Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Na obranu hotovosti: vraťme do oběhu velké bankovky!

Jay L. Zagorsky | 3. 1. 2018 | Celkem 71 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 3. 1. 2018 14:35

Zrušení hotovosti je pro establishment tak lákavé ze dvou důvodů:

1) možnost dodatečně zdanit každého jedince, včetně dětí - uvalením záporné sazby na zůstatek na účtu.
2) evidence a dohledatelnost jakékoliv transakce.

Záporné sazbě na účtu se už nikdy nevyhnete - nebudete moci peníze vybrat a hotovost strčit do šuplíku. Lidé budou peníze okamžitě utrácet, aby o ně nepřicházeli. Tím se stanou závislými na půjčkách a na státním přerozdělování peněz. Naprosto závislými na těch, kteří tento systém adorují a prosazují.

Při platbě "cash" nikdo nestrká nos do vašeho vztahu prodávající-klient. Nelze vystopovat, co všechno kdy padesátikoruna, kterou jste právě zaplatili za zmrzlinu, v minulosti platila. Nikdo váš nákup zmrzliny nesleduje, neschvaluje, neeviduje.
Při bezhotovostí platbě je zde vždy třetí subjekt (clearingová nebo karetní společnost), která platbu zprostředkuje, schválí, verifikuje, realizuje a eviduje. Někdo (rozhodně tato společnost a stát, který licenci udělí) bude vědět vše o vašich platbách. Až si stát spojí vaši zdravotní dokumentaci s vašimi platbami, nepovolí vám příště v zájmu vašeho dobra koupit uzený špek nebo zaplatit ve vinárně. Prostitutku nezaplatíte - dámy gigola. Nekoupíte si benzín, nedobijete elektřinou Teslu, protože stát ví, že máte potíže s očima a neměl byste řídit. Nenakoupíte si ve slevě 20 lahví Shirazu, protože stát nepodporuje hromadění zásob. Nezaplatíte časopis o zbraních, protože stát vás má evidovaného v databázi účastníků demonstrace.
Škála buzerace je neomezená a není ani limitována idiocií příslušníků establishmentu.

Obavy establishmentu o zneužití hotovosti ke kriminálním účelům jsou nepodstatné. Především establishment je kriminálním podsvětím a mafiemi (nepochybuji že i v ČR) placen jinak než bankovkami.

Až budou jen bezhotovostní platby, zjistím po odeslání podobného příspěvku, že už z účtu nezaplatím připojení na internet a platbu za telefon.

+49
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Aleš Valešek | 3. 1. 2018 07:10

Nesouhlasim s timto strasenim.
Argumentace vypadkem spojeni komunikace s bankou je nesmysl, protoze v dobe kdy neexistoval internet existovaly bankomaty a vse fungovalo. Tzn. offline automaty tento problem mit nebudou. S elektrinou by se to take dalo vyresit, ze by se zakonem zavedlo, ze musi mit kazdy automat nejakou zalohu, treba ostrovni system.

-35
+
-

Všech 71 komentářů v diskuzi.

Richard Fuld | 16. 1. 2018 16:32

Začíná se blýskat na lepší časy. Dokonce i na roklenu, kde se objevovali články o nespoutaném tisku peněz centrálními bankami téměř na denní bázi, vyšel konečně seriozní článek nazvaný "Množství peněz určuje ekonomika, nikoli centrální banka", který uvedený mýtus vyvrací.

Snad se konečně někteří zdejší odmítači "frakčního bankovnictví" (jak nesprávně označují peněžní systém založený na účetních penězích) chytí za nos. :-)

https://roklen24.cz/a/S4Krf/mnozstvi-penez-urcuje-ekonomika-nikoli-centralni-banka

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 13. 1. 2018 12:43

Chápu, že omezencům Vašeho formátu mohou přijít věci, kterým nerozumí, směšné. :-)

Nahlásit

0
+
-

Ján Zavacký | 13. 1. 2018 19:44 | reakce na Richard Fuld - 13. 1. 2018 12:43

Ja by som sa Vás ešte spýtal na to, kedy banky robia clearing prebytkov a schodkov depozít. Predpokladám, že v ranných štádiách internetu to trvalo celé dni a ak išla pani vedúca na OČR, tak aj týždeň. Dnes to robia zrejme na dennej báze niekedy neskoro v noci, alebo skoro ráno. Môže to tak byť?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 14. 1. 2018 09:26 | reakce na Ján Zavacký - 13. 1. 2018 19:44

Předně. Reagujete na příspěvek, který byl omylem vložen jako samostatný, když měl být reakcí na níže uvedený příspěvek.

Dnes v ČR funguje clearingový systém CETRIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). Již z názvu je zřejmé, že jde o vyrovnávání plateb v reálném čase.

Pouze v případech, kdy banka nemá dostatek likvidity, zařadí se převodní příkaz do fronty a realizuje se až poté, co banka chybějící likviditu dodá na její rezervní účet.

Podrobněji viz https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 6. 1. 2018 18:25

Už i neRakušani či dokonce antiRakušani něco váhavě větří?

http://www.kurzy.cz/zpravy/442431-hrozi-spojenym-statum-a-japonsku-kvuli-jejich-soucasne-politice-hyperinflace/

K v článku uvedeným bych ještě doplnil další rizikové faktory, na které také není vhodné zapomínat:

USA: dedolarizace, tedy ústup USD z pozice světové rezervní a obchodní měny. Doposud když Čína chtěla kuwaitskou ropu, či Indie tu saudskou, platili si mezi sebou v dolarech. To končí. A v návaznosti na to se bude snižovat i potřeba světových CB držet dolarové rezervy. Dnes většina dolarů neobíhá v US ekonomice, ale obíhá ve světovém obchodě, či spí v rezervách CR. Nyní se začnou vracet domů a působit inflační tlaky.
A dolar je matkou veškerého fiatu, zdrojem jeho (dočasné a zdánlivé) stability. Některé měny jsou na USD dokonce přímo navázány. A některé nepřímo (EURo a swapy mezi ECB a FEDem).

Japonsko: vedle gigadluhu je zde ještě faktor stárnoucí populace, respektive přímo apokalyptického vymírání. Kdo na splátky gigadluhu asi bude přispívat, když se populace smrskne na třetinu a ty zbylé 2 třetiny budou z velké části penzisti, kteří budou požadovat penze, zdravotní péčí "zdarma" a stání dluh nebudou kupovat, ale prodávat, aby si přilepšili?

EU: Existence eurozóny není jistá. Sice se o rozpadu nyní nemluví, ale v příští krizi se zase začne. Až se do problémů dostane větší a obtížněji zachránitelný člen (Itálie?), toto téma se vrátí s ještě větší silou. A ono hyperinflační financování států s "tiskárny" centrální banky v EU již přeci probíhá.

Faktory, které se týkají celého světa: příští krize přinese záporné úroky, ze kterých následně plyne pokus o úprk z bank do hotovosti (run na banky) a úprk kamkoli jinam (Švýcarsko, zlato, bitcoin, ...), pokud budou výběry hotovosti omezeny. A úprk od měny je v podstatě hyperinflace.

Dalším faktorem mohou být (zoufalé) experimenty některých států s kryptoměnami. Zejména pokusy zavést vlastní "crypto" (Rusko, Venezuela, Estonsko, Austrálie, ...). Zatím není jasné, jak si to představují. Pro mnohé jiné státy zase začne být dříve či později lákavé držet část rezerv v bitcoinu. Pro další státy bude lákavé stát se "cryptorájem" - tak jak již naznačilo Bělorusko. Stáhnout k sobě daňovými výhodami část kryptoekonomiky může být ještě lákavější byznys, než klasické daňové ráje. A pro mnohé producenty energetických surovin (ropa, plyn, uhlí, ...) a energie (země s větrem, sluncem, vodním spádem - zejména jsou-li ty zdroje daleko od míst s poptávkou po energii) začne být zajímavé energii těžbou měnit na crypto přímo v místě výroby té energie (pouště ze slunce, vzdálené plynové vrty, opuštěné ostrovy s dostatkem větru, ...) a exportovat crypto a crypto služby (ověřování transakcí a další), protože to je jednodušší, než na dálku exportovat ty suroviny či elektřinu. O zemích, kterým je vyhrožováno sankcemi, to bude platit dvojnásob.

Nahlásit

+1
+
-

Ján Zavacký | 7. 1. 2018 12:46 | reakce na Jan Altman - 6. 1. 2018 18:25

Pána Sargenta treba za snahu pochváliť, ale je to čarovné a pritom pravdivé rozjímanie: "Hyperinflaci pak může zažehnout úplně jiný faktor než chování centrální banky."
Čiže: Kvapkanie vody do pohára nespustí preliatie vody z pohára, ale náhodné drgnutie do stola. Je to pravdivé a pre kvapkanie oslobodzujúce. Čarokrásne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 4. 1. 2018 06:37

Trochu od témy:
Je tu niekto, kto by vedel vysvetliť, ako banky účtujú, aby vyrovnali stránky súvahy? Na rozdiel od iných subjektov nevedú riadne účtovníctvo, ale kreatívne, kde je okruh vkladov vedený oddelene od okruhu úverov, ale v súvahe vystupujú nakoniec spolu. Súvaha nemôže byť vyrovnaná bez toho, aby tam niečo umelo nevykreovali.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 4. 1. 2018 12:50 | reakce na Zavacky - 4. 1. 2018 06:37

Žádná magie to není. V pasivech banky vykazují závazky ve formě vkladů klientů a v aktivech mají pohledávky za dlužníky banky. Objem dluhů a objem vkladů se samozřejmě díky každodennímu platebnímu styku liší. Aktiva bank v podobě závazků dlužníků většinou zůstávají na svém místě. Avšak každý den odtékají a přitékají peníze klientů z a na vkladové účty.

Některé banky tak mají daný den nadbytek vkladů a jiné banky jich mají nedostatek. Proto banky s nedostatkem vkladů si půjčují na mezibankovním trhu likviditu od bank, které jí mají v důsledku přílivu vkladů nadbytek. V bance, které chyběly vklady tak v pasivech přibudou závazky vůči bance, která jí nadbytečnou likviditu půjčila. Nižší objem závazků banky z důvodu odlivu vkladů klientů jsou tak nahrazeny novými závazky vůči jiným bankám, které dané bance půjčily nadbytečnou likviditu (způsobenou tím, že na vkladové účty vedené touto bankou přiteklo více peněz klientů, než jich odteklo).

Aktiva všech jednotlivých bank se po všech uvedených transakcích opět rovnají jejich pasivům. Změnila se jen struktura pasiv bank, z nichž vklady odtekly tak, že namísto odteklých vkladů jsou tam nově závazky vůči bankám, které jim půjčily svoji nadbytečnou likviditu. Současně u bank, kterým v pasivech přibyly nové bankovní vklady, přibyly v aktivech pohledávky za bankami, jimž byla půjčena nadbytečná likvidita. Aktiva bank, k nimž přitekly vklady tak narostla právě o čásku, o kterou se jim zvýšila pasiva z důvodu přiteklých peněz na vkladové účty jejich klientů.

Žádná kreativita se zde nekoná. Pokud banky bývají někde kreativní, pak v oblasti oceňování a určování rizikovosti jimi držených aktiv.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Zavacky | 4. 1. 2018 14:29 | reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 12:50

Srdečná vďaka, kolega Fuld. V kútiku duše som práve myslel na Teba, že mi odpovieš. Prepáč Tykanie. V kultúre internetu je to myslím kóšer. Máme silno rozdielne pohľady na peňažníctvo, ale cením si Tvoju ochotu o tom diskutovať a polemizovať.
Teraz ale zapolemizujem ja. Tento spôsob účtovania považujem za účtovný kreativizmus podobný klanu Medici a mám na to veľmi vážny dôvod. Takýmto spôsobom totižto nemôže účtovať nikto iný len banky a možno aj štát. Ten momentálne neriešim. Ak si banka vedie môj vklad = moje vlastníctvo vo svojom účtovníctve, je to porušenie prirodzeného vlastníckeho práva a som si istý, že to bude mať ďalekosiahle dôsledky. Prídu podobne ako pri komunizme o desiatky rokov. (Myslím, že práve nastáva doba ich príchodu.) Druhý problém je v tom, že nikto iný si nemôže účtovať pohyb na strane pasív bez okamžitého a naviazaného pohybu na strane aktív. Je to opäť porušenie práva a v tomto prípade práva rovnosti pred zákonom. Všetci si máme byť rovní nielen v právach, ale aj v povinnostiach. Tak isto tento jav musí vplývať na vyváženosť (nevyváženosť) právnych a ekonomických vzťahov v hospodárskom a právnom systéme. Neviem to dokázať, ale som presvedčený, že to je tiež sila, ktorá vedie k rozpadu existujúcich spoločensko-ekonomických vzťahov.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 4. 1. 2018 16:49 | reakce na Zavacky - 4. 1. 2018 14:29

Pokud tykání není projevem despektu, pak mi nevadí. Nicméně já jsem zvyklý vykat, tak u toho zůstanu. Pamatovat si s kým si tykám a s kým vykám mi přijde nepraktické :-)

Ale k věci. Ano. Uvedeným "kreativním" způsobem nemůže účtovat nikdo jiný, než banky, a to má velmi vážné a dobré důvody. Mě ten způsob účtování bank přijde v naprostém pořádku. Co Vám na tom způsobu
konkrétně nesedí?

Současně banku si může založit každý, kdo splní zákonné podmínky. Každý se může stát akcionářem banky. Nevidím zde nějakou zásadní diskriminaci. Pokud bude chtít založit leteckou společnost, taky bude muset disponovat velkým kapitálem a splnit spousty bezpečnostních regulačních opatření.

Správně uvádíte, že banka vede záznamy o tom, že máte na bankou vedeném účtu Vaše peníze. V tomto ale nevidím žádný problém. Nebo snad vnímáte jako problém, že vlastnictví k Vašemu domu je také "jen" vedeno na Vašem "účtu" v katastru nemovitostí? Bankovní účetní knihy zde funguji obdobně jako katastr nemovitostí s tím rozdílem, že banky evidují vlastníky peněz namísto vlastníků nemovitostí. Současně banky neevidují jen vlastníky peněz, ale také dlužníky peněz.

Ke každé existující koruně existuje v nějaké bance záznam o tom, kdo ji vlastní (kdo ji má připsánu na vkladovém účtu) a v téže nebo jiné bance je současně zaevidován i dlužník, který ji dluží, včetně splatnosti, do kdy ji musí vrátit. Výjimku z uvedeného pravidla představuje jen hotovost, u níž neexistuje evidence vlastníků, dlužníci jsou ale samozřejmě v evidenci i ve vztahu k hotovosti. Současně platí, že peníze evidované na Vašem vkladovém účtu jsou Vaše. Úplně stejně jako je Vaše nemovitost zapsaná na Vás v katastru nemovitostí.

A samozřejmě ano, v porovnání s komoditními penězi je třeba uznat, že ke vzniku tohoto systému byla třeba i pořádná dávka kreativity. Nikoliv však v onom pejorativním významu tohoto slova, jak jej používáte Vy.

Pokud se domníváte, že Vaše peníze na Vašem vkladovém účtu Vám nepatří, a že jsou ve vlastnictví banky, že jde v podstatě o půjčku Vašich peněz bance, pak se mýlíte jak z hlediska věcného tak z hlediska právního. Peníze na Vašem vkladovém účtu jsou stejně tak Vaše jako je Vaše nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí. Tento závěr plyne z toho, že vlastnictví je spojeno s dispozičními právy, jež svědčí majiteli peněz, tedy držiteli vkladového účtu. Banka není oprávněna s penězi klientů jakkoliv disponovat bez Vašeho výslovného pokynu.

Skutečnost, že peníze o kterých banka účtuje tak, že je vede ve svých pasivech jako závazky vůči Vám neznamená, že jsou tyto peníze jejím majetkem. O těch samých penězích můžete samozřejmě účtovat i Vy, ve své účetní knize, a to na straně aktiv. Skutečnost, že o těchto penězích banka účtuje nemá vliv na jejich vlastnictví. Nemovitosti taky nepatří katastru jen proto, že vede předmětnou evidenci.

Nerovnost v právech? Protože banka podléhá jiné regulaci, než letecká společnost, která podléhá jiné regulaci, než Vy? To si ale špatně vysvětlujete. Nerovnost v právech nastává v případě NEODŮVODNĚNĚ odlišného přístupu. Jsou-li vážné důvody k odlišnému přístupu, nejde o nerovnost v právech. A v případě regulace bank (stejně jako v případě např. leteckých společností) jsou ty důvody velmi vážné a doslova systémové.

Nevidím zde žádný problém. Zjednodušeně řešeno, banky vytváří peníze jejich půjčováním dlužníkům a za kvalitu takto soukromě emitovaných peněz, která se odvíjí od schopností dlužníků splatit dluh, ručí vlastním kapitálem. Jde o podnikání za účelem vytváření zisku, jako každé jiné. Nad dodržováním pravidel bankami pak bdí dozor a regulace centrální banky. Jde o maximálně spravedlivý a plně flexibilní peněžní systém. Kde vidíte problémy Vy?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Ján Zavacký | 5. 1. 2018 19:55 | reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 16:49

Ak skrachuje štát, zápis v katastri sa nemení. Ak skrachuje banka, často končí môj zápis v banke s ňou. To je kvapku rozdiel.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 8. 1. 2018 10:03 | reakce na Ján Zavacký - 5. 1. 2018 19:55

Když zkrachuje stát, bude Vám zápis v katastru platný jak hadovi noha. Bez státu nebude nikdo povinen respektovat Vaše vlastnictví čehokoliv, stejně jako v danou chvíli ani nebude nikdo, kdo by vlastnická práva chránil. Takže zásadní rozdíl mezi krachem banky a krachem státu nevidím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zavacky | 8. 1. 2018 10:26 | reakce na Richard Fuld - 8. 1. 2018 10:03

To píšete ako etatista? Nepočul som o tom, že by sa evidencia nehnuteľností niekde rušila. Dokonca ani pri rozpade štátu ako Rakúsko-Uhorsko, alebo Štvrtá ríša sa na evidencii nič zásadné nemenilo. Naše zápisy majú pôvod v tých c-k.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 8. 1. 2018 19:24 | reakce na Zavacky - 8. 1. 2018 10:26

Když zkrachuje banka, která je převzata jinou bankou, vklady zůstávají také zachovány, stejně jako zůstávají zachovány vlastnická práva zapsaná ve státní evidenci vlastníků nemovitostí.

Takže je třeba si uvědomit, že je třeba srovnávat srovnatelné alternativy. Je třeba srovnávat krach státu, kdy nastupuje nový nástupnický stát s krachem banky, kdy pokračuje v činnosti nástupnická banka.

Nebo je třeba porovnávat krach státu spojený se zánikem státu a s krachem banky, která zkrachuje a zanikne bez nástupnické banky. Toto je moje korektní porovnání, z něhož vycházím.

Vy ale porovnáváte nesprávně krach státu s nástupnictvím nového státu s krachem banky, která zanikne bez nástupnictví. To je samozřejmě účelové srovnávání principiálně nesrovnatelných situací.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 3. 1. 2018 14:35

Zrušení hotovosti je pro establishment tak lákavé ze dvou důvodů:

1) možnost dodatečně zdanit každého jedince, včetně dětí - uvalením záporné sazby na zůstatek na účtu.
2) evidence a dohledatelnost jakékoliv transakce.

Záporné sazbě na účtu se už nikdy nevyhnete - nebudete moci peníze vybrat a hotovost strčit do šuplíku. Lidé budou peníze okamžitě utrácet, aby o ně nepřicházeli. Tím se stanou závislými na půjčkách a na státním přerozdělování peněz. Naprosto závislými na těch, kteří tento systém adorují a prosazují.

Při platbě "cash" nikdo nestrká nos do vašeho vztahu prodávající-klient. Nelze vystopovat, co všechno kdy padesátikoruna, kterou jste právě zaplatili za zmrzlinu, v minulosti platila. Nikdo váš nákup zmrzliny nesleduje, neschvaluje, neeviduje.
Při bezhotovostí platbě je zde vždy třetí subjekt (clearingová nebo karetní společnost), která platbu zprostředkuje, schválí, verifikuje, realizuje a eviduje. Někdo (rozhodně tato společnost a stát, který licenci udělí) bude vědět vše o vašich platbách. Až si stát spojí vaši zdravotní dokumentaci s vašimi platbami, nepovolí vám příště v zájmu vašeho dobra koupit uzený špek nebo zaplatit ve vinárně. Prostitutku nezaplatíte - dámy gigola. Nekoupíte si benzín, nedobijete elektřinou Teslu, protože stát ví, že máte potíže s očima a neměl byste řídit. Nenakoupíte si ve slevě 20 lahví Shirazu, protože stát nepodporuje hromadění zásob. Nezaplatíte časopis o zbraních, protože stát vás má evidovaného v databázi účastníků demonstrace.
Škála buzerace je neomezená a není ani limitována idiocií příslušníků establishmentu.

Obavy establishmentu o zneužití hotovosti ke kriminálním účelům jsou nepodstatné. Především establishment je kriminálním podsvětím a mafiemi (nepochybuji že i v ČR) placen jinak než bankovkami.

Až budou jen bezhotovostní platby, zjistím po odeslání podobného příspěvku, že už z účtu nezaplatím připojení na internet a platbu za telefon.

Nahlásit

+49
+
-

Richard Fuld | 4. 1. 2018 13:18 | reakce na Jan Amos - 3. 1. 2018 14:35

Když už označujete záporný úrok jako nástroj pro zdanění, je třeba si vyjasnit, jak vlastně funguje hotovost ve vztahu k úrokovým sazbám a inflaci. Když držíte bezhotovostní peníze, dostáváte od banky úrok. Když držíte hotovost, nedostáváte úrok žádný. Takže každý, kdo dnes drží hotovost je už nyní při kladných nominálních sazbách zdaňován tím, že nedostává žádný úrok. Toto zdanění má dokonce název. Říká se mu ražebné a skutečně jde o daň, kterou "platí" držitelé hotovosti, neboť úrok, který není vyplácen držiteli hotovosti, je vyplácen emitentu hotovosti, tedy centrální bance.

Současně je třeba doplnit, že z ekonomického (ne ideologického) hlediska je důležitý reálný úrokový výnos, tedy výnos očištěný o inflaci/deflaci. A reálný úrokový výnos může být kladný i při záporných nominálních úrokových sazbách, stejně jako může být záporný, při kladných nominálních úrokových sazbách.

Jinými slovy zrušení hotovosti znamená zrušení již existujícího zdanění ve formě ražebného. Současně to automaticky neznamená, že budeme "zdaňování" zápornými reálnými úroky, které mohou nastat bez ohledu na znaménko nominální úrokové sazby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 5. 1. 2018 08:29 | reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 13:18

Nepředpokládám, že byste věřil oprávněnosti svého argumentu o eliminaci ražebného odstraněním fyzických peněz. Ani tomu, že by to mohl být jeden ze smysluplných argumentů na podporu cashless společnosti.

Ražebné vnímám v původním významu jako pokrytí nákladů na výrobu a distribuci peněz. A nepovažuji ho za nic co by mi vadilo. Rozhodně to není nic analogického k následnému danění zůstatků účtu záporným úrokem.


Ražebné zatěžuje peněžní zásobu jen jednou - při vzniku peněz. Záporný úrok opakovaně, při každém obratu peněžní jednotky. To znamená, že každá koruna bude tímto záporným úrokem umenšována opakovaně a trvale.

Ono ani ražebné není co bývalo za doby ražby kovových peněz. Jsou státy, které se ražebného dobrovolně vzdaly - například Panama má sice měnu balboa, ale razí si jen drobné kovové mince a papírové používá pouze americké dolary (ostatně to bych uvítal i v ČR - tento systém se mi v Panamě hodně líbil). Podobně to má ze zemí, které znám i například Ekvádor.

I ECB se k ražebnému staví nestandardně - sama to deklaruje například v článkuna webu https://www.ecb.europa.eu/explai ners/tell-me/html/seigniorage. cs.html

Mně na odstranění fyzických peněz nejvíce vadí instalace třetího subjektu, který o mém ekonomickém chování bude vše vědět. Volání po odstranění fyzickcýh peněz je velmi podobné požadavku, aby lidé bydleli jen v domech se skleněnými stěnami a chodili nazí. Nechci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 1. 2018 13:46 | reakce na Jan Amos - 5. 1. 2018 08:29

Vaše archaické představy o "jednorázovém ražebném" jsou pro aktuální dobu v podstatě nepoužitelné. Přesnější definice ražebného je, že představuje úrok, který plyne PRAVIDELNĚ centrální bance od komerčních bank, a to v objemu hotovosti obíhající i ležící mimo bankovní systém mínus náklady na výrobu bankovek a mincí. Náklady na výrobu hotovosti nikdo centrální bance neplatí. Ty jsou plně financované právě těmi úroky "z hotovosti" a tyto náklady obvykle činí pouhý zlomeček přijatých úroků. K tomuto viz níže připojený odkaz na článek ECB.

Proč si myslíte, že zde píšu věci, kterým snad ani nevěřím? Zrušením hotovosti zcela bez jakýchkoliv pochyb dojde ke zrušení ražebného, ať už si pod tím budeme představovat cokoliv. :-) Jak jsem vysvětlil v příspěvku na který jste reagoval, ražebné má principiálně úplně stejné účinky, jako má záporný reálný úrokový výnos. Vám skutečné ražebné nevadí, protože evidentně o jeho podstatě nemáte vůbec ponětí, neboť si nejspíše myslíte, že výrobu bankovek a mincí platí někdo jiný, než právě držitel hotovosti a skutečné ražebné vůbec nevnímáte.

Souhlasím ale, že argumentace zrušením ražebného není příliš účinná ve vztahu k záměru zrušit hotovost, protože lidé jsou (zvláště při dlouhodobě nízkých úrokových sazbách) ochotni obětovat úrok za výhody, které jim hotovost přináší. Není to jen anonymita. V bouřlivých dobách je to i skutečnost, že hotovost není závislá na hospodaření jediné konkrétní komerční banky, zatímco bezhotovostní peníze jsou "vydány na milost" managementu banky, v níž tyto peníze "leží".

Vaše věta, že ražebné zatěžuje peněžní zásobu jen jednou jasně dokládá, že dané problematice máte jen velmi povrchní vědomosti. Předně peněžní zásoba nerovná se hotovost. A současně platí, že hotovost je "zatížena" pravidelnými platbami úroků centrální bance po celou dobu její existence, nikoliv jednorázově, jak nesprávně píšete. Jednorázové jsou jen výrobní náklady a i ty jsou vynakládány průběžně a opakovaně v určité časové periodě při výměně opotřebované hotovosti za novou.

Vaši poznámku o tom, jak se Vám líbí Panamský peněžní "systém" mám chápat jako podporu vstoupení naší země do americké měnové unie? :-)

Výše mnou uvedené potvrzuje i Vámi odkazovaný článek na webu ECB. Jen ve Vašem odkazu máte chybu, když do slova explainers se vám vloudila mezera. Na přístupu ECB k ražebnému nevidím nic natolik nestandardního, co by stálo za zmínku.

Vašemu strachu ze ztráty soukromí rozumím. Pokud bych ale musel volit mezi ztrátou soukromí a mnohaletou recesí, z níž bychom se nemohli dostat z důvodu lpění na existenci hotovosti (nemožnosti snižovat reálnou úrokovou sazbu v podmínkách deflace), rád se onoho soukromí vzdám. Vše má svou cenu. Dokud nebude hrozit výše uvedená situace, k rušení hotovosti nevidím důvod, pominuli notoricky známé výhrady stran hotovostního platebního styku při kriminálních činnostech.

Tady je funkční odkaz:
https://www.ecb.europa.eu/explainers/tell-me/html/seigniorage.cs.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 5. 1. 2018 16:01 | reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 13:46

Oceňuji vaše vysvětlení i to, že se při našich protichůdných názorech shodneme, že není v současnosti žádný důvod odstraňovat hotovost, jak to plánují některé skandinávské země. Díky za opravu odkazu.

A máte pravdu, že v současné dichotomii "přijmout euro x ponechat si korunu" nevidím nic špatného na alternativním názoru "přijmout dolar nebo libru" +))) Osobně bych to uvítal, nemusel bych řešit zajištění kurzových rozdílů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 1. 2018 16:58 | reakce na Jan Amos - 5. 1. 2018 16:01

V současnosti jsem rozhodně pro zachování české koruny. Dokud nebudeme součástí politické a fiskální unie. Pak to zase bez eura nepůjde. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 4. 1. 2018 13:54 | reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 13:18

Ehm.

1) Reálný úrok je záporný dlouhodobě: http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
Vydělávat (okrádat) pomocí podhodnocování inflace je jedním ze smyslů státního monopolu na peníze od dob císařů.

2) Ano, TEORETICKY, pokud bude deflace 5% a úrok na účtech MINUS 3%, tak mám stále kladné úročení. ALE:
A) To by někdo státním řečem o deflaci musel věřit
B) Pokud si v takové situaci vyberu hotovost, nebudu mít 2% reálné zhodnocení, ale 5. A to už je sakra důvod uspořádat ten run na banky. Respektive pokud bude na účtech minus 3% (třeba po příští krizi a standardním snižování úroků z dnešní skoronuly), tak je irelevantní, zda je oficiálně inflace či deflace, zda oficiálním statistikám věřím, nebo ne. VŽDY bude výhodnější se tomu zápornému úroky vyhnout, tedy VŽDY nastane run na banky. Čemuž se samozřejmě bankéřsko-politická klika bude chtít vyhnout a tak omezí/zruší výběry, podle mě ale nutně i zavede kapitálové kontroly (omezí/zruší možnost poslat si peníze do Švýcarska a vybrat CHF, poslat peníze obchodníkovi se zlatem, nebo na crypto-burzu).
Stát samozřejmě nikdy nebude schopen tyto únikové kanály ucpat stoprocentně. Únik bude možný vždy, jen se zkomplikuje a prodraží. Proto je prozíravé na nic nečekat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 4. 1. 2018 16:58 | reakce na Jan Altman - 4. 1. 2018 13:54

1. Vaše tvrzení o nepravdivosti údajů o inflaci. S tím neumím polemizovat. Maximálně můžu, jako Vy pouze tvrdit, že inflace odráží skutečnost. I kdybyste měl pravdu, pořád by šlo o relativně nízkou cenu, kterou bychom platili za výhody inflační měny, oproti fatálním rizikům spojeným s hyperdeflační kryptoměnou.

2. Samozřejmě souhlas. Záporné nominální sazby nelze bez zrušení hotovosti zavést, stejně jako nejde zavést ražebné, bez zavedení hotovosti. Na tomto jsme se už shodli dávno. Proto také vnímám kryptoměny jako něco, co značně omezuje prostor pro přizpůsobení se ekonomiky dlouhodobým deflačním tlakům, které mají za následek nemožnost aplikovat uvolnění měnové politiky nízkými reálnými úrokovými sazbami. Přesně jak píšete. Je zde riziko, že lidé po zrušení hotovosti nejspíš přejdou na kryptoměny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 5. 1. 2018 13:25 | reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 16:58

Ještě štěstí, že libertariáni se od etatistů zásadně lidí tím, že nikomu nic nenutí, tedy rozhodně ani výlučné a monopolní postavení kryptoměn. Nevadí jim koexistence obou a je jen na lidech, jakou měnu si kdo svobodně zvolí. Pokud máte pravdu a inflační dluhem "krytá" měna má zásadní přednosti, o svou budoucnost se bát nemusí. Já o jejích kvalitách ale pochybuji a důkazem mi je i to, že je vynucována silou/zákonem, což dobré produkty nemají zapotřebí. Takže uvidíme, jaké budou preference lidí...

Ani já nejsem stoprocentním zastáncem krypta, v mém "srdci" má místo i počertech nevirtuální zlato.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 1. 2018 14:01 | reakce na Jan Altman - 5. 1. 2018 13:25

Problém je v tom, že lidé jsou bombardováni báchorkami o FIAT měnách a zlodějském frakčním bankovnictvím, takže hrozí, že těmto nesmyslům uvěří a na základě těchto nesprávných informací se rozhodnou špatně (pro kryptoměny). Čili zde paradoxně hrozí totéž riziko, na které notoricky poukazují rakušané, tedy že na základě nesprávných informací (zkreslených státními zásahy) má docházet ke špatné alokaci aktiv, což má následně za následek nevyhnutelné a vážné krize.

Pokud Vám vadí krize způsobená podle rakušanů špatnou alokací v důsledku nesprávných informací, proč Vám nevadí možnost nastolení vážné krize, způsobené alokací aktiv do kryptoměn opět na základě nesprávných a mediální masáží zkreslených informací? Máte vlastně vůbec ambici rakušanů předcházet krizím?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 5. 1. 2018 16:24 | reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 14:01

Opět klasicky bolševický postoj ala Rudé právo: "Socialismus je to nejlepší, co lidstvo vynalezlo, ale lidé jsou bombardování západní štvavou propagandou a znejisťování místními podvratnými živly, takže pak vůbec nechápou, co je pro ně dobré."

Klasické bolševické pohrdání lidmi a jejich rozumem.

Předcházet krizím hodlám odstraněním vynucených monopolů, centrálního plánování a manipulací s úrokovou mírou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 1. 2018 16:57 | reakce na Jan Altman - 5. 1. 2018 16:24

Už jsem to tak nějak vysledoval, že vždy, když uvedu nějaké argumenty, které nahlodávají tu Vaši jedinou správnou víru, tak reagujete podrážděně blábolením o bolševicích. :-) Obdobným problémem trpěl i Fraj.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 5. 1. 2018 20:57 | reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 16:57

Kde tam byl nějaký argument?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Zdeněk Suchý | 4. 1. 2018 18:42 | reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2018 16:58

Pouze k bodu 1
Opravdu máte pocit když zajdete do obchodu pro základní potraviny, že za rok zdražily jen o 2%?
A to se týká i spousty ostatního zboží.
No, ale možná zlevnily lokomotivy a tím se to srovnalo:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 5. 1. 2018 14:18 | reakce na Zdeněk Suchý - 4. 1. 2018 18:42

Sledování cen potraviny je jaksi pod mojí rozlišovací schopností. Naštěstí si mohu dovolit soustředit se na jejich kvalitu. To samozřejmě neznamená, že oficiální inflace nemůže být oproti realitě (pod/nad)hodnocená.

Osobně se domnívám, že značný vliv na vnímání inflace může mít ignorování akčních slev často i v desítkách procent, které se vyskytují relativně často, ne-li častěji než ony vysoké ceny "standardní". Lidé si přece jen "přirozeně" pamatují ty negativní informace a ty pozitivní rychle zapomínají.

A když jsme u toho, o kolik vlastně zlevňují každoročně ty lokomotivy a jakou mají váhu ve spotřebním koši? :-)

Nakonec musím doplnit, že mé pocity opravdu nebudou pro relevantní rozseknutí dané otázky jakkoliv relevantní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Suchý | 6. 1. 2018 11:49 | reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2018 14:18

Akční slevy mě nezajímají, nemám čas ani důvod je sledovat, ale prostě vidím, že nákupy byly tak nějak pořád dražší i v době deklarované deflace.
Lokomotivy byly narážkou na jeden vousatý vtip z dob budování socialismu :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 6. 1. 2018 20:23 | reakce na Zdeněk Suchý - 6. 1. 2018 11:49

Dostala se ke mně sbírka jídelních lístků (Grandhotel Pupp, hostinec U Fleků, Rondo...) od roku 1945 po současnost. Porovnání cen stejných jídel v rúzných letech je pro mě jednou z velmi přesvědčivých důkazů, že výše inflace spíše odpovídá názoru pana Altmana na její neustálé a cílené podhodnocování establishmentem.

A navíc inflace počítaná na základě cen v jídelních lístcích mému stylu života odpovídá mnohem více než metodika používaná statistickým úřadem. +))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 6. 1. 2018 23:47 | reakce na Jan Amos - 6. 1. 2018 20:23

:-) Díky

Pokud tedy inflace je dlouhodobě například o 4 procentní body vyšší, než oficiálně udávaná, tak z toho plyne mnoho věcí:

- Když nominální růst HDP očistíme o reálnější hodnotu inflace, zjistíme že neroste. Že takové USA od 60.let v podstatě stagnují. Když si to uvědomíme, tak se přestaneme divit, že v 50. a 60. letech muž uživil ženu v domácnosti, celé rodině zaplatil zdravotní pojištění, měl na splátky domu a dětem zaplatil studia. Dnes pracují oba (pokud mají štěstí a nepatří mezi těch nepřiznávaných 20% http://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts), mají problém platit účty a jejich děti studia do konce svého života nesplatí.

- Pokud HDP neroste, jinak vypadá i ukazatel "poměr dluhu k HDP"

Až sem nás zavedl fuldistický "nejlepší myslitelný" finanční systém a snaha vylepšit kapitalismus socialismem. Stále většími dávkami socialismu (srovnejme americkou současnost, 50. léta, 20.léta, 19.stol). Čím hlouběji do historie, tím méně socialismu, více kapitalismu a reálného růstu.

Přes úspěchy firem na poli inovací, přes veškerý ten technický pokrok, životní úroveň k lepšímu nespěje (neberme ČR, kde samozřejmě spěje, protože po 100% socialismu pomocí komparativních výhod doháníme ujetý vlak).
A to ta inflace ještě je snižována tím, že plno zboží si dnes (na rozdíl od těch fifties) dovezeme za desetinu z Číny.
Kdyby dnešní průměrný zaměstnanec měl kupovat drahé spotřební zboží, oblečení, atd... výhradně MadeInUSA a MadeInEU, tak tře bídu s nouzí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Amos | 7. 1. 2018 18:40 | reakce na Jan Altman - 6. 1. 2018 23:47

Oficiální inflace za rok 2016 dle ČSÚ byla 0,7%.

https://www.czso.cz/csu/xe/prumerna-rocni-mira-inflace-v-roce-2016-byla-07-

Inflace měřená pomocí Ticket Restaurant Card Index byla 6%.

https://www.edenred.cz/media/1742/edenred-cz_tz_-trc-index_q1_25-04-2017.pdf

A hodnoty nevychází jen z Vittelo Tonnato v Puppu nebo svíčkové U Fleků, ale z 50 tisíc referenčních hodnot.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 8. 1. 2018 19:27 | reakce na Jan Amos - 7. 1. 2018 18:40

No to je úžasná demagogie. Srovnávat údaj o růstu cen celého spotřebního koše s individuálním údajem o růstu ceny oběda v restauraci, je opravdu velká síla. :-) A ta Vaše poznámka, že nejde o nějaká luxusní jídla je úplně k popukání. :-) A že Vám v tomto sekunduje pan Altman je pak opravdu příznačné. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 8. 1. 2018 20:12 | reakce na Richard Fuld - 8. 1. 2018 19:27

Běžný zaměstnanec s mediánovým platem a místem výkonu své práce mimo lesní hvozdy se velmi často stravuje právě v oněch restauracích. O tom svědčí i rozšíření systémů jídelních poukázek typu Sodexo a dalších.

Při průměrné ceně menu 100Kč se jedná téměř o 10% měsíčního příjmu takového člověka. Změna cenové hladiny tedy bude pro většinu lidí podstatná.

Chápu ale, že ve vaší hlavě je primárně většina ganglií vytížena promýšlením celosvětového účetně frakčního systému a argumentů pro jeho obhajobu. Jídlo a další běžné lidké potřeby jsou pod vaší rozlišovací schopností. Což je ale bezesporu skvělá a povzbudivá zpráva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 1. 2018 12:39 | reakce na Jan Amos - 8. 1. 2018 20:12

Proč stále používáte pojem frakční, když nikdo není schopen přesvědčivě vysvětlit smysluplnou funkci minimálních rezerv a proč současný bankovní systém je schopen hladce fungovat i bez nich? Pojem frakční bankovnictví má svůj smysl pouze v systému založeném na komoditních penězích. V systému účetních peněz jsou řeči o frakčním systému holým nesmyslem na úrovni stejně nesmyslných konspiračních teorií.

Samozřejmě, že z 6% růstu ceny pouhých obědů v restauraci nevykouzlíte nějakou nesrovnalost v oficiálním indexu spotřebitelských cen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 1. 2018 15:05 | reakce na Richard Fuld - 9. 1. 2018 12:39

Je jedno, jak ho nazveme. Všichni víme, že je řeč o současném monopolním s zákonem/silou vynucovaném finančním a měnovém systému. O kartelu státní (centrální) banky a omezené skupiny bank "komerčních".
O systému, který (dle shadowstats, dle zkušeností lidí, dle názorů mnoha odborníků) generuje inflaci významně vyšší, než jsou úroky z vkladů. Tedy o systému, který kontinuálně okrádá držitele měny.
O systému, který je centrálně řízen/plánován. Tedy o opaku tržního systému.
Protože co jiného centrální banka dělá, než centrální plánování (rezerv, úrokových měr, vstupu do odvětví, ...) - tedy kromě skrytého financování deficitního eráru?

Zároveň zde prokazujeme morální nadřazenost libertariánů tím, že vám tento systém nechceme ani rušit, ani zakazovat. Nechceme zákonem vynucené monopolní postavení pro zlato ani pro bitcoin. Pouze důsledně TRVÁME na individuálních svobodách, na svobodě volby, na smluvní svobodě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 10. 1. 2018 09:18 | reakce na Jan Altman - 9. 1. 2018 15:05

Dokonce i ČNB (navzdory panu Fuldovi) si v roce 2017 začala připravovat půdu pro přiznání významně vyšší inflace, než udává oficiální metodikou.

Bez větší pozornosti novinářů (zaregoistrovala to snad jen Julie Hrstková) začali ve svých čtvrtletních zprávách uvádět i index zahrnující ceny nemovitostí, který pro jistotu nazvala "experimentální" index CPIH.

Ve své poslední zprávě o inflaci ČNB píše snad až vduchu shadowstats:

"Experimentální index inflace CPIH ve druhém čtvrtletí 2017 lehce
zvolnil, nadále však zůstává na vysokých hodnotách
Stále se tak udržuje zřetelněvýše oproti inflaci měřené CPI. Alternativní index CPIH, kterýzahrnuje ceny nejen nových ale i starších nemovitostí včetně
pozemků (a to s poměrně vekou vahou, viz BOX 1 v ZoI III/2017), dosáhl ve druhém čtvrtletí 2017 růstu ve výši 3,7%, zatímco oficiální inflace se ve
stejném období pohybovala pouze mírně nad 2% cílem ČNB."

Těším se, až nás pan Fuld zase pobaví svým komickým vstupem na téma "ceny potravin a ceny bydlení neřeším, jsou v mých vidinách pod mojí rozlišovací úrovní."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 10. 1. 2018 10:15 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2018 09:18

Tyto experimenty jsou na hlavu postavené. Zjednodušeně počítají s tím, že si každý bude pořizovat vlastní nemovitost a nikdo nebude v nájmu. A pak se diví, že ceny nemovitostí rychle rostou. Jediný smysl má zavádět do CPI nájemné. Jakýkoliv nákup nemovitosti není spotřebou ale investicí a nejde tedy o životní spotřební náklady.

V ČNB pracuje zjevně dost mírně řečeno "volnomyšlenkářů", kteří neberou ohled na základní principy. Pak to taky tak někdy dopadá, když ČNB zcela absurdně oslabuje vlastní měnu. Pokud ty hrátky s inflací budou brát vážně vmanévrují se sami (a zcela zbytečně) do zcela neřešitelné situace, kterou zřejmě budou zase "řešit". Nejprve vytvoří umělý neexistující problém s "vysokou inflací" a přijatým "řešením" tohoto "problému" pak nějaký zcela reálný problém vytvoří. Diletantismus zaměstnanců centrální banky je něco, co si žádná země nemůže dovolit. Bohužel se takový stav začíná pomalu stávat standardem. Snad jde jen o nevinné hrátky partičky zcela zbytečných lidí, které nakonec bankovní rada nebude brát vážně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 10. 1. 2018 12:53 | reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2018 10:15

Vy jste prostě takový Vasil Bilak.
ČNB sice je součástí vaší představy o ráji, ale vedou ji ideologicky nedůslední "revizionisté a oportunisté" a proto i tato vlajková loď vašeho zřízení zaslouží kritiku z vaší ideologicky čisté pozice.

A stále nevidíte ten rozdíl: my nikomu nic nehodláme vnucovat. Klidně si provozujte korunu a ČNB, klidně varujte před deflací při reálně šestiprocentní inflaci. Klidně si držte úspory na reálně záporně úročených termíňácích a státních dluhopisech. Klidně za svou práci trvejte na odměně v CZK. My ale s vámi tuto hru hrát nebudeme. Ale nemáme tu vaši aroganci, abychom i vám říkali (resp. nakazovali), co máte dělat. Dělejte si, co chcete - pokud tím nezasahujete do majetku a práv ostatních.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 1. 2018 19:20 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2018 12:53

Nikde nic nepíšu o revizionistech nebo oportunistech. :-) Jen kritizuji některé z mála činností některých úředníků ČNB, pro jejich diletantství.

Vždyť Vás nikdo nenutí držet peníze na účtě, kde se podle Vás úročí zápornou reálnou sazbou. Vřele Vám, doporučuji investovat Vaše peníze s kladným reálným výnosem okamžitě . :-) Nečekejte až se Vám podle Vás znehodnotí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 1. 2018 17:56 | reakce na Jan Altman - 9. 1. 2018 15:05

To víte, že to není jedno. Pouze diletantům může být jedno, jak dnešní bankovní systém pojmenují a popíší. Anarchistům pak může nesprávné a zavádějící označení bankovního systému dokonce i vyhovovat při prosazování jejich nesmyslů.

Současný finanční systém samozřejmě není monopolní. Peníze vytváří soukromé banky, které se pohybují v konkurenčním prostředí. Rovněž jednotlivé národní měny podléhají vzájemné konkurenci. O nesmyslnosti vzájemně si konkurujících více peněžních systémů Vás samozřejmě nikdy nepřesvědčím, protože taková věc by nabourala Vaši absolutní ničím nepodloženou fanatickou a nedotknutelnou vírů v to, že trh je vždy to nejlepší úplně ve všem. Není.

Žádný kartel centrální banky a komerčních bank samozřejmě neexistuje. To jsou nesmyslné bláboly.

Vaše tvrzení o shadowstats jsou jen další nepodložená tvrzení na úrovni konspiračních teorií a nedaleko od šíření poplašných zpráv.

Vaše závěry o okrádání držitelů měny stojí a padají s Vašimi tvrzeními o tom, že oficiální inflace je nižší než skutečná, takže zase z říše báchorek.

Pletete si centrální řízení a bankovní dohled, když mluvíte o tom, že bankovní sektor je centrálně řízen. Bankovní sektor není centrálně řízen, je jen regulován a monitorován, což je zcela nezbytné. Samozřejmě, že nejde o centrální plánování. Nutnost regulace a dohledu vyplývá z podstaty současného bankovního a peněžního systému, kterou jste Vy dodnes nepochopil, nebo pochopit "nechcete", resp. ani nemůžete, jinak by se Vám celá ta Vaše ideologie zhroutila, jako domeček z karet.

Úrokové míry centrální banka neovládá. Úrokové míry administrativně stanovuje s ohledem na své inflační cíle, protože neexistuje klasický trh, na němž by se střetávala nabídka uspořených peněz s poptávkou investorů, či spotřebitelů. Nabídka úvěrů je zcela oddělená od úspor, protože banky nejsou ve své úvěrové činnosti omezeny objemem vkladů klientů (banky vklady klientů vytváří společně s úvěrem).

Banky jsou ve své úvěrové činnosti omezeny pouze výší vlastního kapitálu a pravidly kapitálové přiměřenosti. Koncept tržní úrokové míry je pouhým reliktem ze světa komoditních peněz, kde teoreticky platilo, že maximální objem peněz, které banky mohou půjčit je omezen objemem úspor střádalů, kteří je byli ochotni bance půjčit k tomu, aby je půjčila jinému klientovi.

Ani rezervy centrální banky neplánují. Rezervy jsou v dnešním bankovním systému nesmyslným pozůstatkem z doby komoditních peněz. Skutečné rezervy představuje pouze vlastní kapitál banky. Současné rezervy bank nejsou ničím jiným, než likviditou povinně půjčenou od centrální banky. Není to část vkladů, jak se mnozí nesprávně domnívají a jak plyne z teorie "frakčního bankovnictví". Rovněž bariéry vstupu do bankovního odvětví nejsou žádným plánováním. Opět jde o nezbytnou regulaci.

Financování státního rozpočtu není skryté. Je samozřejmě transparentní.

Vaše "morální nadřazenost" je pouhou nabubřelostí plynoucí z Vašeho totálně pokřiveného asociálního vnímání morálky a spravedlnosti. A Vy trváte na individuálních svobodách? Já zase trvám na právu a pořádku. Svobod a práv máte ve společnosti jen tolik, kolik Vám jí společnost uzná zákonem. To samé platí pro povinností. To, že si Vy neuvědomujete, že ty Vaše svobody zasahují do svobod druhých, je jen Vaše zaslepenost. Já si to uvědomuji, protože vím, že jinak, než omezením individuálních svobod to v civilizované společnosti nejde. Kromě toho přece máte svobodu, najít si jinou svobodnou zemi nebo planetu, kterou si uzpůsobíte podle svých představ. Když se Vám ta strašná nesvoboda nelíbí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 10. 1. 2018 13:03 | reakce na Richard Fuld - 9. 1. 2018 17:56

"Financování státního rozpočtu není skryté. Je samozřejmě transparentní. "

Ne. Financování státního rozpočtu je (alespoň běžným občanům - voličům) skryté. Skryté za tím, že stát platí reálně záporný úrok ze svého dluhu. Půjčí si X a za rok vrátí X/1.05. Pokud si půjčí na 10 let peníze a výnos dluhopisu je 0.5%pa při 5.5% reálné inflaci, tak z každé stovky reálně vrátí jen 60 korun. O 40 korun z každé stovky někoho připraví. V první řadě ty, kteří ty dluhopisy vlastní (lidé, kteří si na penzi "spoří" ve 3.pilíři). Ale i ty, kteří mají peníze na termíňáku, protože jejich banky ty státní dluhopisy kupují také (za peníze, které si vycucají z prstu).

Je to netransparentní financování státu - například ve srovnání s daněmi. Kdyby stát řekl, že zdraží pomocí spotřební daně benzín o 5Kč, bylo by to transparentnější. A také proto to neudělá - lidi by tím dost naštval. Vsází na to, že dluhově-inflační financování státu je na pochopení daleko složitější. To okrádání se pak odehrává jen v reálně, ale ne v nominální rovině (kterou lidé vnímají daleko silněji). Sebrat někomu z každé stovky 40Kč, toho si člověk všimne. Snížit kupní sílu stovky za 10 let na 60Kč, toho si nikdo nevšimne. A pokud všimne, tak to hloupě připíše na vrub zlým a chamtivým obchodníkům, kterým jde jen o velké zisky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 1. 2018 19:16 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2018 13:03

Tohle je debata o výši inflace. Jestli je taková jak ji vykazuje statistický úřad nebo jiná. A pořád platí, že i kdyby stát splácel se záporným úrokem, o to méně pak utratí na "obsluze státního dluhu" a tím méně musí vybrat na daních. Takže pokud stát bude platit nezáporný reálný úrok, tak je stále jenom z deště pod okap.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 10. 1. 2018 23:12 | reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2018 19:16

Proboha! Přeci sám nemůžete věřit tomu, co píšete?! Že když stát okrade lidi DluhoInflačně, že o to méně je okrade daněmi? Jako opravdu věříte tomu, že stát nějakou vědeckou metodou určí, že potřebuje XXX miliard korun a ty pak tím či oním způsobem získá a racionálně utratí? To už jste sám sebe uindoktrinoval k smrti?

Stát vybere a rozfrcá tolik, kolik mu Lafferova křivka dovolí. A vždy chce frcat ještě víc a tak ještě hrabe dluhoinflační metodou. Vaše utkvělá představa, že stát "potřebuje" konkrétní objem prostředků, že si to nějak vědecky zjistí, to je prostě směšné. Vy zřejmě nekoukáte na televizi a nečtete noviny, jen učebnice občanské nauky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 11. 1. 2018 19:09 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2018 23:12

Ale vždyť to je aritmetika. Pokud stát vybere daně "inflačně", pak je jasné, že na přímo vybral méně, než utratil. A ani to většinou státům nestačí, protože jsou věčně v deficitu. Dokonce si myslím, že pokud by státu stačilo "inflační vybírání" daní, pak by nemusel vybírat daně skutečné. :-) Výbornou příležitostí pro vydání se tímto směrem je paradoxně právě deflační období. Během deflace sice nelze deflačně vybírat daně, ale lze deflaci čelit fiskální expanzí ("tiskem" peněz, kterými bude posílena kupní síla spotřebitelů). Probléme takového "výběru" daní ale je růst státního dluhu, který někteří ekonomové přemýšlející v rámci komoditních peněz považují za něco špatného a nebezpečného.

Ale tuhle debatu jsme zde už vedli, jestli se nepletu. :-)

Jinak stát nepotřebuje konkrétní objem peněz. Ve skutečnosti je to tržní kapitalistická ekonomika, kdo potřebuje k udržení rovnováhy peníze, které stát vybere na daních a/nebo si je půjčí k posilování kupní síly poptávky (v době deflačních tlaků). Obdobně pak snížením daní může stát podpořit naopak nabídku (v době růstu cen).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 11. 1. 2018 22:26 | reakce na Richard Fuld - 11. 1. 2018 19:09

No to by bylo super a v podstatě jsem pro.
Ať stát nevybírá daně (a propustí všechny zaměstnance finančáku a celníky) a potřebné peníze ať si půjčuje, nebo tiskne (ono je to vlastně totéž, jen jiným pohledem).

Já budu obratem veškeré příjmy převádět do franků, zlata a bitcoinů a stát tak vlastně bude inflačně zdaňovat jen skalní etatisty a fiato-fily jako jste vy, takže to konečně bude spravedlivé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 12. 1. 2018 10:56 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2018 22:26

Zase jste si vybral extrém. :-) Není divu, když k jednou (tomu anarchokapitalistickému) tak tíhnete, že? Píšu o tom, že by mohla existovat kombinace výběru daní a "tisku peněz", přičemž poměr obou "zdrojů" státních příjmů by měl být vyvážen tak, aby nedocházelo k výraznému růstu nebo poklesu ceny spotřebního koše. Ve určitých situacích si dovedu dokonce představit i záporné daně. :-)

Vy se samozřejmě odchodem do kryptoměnové zóny nemůžete vyvázat z povinnosti platit daně. K tomuto cíli vede např. bezdomovectví. To je jeden z reálných způsobů úniku z moci státu a to ještě ne absolutní. Pokud budou kryptoměny používány jako účinný prostředek pro daňové úniky, pak je stát samozřejmě zakáže a budete se pohybovat v ilegalitě. A to je druhý reálný způsob, jak naplnit svou libertariánskou touhu po osvobození se od státu. Můžete se stát zločincem. I v tomto případě ale exit nebude dokonalý, protože až Vás stát načapá, tak Vás zavře. Jediný dokonalý exit z prostředí státu je odlet na jinou planetu. Vždyť na něco takového nakonec přišla literární libertarianská ikona Randová ve svém díle o Atlasovi. Už tehdy jí bylo jasné, že libertariánský ráj s většinou lidí zařídit nepůjde. Sektu už máte založenou, teď už to jen zorganizovat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 12. 1. 2018 14:45 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2018 10:56

"přičemž poměr obou "zdrojů" státních příjmů by měl být vyvážen tak, aby nedocházelo k výraznému růstu nebo poklesu ceny spotřebního koše."

Vzhledem k tomu, že již dnes roste minimálně o 6%pa, tak byste opět museli nějak kreativně inovovat metodiku výpočtu, aby opět byl důvod bojovat s "deflací".

"Pokud budou kryptoměny používány jako účinný prostředek pro daňové úniky, pak je stát samozřejmě zakáže a budete se pohybovat v ilegalitě"

Klidně, ať si stát trhne. A nebudu zdaleka sám, pokud lidi tím svým tiskem k úprku z fiatu budete čím dál víc motivovat. To pak státu moc času na postihování (nepostihnutelných) kryptoměn moc času nezbude, když měna, ve které vyplácí represivní aparát hyperinflačně skončí.
Ani ilegální šíření filmů na torrentech neumí ten váš moloch postihnout, natož platby zcela anonymní měnou Monero, či pomocí Verge přes Tor. Good luck.

"Můžete se stát zločincem."
Tím už jsem byl třeba díky šíření infomací ze Svobodné Evropy. A vy zase budete takovým tím prorežimním aktivistou, co píše do Ruďasu, jak je potřeba zatočit s keťasy, kulaky a šmelináři.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 10. 1. 2018 09:01 | reakce na Richard Fuld - 9. 1. 2018 17:56

Není monopolní? Takže ČNB nemá monopol na udělování licencí, na určování úrokových měr a povinných rezerv? A koruna nepožívá zákonných monopolistických výhod? Opravdu? Jste si jist?
Víte jak poznáte, že to je monopol? No podle toho, kdyby někdo jiný chtěl dělat to samé (tentokrát ale vám nepříjemné). Kdyby firma XY začala říkat, kdo smí podnikat v bankovnictví a kdo ne. Jaké má mít rezervy, jaké mají být úroky. A že jedinou legální měnou, kterou je každý povinen přijímat v obchodě a jako formu vyrovnání dluhu, je třeba Dogecoin. A kdyby ta firma XY začala trestat ty, kteří to porušují. To byste najednou kvičel, co to je za svinský monopol!

Kartel komerčních a centrální banky neexistuje? Opravdu? Nerozhoduje ta centrální, koho pustí do klubu? Nezachraňuje ty komerční banky? Není pro ně věřitelem poslední instance? A co personální propojení - nemigrují lidé mezi komerčními bankami a tou centrální?

Opravdu je tvrzení, že inflace je nad oficiálně udávanými hodnotami šířením poplašných zpráv? Nepřesvědčí vás ani srovnání jídelních lístků? Ani výpovědi penzistů, kteří si pečlivě evidují své výdaje již 20 let a tvrdí, že průměrný růst cen jejich koše je 8% pa? Navíc - pokud byste se obtěžoval číst, tak na ShadowStats není používána žádná jejich vlastní konspirátorská metodika výpočtu, ale oficiální státní metodika, jen starší, bez účelových "upgradů". Ostatně, jak chcete srovnávat inflaci roku 1980, 2000 a 2017, když použijete pokaždé jinou metodiku?? Je to náhoda, že podle každé novější metodiky ta inflace vychází nižší a nižší? :-)

Takže moje závěry o okrádání držitelů měny NEPADAJÍ. Ale já nikomu své závěry nevnucuju - naopak budu maximálně šťasten, když své penzijní úspory svěříte vámi adorovanému systému a budete je "zhodnocovat" na bezva úročeném termíňáku či v penzijním fondu plném stáních dluhopisů se skoronulovým výnosem. Až se v penzi potkáme u krmení labutí, uvidíme, zda si stále budete stát za svým.

Bankovní sektor není centrálně plánován například tím nastavováním úroků a minimálních rezerv?? Není nastavování "inflačního cíle" snad formou centrálního plánování?

No a poslední odstavec? Opět jak z Ruďasu. Trváte na "právu" (jakém?) a pořádku. A hlavně "klid na práci", že? Pryč s rozvraceči!
A samozřejmě zcela klasický bolševický závěr - "pokud se vám to nelíbí, jděte jinam". Radíte to samé i hospodskému, který si stěžuje na mafii vybírající výpalné za "ochranu"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 1. 2018 12:02 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2018 09:01

Udělování licencí není monopol. To je správní regulační činnost. ČNB nemůže dát bankovní licenci komukoliv. Přesvědčovat Vás o této imanentním skutečnosti ale zřejmě nemá smysl. Vaše nesmysly o paralelním správním úřadu, který by vedle ČNB uděloval další bankovní licence je toho jasným dokladem.

ČNB určuje úrokové sazby. Ale nikdo není povinen se jimi řídit. Když banka nebude chtít za danou úrokovou sazbu poskytnout úvěr, tak ho neposkytne. Když klient nebude ochoten vzít si úvěr za nabízenou úrokovou sazbu, tak si jej nevezme. Co brání bance, aby poskytla půjčku např. za 15% p.a. v situaci, kdy centrální banka stanovila úrokovou sazbu 0,5% p.a.?

Koruna nemá monopol stejně jako ho nemá euro, dolar… Na území každého státu platí zcela přirozeně jen jedna měna. Ostatní měny může každý používat, pokud se obě strany na tom dohodnou.

Kartel centrální banky a komerčních bank samozřejmě neexistuje. Opět zaměňujete správní regulační činnost za zakázané jednání. Moc by mě zajímal princip, na jakém podle Vás funguje věřitel poslední instance. Migrace lidí z bankovního sektoru je také přirozená. Jde zpravidla o odborníky s dlouholetou praxí.

Důchodci mají jistě jiný spotřební koš, než je ten oficiální. Vůbec bych se nebránil, pokud by valorizace jejich důchodů odvíjela od ceny speciálního důchodcovského spotřebního koše. To je řešitelné. Částečně (možná i zcela) je tato diskrepance řešena tím, že valorizace důchodů je o celou inflaci a polovinu růstu mezd.

Pokud existují k aktualizaci výpočtu inflace rozumné a přesvědčivé důvod, pak by bylo pošetilé trvat na výpočtu podle metodiky platné v 80-tých letech minulého století. Vy znáte ty důvody těch změn? A máte konkrétní přesvědčivou argumentaci, že jde o účelové podhodnocování inflace? To, že inflace vychází podle nových metodik nižší, než podle starých metodik, takovým přesvědčivým argumentem není. Ostatně pokud by nějaké zkreslování inflace v posledních letech státu pomohlo, pak by to bylo naopak nadhodnocování inflace (viz všeobecné obavy z deflace).

Takže Vaše závěry o okrádání držitelů měny považuji za neprokázané. Současně jste se ale vyhnul otázce, zda je pro ekonomiku lepší konstantní inflace nebo konstantní deflace a hlavně proč.

Nastavení kladného inflačního cíle ve výši okolo 2% p.a. je jediné racionální opatření v prostředí nemožnosti nominálních záporných úrokových sazeb. Samozřejmě, že optimální by byl inflační cíl 0% p.a.. To ale díky tomu, že máme tržní ekonomiku s vyloučením záporných nominálních sazeb není moudré. Cílování inflace centrální bankou není centrální plánování. Centrální plánování je účetní stanovení množství produkce a konstantních prodejních cen a platů.

Na Váš absurdní požadavek neomezené individuální svobody nic jiného, než něco, co Vy budete považovat za bolševický názor napsat nejde. Právo a pořádek není bolševické heslo. Bolševici byli opační extrémisti, než jste Vy. Oni chtěli absolutní omezení individuálních svobod. Já se nacházím uprostřed obou extrémů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 10. 1. 2018 23:28 | reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2018 12:02

"Udělování licencí není monopol. To je správní regulační činnost. "

To, že použijete nějaký eufemismus, realitu nijak nezmění. Holokaust nebyla masová vražda, ale řešení židovské otázky. Daně a přerozdělování nejsou loupež, ale snižování sociálních rozdílů (čímž je i loupení bezdomovců v parku). Udělování licencí, určování úrokových měr a rezerv, není centrální plánování, ale správní regulační činnost. Vyvlastnění zlata v USA nebylo krádeží, ale .... čím? Znárodnění 1946 nebylo loupeží, ale....?


"Ostatní měny může každý používat, pokud se obě strany na tom dohodnou. "
Ale tu jedinou správnou používat musejí. Ó jaká to svoboda.

"Opět zaměňujete správní regulační činnost za zakázané jednání. "
Když ten samý subjekt (stát), který ten kartel řídí, má monopol i na tvorbu legislativy, tak si to sám sobě těžko zakáže.

"Ostatně pokud by nějaké zkreslování inflace v posledních letech státu pomohlo, pak by to bylo naopak nadhodnocování inflace (viz všeobecné obavy z deflace). "
Tomu opravdu věříte? Žádný politik a bankéř strach z deflace nemá. Pouze jí straší, aby ospravedlnil uvolněnou měnovou politiku.
Jak by asi státu proboha pomohlo nadhodnocovat inflaci? Jako že by byl šťasten, že musí víc valorizovat penze? Že jeho věřitelé požadují vyšší výnos dluhopisu? Opravdu podle vás po tomto politici touží??

"Současně jste se ale vyhnul otázce, zda je pro ekonomiku lepší konstantní inflace nebo konstantní deflace a hlavně proč. "
Jelikož nejsem centrální plánovač, ani na rozdíl od vás nemám ambici ostatním něco vnucovat, tak na tuto otázku samozřejmě odpověď nemám. Nemám ambici toto od stolu rozhodovat a všem generálně vnutit. Lidé si sami vyberou měnu, která jim bude vyhovovat. Stejně tak nemám odpověď na to, jaká je ta správná cena rohlíku a kolik by se v Česku mělo chovat krav.

"Bolševici byli opační extrémisti, než jste Vy. Oni chtěli absolutní omezení individuálních svobod. Já se nacházím uprostřed obou extrémů."
To je skvělé, jak jste hezky někde uprostřed. Krást ano, ale jen půlku příjmu. Omezovat svobodu, ale jen někdy a v něčem (zakazovat kouření v soukromých hospodách ano, zakazovat bůček a sladké nápoje zatím ne, až příště). Nejste ani pro znásilňování malých holčiček, ani proti. Jste moudře někde mezi - třeba to povolit jen v sudé dny. Jste moudře někde mezi liberálním řádem a neliberálními komunisty a nacisty. Jen takový umírněný polokomouš a polonácek. To je prostě super. Ještě že to vlastně přiznáte, že se "nacházíte uprostřed obou extrémů", mezi svobodou a ostnatým drátem či plynovými komorami.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Amos | 10. 1. 2018 09:37 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2018 09:01

Jedním z příkladů využívání monopolu ČNB je určování maximální výše zhodnocení, kterou mohou komerční pojišťovny svým klientům v oblasti životního pojištění nabídnout.

Nazývá se "technická úroková míra" a její výše stanovená ČNB je závazná do té míry, že její nedodržení ze strany pojišťovny by vedlo k odebrání licence.

Není náhodou, že aktuální výše je na úrovni 1,3%, tedy pod inflačním cílem ČNB - čili ČNB nutí pojišťovny likvidovat vklady účastníků životního pojištění. Na jednu stranu zastropuje maximální výši zhodnocení vkladů klientů, na druhou stranu aktivně ovlivňuje inflaci.

http://poradci-sobe.cz/pojisteni/cnb-snizila-tum/

Protože výše mých úspor není pod mojí rozlišovací schopností, jsem rád, že stále vlastním platnou životní pojistku s techickou úrokovou mírou z poloviny 90. let - tedy ve výši 5%, což je dnes takový malý zlatý důl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 10. 1. 2018 12:05 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2018 09:37

Ano. Tato regulace vypadá nesmyslně. Neznám její důvody. Nicméně drží někdo někomu pistoli u hlavy, aby si sjednal uvedené pojištění?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 10. 1. 2018 13:18 | reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2018 12:05

Pokud chce někdo zabezpečit svoji rodinu a sjednat životní pojištění, jinou alternativu nemá. Možná, že mu někdo poradí, ať se odstěhuje do jiné země.

Pokud se chce někdo zabezpečit na důchod a věří v podporu státu, nemá jinou možnost než životní pojištění nebo penzijní připojištění. O zlodějsky nastaveném penzijním připojištění i s relevantními odkazy jsem psal v komentáři ke článku - https://finmag.penize.cz/investice/329144-kryptomeny-jen-doufate-ze-se-najde-trouba-kteremu-je-prodate-draz

Takže tady máme udajnou státní podporu spořivosti - termínované vklady úročené pod oficiálně deklarovanou inflací, penzijní připojištění se zhodnocením pod oficiálně deklarovanou inflací a životní pojištění, jehož zhodnocení centrální banka zákonem drží pod úrovní inflace, kterou spoluvytváří.

Co vlastně pane Fulde chcete obhajova?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 10. 1. 2018 19:11 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2018 13:18

Když potřebujete životní pojištění, tak na trhu není jiné, než to investiční?
A Vy se chcete zajišťovat na stáří v rámci penzijního připojištění? :-)
Státní podpora spořivosti je holý nesmysl. Tu nehodlám obhajovat. Už jsem to zde psal 100x. Jsem samozřejmě pro okamžité zrušení veškeré státní podpory veškerých spoření a hypoték.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 10. 1. 2018 19:37 | reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2018 19:11

Ano, to, že nepodporujete státní podporu spořivosti jsem už od vás vícekrát zaregistroval. V tom se shodujeme. Pokud se ještě shodneme, že stát by měl vyplácet nízký a rovný důchod všem bez rozdílu (i matce deseti dětí stejně jako bankéřům nebo podnikatelům nebo cikánům) a nic více, uvidím světlo na konci tunelu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 1. 2018 18:55 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2018 19:37

Ano dovedu si představit i vyplácení rovného důchodu. Nemůže ale jít o částku, která povede k bezdomovectví důchodců. A tento systém bych dokonce vylepšil o to, že nárok na takový rovný důchod by měli jen lidé, co vychovali alespoň jedno dítě (tedy pár 2 děti), s tím, že bezdětní by kromě odvodů na rovný důchod ještě spořili ve státním "fondu". Bezdětným důchodcům tak byl vyplácen onen minimální rovný důchod z onoho fondu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 11. 1. 2018 23:26 | reakce na Richard Fuld - 11. 1. 2018 18:55

Čistě komoušské sociální inženýrství, to je úplný nesmysl, i na Vaše nápady neuvěřitelný.
Slyšel jste někdy o tom, že nemít děti nemusí být zrovna volba? Ve Vašem podání asi budou důchodcovské prověrkové komise každý rok zjišťovat fertilitu, popřípadě upravovat důchod podle výsledků. A důchod nedostane nikdo, protože všechny už budou po klimakteriu a ti druzí už nebudou mít kde uplatnit své geny. Fuldo, to je tak nebetyčná ptákovina, že to už opravdu nemůžete myslet vážně :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 12. 1. 2018 11:18 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2018 23:26

Rozumím tomu, že zcela zjevná absence představivosti Vám neumožňuje vidět podstatu mnou navrženého.
Předně chápu, že někteří lidé nemají děti ne proto, že by nechtěli, ale protože nemohou. Tito lidé mohou dítě adoptovat nebo zůstat bezdětní. Mnou navržené není žádný trest za bezdětnost, jak Vy to nejspíš chápete. Povinnost bezdětných spořit si na důchod je zde pouze jako náhrada za investice do další generace, které učiní ti, co děti budou mít, pokud má platit, že všichni mají mít nárok na rovný důchod. Toto samozřejmě nemůžete pochopit, pokud nerozumíte průběžnému systému. Pokud nerozumíte průběžnému systému, nebojte se mě zeptat. Rád Vám to vysvětlím.

Žádné komise by samozřejmě potřeba nebyly. Do státního fondu by odváděli bezdětní lidé již od okamžiku, kdy začnou získávat příjmy ze závislé činnosti nebo podnikání. Pokud by se jim posléze narodilo dítě, naspořené prostředky by začaly být rodičům měsíčně vypláceny po celou dobu výchovy potomků. Pokud by dítě neměli, bez ohledu na to, jestli to bylo jejich rozhodnutí, pak by platili do státního důchodového fondu odvody až do okamžiku odchodu do důchodu. Po odchodu do důchodu by pak dostávali stejný rovný důchod, jak ti co vychovali děti. Důchodový systém by tak měl dva zdroje financování v rámci průběžného i fondového principu.

Uvedený systém by navíc motivoval příjmově lépe situované páry k tomu, aby si z fondu vybrali skutečně naspořenou částku, protože v případě, že tyto peníze na výchovu dětí nevyužijí, budou použity na výplatu rovného důchodu, což bude právě pro lépe příjmově situované páry motivační. Lidé s nízkými příjmy na tom pak budou z hlediska jejich důchodu stejně bez ohledu na to, jestli měli, či neměli děti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 13. 1. 2018 10:09 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2018 11:18

Moje představivost je pestrobarevnější než si někdo s takovým deficitem fantazie jako Vy vůbec dokáže představit. Dokladem toho je, že jste nepochopil ani za mák nadsázku s nesmyslnou komisí, ale to je na sockomoušského sociálního inginýra asi příliš.
A pobavilo mě to chucpe, které sem cpete: "... není žádný trest za bezdětnost...", ale "...povinnost bezdětných spořit si na důchod". To je fakt super, když to není trest, ale povinnost. :-)))
Obdivuji svatou trpělivost některých účastníků diskuse s Vámi, bohužel se to ale stejně míjí účinkem, vše neustále překrucujete a opakujete dokola stále ty samé nesmysly. Já ji (tu trpělivost) nemám, pro mě jste i se všemi bolševickými nápady prostě xmíchu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 12. 1. 2018 00:23 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2018 23:26

No zkrátka jediné spravedlivé zabezpečení na penzi je zcela soukromý a dobrovolný systém.
Kdo chce spoléhat na děti, ať spoléhá na děti.
Kdo chce investovat do nemovitostí, akcií, zlata, bitcoinu, vína, ... tak ať to dělá.
Kdo chce rozjet firmu a pak ji výměnou za doživotní rentu věnovat synovi, tak může.
Kdo chce penzijní průběžnou pyramidovou hru, ať si ji s podobnými lidmi klidně provozuje.

Ať si lidé zvolí libovolnou kombinaci z nepřeberného množství možností - alespoň bude diverzita a systém tak nebude náchylný ke kolapsům a problémům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 1. 2018 11:19 | reakce na Jan Altman - 12. 1. 2018 00:23

To by nefungovalo pro chudé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 12. 1. 2018 11:38 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2018 11:19

Rozhodně. V dnešním zřízení žádní chudí nejsou, a už vůbec ne chudí důchodci.
A jakmile by běžným lidem zůstalo v kapse víc peněz (díky neplacení sociální daně), zároveň by se automaticky zrušily všechny charity a možnosti dobrovolného příspěvku chudým.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 12. 1. 2018 13:37 | reakce na Honza _ - 12. 1. 2018 11:38

Další naivka, co chce spoléhat na zázračnou dobrovolnou solidaritu těch druhých, když ho samotného by se závislost na milodarech druhých netýkala. :-) To mě vždycky rozesměje, takováto průhledná argumentace. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 8. 1. 2018 10:07 | reakce na Jan Amos - 7. 1. 2018 18:40

Tak.

Reálná inflace je zkrátka výrazně vyšší, než ta oficiálně udávaná. Opravdu výrazně.

Takže ať si tímto pohledem každý zváží, jak by asi vypadal reálný "růst" HDP, kdybychom ten nominální očišťovali o poctivěji měřenou inflaci.
A jak by pak vypadal poměr dluhu k HDP.

A také: jako zcela falešné by se pak ukázaly fuldistické řeči o tom, že lidem inflaci kompenzuje úrok. Je to lež, jako věž.
Hlavním účelem frakčního bankovnictví je přerozdělovat bohatství od lidí k bankéřům. A hlavním účelem státního monopolu na peníze je skryté zdanění lidí, těžko postřehnutelné financování politické třídy a na stát napojených takypodnikatelů z peněz běžných lidí.

Je to logické: každý maximalizuje svůj užitek. Současný systém vytvořili bankéři a politici - logicky proto, aby maximalizovali SVŮJ užitek. Kdyby finanční systém stvořili pekaři, programátoři či pokrývači, jeho cílem by byla maximalizace jejich užitku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 8. 1. 2018 19:30 | reakce na Jan Altman - 8. 1. 2018 10:07

Ta Vaše teorie o maximalizaci užitku je fakt universální. :-) Když se nad tím zamyslíte, tak touto teorií "vysvětlíte" skutečně úplně všechno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 3. 1. 2018 15:07 | reakce na Jan Amos - 3. 1. 2018 14:35

Ano, to je vlhkým snem etatistů.
A i ti, kteří budou tvrdit, že až tolik moci státu si nepřejí, tak k tomu stejně budou "muset" dojít, protože tato opatření budou dříve či později "nutná" k udržení stávajícího systému. Stejně jako se nám opatření typu QE zdála před 10ti lety jako fantasmagorie, po vypuknutí příští krize přijdou opatření, která se nám fantasmagoricky jeví dnes.

Systém se ale nakonec ureguluje a usocializuje k smrti.

Produktivní (tedy ti, kteří na trhu nabízejí něco tak užitečného, že to je někdo jiný ochoten koupit - směnit za svůj užitečný produkt) a zodpovědní lidé budou vždy kumulovat kapitál a spořit. Jen si k tomu již nevyberou oficiální měnu. Stejně tak ti, kteří si váží svého soukromí a svobody, si ji nevyberou.

Státní měna zůstane jen dluhovým nástrojem (každý si v ní bude půjčovat, protože splácet bude až několikrát znehodnocenou měnou - tedy dokud si za ty vypůjčené papírky půjde něco pořídit). A nástrojem pro vyplácení dávek, grantů, dotací, podpor a platů státních zaměstnanců.
Měna, která přestane fungovat jako uchovatel hodnoty, také žádnou hodnotu nebude uchovávat (a tedy ani představovat).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Aleš Valešek | 3. 1. 2018 07:10

Nesouhlasim s timto strasenim.
Argumentace vypadkem spojeni komunikace s bankou je nesmysl, protoze v dobe kdy neexistoval internet existovaly bankomaty a vse fungovalo. Tzn. offline automaty tento problem mit nebudou. S elektrinou by se to take dalo vyresit, ze by se zakonem zavedlo, ze musi mit kazdy automat nejakou zalohu, treba ostrovni system.

Nahlásit

-35
+
-

Zdeněk Suchý | 3. 1. 2018 09:11 | reakce na Aleš Valešek - 3. 1. 2018 07:10

Likvidace hotovostních plateb není o tom, že už jsou překonané technologicky a jiné podobné bláboly o praní peněz, jak se předkládá veřejnosti, ale o tom, že pak si mohou začít centrální banky a stát dělat s penězi co budou chtít. Například záporné úrokové sazby v krizi, kterou svojí "aktivitou" vyvolají ap. Naštěstí to nebudou mít tak jednoduché, protože lidé by si nějaký substitut brzy našli (drahé kovy, kryptoměny).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+21
+
-

Jan Altman | 3. 1. 2018 10:31 | reakce na Zdeněk Suchý - 3. 1. 2018 09:11

Přesně tak.
Socanské výmysly (rušení hotovosti, rušení bankovního tajemství, záporné úroky, kazivé peníze, vrtulníkové peníze, QE, nepodmíněný základní příjem, ...) jsou vodou na mlýn cryptu.

Řeči o zločinu a korupci jsou jen záminka - o rušení hotovosti se uvažuje proto, že při každé krizi centrální banky srazily úrokové sazby a nikdy je pak nezvýšily na původní úroveň. Při další krizi z toho nutně plyne snížení úroků do silného záporu. Pokud na účtě ale bude najednou minus 3%, lidé vezmou banky+bankomaty útokem a budou se snažit peníze nacpat pod matraci, kde je o 3% vyšší úrok. Tomuto runu na banky se snaží zabránit bojem s hotovostí.
Jenže to nebude stačit. Lidé budou utíkat kamkoli jinam (převod do Švýcarska a výběr franků tam, nákup zlata či crypta bankovním převodem, ...) a státy se budou snažit čím dál zoufaleji ucpat i tyto díry (kapitálové kontroly). Proto prozíraví lidé v tomto směru jednají s předstihem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK