Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Jsou to dárky, hlupáci

Pavel Jégl | 3. 4. 2018 | Celkem 100 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 3. 4. 2018 09:17

Ano, je to tak. AB cílí na předčasné volby a zároveň eliminuje politické soupeře. Myslím si, že mu ani tak nejde o menšinovou vládu jako spíše o "koaliční vládu" ve které se může chovat jako v menšinové, vlastní. Reálná koalice by nevyhovovala a CSSD se hrne právě do takové "koaliční vlády", co se dá dělat.

Kde hledat změnu tohoto trendu je velký problém. Hrad již dosahuje úrovně Jakešových hvězdných komediálních výstupů, politické strany jsou bázlivě uhranuté či neschopné, široké veřejnosti to je vcelku jedno, zahraniční politické formace mají svých problémů dost, média jdou AB na ruku resp. neplní důsledně svou roli a personální okolí AB se vyznačuje značnou mírou lokajství, známého z dob normalizace.

Dokonáno jest, čau lidi !

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 3. 4. 2018 11:36

"... viz Fuldův obdiv k tomu estébákovi. Aspoň je vidět, kdo je kdo."

Babiše samozřejmě nijak neobdivuji. Babiš je jen jednooký král mezi slepými a to je opravdu k obdivu z mé strany nestačí. Nicméně zcela pragmaticky mu fandím. To nijak nezastírám. Obdiv je ale příliš silné slovo. :-) Kdo je kdo, se poznává jinak. :-)

A pořád to strašení příští krizí. Dnes zase došlo ke zrychlení růstu ekonomiky, přes veškeré ty skeptické plky všech rádoby odborníků. Minulý měsíc byl hlášen meziroční růst HDP o 5,2%, dnes byl hlášen další posun na 5,5%.

Krize nastane až v okamžiku, kdy si ji spotřebitelé sami vytvoří tím, že se na ni začnou "svědomitě" připravovat omezováním své spotřeby a spořením "na horší časy". Tímto pak horší časy přímo vyvolají. :-) To samé platí pro státy. Dnes už žádný "zákon", který by zajišťoval pravidelný příchod krizí neexistuje. Funguje jen setrvačné očekávání hospodářských cyklů kvůli tomu, že v období standardu zlaté svěrací kazajky byly krize zcela zákonité a nevyhnutelné. V prostředí účetních peněz jsou ale krize úplně zbytečné a přichází jen proto, že se spotřebitelé nebo stát pro krizi rozhodnou (aniž by tak činili vědomě samozřejmě). Dokonce to vydávají za odpovědné a chválihodné chování. :-)

V prostředí svěrací zlaté kazajky, by měla minulá hypotéční krize fatální následky. Díky aktuálnímu pružnému bankovnímu a peněžnímu systému ale šlo jen o takovou malou recesičku, z níž se světová ekonomika celkem rychle zotavila.

A demokracie samozřejmě není dokonalá. Nic lepšího ale k dispozici není. :-) Ten Váš anarchokapitalismus určitě lepší nebude. :-) To je jen bláznivá autistická utopie.

-10
+
-

Všech 100 komentářů v diskuzi.

Novak Josef | 6. 4. 2018 09:44

Kritika Babiša za rozdávanie dárkov je smiešna, trápna, absurdná, ...... a hlavne NEÚPRIMNÁ.

VŠETKY politické strany, včetne tých "pravicových" rozdávali a budú rozdávať úplatky voličom za ich volebné hlasy.
ODS mohla vstúpiť do Babišovej vlády s podmienkou - zrušiť rozdávanie dárkov. Babiš by súhlasil. ODS NEVSTÚPILA.

Socdemáci mohli vstúpiť do vlády s podmienkou ZVÝŠENIA dárkov pre ovčanov. Babiš by súhlasil. Ale oni nevstúpili.

"Pravičiari" vedia, že vo vláde by mali výraznú menšinu. A tak radšej iba pindajú.

VŠETCI politici hrajú s ovčanmi trápnu hru , a ovčania sa tvária múdro, a za otrocké dane sa nechávajú odškodniť smiešnymi darčekmi (ktoré si v daniach zaplatia) .

Nahlásit

+2
+
-

Jan Amos | 5. 4. 2018 22:47

Na začátku teorií o sociálním státě byla myšlenka nějakého teoretika, že chudí jsou chudí proto, že nemají peníze.

Hlavní příčinou přetrvávání chudoby není nedostatek peněz, ale nedostatek motivace, znalostí, víry v budoucnost, a úpadek přirozených mezilidských vztahů. Penězi rozdělovanými z veřejných zdrojů se tato skutečnost nemůže vynahradit ani částečně. Slouží pouze k tomu, aby dotyčný fyzicky přežil, ale zároveň vyvolávají ve svém příjemci pocit jedince závislého na cizí milosti, kterýžto pocit všechny tyto patologie jenom prohlubuje.

Není učinnější nástroj na rozložení lidské společnosti, než je sociální stát.

Abych to nemusel psát znovu - http://dfens-cz.com/pravice-a-chudoba/

Nahlásit

+4
+
-

kadrila kadrilová | 6. 4. 2018 01:02 | reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:47

Obecně/filosoficky - pokud má duchovní vývoj člověka mít nějaký smysl, nemůže za něj tento vývoj nikdo udělat. Je svůdná, podbízivá a lidské pohodlnosti příjemná představa, že za něj někdo něco udělá z lásky k němu a on přitom nemusí nic...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Capouch | 5. 4. 2018 23:46 | reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:47

Stručně řečeno: nejprve je bída mravní, až po ní následuje bída materiální.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 5. 4. 2018 09:59

Eurodotace jsou taky dárky, hlupáci.

Nahlásit

+8
+
-

Novak Josef | 6. 4. 2018 09:48 | reakce na foxy - 5. 4. 2018 09:59

"Eurodotace jsou taky dárky"

- žiadne dárky, ODMENY.

Eurodotácie sú odmeny politikom členských štátov za to, že realizujú vôlu centrálnej EU komisie vo svojich štátoch.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 5. 4. 2018 15:34 | reakce na foxy - 5. 4. 2018 09:59

Nic nového pod sluncem.
"..přirozeně se musí dát českým dělníkům tolik žrádla, aby mohli splnit svou práci"
Reinhard Heydrich

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jiří Novotný | 3. 4. 2018 17:30

Na Andreje nikdo nemá. Jak skončili Kalousek a Sobotka.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 3. 4. 2018 10:32

To se to rozdává - z cizího. Ale co se podivujeme, to je zkrátka princip demokracie. Proč se mnozí diví až nyní?

AB ve vší nahotě demaskuje fungování politiky v demokracii. Jde o nákup popularity=moci za cizí peníze. Kupování si přízně jedněch za peníze druhých. Tak to zkrátka je, bez ohledu na to, co ideologové režimu hlásají ve sdělovacích prostředcích (včetně zdejších levých diskutérů) a tlučou ve školách do hlav dětem od útlého věku.

Buď ten princip (že jedni mohou rozhodovat/hlasovat o životě a majetku druhých, že politici si smí kupovat popularitu/moc u jedněch za peníze druhých) považujete za přípustný a morální, nebo ne. Tak jednoduché to je. A když ho považujete za nemorální, tak logicky musíte uznávat, že každý jednotlivec má právo si (proti tomuto) svou svobodu a plody své práce bránit takovými prostředky, jaké uzná za vhodné, jaké se slučují s jeho morálním nastavením a jaké se (proti té přesile) odváží použít.
Pokud naopak ten (demokratický) princip považujete za morální, pak se nemáte co divit chování současné vlády. Což také neděláte - viz Fuldův obdiv k tomu estébákovi. Aspoň je vidět, kdo je kdo.

