to nepovedlo. :-)

Zapomínáte, že peníze nejsou jen ty papírky a zápisy v účetních knihách bank. Druhou stranou každé mince je dluh dlužníka. Peníze jsou jen tak kvalitní, jaká je schopnost dlužníka splatit svůj dluh. Když to hodně zjednoduším, pak platí, že pokud dlužníci nebudou nic produkovat, nebudou si mít vlastníci peněz za své peníze co koupit. Proto objem emise peněz musí být "tak akorát", a to lze zaručit pouze tak, že banky za kvalitu peněz bude někdo efektivně ručit a že na banky bude někdo dohlížet. Současně tím, kdo určuje iniciuje emisi peněz musí být někdo, kdo je toho hoden (je schopen půjčené peníze vrátit), nikoliv ten, kdo chce vytvořené peníze použít toliko ke své spotřebě, aniž by následně také něco vyprodukoval.

Vámi navrhovaný systém, kdy by emitovat peníze mohl každý, je návodem jen na to, jak peníze zničit. Žádná zázračná prosperita nárůstem spotřeby by se nekonala, protože by současně chyběla nabídka toho, co by se mělo spotřebovat. Kdo by pracoval, když by mohl si mohl peníze potřebné k jeho nákupům vytvořit?

Prosperitu zajišťují ti, kdo jsou ochotni a schopni vyprodukovat něco, co ostatní budou chtít spotřebovávat. K prosperitě jsou třeba obě strany. Producent i spotřebitel. Pokud zde bude jen spotřebitel, prosperita nebude. Pokud bude jen producent, taky žádná prosperita nebude.

Možnost emitovat peníze z nikoho producenta neudělá. Ba právě naopak. Zlatý standard byl v opačném pozici. V tomto systému může být více subjektů ochotných prorazit na trhu, než kolika banky jsou schopny půjčit. Docházelo tak k velkému nevyužití SKUTEČNÉHO potenciálu, který byl v lidech. V penězích samotných žádný potenciál není. Peníze jsou jen zprostředkovatel, převodová páka chcete-li.

Bankovní systém v prostředí účetních peněz pak umožňuje poskytnout úvěrů přesně(!) tolik, kolik odpovídá vůli těch, kteří mají potřebný kredit a vůli něco tvořit. V tomto spočívá jedna z hlavních výhod oproti zlatému standardu. Zlatý standard omezuje (nabídka peněz je nízká, omezená), Vámi navržená možnost emitovat peníze každým, je opačným zcela nefunkčním extrémem (nabídka peněz je nekonečná) a účetní peníze jsou z tohoto hlediska optimem, protože zde se vždy poptávka po penězích rovná jejich nabídce!

Richard Fuld|6. 4. 2018 13:15| reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2018 08:03

Já Vám přece nevyčítám, že hájíte útočnou válku. Jen Vám vysvětluji, že Váš přístup lze k takovému schvalování užitečnosti války připodobnit. Právě z toho důvodu, že by také vedl k onomu "tréningu". Snažím se Vám (marně) vysvětlit, že zastáváte obdobně hloupý názor, jako v případě obhajování prospěšnosti válečného stavu (bez ohledu na to, kdo a proč ho vyvolal a v jakém postavení v této válce jste).

Dluh je "cena" za udržení kapitalismu a tržního přerozdělování v chodu, který nevede ke krizi. Státní dluh je irelevantní (občané dluží sami sobě). Soukromé dluhy ale mají své hranice. Proto udržení kapitalismu v chodu je nakonec spojeno toliko s růstem státního dluhu. Samotný růst státního dluhu od občanů státu žádnou oběť nežádá. Oběti přichází až v okamžiku, kdy nějaký hlupák začne vyžadovat, aby se růst státního dluhu uměle(!) zpomaloval a/nebo aby se začal dokonce splácet.

Zpomalení růstu státního dluhu nebo dokonce překlopení rozpočtu do přebytkového (což umožní i splácení státního dluhu) by mělo být pouze výsledkem fungování ekonomiky, stejně jako jím je vývoj cen v ekonomice. Pokud někdo ale zavelí k aktivní fiskální restrikci, pak bude výsledkem pokles růstu HDP a další negativní následky. Stejně tak, když někdo zavelí k fiskální expanzi, ekonomika se oživí a může se přehřát.

