Diskuze: Na obranu hotovosti: vraťme do oběhu velké bankovky!

Jan Altman|10. 1. 2018 09:01| reakce na Richard Fuld - 9. 1. 2018 17:56

Není monopolní? Takže ČNB nemá monopol na udělování licencí, na určování úrokových měr a povinných rezerv? A koruna nepožívá zákonných monopolistických výhod? Opravdu? Jste si jist?
Víte jak poznáte, že to je monopol? No podle toho, kdyby někdo jiný chtěl dělat to samé (tentokrát ale vám nepříjemné). Kdyby firma XY začala říkat, kdo smí podnikat v bankovnictví a kdo ne. Jaké má mít rezervy, jaké mají být úroky. A že jedinou legální měnou, kterou je každý povinen přijímat v obchodě a jako formu vyrovnání dluhu, je třeba Dogecoin. A kdyby ta firma XY začala trestat ty, kteří to porušují. To byste najednou kvičel, co to je za svinský monopol!

Kartel komerčních a centrální banky neexistuje? Opravdu? Nerozhoduje ta centrální, koho pustí do klubu? Nezachraňuje ty komerční banky? Není pro ně věřitelem poslední instance? A co personální propojení - nemigrují lidé mezi komerčními bankami a tou centrální?

Opravdu je tvrzení, že inflace je nad oficiálně udávanými hodnotami šířením poplašných zpráv? Nepřesvědčí vás ani srovnání jídelních lístků? Ani výpovědi penzistů, kteří si pečlivě evidují své výdaje již 20 let a tvrdí, že průměrný růst cen jejich koše je 8% pa? Navíc - pokud byste se obtěžoval číst, tak na ShadowStats není používána žádná jejich vlastní konspirátorská metodika výpočtu, ale oficiální státní metodika, jen starší, bez účelových "upgradů". Ostatně, jak chcete srovnávat inflaci roku 1980, 2000 a 2017, když použijete pokaždé jinou metodiku?? Je to náhoda, že podle každé novější metodiky ta inflace vychází nižší a nižší? :-)

Takže moje závěry o okrádání držitelů měny NEPADAJÍ. Ale já nikomu své závěry nevnucuju - naopak budu maximálně šťasten, když své penzijní úspory svěříte vámi adorovanému systému a budete je "zhodnocovat" na bezva úročeném termíňáku či v penzijním fondu plném stáních dluhopisů se skoronulovým výnosem. Až se v penzi potkáme u krmení labutí, uvidíme, zda si stále budete stát za svým.

Bankovní sektor není centrálně plánován například tím nastavováním úroků a minimálních rezerv?? Není nastavování "inflačního cíle" snad formou centrálního plánování?

No a poslední odstavec? Opět jak z Ruďasu. Trváte na "právu" (jakém?) a pořádku. A hlavně "klid na práci", že? Pryč s rozvraceči!
A samozřejmě zcela klasický bolševický závěr - "pokud se vám to nelíbí, jděte jinam". Radíte to samé i hospodskému, který si stěžuje na mafii vybírající výpalné za "ochranu"?

Richard Fuld|9. 1. 2018 17:56| reakce na Jan Altman - 9. 1. 2018 15:05

To víte, že to není jedno. Pouze diletantům může být jedno, jak dnešní bankovní systém pojmenují a popíší. Anarchistům pak může nesprávné a zavádějící označení bankovního systému dokonce i vyhovovat při prosazování jejich nesmyslů.

Současný finanční systém samozřejmě není monopolní. Peníze vytváří soukromé banky, které se pohybují v konkurenčním prostředí. Rovněž jednotlivé národní měny podléhají vzájemné konkurenci. O nesmyslnosti vzájemně si konkurujících více peněžních systémů Vás samozřejmě nikdy nepřesvědčím, protože taková věc by nabourala Vaši absolutní ničím nepodloženou fanatickou a nedotknutelnou vírů v to, že trh je vždy to nejlepší úplně ve všem. Není.

Žádný kartel centrální banky a komerčních bank samozřejmě neexistuje. To jsou nesmyslné bláboly.