-------------------

Samozřejmě bude zajímavé sledovat, co se bude dít, až přijde příští krize. Platy a počty státních zaměstnanců erár asi nebude ochoten snižovat, stejně tak nebude ochoten odebírat dárečky rozdané penzistům. Penzijní systém měl v sobě existenční problém zabudován již dříve (blížící se demografická katastrofa), jenže politici místo aby systém zreformovali a nějak mu tím prodloužili životnosti, ji naopak těmito dárečky výrazně zkrátili. Až přijde krize, vzroste nezaměstnanost, stoupnou výdaje a naopak klesnou výběry, tak to začne být zajímavé.
Zvláště když přípravy na tuto krizi váznou a státní dluhy a úrokové sazby jsou stále na krizové (nebo spíše válečné) úrovni.
https://www.trimanalyzy.sk/zona-investora/aktualne-financne-spravy/bilancia-ecb-presiahla-40-hdp

Nahlásit

+5
+
-

Petr Vorlíček | 5. 4. 2018 14:59 | reakce na Jan Altman - 3. 4. 2018 10:32

Pane Altmane,
Jak je to v demokratickém socialismu s distribucí bohatství od pracovitých k líným, o tom netřeba diskutovat. Běžné zaopatření každodenního života nás ale příliš neodlišuje od zvířat, od těch nás odlišují technologicky vyspělé projekty, poháněné lidskou zvídavostí, jako mezinárodní vesmírná stanice, Hubbleův teleskop, CERN, a desítky dalších, extrémně finančně náročných, a v podstatě neziskových projektů...Jste přesvědčen, že takové projekty by v ancapu existovaly?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 5. 4. 2018 16:31 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 4. 2018 14:59

Já myslím, že ano.
Ale zároveň myslím, že nikdo nemá právo někoho nutit financovat nějaký projekt jen proto, že on osobně ho považuje za etalon vyspělosti.
Protože to samotné násilné donucení je tím největším znakem anticivilizovanosti.
Asi bychom nepovažovali za znak civilizovanosti, kdyby každý povinně musel číst a nazpaměť umět kompletní dílo Shakespearovo, nebo kdyby každý člověk povinně musel ubytovat a živit někoho, kdo se prohlásí za filosofa, matematika či astronoma.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 9. 4. 2018 08:40 | reakce na Jan Altman - 5. 4. 2018 16:31

Nevím, jak byste chtěl nechat občny rozhodovat o stavbě CERNu, když by Vám říkali "jó, panáčkové, Bosonama děti nenakrmmim". Vysvětlíte jim, že všechny ty mikrovlnky a mobily vznikly právě takhle? Těžko...V ancapu samozřejmě žádný takto drahý neziskový projekt nemůže vzniknout. Takže budeme svobodní, nikdo nám nebude do ničeho kecat, a my budem žít ve sladké nevědomosti, kde a kdy to vlastně žijem....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 9. 4. 2018 13:55 | reakce na Petr Vorlíček - 9. 4. 2018 08:40

1) I kdyby to byla pravda, tak kde berete právo ty dle vás hloupé a podřadné občany k něčemu nutit násilím?
2) Kdo a jakým právem by měl rozhodnout, kolik peněz lidem sebrat a na které projekty je věnovat? A proč zrovna takto? Proč by to mělo jít rovna na vaše (subjektivní!) priority, nebo na subjektivní priority nějakého vrcholného politika?
3) Je jen problémem vaší nedostatečné představivosti, že si nedovedete představit základní výzkum financovaný a provozovaný soukromými univerzitami, za přispění mecenášů a velkých firem, které si na takové podpoře chtějí udělat jméno (tak jako si ho dnes mnohé dělají třeba na boji proti domácímu násilí, atd...)
4) Dnes se ve státní vědě bude ztrácet (rozkradení, neefektivita) obdobně obludné procento prostředků, jako se dnes ztrácí na státních drahách, ve státní stavbě dálnic, ve státním zdravotnictví a podobně. Takže poměřovat státem a soukromě financovanou vědu pouze objemem vynaložených prostředků je zcela zcestné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 9. 4. 2018 23:36 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2018 13:55

1) Tam, kde to právo vzal první vůdce tlupy Homo Erectus před milionem let.
2) Kdo jiný než stát a jeho vědecké instituce. Drtivá většina zásadních inovací soukromých firem je stejně financována převážně dotacemi, včetně Tesly, Space-x a spol, které polkly 5 mld. Bez toho by nic podobného nevzniklo. Zřejmě tedy máte větší představivost než Elon Musk - jemu bylo odpočátku jasné, že se soukromým kapitálem pár set mil. Usd nic nedotáhne, takže ěnoval lobingu značné prostředky.
3) Představit si dovedu cokoli - i úplný nesmysl.
4) Zajímavé je, že soukromé stavební firmy v zahraničí pravidelně v soutěžích poráží ten náš neefektivní předražený Metrostav, naše soukromé superefektivní zdravotnictví funguje jen díky hotovostním platbám mimo pojištění, a soukromé dráhy typu Leo expres omezují spoje...Holt ta efektivita není vždy ta pravá mantra...
PS: jestli znate nějakého mecenáše, co má 20 mld. Eur na vědecký projekt, pak rád dodám špičkové vědce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Honza _ | 10. 4. 2018 04:56 | reakce na Petr Vorlíček - 9. 4. 2018 23:36

Ad 2)
Pokud žijete ve společnosti, kde stát sebere každému 70 % peněz, je logické, že jim nezbývá na podobné aktivity.
Podnikatelé, kteří berou dotace, se chovají naprosto tržně. Pokud mohou snadněji získat dotace než sbírat sponzory,/investory vezmou dotace. Pokud sponzoři/investoři vidí, že v tom oboru existují dotace, nevidí důvod, proč to financovat.
I vy si spoustu užitečných věcí "neplatíte", např. silnice, protože je platí stát. A pak si užitečné věci platíte, protože je stát neplatí (třeba telefon).

Nemůžete říci, že bez dotací by to nevzniklo. Možná ano, možná ne, možná by vzniklo něco jiného, třeba by to vzniklo dřív a líp.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 19:59 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2018 13:55

1) I kdyby to byla pravda, tak kde berete právo těm dle vás hloupým a podřadným občanům bránit v tom, aby si společnost zorganizovali, jak jim to vyhovuje a pokračovali v tak skvělém systému jakým je demokratický právní stát s tržní ekonomikou?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Vorlíček | 9. 4. 2018 23:40 | reakce na Richard Fuld - 9. 4. 2018 19:59

Demokratický právní stát s tržní ekonomikou bych bral všema deseti. Škoda jen, že se takovému ideálu tak rychle vzdalujeme, aniž bychom se k němu přiblížili alespoň na 1AU...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 10. 4. 2018 12:57 | reakce na Petr Vorlíček - 9. 4. 2018 23:40

Ano. V některých aspektech se vzdalujeme, ale pořád toho tržního prostředí zbývá dost. Když to s tím vzdalováním přeženeme, ono se to někde ukáže. Pak nezbývá, než náležitě reagovat. Demokracie je nástroj lidí a jako takový ho lidé musí využívat. Pokud se na to lidé vykašlou, budou rozhodovat politici, ne lidé. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Michal Mrozek | 4. 4. 2018 09:33 | reakce na Jan Altman - 3. 4. 2018 10:32

Vcelku trefné zhodnocení situace.

Mě udivuje, že lidi tomu bodrému Slovákovi věří, že bude pracovat v jejich prospěch. Ono je totiž velmi jasné, že pokud se dostane k moci jeden, který bude neomezeně rozhodovat, samozřejmě, že udělá toho více, než když by ztrácel čas dlouhými diskuzemi nad jednotlivými dílčími úkoly. Prostě maká a jedná a nemusí se na nikoho ohlížet. Podivné je, že lidi věří tomu, že bude prosazovat jejich zájmy a jednat pro dobro společnosti. Jako bychom měli těch dobrých příkladů podobného ražení na každém rohu tucet... Přitom opak je pravdou.

Takže ve výsledku toho udělá mnohem víc a s mnohem větším a negativním dopadem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 3. 4. 2018 11:47 | reakce na Jan Altman - 3. 4. 2018 10:32

Jinak doporučuji přečíst článek na roklenu:
https://roklen24.cz/a/SBvcc/nerovnost-jako-klicovy-hybatel-krize-priklad-usa

Je to v podstatě o tržním přerozdělování. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

foxy | 5. 4. 2018 10:00 | reakce na Richard Fuld - 3. 4. 2018 11:47

tržní přerozdělování je oxymoron.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 16:24 | reakce na foxy - 5. 4. 2018 10:00

Nemyslím si to. Proč by to měl být oxymoron?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 6. 4. 2018 10:37 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 16:24

"Proč by to měl být oxymoron? "
- nakoľko nechápete PRINCIP trhu, tak nevidíte, v čom je to oxymoron. Ani to nemôžete pochopiť.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 11:11 | reakce na Novak Josef - 6. 4. 2018 10:37

Co konkrétně z tržních principů brání tomu, aby v tomto prostředí probíhalo tržní přerozdělování?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 9. 4. 2018 23:41 | reakce na Richard Fuld - 9. 4. 2018 11:11

Trh!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 10. 4. 2018 13:01 | reakce na Petr Vorlíček - 9. 4. 2018 23:41

Trh má nejen principy, ale i své projevy a jedním ze zcela přirozených projevů je tržní přerozdělování. Je to přerozdělování vytvořených hodnot a je způsobováno uplatněním tržních principů. Co na tom nechápete?

Dokonce jsem přesvědčen, že tržní přerozdělování je jedním z hlavních jeho projevů, které od fungování trhu očekáváme. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 4. 4. 2018 11:28 | reakce na Richard Fuld - 3. 4. 2018 11:47

Zajímavý článek, děkuji. Pak se ale nabízí otázka, co je příčinou bohatnutí bohatých a chudnutí chudých v takové míře. Do jisté míry to bude přirozený jev, viz lidové moudrosti jako "peníze dělají peníze" a "čert sere na větší hromadu". Ale nenapomáhá k tomu náhodou i stát, daněmi, regulacemi, a i současný systém nesměnitelných peněz?