Jinými slovy při růstu státního dluhu nikdo za s tímto spojené bezkrizové období nic neplatí. Platit se začíná až tehdy, pokud někdo rozpočtově "odpovědný" absurdně zavelí k fiskálním restrikcím za účelem zpomalení růstu státního dluhu nebo jeho splácení.

Richard Fuld|6. 4. 2018 12:56| reakce na Jan Capouch - 5. 4. 2018 17:33

Ne. Známkou civilizovanosti je když nemohoucí, slabí, staří, nemocní a také neschopní (ne každý je obdařen jako Vy), nemusí bojovat o přežití. Vy v tom vidíte parazitování neschopných na schopných (opět příměr z živočišné říše, že?) a já v o tomto spatřuji lidskou(!) civilizaci. Rozdíl mezi námi je ten, že Vy na lidi nahlížíte jako na zvířata, která by se o sebe měla postarat sama a nebo chcípnout a já na lidi nahlížím jako na lidi, pro které je přirození pomoci jinému člověku v nouzi. Není tak těžké uhádnout, čí názor je přiléhavější a relevantnější.

Richard Fuld|6. 4. 2018 12:48| reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 19:55

Samozřejmě, že vůči některým jedincům je to marné, je to marné, je to marné. Nicméně někdo jiný, kdo by mohl inklinovat k adopci těch jejich anticivilizačních nesmyslů, se v této fázi chytí za nos a prozře. :-)

Richard Fuld|6. 4. 2018 12:45| reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:15

K tomu článku. Píše se tam: "jednak dochází výdaji za status symboly k přirozené redistribuci bohatství (oproti té násilné daněmi)". I lidé, na něž odkazujete, chápou existenci tržního přerozdělování. Jen to takto nepojmenovávají.

"Poslední dobou se ta šetrnost rozmáhá a chytá až anticivilizační rozměry, že bychom si měli málem chovat v bytě slepice, svítit si lojovou lampou, pěstovat na balkóně vlastní brambory a hnojit si je vlastními, Kamile, hnojivem." Přesně o tomto píšu, když tady někteří začnou psát o blahu omezování spotřeby. :-) Takto končí fanatici, kteří převezmou a následně svědomitě dotvoří v jádru rozumnou myšlenku, že by člověk neměl utrácet peníze jako blázen za nesmysly.

Jinak. Z výroby a prodeje zbytečností spousta lidí taky velmi dobře bohatne a má práci. Není to jen o tom, že ti co utrácí za zbytečnosti chudnou, nebo nebohatnou, jak by mohli. Každá mince má vždy dvě strany. Vy ale často píšete jen o té jediné straně mince, kterou si zrovna vyberete. A pak Vám z toho vychází jen polovičaté závěry. A když to fanaticky přeženete, jak je u Vás pravidlem, pak Vám vychází hotové nesmysly, které máte Vy za jedinou universální všeobjímající pravdu. :-)

K tomu Babišovi. Běžte mu osobně říct do očí, že je zmrd a pak sem napište, jak jste dopadl. :-) Mě o něm psát nemusíte. Já o jeho morální úrovni žádné iluze nemám. :-) Nefandím mu kvůli jeho morálním vlastnostem. :-)

Richard Fuld|6. 4. 2018 11:54| reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:00

Tahle preference může vycházet případ od případu jinak. :-)

O jakých kontradikcích píšete?

Richard Fuld|6. 4. 2018 11:52| reakce na Zdeněk Suchý - 5. 4. 2018 19:25

S těmi experimenty, u nichž platí Vámi napsané zásadně nesouhlasím. :-)

Richard Fuld|6. 4. 2018 11:51| reakce na Honza _ - 6. 4. 2018 05:04

Proboha nikde netvrdím, že cíl toho návrhu na trestání majitelů starých aut je smysluplný a že jeho funkčnost je logicky a fakty podložená. :-) To mi nepřišijete. :-)

Novak Josef|6. 4. 2018 10:37| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 16:24

"Proč by to měl být oxymoron? "
- nakoľko nechápete PRINCIP trhu, tak nevidíte, v čom je to oxymoron. Ani to nemôžete pochopiť.

Novak Josef|6. 4. 2018 09:48| reakce na foxy - 5. 4. 2018 09:59

"Eurodotace jsou taky dárky"

- žiadne dárky, ODMENY.

Eurodotácie sú odmeny politikom členských štátov za to, že realizujú vôlu centrálnej EU komisie vo svojich štátoch.

Novak Josef|6. 4. 2018 09:44

Kritika Babiša za rozdávanie dárkov je smiešna, trápna, absurdná, ...... a hlavne NEÚPRIMNÁ.

VŠETKY politické strany, včetne tých "pravicových" rozdávali a budú rozdávať úplatky voličom za ich volebné hlasy.
ODS mohla vstúpiť do Babišovej vlády s podmienkou - zrušiť rozdávanie dárkov. Babiš by súhlasil. ODS NEVSTÚPILA.

Socdemáci mohli vstúpiť do vlády s podmienkou ZVÝŠENIA dárkov pre ovčanov. Babiš by súhlasil. Ale oni nevstúpili.

"Pravičiari" vedia, že vo vláde by mali výraznú menšinu. A tak radšej iba pindajú.

VŠETCI politici hrajú s ovčanmi trápnu hru , a ovčania sa tvária múdro, a za otrocké dane sa nechávajú odškodniť smiešnymi darčekmi (ktoré si v daniach zaplatia) .

Petr Bárta|6. 4. 2018 08:03| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:14

Války (útočné) rozhodně obhajovat nehodlám - odporují NAP. Ovšem vyhýbat se válce za každou cenu (což je podobné jako Vaše "vyhýbat se krizím za cenu dluhu") považuji za nesmysl - pokud se budete válce vyhýbat v okamžiku kdy Vás někdo napadne, skončíte jako (v lepším případě) poddaný nebo (v horším případě) otrok. Aneb v menším - Vy se snad hodláte nebránit, když přijede banda do Vašeho bytu bude Vás chtít vystěhovat?

Michal Mrozek|6. 4. 2018 06:17| reakce na Honza _ - 6. 4. 2018 05:04

Ono se to docela ví, že je ekonomické i ekologické udržovat starší vůz. Ale není to vhodné pro ekonomiku státu, který je postaven z podstatné části na výrobě nových aut. Takže hurá na mediální masáž, jak je to skvělé vyhodit staré auto a koupit nové.

Uvádím to všude znovu, abych trochu vyrovnal tu mediální masáž ohledně neekologičnosti starých aut: Energetická náročnost výroby nového vozu je srovnatelná s desetiroční spotřebou energie domku pro 4 osoby. Toto jsou závěry ze studie provedené v Německu.

Je zřejmé, že se zde střetávají dva ekonomické modely. Jeden z nich je postaven na maximální spotřebě, která je motorem ekonomiky, druhý je postaven na rozumném využívání zdrojů, což je hlavním prvkem efektivity ekonomiky. Maximální spotřeba je podle mého názoru bezohledná, zatímco rozumné využívání zdrojů je k prostředí šetrnější, poměrně náročnější a vyžaduje složitější rozbor.

Honza _|6. 4. 2018 05:04| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 16:27

Je tu někdo, kdo dokáže, že je méně ekologické provozovat starší vůz, než jeho likvidaci a výrobu, provoz a likvidaci nového?

Nezapomeňte prosím do výpočtů zahrnout všechny prvky výroby nového vozu - fabriky, elektroniku, těžbu a dopravu všech potřebných surovin, platy a provize zúčastněných, zábor půdy továrnou a autosalony, všechny jízdy do pravidelných servisů a vůbec servis, když na starém autě si hodně lidí spraví všechno doma, elektřinu, která je pro to všechno potřeba a někde se musela vyrobit (třeba v uhelných elektrárnách), marketing a pak samozřejmě následnou likvidaci nového vozu (který je plný plastů a těžkých kovů z elektroniky).

Kouř ze starého auta je vidět, ale co to všechno z výroby nového, co vidět není?

kadrila kadrilová|6. 4. 2018 01:02| reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:47

Obecně/filosoficky - pokud má duchovní vývoj člověka mít nějaký smysl, nemůže za něj tento vývoj nikdo udělat. Je svůdná, podbízivá a lidské pohodlnosti příjemná představa, že za něj někdo něco udělá z lásky k němu a on přitom nemusí nic...

Petr Meluzín|5. 4. 2018 23:59| reakce na Richard Fuld - 4. 4. 2018 14:52

"Současně komoditní měna sama o sobě právě významným omezením nabídky peněz dramaticky a zcela nesmyslně limituje růst ekonomiky a tedy i bohatnutí jednotlivých ekonomicky aktivních subjektů. "

Ano a bohužel stát je se svým monopolem brzdou toho abychom dosáhli v tomto směru neomezených kapacit. Pokud by si mohl každý vytisknout peněz sám kolik by chtěl, byla by spotřeba (která táhne ekonomiku) neomezená a dávno už by jsme kolonizovali vesmír a nemuseli tyto diskuze řešit. Bohužel nekompetentní státy nám v tom brání, tím že tištění peněz všem ostatním zakazují a prý to dost trestají.

Jan Capouch|5. 4. 2018 23:46| reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:47

Stručně řečeno: nejprve je bída mravní, až po ní následuje bída materiální.

Jan Amos|5. 4. 2018 22:47

Na začátku teorií o sociálním státě byla myšlenka nějakého teoretika, že chudí jsou chudí proto, že nemají peníze.

Hlavní příčinou přetrvávání chudoby není nedostatek peněz, ale nedostatek motivace, znalostí, víry v budoucnost, a úpadek přirozených mezilidských vztahů. Penězi rozdělovanými z veřejných zdrojů se tato skutečnost nemůže vynahradit ani částečně. Slouží pouze k tomu, aby dotyčný fyzicky přežil, ale zároveň vyvolávají ve svém příjemci pocit jedince závislého na cizí milosti, kterýžto pocit všechny tyto patologie jenom prohlubuje.

Není učinnější nástroj na rozložení lidské společnosti, než je sociální stát.

Abych to nemusel psát znovu - http://dfens-cz.com/pravice-a-chudoba/

Jan Amos|5. 4. 2018 22:15| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:00

Jak může orientace na konzum způsobovat chudobu?

https://zbyhnev.wordpress.com/2013/06/05/pasti-na-stredni-tridu/

A pro vás jako fanouška udavače bez důvěry, zloděje v demisi, lháře, zmrda a křivopřísežníka na zdraví svých dětí ještě speciálně - https://zbyhnev.wordpress.com/2013/06/17/kdo-je-a-kdo-neni-podnikatel/

Jan Amos|5. 4. 2018 22:00| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:00

Věřím, že je pozitivnější vytvářet tautologie, než opakovaně obhajovat kontradikce :-)

Jan Amos|5. 4. 2018 21:56| reakce na Jan Capouch - 5. 4. 2018 17:57

Zlatý standard v 19. a počátku 20. století = latinská měnová unie.

Obdivuhodná pevnost tehdejší měny se projevuje i dnes - stačí se podívat na Aukro nebo Ebay a zadat hledání např. 20 korun, 20 frank, 20 drachma... Velmi podobné ceny těchto mincí i v dnešní době musí udivit každého, kdo žije v období účetních peněz.

A máte pravdu, - historie latinské měnové unie by určitě stála za několik článků i zde na Finmagu.

kadrila kadrilová|5. 4. 2018 19:55| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:08

Myslím, že pokud se tohle nechápe i bez vysvětlení, nedojde k pochopení, ani kdyby to člověk vysvětloval sebevíc... Zdravím Vás. :-)

Zdeněk Suchý|5. 4. 2018 19:25| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 16:27

Vyjimku? Většinu experimentů těchto sociálních inženýrů platí ti nejméně movití.

Jan Capouch|5. 4. 2018 17:57| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:27

A vy si myslíte, že nejlepší ekonomický systém je ten s největší spotřebou? Na omezené planetě, s omezenými zdroji? Nejsem zelený khmer, ale ekologických problémů se hromadí dost a dost, takto nenásilné tržní omezení materiální spotřeby by bylo nanejvýš žádoucí. Jinak se zalkneme ve vlastním odpadu.

To, jak fungoval zlatý standard v 19. století, by stálo za sérii článků. Nemluvím o dvacátých a třicátých létech 20. století, protože do byl podvod a ne zlatý standard. A k pasivitě a poklesu produkce i spotřeby nevedly směnitelné peníze, ale hlavně války, se vším tím ničením, konfiskacemi, kontribucemi a zamrznutím obchodu. To, že by činorodí a pracovití lidé seděli ve starých hadrech na hromadě peněz a těšili se z toho, jak si za ně mohou koupit víc a víc, je jen Vaše čirá spekulace. Možná rozumíte ekonomii, ale ne psychologii.

Jan Capouch|5. 4. 2018 17:33| reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:08

Známka civilizace je pro Vás živit neschopné a nevděčné?