Vaše tvrzení o shadowstats jsou jen další nepodložená tvrzení na úrovni konspiračních teorií a nedaleko od šíření poplašných zpráv.

Vaše závěry o okrádání držitelů měny stojí a padají s Vašimi tvrzeními o tom, že oficiální inflace je nižší než skutečná, takže zase z říše báchorek.

Pletete si centrální řízení a bankovní dohled, když mluvíte o tom, že bankovní sektor je centrálně řízen. Bankovní sektor není centrálně řízen, je jen regulován a monitorován, což je zcela nezbytné. Samozřejmě, že nejde o centrální plánování. Nutnost regulace a dohledu vyplývá z podstaty současného bankovního a peněžního systému, kterou jste Vy dodnes nepochopil, nebo pochopit "nechcete", resp. ani nemůžete, jinak by se Vám celá ta Vaše ideologie zhroutila, jako domeček z karet.

Úrokové míry centrální banka neovládá. Úrokové míry administrativně stanovuje s ohledem na své inflační cíle, protože neexistuje klasický trh, na němž by se střetávala nabídka uspořených peněz s poptávkou investorů, či spotřebitelů. Nabídka úvěrů je zcela oddělená od úspor, protože banky nejsou ve své úvěrové činnosti omezeny objemem vkladů klientů (banky vklady klientů vytváří společně s úvěrem).

Banky jsou ve své úvěrové činnosti omezeny pouze výší vlastního kapitálu a pravidly kapitálové přiměřenosti. Koncept tržní úrokové míry je pouhým reliktem ze světa komoditních peněz, kde teoreticky platilo, že maximální objem peněz, které banky mohou půjčit je omezen objemem úspor střádalů, kteří je byli ochotni bance půjčit k tomu, aby je půjčila jinému klientovi.

Ani rezervy centrální banky neplánují. Rezervy jsou v dnešním bankovním systému nesmyslným pozůstatkem z doby komoditních peněz. Skutečné rezervy představuje pouze vlastní kapitál banky. Současné rezervy bank nejsou ničím jiným, než likviditou povinně půjčenou od centrální banky. Není to část vkladů, jak se mnozí nesprávně domnívají a jak plyne z teorie "frakčního bankovnictví". Rovněž bariéry vstupu do bankovního odvětví nejsou žádným plánováním. Opět jde o nezbytnou regulaci.

Financování státního rozpočtu není skryté. Je samozřejmě transparentní.

Vaše "morální nadřazenost" je pouhou nabubřelostí plynoucí z Vašeho totálně pokřiveného asociálního vnímání morálky a spravedlnosti. A Vy trváte na individuálních svobodách? Já zase trvám na právu a pořádku. Svobod a práv máte ve společnosti jen tolik, kolik Vám jí společnost uzná zákonem. To samé platí pro povinností. To, že si Vy neuvědomujete, že ty Vaše svobody zasahují do svobod druhých, je jen Vaše zaslepenost. Já si to uvědomuji, protože vím, že jinak, než omezením individuálních svobod to v civilizované společnosti nejde. Kromě toho přece máte svobodu, najít si jinou svobodnou zemi nebo planetu, kterou si uzpůsobíte podle svých představ. Když se Vám ta strašná nesvoboda nelíbí.

Jan Altman|9. 1. 2018 15:05| reakce na Richard Fuld - 9. 1. 2018 12:39

Je jedno, jak ho nazveme. Všichni víme, že je řeč o současném monopolním s zákonem/silou vynucovaném finančním a měnovém systému. O kartelu státní (centrální) banky a omezené skupiny bank "komerčních".
O systému, který (dle shadowstats, dle zkušeností lidí, dle názorů mnoha odborníků) generuje inflaci významně vyšší, než jsou úroky z vkladů. Tedy o systému, který kontinuálně okrádá držitele měny.
O systému, který je centrálně řízen/plánován. Tedy o opaku tržního systému.
Protože co jiného centrální banka dělá, než centrální plánování (rezerv, úrokových měr, vstupu do odvětví, ...) - tedy kromě skrytého financování deficitního eráru?

Zároveň zde prokazujeme morální nadřazenost libertariánů tím, že vám tento systém nechceme ani rušit, ani zakazovat. Nechceme zákonem vynucené monopolní postavení pro zlato ani pro bitcoin. Pouze důsledně TRVÁME na individuálních svobodách, na svobodě volby, na smluvní svobodě.

Richard Fuld|9. 1. 2018 12:39| reakce na Jan Amos - 8. 1. 2018 20:12

Proč stále používáte pojem frakční, když nikdo není schopen přesvědčivě vysvětlit smysluplnou funkci minimálních rezerv a proč současný bankovní systém je schopen hladce fungovat i bez nich? Pojem frakční bankovnictví má svůj smysl pouze v systému založeném na komoditních penězích. V systému účetních peněz jsou řeči o frakčním systému holým nesmyslem na úrovni stejně nesmyslných konspiračních teorií.

Samozřejmě, že z 6% růstu ceny pouhých obědů v restauraci nevykouzlíte nějakou nesrovnalost v oficiálním indexu spotřebitelských cen.

Jan Amos|8. 1. 2018 20:12| reakce na Richard Fuld - 8. 1. 2018 19:27

Běžný zaměstnanec s mediánovým platem a místem výkonu své práce mimo lesní hvozdy se velmi často stravuje právě v oněch restauracích. O tom svědčí i rozšíření systémů jídelních poukázek typu Sodexo a dalších.

Při průměrné ceně menu 100Kč se jedná téměř o 10% měsíčního příjmu takového člověka. Změna cenové hladiny tedy bude pro většinu lidí podstatná.

Chápu ale, že ve vaší hlavě je primárně většina ganglií vytížena promýšlením celosvětového účetně frakčního systému a argumentů pro jeho obhajobu. Jídlo a další běžné lidké potřeby jsou pod vaší rozlišovací schopností. Což je ale bezesporu skvělá a povzbudivá zpráva.

Richard Fuld|8. 1. 2018 19:30| reakce na Jan Altman - 8. 1. 2018 10:07

Ta Vaše teorie o maximalizaci užitku je fakt universální. :-) Když se nad tím zamyslíte, tak touto teorií "vysvětlíte" skutečně úplně všechno.

Richard Fuld|8. 1. 2018 19:27| reakce na Jan Amos - 7. 1. 2018 18:40

No to je úžasná demagogie. Srovnávat údaj o růstu cen celého spotřebního koše s individuálním údajem o růstu ceny oběda v restauraci, je opravdu velká síla. :-) A ta Vaše poznámka, že nejde o nějaká luxusní jídla je úplně k popukání. :-) A že Vám v tomto sekunduje pan Altman je pak opravdu příznačné. :-)

Richard Fuld|8. 1. 2018 19:24| reakce na Zavacky - 8. 1. 2018 10:26

Když zkrachuje banka, která je převzata jinou bankou, vklady zůstávají také zachovány, stejně jako zůstávají zachovány vlastnická práva zapsaná ve státní evidenci vlastníků nemovitostí.

Takže je třeba si uvědomit, že je třeba srovnávat srovnatelné alternativy. Je třeba srovnávat krach státu, kdy nastupuje nový nástupnický stát s krachem banky, kdy pokračuje v činnosti nástupnická banka.

Nebo je třeba porovnávat krach státu spojený se zánikem státu a s krachem banky, která zkrachuje a zanikne bez nástupnické banky. Toto je moje korektní porovnání, z něhož vycházím.

Vy ale porovnáváte nesprávně krach státu s nástupnictvím nového státu s krachem banky, která zanikne bez nástupnictví. To je samozřejmě účelové srovnávání principiálně nesrovnatelných situací.

Zavacky|8. 1. 2018 10:26| reakce na Richard Fuld - 8. 1. 2018 10:03

To píšete ako etatista? Nepočul som o tom, že by sa evidencia nehnuteľností niekde rušila. Dokonca ani pri rozpade štátu ako Rakúsko-Uhorsko, alebo Štvrtá ríša sa na evidencii nič zásadné nemenilo. Naše zápisy majú pôvod v tých c-k.

Jan Altman|8. 1. 2018 10:07| reakce na Jan Amos - 7. 1. 2018 18:40

Tak.

Reálná inflace je zkrátka výrazně vyšší, než ta oficiálně udávaná. Opravdu výrazně.

Takže ať si tímto pohledem každý zváží, jak by asi vypadal reálný "růst" HDP, kdybychom ten nominální očišťovali o poctivěji měřenou inflaci.
A jak by pak vypadal poměr dluhu k HDP.

A také: jako zcela falešné by se pak ukázaly fuldistické řeči o tom, že lidem inflaci kompenzuje úrok. Je to lež, jako věž.
Hlavním účelem frakčního bankovnictví je přerozdělovat bohatství od lidí k bankéřům. A hlavním účelem státního monopolu na peníze je skryté zdanění lidí, těžko postřehnutelné financování politické třídy a na stát napojených takypodnikatelů z peněz běžných lidí.

Je to logické: každý maximalizuje svůj užitek. Současný systém vytvořili bankéři a politici - logicky proto, aby maximalizovali SVŮJ užitek. Kdyby finanční systém stvořili pekaři, programátoři či pokrývači, jeho cílem by byla maximalizace jejich užitku.

Richard Fuld|8. 1. 2018 10:03| reakce na Ján Zavacký - 5. 1. 2018 19:55

Když zkrachuje stát, bude Vám zápis v katastru platný jak hadovi noha. Bez státu nebude nikdo povinen respektovat Vaše vlastnictví čehokoliv, stejně jako v danou chvíli ani nebude nikdo, kdo by vlastnická práva chránil. Takže zásadní rozdíl mezi krachem banky a krachem státu nevidím.

Jan Amos|7. 1. 2018 18:40| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2018 23:47

Oficiální inflace za rok 2016 dle ČSÚ byla 0,7%.

https://www.czso.cz/csu/xe/prumerna-rocni-mira-inflace-v-roce-2016-byla-07-

Inflace měřená pomocí Ticket Restaurant Card Index byla 6%.

https://www.edenred.cz/media/1742/edenred-cz_tz_-trc-index_q1_25-04-2017.pdf

A hodnoty nevychází jen z Vittelo Tonnato v Puppu nebo svíčkové U Fleků, ale z 50 tisíc referenčních hodnot.

Ján Zavacký|7. 1. 2018 12:46| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2018 18:25

Pána Sargenta treba za snahu pochváliť, ale je to čarovné a pritom pravdivé rozjímanie: "Hyperinflaci pak může zažehnout úplně jiný faktor než chování centrální banky."
Čiže: Kvapkanie vody do pohára nespustí preliatie vody z pohára, ale náhodné drgnutie do stola. Je to pravdivé a pre kvapkanie oslobodzujúce. Čarokrásne.

Jan Altman|6. 1. 2018 23:47| reakce na Jan Amos - 6. 1. 2018 20:23

:-) Díky

Pokud tedy inflace je dlouhodobě například o 4 procentní body vyšší, než oficiálně udávaná, tak z toho plyne mnoho věcí:

- Když nominální růst HDP očistíme o reálnější hodnotu inflace, zjistíme že neroste. Že takové USA od 60.let v podstatě stagnují. Když si to uvědomíme, tak se přestaneme divit, že v 50. a 60. letech muž uživil ženu v domácnosti, celé rodině zaplatil zdravotní pojištění, měl na splátky domu a dětem zaplatil studia. Dnes pracují oba (pokud mají štěstí a nepatří mezi těch nepřiznávaných 20% http://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts), mají problém platit účty a jejich děti studia do konce svého života nesplatí.

- Pokud HDP neroste, jinak vypadá i ukazatel "poměr dluhu k HDP"

Až sem nás zavedl fuldistický "nejlepší myslitelný" finanční systém a snaha vylepšit kapitalismus socialismem. Stále většími dávkami socialismu (srovnejme americkou současnost, 50. léta, 20.léta, 19.stol). Čím hlouběji do historie, tím méně socialismu, více kapitalismu a reálného růstu.

Přes úspěchy firem na poli inovací, přes veškerý ten technický pokrok, životní úroveň k lepšímu nespěje (neberme ČR, kde samozřejmě spěje, protože po 100% socialismu pomocí komparativních výhod doháníme ujetý vlak).
A to ta inflace ještě je snižována tím, že plno zboží si dnes (na rozdíl od těch fifties) dovezeme za desetinu z Číny.
Kdyby dnešní průměrný zaměstnanec měl kupovat drahé spotřební zboží, oblečení, atd... výhradně MadeInUSA a MadeInEU, tak tře bídu s nouzí.

Jan Amos|6. 1. 2018 20:23| reakce na Zdeněk Suchý - 6. 1. 2018 11:49

Dostala se ke mně sbírka jídelních lístků (Grandhotel Pupp, hostinec U Fleků, Rondo...) od roku 1945 po současnost. Porovnání cen stejných jídel v rúzných letech je pro mě jednou z velmi přesvědčivých důkazů, že výše inflace spíše odpovídá názoru pana Altmana na její neustálé a cílené podhodnocování establishmentem.

A navíc inflace počítaná na základě cen v jídelních lístcích mému stylu života odpovídá mnohem více než metodika používaná statistickým úřadem. +))

Jan Altman|6. 1. 2018 18:25

Už i neRakušani či dokonce antiRakušani něco váhavě větří?

http://www.kurzy.cz/zpravy/442431-hrozi-spojenym-statum-a-japonsku-kvuli-jejich-soucasne-politice-hyperinflace/

K v článku uvedeným bych ještě doplnil další rizikové faktory, na které také není vhodné zapomínat:

USA: dedolarizace, tedy ústup USD z pozice světové rezervní a obchodní měny. Doposud když Čína chtěla kuwaitskou ropu, či Indie tu saudskou, platili si mezi sebou v dolarech. To končí. A v návaznosti na to se bude snižovat i potřeba světových CB držet dolarové rezervy. Dnes většina dolarů neobíhá v US ekonomice, ale obíhá ve světovém obchodě, či spí v rezervách CR. Nyní se začnou vracet domů a působit inflační tlaky.
A dolar je matkou veškerého fiatu, zdrojem jeho (dočasné a zdánlivé) stability. Některé měny jsou na USD dokonce přímo navázány. A některé nepřímo (EURo a swapy mezi ECB a FEDem).

Japonsko: vedle gigadluhu je zde ještě faktor stárnoucí populace, respektive přímo apokalyptického vymírání. Kdo na splátky gigadluhu asi bude přispívat, když se populace smrskne na třetinu a ty zbylé 2 třetiny budou z velké části penzisti, kteří budou požadovat penze, zdravotní péčí "zdarma" a stání dluh nebudou kupovat, ale prodávat, aby si přilepšili?

EU: Existence eurozóny není jistá. Sice se o rozpadu nyní nemluví, ale v příští krizi se zase začne. Až se do problémů dostane větší a obtížněji zachránitelný člen (Itálie?), toto téma se vrátí s ještě větší silou. A ono hyperinflační financování států s "tiskárny" centrální banky v EU již přeci probíhá.

Faktory, které se týkají celého světa: příští krize přinese záporné úroky, ze kterých následně plyne pokus o úprk z bank do hotovosti (run na banky) a úprk kamkoli jinam (Švýcarsko, zlato, bitcoin, ...), pokud budou výběry hotovosti omezeny. A úprk od měny je v podstatě hyperinflace.

Dalším faktorem mohou být (zoufalé) experimenty některých států s kryptoměnami. Zejména pokusy zavést vlastní "crypto" (Rusko, Venezuela, Estonsko, Austrálie, ...). Zatím není jasné, jak si to představují. Pro mnohé jiné státy zase začne být dříve či později lákavé držet část rezerv v bitcoinu. Pro další státy bude lákavé stát se "cryptorájem" - tak jak již naznačilo Bělorusko. Stáhnout k sobě daňovými výhodami část kryptoekonomiky může být ještě lákavější byznys, než klasické daňové ráje. A pro mnohé producenty energetických surovin (ropa, plyn, uhlí, ...) a energie (země s větrem, sluncem, vodním spádem - zejména jsou-li ty zdroje daleko od míst s poptávkou po energii) začne být zajímavé energii těžbou měnit na crypto přímo v místě výroby té energie (pouště ze slunce, vzdálené plynové vrty, opuštěné ostrovy s dostatkem větru, ...) a exportovat crypto a crypto služby (ověřování transakcí a další), protože to je jednodušší, než na dálku exportovat ty suroviny či elektřinu. O zemích, kterým je vyhrožováno sankcemi, to bude platit dvojnásob.

Zdeněk Suchý|6. 1. 2018 11:49| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 14:18

Akční slevy mě nezajímají, nemám čas ani důvod je sledovat, ale prostě vidím, že nákupy byly tak nějak pořád dražší i v době deklarované deflace.
Lokomotivy byly narážkou na jeden vousatý vtip z dob budování socialismu :-)

Jan Altman|5. 1. 2018 20:57| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 16:57

Kde tam byl nějaký argument?

Ján Zavacký|5. 1. 2018 19:55| reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 16:49

Ak skrachuje štát, zápis v katastri sa nemení. Ak skrachuje banka, často končí môj zápis v banke s ňou. To je kvapku rozdiel.

Richard Fuld|5. 1. 2018 16:58| reakce na Jan Amos - 5. 1. 2018 16:01

V současnosti jsem rozhodně pro zachování české koruny. Dokud nebudeme součástí politické a fiskální unie. Pak to zase bez eura nepůjde. :-)

Richard Fuld|5. 1. 2018 16:57| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2018 16:24

Už jsem to tak nějak vysledoval, že vždy, když uvedu nějaké argumenty, které nahlodávají tu Vaši jedinou správnou víru, tak reagujete podrážděně blábolením o bolševicích. :-) Obdobným problémem trpěl i Fraj.

Jan Altman|5. 1. 2018 16:24| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 14:01

Opět klasicky bolševický postoj ala Rudé právo: "Socialismus je to nejlepší, co lidstvo vynalezlo, ale lidé jsou bombardování západní štvavou propagandou a znejisťování místními podvratnými živly, takže pak vůbec nechápou, co je pro ně dobré."

Klasické bolševické pohrdání lidmi a jejich rozumem.

Předcházet krizím hodlám odstraněním vynucených monopolů, centrálního plánování a manipulací s úrokovou mírou.

Jan Amos|5. 1. 2018 16:01| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 13:46

Oceňuji vaše vysvětlení i to, že se při našich protichůdných názorech shodneme, že není v současnosti žádný důvod odstraňovat hotovost, jak to plánují některé skandinávské země. Díky za opravu odkazu.

A máte pravdu, že v současné dichotomii "přijmout euro x ponechat si korunu" nevidím nic špatného na alternativním názoru "přijmout dolar nebo libru" +))) Osobně bych to uvítal, nemusel bych řešit zajištění kurzových rozdílů.

Richard Fuld|5. 1. 2018 14:18| reakce na Zdeněk Suchý - 4. 1. 2018 18:42

Sledování cen potraviny je jaksi pod mojí rozlišovací schopností. Naštěstí si mohu dovolit soustředit se na jejich kvalitu. To samozřejmě neznamená, že oficiální inflace nemůže být oproti realitě (pod/nad)hodnocená.

Osobně se domnívám, že značný vliv na vnímání inflace může mít ignorování akčních slev často i v desítkách procent, které se vyskytují relativně často, ne-li častěji než ony vysoké ceny "standardní". Lidé si přece jen "přirozeně" pamatují ty negativní informace a ty pozitivní rychle zapomínají.

A když jsme u toho, o kolik vlastně zlevňují každoročně ty lokomotivy a jakou mají váhu ve spotřebním koši? :-)

Nakonec musím doplnit, že mé pocity opravdu nebudou pro relevantní rozseknutí dané otázky jakkoliv relevantní.

Richard Fuld|5. 1. 2018 14:01| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2018 13:25

Problém je v tom, že lidé jsou bombardováni báchorkami o FIAT měnách a zlodějském frakčním bankovnictvím, takže hrozí, že těmto nesmyslům uvěří a na základě těchto nesprávných informací se rozhodnou špatně (pro kryptoměny). Čili zde paradoxně hrozí totéž riziko, na které notoricky poukazují rakušané, tedy že na základě nesprávných informací (zkreslených státními zásahy) má docházet ke špatné alokaci aktiv, což má následně za následek nevyhnutelné a vážné krize.

Pokud Vám vadí krize způsobená podle rakušanů špatnou alokací v důsledku nesprávných informací, proč Vám nevadí možnost nastolení vážné krize, způsobené alokací aktiv do kryptoměn opět na základě nesprávných a mediální masáží zkreslených informací? Máte vlastně vůbec ambici rakušanů předcházet krizím?

Richard Fuld|5. 1. 2018 13:46| reakce na Jan Amos - 5. 1. 2018 08:29

Vaše archaické představy o "jednorázovém ražebném" jsou pro aktuální dobu v podstatě nepoužitelné. Přesnější definice ražebného je, že představuje úrok, který plyne PRAVIDELNĚ centrální bance od komerčních bank, a to v objemu hotovosti obíhající i ležící mimo bankovní systém mínus náklady na výrobu bankovek a mincí. Náklady na výrobu hotovosti nikdo centrální bance neplatí. Ty jsou plně financované právě těmi úroky "z hotovosti" a tyto náklady obvykle činí pouhý zlomeček přijatých úroků. K tomuto viz níže připojený odkaz na článek ECB.

Proč si myslíte, že zde píšu věci, kterým snad ani nevěřím? Zrušením hotovosti zcela bez jakýchkoliv pochyb dojde ke zrušení ražebného, ať už si pod tím budeme představovat cokoliv. :-) Jak jsem vysvětlil v příspěvku na který jste reagoval, ražebné má principiálně úplně stejné účinky, jako má záporný reálný úrokový výnos. Vám skutečné ražebné nevadí, protože evidentně o jeho podstatě nemáte vůbec ponětí, neboť si nejspíše myslíte, že výrobu bankovek a mincí platí někdo jiný, než právě držitel hotovosti a skutečné ražebné vůbec nevnímáte.

Souhlasím ale, že argumentace zrušením ražebného není příliš účinná ve vztahu k záměru zrušit hotovost, protože lidé jsou (zvláště při dlouhodobě nízkých úrokových sazbách) ochotni obětovat úrok za výhody, které jim hotovost přináší. Není to jen anonymita. V bouřlivých dobách je to i skutečnost, že hotovost není závislá na hospodaření jediné konkrétní komerční banky, zatímco bezhotovostní peníze jsou "vydány na milost" managementu banky, v níž tyto peníze "leží".

Vaše věta, že ražebné zatěžuje peněžní zásobu jen jednou jasně dokládá, že dané problematice máte jen velmi povrchní vědomosti. Předně peněžní zásoba nerovná se hotovost. A současně platí, že hotovost je "zatížena" pravidelnými platbami úroků centrální bance po celou dobu její existence, nikoliv jednorázově, jak nesprávně píšete. Jednorázové jsou jen výrobní náklady a i ty jsou vynakládány průběžně a opakovaně v určité časové periodě při výměně opotřebované hotovosti za novou.

Vaši poznámku o tom, jak se Vám líbí Panamský peněžní "systém" mám chápat jako podporu vstoupení naší země do americké měnové unie? :-)

Výše mnou uvedené potvrzuje i Vámi odkazovaný článek na webu ECB. Jen ve Vašem odkazu máte chybu, když do slova explainers se vám vloudila mezera. Na přístupu ECB k ražebnému nevidím nic natolik nestandardního, co by stálo za zmínku.

Vašemu strachu ze ztráty soukromí rozumím. Pokud bych ale musel volit mezi ztrátou soukromí a mnohaletou recesí, z níž bychom se nemohli dostat z důvodu lpění na existenci hotovosti (nemožnosti snižovat reálnou úrokovou sazbu v podmínkách deflace), rád se onoho soukromí vzdám. Vše má svou cenu. Dokud nebude hrozit výše uvedená situace, k rušení hotovosti nevidím důvod, pominuli notoricky známé výhrady stran hotovostního platebního styku při kriminálních činnostech.

Tady je funkční odkaz:
https://www.ecb.europa.eu/explainers/tell-me/html/seigniorage.cs.html

Jan Altman|5. 1. 2018 13:25| reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 16:58

Ještě štěstí, že libertariáni se od etatistů zásadně lidí tím, že nikomu nic nenutí, tedy rozhodně ani výlučné a monopolní postavení kryptoměn. Nevadí jim koexistence obou a je jen na lidech, jakou měnu si kdo svobodně zvolí. Pokud máte pravdu a inflační dluhem "krytá" měna má zásadní přednosti, o svou budoucnost se bát nemusí. Já o jejích kvalitách ale pochybuji a důkazem mi je i to, že je vynucována silou/zákonem, což dobré produkty nemají zapotřebí. Takže uvidíme, jaké budou preference lidí...

Ani já nejsem stoprocentním zastáncem krypta, v mém "srdci" má místo i počertech nevirtuální zlato.

Jan Amos|5. 1. 2018 08:29| reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 13:18

Nepředpokládám, že byste věřil oprávněnosti svého argumentu o eliminaci ražebného odstraněním fyzických peněz. Ani tomu, že by to mohl být jeden ze smysluplných argumentů na podporu cashless společnosti.

Ražebné vnímám v původním významu jako pokrytí nákladů na výrobu a distribuci peněz. A nepovažuji ho za nic co by mi vadilo. Rozhodně to není nic analogického k následnému danění zůstatků účtu záporným úrokem.


Ražebné zatěžuje peněžní zásobu jen jednou - při vzniku peněz. Záporný úrok opakovaně, při každém obratu peněžní jednotky. To znamená, že každá koruna bude tímto záporným úrokem umenšována opakovaně a trvale.

Ono ani ražebné není co bývalo za doby ražby kovových peněz. Jsou státy, které se ražebného dobrovolně vzdaly - například Panama má sice měnu balboa, ale razí si jen drobné kovové mince a papírové používá pouze americké dolary (ostatně to bych uvítal i v ČR - tento systém se mi v Panamě hodně líbil). Podobně to má ze zemí, které znám i například Ekvádor.

I ECB se k ražebnému staví nestandardně - sama to deklaruje například v článkuna webu https://www.ecb.europa.eu/explai ners/tell-me/html/seigniorage. cs.html

Mně na odstranění fyzických peněz nejvíce vadí instalace třetího subjektu, který o mém ekonomickém chování bude vše vědět. Volání po odstranění fyzickcýh peněz je velmi podobné požadavku, aby lidé bydleli jen v domech se skleněnými stěnami a chodili nazí. Nechci.

Zdeněk Suchý|4. 1. 2018 18:42| reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 16:58

Pouze k bodu 1
Opravdu máte pocit když zajdete do obchodu pro základní potraviny, že za rok zdražily jen o 2%?
A to se týká i spousty ostatního zboží.
No, ale možná zlevnily lokomotivy a tím se to srovnalo:-)

Richard Fuld|4. 1. 2018 16:58| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2018 13:54

1. Vaše tvrzení o nepravdivosti údajů o inflaci. S tím neumím polemizovat. Maximálně můžu, jako Vy pouze tvrdit, že inflace odráží skutečnost. I kdybyste měl pravdu, pořád by šlo o relativně nízkou cenu, kterou bychom platili za výhody inflační měny, oproti fatálním rizikům spojeným s hyperdeflační kryptoměnou.

2. Samozřejmě souhlas. Záporné nominální sazby nelze bez zrušení hotovosti zavést, stejně jako nejde zavést ražebné, bez zavedení hotovosti. Na tomto jsme se už shodli dávno. Proto také vnímám kryptoměny jako něco, co značně omezuje prostor pro přizpůsobení se ekonomiky dlouhodobým deflačním tlakům, které mají za následek nemožnost aplikovat uvolnění měnové politiky nízkými reálnými úrokovými sazbami. Přesně jak píšete. Je zde riziko, že lidé po zrušení hotovosti nejspíš přejdou na kryptoměny.