Obdobný příklad z historie - nevolnictví v 17. století. V dějepise se s oblibou popisuje strádání sedláků, ale cudně se zamlčuje to, že stát vybíral daně z rustikálu, nikoli z dominikálu, tudíž šlechta měla výraznou motivaci obdělávat půdu ve vlastní režii a samozřejmě pak větší potřebu robotní pracovní síly. nebude to něco podobného?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 4. 2018 14:38 | reakce na Jan Capouch - 4. 4. 2018 11:28

Proč hledat příčinu bohatnutí bohatých a chudnutí chudých? Sám správně píšete, že je to zcela přirozený jev. Jediné co mi dává smysl, je řešit chudnutí chudých. Bohatí nechť bohatnou, jak je jim libo. Stát by měl ale zabránit chudnutí chudých. Proto píšu o částečné eliminaci tržního přerozdělování přerozdělováním opačným. A toto opačné přerozdělování může zajistit pouze stát. Bohatí jsou bohatí díky úspěchu v konkurenci a pokud by se měli starat i o to, aby chudí nechudli, mohli by ztratit konkurenceschopnost a tím zhatit svou cestu k dalšímu bohatnutí. Proto to za ně VŠECHNY musí udělat stát. Když stát postihne všechny stejně, nenaruší to soutěžní podmínky. Nakonec na tom vydělají i ti bohatí, ke kterým nakonec peníze použité na podporu chudých stejně dříve nebo později zcela přirozeně doplují. O částku této pomoci chudým nakonec bohatí opět zbohatnou, což nepovažuji za žádnou nespravedlnost. Je to přirozený projev tržního kapitalismu doplněného o principy sociálního státu.

Stát tedy chudnutí chudých určitě nenapomáhá. Může se maximálně stát, že napomáhá nepoctivému bohatnutí bohatých ale na chudnutí chudých se nepodílí. Stát je naopak zcela logicky jedinou šancí pro chudé a bezmocné. Stejně tak současné za měnový kov nesměnitelné peníze naopak státu umožňují podporovat chudé, aniž by musel peníze na podporu chudých brát bohatým. Omezený objem peněz směnitelných za měnový kov toto komplikuje, nebo dokonce znemožňuje. Proto jsou současné peníze tak nenáviděné těmi, kteří nesouhlasí se státním přerozdělováním.

Samozřejmě i pro státní přerozdělování musí platit všeho s mírou. Nelze tvrdit, že čím více bude stát přerozdělovat, tím více budou všichni bohatí. Pro všechno se musí najít vyvážená míra a jako indikátor rovnováhy se zde nabízí stabilita cen a veřejných rozpočtů. Porostou-li agregátně ceny (a/nebo schodky veřejných rozpočtů), bude to indikovat přemíru státního přerozdělování. Pokles agregátních cen (a/nebo přebytky státních rozpočtů) pak bude indikovat nedostatek státního přerozdělování. Samozřejmě primárně je třeba nerovnováhy v ekonomice řešit změnami úrokových měr. Teprve v případě, že úrokové míry již není možné použít, je možné začít používat i fiskální/sociální politiku (restrikce i expanzi).

Co se týče Vašeho příkladu nevolnictví v 17. století, musím se přiznat, že tahle problematika se dosud nestala předmětem mého vážného zájmu, takže Vám neumím na Vaši otázku odpovědět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zdeněk Suchý | 5. 4. 2018 05:10 | reakce na Richard Fuld - 4. 4. 2018 14:38

....Stát tedy chudnutí chudých určitě nenapomáhá....
A co nově navržená daň za starší "neekologická" vozidla? Za vozidlo s euro 0 až 16tis. ročně, za euro 1 až 3 o něco méně. Kdo myslíte, že těmito auty jezdí? Milionáři?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 16:27 | reakce na Zdeněk Suchý - 5. 4. 2018 05:10

Ano. Tady jste narazil na výjimku, která bude poškozovat spíše chudé a ty bohaté této daně ušetří. A to proto, že cílem tohoto druhu přerozdělování není eliminace tržního přerozdělování. V daném případě je cílem potrestat ty, co provozují méně ekologická vozidla. S tímto druhem státního přerozdělování nesouhlasím.

Takže ano. Slovo "určitě" nebylo určitě namístě. :-) Svět není černobílý ani v tomto případě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Honza _ | 6. 4. 2018 05:04 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 16:27

Je tu někdo, kdo dokáže, že je méně ekologické provozovat starší vůz, než jeho likvidaci a výrobu, provoz a likvidaci nového?

Nezapomeňte prosím do výpočtů zahrnout všechny prvky výroby nového vozu - fabriky, elektroniku, těžbu a dopravu všech potřebných surovin, platy a provize zúčastněných, zábor půdy továrnou a autosalony, všechny jízdy do pravidelných servisů a vůbec servis, když na starém autě si hodně lidí spraví všechno doma, elektřinu, která je pro to všechno potřeba a někde se musela vyrobit (třeba v uhelných elektrárnách), marketing a pak samozřejmě následnou likvidaci nového vozu (který je plný plastů a těžkých kovů z elektroniky).

Kouř ze starého auta je vidět, ale co to všechno z výroby nového, co vidět není?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 11:51 | reakce na Honza _ - 6. 4. 2018 05:04

Proboha nikde netvrdím, že cíl toho návrhu na trestání majitelů starých aut je smysluplný a že jeho funkčnost je logicky a fakty podložená. :-) To mi nepřišijete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Michal Mrozek | 6. 4. 2018 06:17 | reakce na Honza _ - 6. 4. 2018 05:04

Ono se to docela ví, že je ekonomické i ekologické udržovat starší vůz. Ale není to vhodné pro ekonomiku státu, který je postaven z podstatné části na výrobě nových aut. Takže hurá na mediální masáž, jak je to skvělé vyhodit staré auto a koupit nové.

Uvádím to všude znovu, abych trochu vyrovnal tu mediální masáž ohledně neekologičnosti starých aut: Energetická náročnost výroby nového vozu je srovnatelná s desetiroční spotřebou energie domku pro 4 osoby. Toto jsou závěry ze studie provedené v Německu.

Je zřejmé, že se zde střetávají dva ekonomické modely. Jeden z nich je postaven na maximální spotřebě, která je motorem ekonomiky, druhý je postaven na rozumném využívání zdrojů, což je hlavním prvkem efektivity ekonomiky. Maximální spotřeba je podle mého názoru bezohledná, zatímco rozumné využívání zdrojů je k prostředí šetrnější, poměrně náročnější a vyžaduje složitější rozbor.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zdeněk Suchý | 5. 4. 2018 19:25 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 16:27

Vyjimku? Většinu experimentů těchto sociálních inženýrů platí ti nejméně movití.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 11:52 | reakce na Zdeněk Suchý - 5. 4. 2018 19:25

S těmi experimenty, u nichž platí Vámi napsané zásadně nesouhlasím. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Capouch | 10. 4. 2018 12:27 | reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 11:52

A to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 10. 4. 2018 13:02 | reakce na Jan Capouch - 10. 4. 2018 12:27

A proč si myslíte, že bych měl mít větší ambici? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Amos | 4. 4. 2018 22:47 | reakce na Richard Fuld - 4. 4. 2018 14:38

"Stát tedy chudnutí chudých určitě nenapomáhá."

Toto vaše tvrzení URČITĚ nemáte podložené. Nebo se mýlím? Máte nějaký odkaz na studii, která prokazuje, že je vyloučeno, že stát přispívá k chudnutí obyvatel ve spodních percentilech příjmu? Tady patrně hodně střílíte od boku.

Formálně vzato, stát pomáhá chudnutí části obyvatel už jen tím, že je to stát, který stanovením hranice chudoby a hmotné deprivace vytváří dělení obyvatel na ty, které je možné považovat za chudé. a ty ostatní.

Stát patrně napomáhá i chudnutí chudých tím, že podporuje vzdělávání a kulturu s akcentem na konzum. Výsledkem je pak to, co popsal Zbyhnev ve svém slavném článku o pastech na střední třídu - https://zbyhnev.wordpress.com/?s=pasti

Ve spotřebě chudých jsou proporčně více zastoupeny návykové komodity - cigarety a alkohol, které stát zatěžuje vedle standardního DPH i spotřební daní a tím patrně také usnadňuje chudým lidem netrápit se s úsporami.

Možná, že právě dostupnost půjček, kterou považujete za kladný aspekt učetních peněz, vede u chudých občanů, kteří si většinou nepůjčují na investiční záměr, ale spíše pro okamžitou spotřebu, ke spirále půjček pro uhrazení starších půjček s konečným efektem exekuce - což vede patrně spíše ke zchudnutí než k obohacení.

Patrně by při zachování zlatého standardu a obtížné dostupnosti půjček pro spotřebu nebya ani tak alermující počet exekučních výměrů a předexekučních výzev.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 17:00 | reakce na Jan Amos - 4. 4. 2018 22:47

Máte pravdu. Slovo URČITĚ zde nebylo vůbec namístě. Absolutních pravd je jako šafránu. :-)

Tautologie typu, že stát vyrábí chudé tím, že stanoví hranici od kdy jsou považováni za chudé, radši nebudu ani komentovat. :-)

Jak může orientace na konzum způsobovat chudobu? Podle mne chudoba souvisí právě s jen minimálními možnostmi konzumovat. Každý, kdo je vychováván ke konzumnímu způsobu života, je tak apriori předurčen k tomu, aby usiloval o to, aby nebyl chudý, tedy aby byl co nejméně omezen v jeho možnostech konzumu.

Spotřební daně (stejně jako DPH) mi přijdou jako velmi nevhodný nástroj k eliminaci tržního přerozdělování. Naopak si myslím, že tyto nepřímé daně slouží spíše k posilování vlivu tržního přerozdělovaní. Takže v tomto Vám dávám za pravdu.

Dostupnost půjček pak nepovažuji za příčinu chudoby. Spíše zde působí finanční negramotnost.

Nedostupnost půjček v prostředí zlatého standardu by nejspíše byla překážkou toho, aby si půjčovali chudí. Současně by ale tato nedostupnost ovlivňovala i možnosti bohatnutí u těch, kteří by chtěli investovat, ale díky nedostatečné nabídce peněz by nemohli. Současně to, že si chudí nemohou půjčit, jejich chudobě nijak nezabrání. Zabrání to možná jen jejich neúměrnému zadlužování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Amos | 5. 4. 2018 22:15 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:00

Jak může orientace na konzum způsobovat chudobu?

https://zbyhnev.wordpress.com/2013/06/05/pasti-na-stredni-tridu/

A pro vás jako fanouška udavače bez důvěry, zloděje v demisi, lháře, zmrda a křivopřísežníka na zdraví svých dětí ještě speciálně - https://zbyhnev.wordpress.com/2013/06/17/kdo-je-a-kdo-neni-podnikatel/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 12:45 | reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:15

K tomu článku. Píše se tam: "jednak dochází výdaji za status symboly k přirozené redistribuci bohatství (oproti té násilné daněmi)". I lidé, na něž odkazujete, chápou existenci tržního přerozdělování. Jen to takto nepojmenovávají.

"Poslední dobou se ta šetrnost rozmáhá a chytá až anticivilizační rozměry, že bychom si měli málem chovat v bytě slepice, svítit si lojovou lampou, pěstovat na balkóně vlastní brambory a hnojit si je vlastními, Kamile, hnojivem." Přesně o tomto píšu, když tady někteří začnou psát o blahu omezování spotřeby. :-) Takto končí fanatici, kteří převezmou a následně svědomitě dotvoří v jádru rozumnou myšlenku, že by člověk neměl utrácet peníze jako blázen za nesmysly.

Jinak. Z výroby a prodeje zbytečností spousta lidí taky velmi dobře bohatne a má práci. Není to jen o tom, že ti co utrácí za zbytečnosti chudnou, nebo nebohatnou, jak by mohli. Každá mince má vždy dvě strany. Vy ale často píšete jen o té jediné straně mince, kterou si zrovna vyberete. A pak Vám z toho vychází jen polovičaté závěry. A když to fanaticky přeženete, jak je u Vás pravidlem, pak Vám vychází hotové nesmysly, které máte Vy za jedinou universální všeobjímající pravdu. :-)

K tomu Babišovi. Běžte mu osobně říct do očí, že je zmrd a pak sem napište, jak jste dopadl. :-) Mě o něm psát nemusíte. Já o jeho morální úrovni žádné iluze nemám. :-) Nefandím mu kvůli jeho morálním vlastnostem. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Amos | 5. 4. 2018 22:00 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:00

Věřím, že je pozitivnější vytvářet tautologie, než opakovaně obhajovat kontradikce :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 11:54 | reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 22:00

Tahle preference může vycházet případ od případu jinak. :-)

O jakých kontradikcích píšete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Amos | 6. 4. 2018 22:51 | reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 11:54

Vaše tvrzení - pro stabilitu společnosti je nutný růst státního dluhu a stále vyšší spotřeba.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 11:14 | reakce na Jan Amos - 6. 4. 2018 22:51

Ale na tom tvrzení přece nic kontradiktorního není. Vysvětlete v čem má ta kontradiktornost spočívat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Michal Mrozek | 9. 4. 2018 06:44 | reakce na Jan Amos - 6. 4. 2018 22:51

Řekl bych, že naprosto nejhorší případ je používat tautologie pro kontradikce. Což nám tady pan Fuld předvádí dlouhodobě a musím říct, že naprosto systematicky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 11:15 | reakce na Michal Mrozek - 9. 4. 2018 06:44

Zkuste alespoň jeden příklad. Jinak je to jen bohapusté plácání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 4. 4. 2018 18:18 | reakce na Richard Fuld - 4. 4. 2018 14:38

Podle vás je dnes chudý chudší, než byl chudý před 50 či 100 lety?
Opravdu?
Já to vidím jinak - dnes i totální lempl, který programově nepřeložil stéblo stéblem, neprospěl nikomu ve společnosti ani za mák, se má lépe nejen než dřívější chudý - on se má dokonce lépe i než dřívější střední třída. Jen se podívejte jak luxusní a vyspělou dostane zdravotní péči - přestože vlastním přičiněním by si nevydělal ani na pouštění žilou a pijavice od vesnického šamana.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 4. 4. 2018 18:59 | reakce na Jan Altman - 4. 4. 2018 18:18

Já to tvrzení převzal od pana Capoucha. :-) Žádné statistiky, které by to dokládaly neznám. V realitě podle mne zaměstnanci v průměru nechudnou (ti nejméně vydělávající ale chudnout mohou). Růst příjmů zaměstnanců stále více zaostává za růstem příjmů majitelů produkčních kapacit, což vede k problému, na něž poukazuje onen článek na roklenu.

Váš příspěvek beru tak trochu jako obhajobu současného systému. :-) V anarchokapitalismu by lempli umírali hladem, zimou a na nemoci. :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Capouch | 4. 4. 2018 22:24 | reakce na Richard Fuld - 4. 4. 2018 18:59

A nebyla by to silná motivace nebýt lemplem?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 17:08 | reakce na Jan Capouch - 4. 4. 2018 22:24

Ano byla by to silná motivace. Úplně stejně silná jako v džungli.

Civilizace. Tolik dlouhých staletí to trvalo, než byla vybudována. Tolik úsilí a životů to stálo. A vy byste to vyhodil z okna hned. Jen tak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

kadrila kadrilová | 5. 4. 2018 19:55 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:08

Myslím, že pokud se tohle nechápe i bez vysvětlení, nedojde k pochopení, ani kdyby to člověk vysvětloval sebevíc... Zdravím Vás. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 10. 4. 2018 13:04 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 19:55

Také Vás zdravím. Obávám se, že v tomto máte úplnou pravdu. Zde jde totiž o střet odlišných kultur. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

kadrila kadrilová | 10. 4. 2018 14:33 | reakce na Richard Fuld - 10. 4. 2018 13:04

Vinšuji krásné odpoledne. :-) Vy máte úplnou pravdu. Někteří neznají hodnotu demokracie, státu, zákonů, zprostředkování nezadatelných práv, rovnováhy mezi lidmi... Člověk by řekl, že by se jim líbila apokalypsa, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 10. 4. 2018 18:41 | reakce na kadrila kadrilová - 10. 4. 2018 14:33

Ano přesně tam míří. Navíc pod praporem svobody. Smutné, že člověk dokáže svým fanatismem obsah pojmu svoboda posunout z pozitivního vnímání k pravému opaku a tím tento pojem v podstatě totálně zprofanovat. Přiznám se, že už se mi občas stává, že i zcela normální nemilitantní zastánce svobody ve mně na první dobrou vyvolá obraz fanatického anarchokapitalisty a nikoli úctyhodného člověka. Dělají tím vlastně pojmu svoboda stejnou medvědí službu, jakou kdysi Standa Gross udělal pojmům upřímnost a křišťálová průzračnost. :-) Obdobně se chovají k pojmu altruismus, který podle nich není nic jiného, než sobectví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

kadrila kadrilová | 11. 4. 2018 00:10 | reakce na Richard Fuld - 10. 4. 2018 18:41

Ano, tvrzení, která jsou v rozporu s řadou zjevných skutečností. :-) A čelit tomu ne každý chce a dokáže...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 12:48 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 19:55

Samozřejmě, že vůči některým jedincům je to marné, je to marné, je to marné. Nicméně někdo jiný, kdo by mohl inklinovat k adopci těch jejich anticivilizačních nesmyslů, se v této fázi chytí za nos a prozře. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 5. 4. 2018 17:33 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:08

Známka civilizace je pro Vás živit neschopné a nevděčné?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 12:56 | reakce na Jan Capouch - 5. 4. 2018 17:33

Ne. Známkou civilizovanosti je když nemohoucí, slabí, staří, nemocní a také neschopní (ne každý je obdařen jako Vy), nemusí bojovat o přežití. Vy v tom vidíte parazitování neschopných na schopných (opět příměr z živočišné říše, že?) a já v o tomto spatřuji lidskou(!) civilizaci. Rozdíl mezi námi je ten, že Vy na lidi nahlížíte jako na zvířata, která by se o sebe měla postarat sama a nebo chcípnout a já na lidi nahlížím jako na lidi, pro které je přirození pomoci jinému člověku v nouzi. Není tak těžké uhádnout, čí názor je přiléhavější a relevantnější.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Capouch | 6. 4. 2018 16:09 | reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 12:56

Vtip je v tom, že necivilizovaní lidé se o svoje přestárlé či zchromlé starají lépe, jsou na to i archeologické důkazy - kostry bezzubých, nechodících kromaňonců i neandrtálců, kteří evidentně svá zranění či opotřebení věkem přežili a ostatní se o ně museli postarat, jinak by v divočině nepřežili.

Co nabízíme my, civilizovaní? Máme pro ně sociální dávky, důchody, ubytovny a ústavy. Tam žijí, nebo spíš přežívají, dokud si je zubatá neodnese. Ve Švédsku mají dokonce úředníky, kteří obcházejí osamělé staré lidi, zda jsou vůbec naživu. To by se ani v tom vysmívaném Somálsku nestalo.

My si pořád nerozumíme. Mě vadí těžkopádný, byrokratický státní systém, který vše řeší jen penězi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 11:25 | reakce na Jan Capouch - 6. 4. 2018 16:09

"Vtip je v tom, že necivilizovaní lidé se o svoje přestárlé či zchromlé starají lépe, jsou na to i archeologické důkazy."

Vtip je v tom, že pokud označíte lidi, kteří se o svoje přestárlé či zchromlé starají, za necivilizované, pak nemáte pravdu. Civilizovanost společnosti nezáleží na tom, zda jde o staré primitivní nebo nové sofistikované civilizace.

Dále předpoklad, že pokud v současné civilizaci zrušíme sociální stát, tak se automaticky nahradí plně funkční individuální solidaritou, známou ze starých civilizací, je jednoduše nepodložená spekulace a pokus o něco takového by byl nezměrným hazardem s lidskými osudy.

Sociální dávky, důchody, ubytovny, ústavy byste nahradil nulovými příjmy a umíráním hladem a zimou v pangejtu?

Byrokratický státní systém je těžkopádný a vše řeší penězi? Možná máte do značné míry pravdu, ale nic lepšího nemáme. Nikdo Vám vedle tohoto systému nebrání pečovat o Vaše slabé, nemohoucí, staré zcela individuálně podle Vašich skvělých možností a nejlepších představ. Sociální systém je tu hlavně pro ty ostatní, kteří nežijí v rodině, která si to může dovolit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Capouch | 9. 4. 2018 15:53 | reakce na Richard Fuld - 9. 4. 2018 11:25

Je mnoho kultur, ale jen jedna civilizace: ta západní.
Mustafa Kemal Atatürk.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 20:02 | reakce na Jan Capouch - 9. 4. 2018 15:53

Tohle na mnou napsaném opravdu nic nemění. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

kadrila kadrilová | 6. 4. 2018 21:50 | reakce na Jan Capouch - 6. 4. 2018 16:09

Jistě, solidarita by neměla být pojímána jako samozřejmý důsledek fungování státu, ale měla by se opírat i (hlavně) o sociální vztahy, které se tak posilují. Nepochybně je daleko přirozenější a lepší pomáhat si vzájemně, než počítat s nějakým dalekým, přetíženým a finančně ne moc silným státem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

kadrila kadrilová | 5. 4. 2018 00:45 | reakce na Jan Capouch - 4. 4. 2018 22:24

Víte, když on ale ne každý člověk má vyvinutý smysl pro povinnost...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 5. 4. 2018 08:43 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 00:45

Ale smysl pro přežití má každý

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 17:08 | reakce na Jan Altman - 5. 4. 2018 08:43

To je dobré pro divou zvěř. Né pro lidi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

kadrila kadrilová | 5. 4. 2018 10:08 | reakce na Jan Altman - 5. 4. 2018 08:43

Něco jako: je třeba nahnat strach, není jiné cesty, hole proti holím, co mi sebereš, to si vezmu zpátky, co mi uděláš, to ti vrátím?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 5. 4. 2018 16:36 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 10:08

Nerozumím. Jen říkám, že každý chce jíst, bydlet, atd...
A pokud zavedeme NORMÁLNÍ systém, kde nepůjde jíst, bydlet, jezdit vlakem, chodit k doktorovi, kupovat si kotel, zateplovat si dům.... za peníze jiných a proti jejich vůli, tak ti příživníci a lemplové již kvůli svému pudu sebezáchovy začnou pracovat, tedy dělat něco užitečného pro ostatní lidi.

Lidi nejsou lemply a příživníky od přírody, ale proto, že je k tomu motivuje nějaký perverzní systém.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 17:13 | reakce na Jan Altman - 5. 4. 2018 16:36

To je naivní. Užitečná práce bude pro lidi, co nechtějí pracovat to poslední, čím si budou opatřovat prostředky k přežití a absence státu jim to náramně ulehčí. :-(

A civilizovaní lidé, co pracovat chtějí, ale žádnou práci nenajdou, a budou mít morální zábrany krást nebo loupit, tak chcípnou. Tento vývoj lidského genofondu pak povede směrem od lidí k divoké zvěři. Chtěl byste snad nastartovat opačnou "evoluci"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Bárta | 5. 4. 2018 08:39 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 00:45

Jak známo, každá vlastnost/schopnost, která se nepoužívá, zakrňuje. No a "stát" (aspoň ten dnešní), dělá všechno pro to, aby zakrněl právě ten smysl pro povinnost, schopnost postarat se sám o sebe a nespoléhat na "stát"...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 17:14 | reakce na Petr Bárta - 5. 4. 2018 08:39

Tak s touhle logikou byste mohl obhajovat i války. Vždyť to bude jenom tréning pudu sebezáchovy a kurz přežití v nepříznivých podmínkách. Že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Petr Bárta | 6. 4. 2018 08:03 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:14

Války (útočné) rozhodně obhajovat nehodlám - odporují NAP. Ovšem vyhýbat se válce za každou cenu (což je podobné jako Vaše "vyhýbat se krizím za cenu dluhu") považuji za nesmysl - pokud se budete válce vyhýbat v okamžiku kdy Vás někdo napadne, skončíte jako (v lepším případě) poddaný nebo (v horším případě) otrok. Aneb v menším - Vy se snad hodláte nebránit, když přijede banda do Vašeho bytu bude Vás chtít vystěhovat?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 13:15 | reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2018 08:03

Já Vám přece nevyčítám, že hájíte útočnou válku. Jen Vám vysvětluji, že Váš přístup lze k takovému schvalování užitečnosti války připodobnit. Právě z toho důvodu, že by také vedl k onomu "tréningu". Snažím se Vám (marně) vysvětlit, že zastáváte obdobně hloupý názor, jako v případě obhajování prospěšnosti válečného stavu (bez ohledu na to, kdo a proč ho vyvolal a v jakém postavení v této válce jste).

Dluh je "cena" za udržení kapitalismu a tržního přerozdělování v chodu, který nevede ke krizi. Státní dluh je irelevantní (občané dluží sami sobě). Soukromé dluhy ale mají své hranice. Proto udržení kapitalismu v chodu je nakonec spojeno toliko s růstem státního dluhu. Samotný růst státního dluhu od občanů státu žádnou oběť nežádá. Oběti přichází až v okamžiku, kdy nějaký hlupák začne vyžadovat, aby se růst státního dluhu uměle(!) zpomaloval a/nebo aby se začal dokonce splácet.

Zpomalení růstu státního dluhu nebo dokonce překlopení rozpočtu do přebytkového (což umožní i splácení státního dluhu) by mělo být pouze výsledkem fungování ekonomiky, stejně jako jím je vývoj cen v ekonomice. Pokud někdo ale zavelí k aktivní fiskální restrikci, pak bude výsledkem pokles růstu HDP a další negativní následky. Stejně tak, když někdo zavelí k fiskální expanzi, ekonomika se oživí a může se přehřát.

Jinými slovy při růstu státního dluhu nikdo za s tímto spojené bezkrizové období nic neplatí. Platit se začíná až tehdy, pokud někdo rozpočtově "odpovědný" absurdně zavelí k fiskálním restrikcím za účelem zpomalení růstu státního dluhu nebo jeho splácení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Bárta | 6. 4. 2018 14:09 | reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 13:15

Citace - Richard Fuld / 06.04.2018 13:15

...

Dluh je "cena" za udržení kapitalismu a tržního přerozdělování v chodu, který nevede ke krizi.


A válka je "cena" zato, že si udržíte nezávislost když Vás někdo napadne. Takže ano, ačkoliv vy nehodláte rozlišovat "kdo a proč ho vyvolal a v jakém postavení v této válce jste", já to rozlišuji, a obrannou válku za prospěšnou "pro obránce" považuji.




Ale to je přece nesmysl - občané nedluží sami sobě, ale jedni dluží jiným, akorát je zprostředkováno přes "stát". Pokud by dlužili "sami sobě", jak tu s úporností hodnou lepší věci pořád dokola tvrdíte, není skutečně nic jednoduššího než ten dluh smazat - prostě tím, že výšku státního dluhu na obyvatele podělíme počtem obyvatele, a každému z obyvatel takto vypočtenou částku odečteme z účtu. Super, já do toho jdu - odečtu si z účtu takto vypočtenou sumu, a za to chci aby mně ten "stát přestal zadlužovat - tedy dělat dluhy na můj účet, a od té chvíle mu budu platit jen to co od něj budu chtít využívat, a nic jiného...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 13:21 | reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2018 14:09

"Ale to je přece nesmysl - občané nedluží sami sobě, ale jedni dluží jiným, akorát je zprostředkováno přes "stát". Nesmysl, kteří občané dluží, kterým občanům, když držitelem státního dluhopisu je banka? Stát emituje dluhopis a prodá ho bance, ta zaplatí nově vytvořenými penězi, které připíše na účet státu. Stát peníze utratí a peníze začnou obíhat. Jak zjistíte, kdo vlastní peníze, které stát získal prodejem státních dluhopisů bance a kdo je tedy věřitelem státu a kdo je věřitelem jiných subjektů?

To, že dluží jedni občané druhým, platí pouze pro peníze, které v bance vznikly tak, že si je půjčil nějaký občan a když půjčené peníze utratil a ty skončily na účtu jiného občana. Jen tehdy platí Vaše tvrzení, že jedni občané dluží jiným občanům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 12:58 | reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2018 14:09

"A válka je "cena" zato, že si udržíte nezávislost když Vás někdo napadne. Takže ano, ačkoliv vy nehodláte rozlišovat "kdo a proč ho vyvolal a v jakém postavení v této válce jste", já to rozlišuji, a obrannou válku za prospěšnou "pro obránce" považuji. "

Já přece nezpochybňují nutnost státu bránit se pokud je napaden. Tak mi to přestaňte podsouvat. Já se Vám snažím vysvětlit, že stejně jako nekompenzované tržní přerozdělování vede k ekonomické krizi, tak i válečný stav (bez ohledu na to, kdo je agresor a kdo se brání) vede ke krizi. Já samozřejmě jsem schopen rozlišovat útočnou a obranou válku, jen tvrdím, že ve vztahu k tomu, co Vám sděluji, je to rozlišování zcela zbytečné. A Vy se pořád snažíte diskuzi posunout směrem k otázce irelevantního rozlišování mezi útokem a obranou a celé to ještě překroutit proti mě, že snad údajně nechápu rozdíl mezi oběma situacemi.

Proto ještě jednou. Je zbytečně (pro Vás dodám, když nás nikdo nenapadl) trénovat společnost uměle navozenými krizemi, kterým je možné předejít, bez jakýchkoli vážných následků.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Petr Bárta | 9. 4. 2018 13:28 | reakce na Richard Fuld - 9. 4. 2018 12:58

Ale já Vám přece nic nepodsouvám - Vy to říkáte sám... "Snažím se Vám (marně) vysvětlit, že zastáváte obdobně hloupý názor, jako v případě obhajování prospěšnosti válečného stavu (bez ohledu na to, kdo a proč ho vyvolal a v jakém postavení v této válce jste)." - tady Vy sám říkáte, že válečný stav není prospěšný, bez ohledu na to na které straně jsem...

No a co se týče války a krize - zkuste si dohledat vývoj ekonomiky během a po válce - za prvé na vítězné, a za druhé na poražené straně. Uvidíte, že to zdaleka není tak jasné - zdaleka ne každá válka vede ke krizi, a zdaleka ne každá porážka vede ke krizi...
No a co se týče "uměle navozených krizí" - pokud vím, nikdo tady neříká, že se mají uměle navozovat krize, jak Vy zase podsouváte svým oponentům. Jen tvrdíme, že krize jsou přirozenou součástí ekonomiky, a snaha o "zrušení" krize (jakýmkoliv způsobem - ať už centrálním plánováním, za cenu nafukování dluhu, atd.) dříve nebo později vede k další krizi - zákonitě, a obvykle s podstatně horšími důsledky (obvykle s o to horšími důsledky, o co usilovněji se někdo - vláda, centrální banka, atd - snaží tu "přirozenou" krizi zrušit...
Proto ještě jednou - je zbytečné (pro Vás dodám, že jakýmkoliv způsobem) se snažit zrušit krize, protože jsou součástí přirozeného cyklu, a snaha o jejich zrušení nebo oddalování zákonitě dříve nebo později selže - a čím později, tím jsou obvykle ty následky horší...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 13:47 | reakce na Petr Bárta - 9. 4. 2018 13:28

"tady Vy sám říkáte, že válečný stav není prospěšný, bez ohledu na to na které straně jsem..." No jistěže. Válka neprospívá ve finále nikomu, kdo se jí účastní, a to z toho důvodu, že je to čistě destruktivní podnik.

Krize nejsou nevyhnutelné. Já vím. Je to příliš ambiciózní a odporujete to historické zkušenosti. Ale kdysi bylo také spousta ambiciózních výzev, které odporovaly historickým zkušenostem a dnes jejich překonání bereme jako naprostou samozřejmost.

Vy jste se prostě do krizí a hospodářského cyklu zamiloval a budete je bránit do roztrhání těla. Stockholmský syndrom? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Bárta | 6. 4. 2018 14:10 | reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2018 14:09

Pardon, špatná citace - druhý odstavec byl reakcí na následující část:

"Státní dluh je irelevantní (občané dluží sami sobě)."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 5. 4. 2018 03:52 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 00:45

On existuje nějaký vrozený smysl pro povinnost, jehož absenci musíme doplácet z našich daní?

Nebo je to tak, že když vám od malička stát/okolí/rodiče tvrdí, že nemusíte nic dělat a ostatní vám musí zajistit živobytí (vzdělání, ubytování, stravování a vůbec dávky na všechno včetně pastelek), necítíte potřebu se o sebe a svou rodinu postarat sama?

Všimněte si prosím, jak jsou u nás pracovití lidé z Vietnamu a zjistěte si, jak se Vietnamská socialistická republika stará o své občany. Vidíte nějakou souvislost?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 5. 4. 2018 10:10 | reakce na Honza _ - 5. 4. 2018 03:52

Nejen Vy byste tak rád dostal za pravdu, ale ode mne se toho nedočkáte… :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Amos | 5. 4. 2018 11:15 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 10:10

Tak Honza Burdík dostal za pravdu alespoň ode mě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 5. 4. 2018 11:55 | reakce na Jan Amos - 5. 4. 2018 11:15

Proč alespoň? :-) Dík za odkaz na zbyhněv… :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Honza _ | 5. 4. 2018 10:19 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 4. 2018 10:10

Snažím se vyvracet Vaše argumenty příklady z praxe.

Zde na filosofickou rozpravu o tématu "pravda" moc není prostor. Pokud ale zvážíte, zda čím víc se stát stará o lidi, tím méně se lidé starají sami o sebe (a spoléhají na stát), to mi radost udělá.
Pak jen malý krok v úvaze - kde a jak na to stát bere prostředky?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 4. 4. 2018 14:23 | reakce na Jan Capouch - 4. 4. 2018 11:28

Já to vidím takto:
- stát lidi udržuje v pasti chudoby sociálním systémem, minimální mzdou, vysokým zdaněním práce, administrativní zátěží (relativně největší pro malé a začínající podnikatele), atd.. Stát zvyšuje bohatství bohatých levnými penězi, uměle levnými úvěry, měnovou expanzí hnaným růstem ceny akcií, atd...
- trh naopak (např. uplatněním teorie komparativních výhod) rozdíly snižuje. Tržní (komoditní) měna neumožňuje bohatým bankám půjčovat bohatým průmyslníkům ze vzduchu vytvořené nové peníze. Banky mohou půjčovat jen úspory obyvatelstva a tomu obyvatelstvu za to musí dát adekvátní úrok. Čímž to obyvatelstvo daleko více participuje na úspěchu těch průmyslníků, kterým půjčuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 4. 2018 14:52 | reakce na Jan Altman - 4. 4. 2018 14:23

"Tržní (komoditní) měna neumožňuje bohatým bankám půjčovat bohatým průmyslníkům ze vzduchu vytvořené nové peníze. Banky mohou půjčovat jen úspory obyvatelstva a tomu obyvatelstvu za to musí dát adekvátní úrok. Čímž to obyvatelstvo daleko více participuje na úspěchu těch průmyslníků, kterým půjčuje."

Toto tvrzení má svou určitou logiku. Problém je ale v tom, že vysoké úroky (odměna pro ty, kteří mají úspory) podvazuje růst ekonomiky. A úspory mají bohatí. Chudí na úrocích nezbohatnou. Otázkou tedy není, jak zajistit dostatečný výnos z úspor. Otázkou je jak zajistit, aby chudí lidé měli i po uhrazení všech nezbytných životních nákladů takové příjmy, aby byli schopni spořit. To komoditní měna sama o sobě nijak zajistit nedokáže.

Současně komoditní měna sama o sobě právě významným omezením nabídky peněz dramaticky a zcela nesmyslně limituje růst ekonomiky a tedy i bohatnutí jednotlivých ekonomicky aktivních subjektů.

Jinými slovy samoregulační mechanismus komoditní měny vypadá na první pohled funkčně, nicméně udržuje celý systém stále jen ve velmi nízkém výkonu, vzhledem k potenciálu, jaký by bylo možno realizovat v prostředí účetních peněz. Účetní peníze nejsou produktem ničeho, jak nesprávně píšete. Účetní peníze jsou produktem odvahy a odhodlání něco vyprodukovat a uspět s tím na trhu a před tím se zadlužit a ohrozit svou ekonomickou existenci. Tohle pro Vás opravdu znamená nic?

A nedá mi to abych účetní peníze opět nesrovnal s bitcoinem. Bitcoin je jen produktem zbytečně spálené elektrické energie a uměle vytvořené zdánlivé vzácnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Meluzín | 5. 4. 2018 23:59 | reakce na Richard Fuld - 4. 4. 2018 14:52

"Současně komoditní měna sama o sobě právě významným omezením nabídky peněz dramaticky a zcela nesmyslně limituje růst ekonomiky a tedy i bohatnutí jednotlivých ekonomicky aktivních subjektů. "

Ano a bohužel stát je se svým monopolem brzdou toho abychom dosáhli v tomto směru neomezených kapacit. Pokud by si mohl každý vytisknout peněz sám kolik by chtěl, byla by spotřeba (která táhne ekonomiku) neomezená a dávno už by jsme kolonizovali vesmír a nemuseli tyto diskuze řešit. Bohužel nekompetentní státy nám v tom brání, tím že tištění peněz všem ostatním zakazují a prý to dost trestají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 13:36 | reakce na Petr Meluzín - 5. 4. 2018 23:59

Jestli to měl být sarkazmus, tak se to nepovedlo. :-)

Zapomínáte, že peníze nejsou jen ty papírky a zápisy v účetních knihách bank. Druhou stranou každé mince je dluh dlužníka. Peníze jsou jen tak kvalitní, jaká je schopnost dlužníka splatit svůj dluh. Když to hodně zjednoduším, pak platí, že pokud dlužníci nebudou nic produkovat, nebudou si mít vlastníci peněz za své peníze co koupit. Proto objem emise peněz musí být "tak akorát", a to lze zaručit pouze tak, že banky za kvalitu peněz bude někdo efektivně ručit a že na banky bude někdo dohlížet. Současně tím, kdo určuje iniciuje emisi peněz musí být někdo, kdo je toho hoden (je schopen půjčené peníze vrátit), nikoliv ten, kdo chce vytvořené peníze použít toliko ke své spotřebě, aniž by následně také něco vyprodukoval.

Vámi navrhovaný systém, kdy by emitovat peníze mohl každý, je návodem jen na to, jak peníze zničit. Žádná zázračná prosperita nárůstem spotřeby by se nekonala, protože by současně chyběla nabídka toho, co by se mělo spotřebovat. Kdo by pracoval, když by mohl si mohl peníze potřebné k jeho nákupům vytvořit?

Prosperitu zajišťují ti, kdo jsou ochotni a schopni vyprodukovat něco, co ostatní budou chtít spotřebovávat. K prosperitě jsou třeba obě strany. Producent i spotřebitel. Pokud zde bude jen spotřebitel, prosperita nebude. Pokud bude jen producent, taky žádná prosperita nebude.

Možnost emitovat peníze z nikoho producenta neudělá. Ba právě naopak. Zlatý standard byl v opačném pozici. V tomto systému může být více subjektů ochotných prorazit na trhu, než kolika banky jsou schopny půjčit. Docházelo tak k velkému nevyužití SKUTEČNÉHO potenciálu, který byl v lidech. V penězích samotných žádný potenciál není. Peníze jsou jen zprostředkovatel, převodová páka chcete-li.

Bankovní systém v prostředí účetních peněz pak umožňuje poskytnout úvěrů přesně(!) tolik, kolik odpovídá vůli těch, kteří mají potřebný kredit a vůli něco tvořit. V tomto spočívá jedna z hlavních výhod oproti zlatému standardu. Zlatý standard omezuje (nabídka peněz je nízká, omezená), Vámi navržená možnost emitovat peníze každým, je opačným zcela nefunkčním extrémem (nabídka peněz je nekonečná) a účetní peníze jsou z tohoto hlediska optimem, protože zde se vždy poptávka po penězích rovná jejich nabídce!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Zdeněk Suchý | 6. 4. 2018 19:39 | reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 13:36

Tak i u nás kdysi nahradili stříbrný standart tím že naředili stříbro, aby se mohlo vyrazit víc mincí (tak jak se zrušil zlatý standart, aby se mohlo natisknout peněz kolik je potřeba). No, dopadli stejně,tak jak psal mockrát pan Altman. Není důvod aby to dopadlo jinak.
Doporučuji ten článek přečíst. Velmi poučné.
http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/220018-nejvetsi-zlodejina-v-ceskych-zemich-zapomente-na-komunisty-nebo-privatizaci/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Capouch | 6. 4. 2018 16:44 | reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2018 13:36

"Bankovní systém v prostředí účetních peněz pak umožňuje poskytnout úvěrů přesně(!) tolik, kolik odpovídá vůli těch, kteří mají potřebný kredit a vůli něco tvořit. "

To je právě ten omyl a o tom je rakouská teorie ekonomického cyklu. Že se úvěrů neposkytne přesně, ale více., tedy zafinancují se projekty s dlouhou návratností, nebo s návratností jen v dobrých časech. Když se nálada zhorší, začnou být dosud výnosné investice najednou ztrátové, a vznikne řetězová reakce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 9. 4. 2018 13:09 | reakce na Jan Capouch - 6. 4. 2018 16:44

To je ale argumentace v kruhu. Tvrdíte, že je poskytnut úvěr, kdy dlužník se dostane do problémů, protože se zhoršila ekonomická situace (nálada). Přitom, ale ono zhoršení situace je už onou přicházející sestupnou fází cyklu, který Vy teprve chcete dokázat tím, že byl poskytnut onen špatný úvěr. Teprve Vámi dovozovaná sestupná fáze cyklu učiní z dobrého úvěru špatný, ne naopak.

Chápete, tento Váš omyl?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 3. 4. 2018 11:36 | reakce na Jan Altman - 3. 4. 2018 10:32

"... viz Fuldův obdiv k tomu estébákovi. Aspoň je vidět, kdo je kdo."

Babiše samozřejmě nijak neobdivuji. Babiš je jen jednooký král mezi slepými a to je opravdu k obdivu z mé strany nestačí. Nicméně zcela pragmaticky mu fandím. To nijak nezastírám. Obdiv je ale příliš silné slovo. :-) Kdo je kdo, se poznává jinak. :-)

A pořád to strašení příští krizí. Dnes zase došlo ke zrychlení růstu ekonomiky, přes veškeré ty skeptické plky všech rádoby odborníků. Minulý měsíc byl hlášen meziroční růst HDP o 5,2%, dnes byl hlášen další posun na 5,5%.

Krize nastane až v okamžiku, kdy si ji spotřebitelé sami vytvoří tím, že se na ni začnou "svědomitě" připravovat omezováním své spotřeby a spořením "na horší časy". Tímto pak horší časy přímo vyvolají. :-) To samé platí pro státy. Dnes už žádný "zákon", který by zajišťoval pravidelný příchod krizí neexistuje. Funguje jen setrvačné očekávání hospodářských cyklů kvůli tomu, že v období standardu zlaté svěrací kazajky byly krize zcela zákonité a nevyhnutelné. V prostředí účetních peněz jsou ale krize úplně zbytečné a přichází jen proto, že se spotřebitelé nebo stát pro krizi rozhodnou (aniž by tak činili vědomě samozřejmě). Dokonce to vydávají za odpovědné a chválihodné chování. :-)

V prostředí svěrací zlaté kazajky, by měla minulá hypotéční krize fatální následky. Díky aktuálnímu pružnému bankovnímu a peněžnímu systému ale šlo jen o takovou malou recesičku, z níž se světová ekonomika celkem rychle zotavila.

A demokracie samozřejmě není dokonalá. Nic lepšího ale k dispozici není. :-) Ten Váš anarchokapitalismus určitě lepší nebude. :-) To je jen bláznivá autistická utopie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Martin Risik | 5. 4. 2018 07:32 | reakce na Richard Fuld - 3. 4. 2018 11:36

Krízy boli zákonité v období zlatého štandartu?

Nejaký zdroj by sa nenašiel?

A s tou minulou hypotečnou krízou v období zlatého štandardu, to si z nás robíte srandu, všakže? Hypotečná kríza takých rozmerov by vo fungujúcom zlatom štandarde nemohla nikdy vzniknúť. Ale to Vy dobre viete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 4. 2018 17:27 | reakce na Martin Risik - 5. 4. 2018 07:32

Zlatý standard je systém, který principiálně a automaticky vede k poklesu produkce i spotřeby. Je to systém, který směřuje k chudobě a pasivitě všech. Je to systém, kde pasivní zcela neproduktivní držení zlata umožňuje "vytvářet nové hodnoty" nicneděláním (díky deflaci).

V takovém prostředí, kde je jen omezená nabídka peněz pak zcela zákonitě bankéři půjčovali peníze kryté obchodní směnkami, či jinými aktivy, což zpravidla vedlo k boomu. Růst v režimu zlatého standardu mohl nastat pouze v obdobích, kdy nebyl plně dodržován a kdy k penězům krytým zlatem banky emitovali i peníze kryté jinými aktivy. A krize zákonitě nastala v okamžiku, kdy držitelé zlatem krytých bankovek začali pořádat runy na banky. A toto se cyklicky opakovalo až do zrušení směnitelnosti peněz za měnové kovy. Od té doby může ekonomika zcela nerušeně pouze růst. Tedy pokud se zařídí, aby stát kompenzoval výpadky kupní síly poptávky způsobené tržním přerozdělováním a vyváděním úspor z reálné ekonomiky, což se vyspělým státům docela uspokojivě dařilo do doby, něž nějací dementní diletanti přišli s doktrínou rozpočtové odpovědnosti.

Ano. V čirém zlatém standardu by úvěrová expanze rozměru hypotéční krize nastala jen velmi těžko. Ryzí zlatý standard však v podstatě nikdy neexistoval. Pomineme-li období, kdy se platilo toliko zlatými a stříbrnými mincemi, tedy kdy se ještě nepoužívala peněžní ale barterová směna.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 5. 4. 2018 17:57 | reakce na Richard Fuld - 5. 4. 2018 17:27

A vy si myslíte, že nejlepší ekonomický systém je ten s největší spotřebou? Na omezené planetě, s omezenými zdroji? Nejsem zelený khmer, ale ekologických problémů se hromadí dost a dost, takto nenásilné tržní omezení materiální spotřeby by bylo nanejvýš žádoucí. Jinak se zalkneme ve vlastním odpadu.

To, jak fungoval zlatý standard v 19. století, by stálo za sérii článků. Nemluvím o dvacátých a třicátých létech 20. století, protože do byl podvod a ne zlatý standard. A k pasivitě a poklesu produkce i spotřeby nevedly směnitelné peníze, ale hlavně války, se vším tím ničením, konfiskacemi, kontribucemi a zamrznutím obchodu. To, že by činorodí a pracovití lidé seděli ve starých hadrech na hromadě peněz a těšili se z toho, jak si za ně mohou koupit víc a víc, je jen Vaše čirá spekulace. Možná rozumíte ekonomii, ale ne psychologii.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 4. 2018 14:12 | reakce na Jan Capouch - 5. 4. 2018 17:57

Nemyslím si, že nejlepší je co největší spotřeba. Všeho s mírou. Ovšem vím, že bez růstu spotřeby nemůže růst ani produkce a tedy ani prosperita. Technologický pokrok navíc spotřebu docela přesouvá z materiální spotřeby do spotřeby služeb a jiných nehmotných dodávek. Nemyslím si, že nějak hrozí nějaká zásadní nadměrná spotřeba potravin, textilií, či jiných surovin.

Uvedu příklad. Chudý si koupí kus masa a doma si ho uvaří. Utratí 150 Kč. Bohatý si koupí ten samý kus masa v luxusní restauraci za 800 Kč. V obou případech došlo ke spotřebování stejného množství surovin. Pokud by všichni zbohatli natolik, aby se začali stravovat v luxusních restauracích, vůbec to nemusí znamenat navýšení spotřeby surovin. To samé se dá říct ve vztahu k oblečení. Když všichni zbohatnou natolik, aby si mohli kupovat jen to nejkvalitnější oblečení, vůbec to nemusí skončit růstem spotřeby surovin. Právě naopak. Košili koupenou za 5 tis. hned tak nevyhodíte, jako košili za pár stovek, která se např. po prvním vyprání zdeformuje. To samé auta. Ať už je to levná Dacia nebo drahý mercedes, spotřeba surovin bude u obou produktů obdobná. Jinými slovy lze materiálně bohatnout, utrácet více peněz a přitom nespotřebovávat více surovin.

Myslím, že lidé vnímají růst materiálního bohatství i v oblastech jako je např. cestování, zábavy ... Negativní vlivy typu hromadění odpadků jsou také výzvy pro technologický sektor a morální vlastnosti lidí. O energetice ani radši nepíšu...

Je to tedy jednoduché. Materiální bohatství ani jinak, než spotřebou čehokoliv, za co se platí, užívat nejde. Co je z hlediska posouzení materiálního bohatství a chudoby určující? Kdo bude vést materiálně bohatší život? Miliardář, který spotřebovává jako poustevník, nebo člen střední třídy, co si "užívá život plnými doušky"? Bude materiálně bohatší chudák z Česka, jehož spotřeba odpovídá 600 dolarům měsíčně, nebo nějaký chudák z Afriky jehož spotřeba bude odpovídat 60 dolarům měsíčně? Podle mě ve finále nakonec o tom, jak materiálně bohatý jsme vedli život rozhoduje pouze to, kolik a čeho jsme za svůj život spotřebovali. Odsuzování spotřeby pokládám na roveň kritice materiální bohatství samotného.

V rovině individuální nahlížím na materiální bohatství tak, že spotřeba by měla být v nějaké rozumné relaci s příjmy dotyčného individua. Pokud má někdo příjem 500 tis. měsíčně, může mu k jeho individuálnímu pocitu materiálně bohatého života postačovat např. spotřeba jen za 150 tis. měsíčně. Někomu, kdo má příjem 5 mil. měsíčně pak může stačit k saturaci jeho spotřeby i třeba jen 100 tis. nebo někomu jinému 800 tis. měsíčně. Jakmile člověk dosáhne finanční nezávislosti, pak obvykle utrácí uměřeně a jakékoliv další utrácení pro něj ztrácí smysl. A každý má tuhle hranici někde jinde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Amos | 5. 4. 2018 21:56 | reakce na Jan Capouch - 5. 4. 2018 17:57

Zlatý standard v 19. a počátku 20. století = latinská měnová unie.

Obdivuhodná pevnost tehdejší měny se projevuje i dnes - stačí se podívat na Aukro nebo Ebay a zadat hledání např. 20 korun, 20 frank, 20 drachma... Velmi podobné ceny těchto mincí i v dnešní době musí udivit každého, kdo žije v období účetních peněz.

A máte pravdu, - historie latinské měnové unie by určitě stála za několik článků i zde na Finmagu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 5. 4. 2018 11:19 | reakce na Martin Risik - 5. 4. 2018 07:32

V dobách zlatého standardu předkové střežili zlaté medailonky a zlaťáky po svých rodičích a dnes je jejich potomci nosí do zastaváren, aby mohli splatit snadno půjčené účetní peníze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Luděk Zdražil | 3. 4. 2018 09:17

Ano, je to tak. AB cílí na předčasné volby a zároveň eliminuje politické soupeře. Myslím si, že mu ani tak nejde o menšinovou vládu jako spíše o "koaliční vládu" ve které se může chovat jako v menšinové, vlastní. Reálná koalice by nevyhovovala a CSSD se hrne právě do takové "koaliční vlády", co se dá dělat.

Kde hledat změnu tohoto trendu je velký problém. Hrad již dosahuje úrovně Jakešových hvězdných komediálních výstupů, politické strany jsou bázlivě uhranuté či neschopné, široké veřejnosti to je vcelku jedno, zahraniční politické formace mají svých problémů dost, média jdou AB na ruku resp. neplní důsledně svou roli a personální okolí AB se vyznačuje značnou mírou lokajství, známého z dob normalizace.

Dokonáno jest, čau lidi !

Nahlásit

+24
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK