Diskuze: Řecko (zase jednou) na hraně bankrotu

Richard Fuld|5. 5. 2016 16:12| reakce na foxy - 5. 5. 2016 15:23

O tom co existuje a co ne, nerozhodujete Vy, ani já. Existence banksterů je pouhá realita. Co mají banksteři za úkol? To se zeptejte jich. Nicméně to, že banky budou financovat i refinancovat státy, mi přijde zcela přirozené. Nepřirozené je naopak, pokud s tím banky přestanou. A zločinné je, pokud s tím přestanou náhle a bez relevantního důvodu.

Richard Fuld|5. 5. 2016 16:08| reakce na Alexander Novotka - 5. 5. 2016 15:12

Nediskutuji kvůli nějakým plusům. Uvádím zde svůj názor. Argumenty, na nichž stojí mi nikdo dosud nevyvrátil, jak nesprávně tvrdíte. Tento můj názor se pouze neshoduje s "oficiálními" mediálně rozšířenými bludy a pověrami o Řecku.

foxy|5. 5. 2016 15:23| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 10:16

Pane Fulde, neexistuje instituce s názvem Banksteři, která by měla za úkol refinancovat řecké dluhy.

Alexander Novotka|5. 5. 2016 15:12| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 13:50

Další příspěvky jste napsal až poté, co jste sepsal ten první, a v něm žádný relevantní argument není.
A pseudoargumenty z dalších příspěvků (nejen v tomto vlákně) byly již mnohokráte vyvráceny.
Richard Sulík je ze země, kde se "za Mečiara" říkávalo "hrošia koža podbitá plechom". To je asi to, co Vás drží v těchto diskusích, kde se do plusu dostanete zcela výjimečně.

Jan Altman|5. 5. 2016 15:04| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 10:16

Aha.
Jasně - banka samozřejmě může přestat financovat třeba IBM, Apple, VW, Nestlé a Coca Colu. Zejména tedy když začne mít pocit, že s nimi je něco v nepořádku. To je špatně?
Pokud se banka mýlí, riziko přecenila, ty firmy seženou financování v jiné bance a původní banka přijde o kšeft, prodělá.
Co je na tomto principu špatně?

Nebo podle vás má mít každá firma centrální banku, aby si mohla peníze začít tisknout, pokud ji komerční banky přestanou půjčovat?

Nebo co dát firmám pravomoc zdaňovat - pak už by je banky vůbec nemohly finančně vydírat. Třeba jednou Google přijde o financování ze strany bank. Takže si začne tisknout dolary? Nebo vyhlásí, že jim každý občan musí zaplatit 100 dolarů měsíčně - a nepomůže mu, že bude prohlašovat, že o služby Google nemá zájem, že se ani nedívá na YouTube. Jenže Google vyhlásí, že to je fuk, že i když se člověk nedívá na YouTube, tak má tu možnost a proto platit musí.

Petr Bárta|5. 5. 2016 15:01| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 13:36

No počkejte... Takže:

1) buď existuje limit do kdy banky státu mohou půjčovat, a pak neplatí, že stát si od bank může půjčovat neomezeně, a proto existuje hranice, kterou když stát překročí, už si půjčit nemůže. Pokud v tomto okamžiku přesto půjčit potřebuje, je nahraný, nemůže splácet svoje závazky, a tím pádem to vaše "neexistující kreditní riziko" existuje.
2) nebo takový limit neexistuje, a v tom případě chcete, aby banky státu půjčovaly neomezeně, a nesměly mu půjčku odmítnout.

Tak co z toho tedy platí?

Ivo Schlägel|5. 5. 2016 14:44| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 10:10

Ehm, Řecko jako stát nebyl funkční ani dle měkkých kriterií daných podmínkami pro vstup do EU. Faktické informace o sociálních výdobytcích zejména pro státní zaměstnance a důchodce jsou poměrně známé. A aktuální funkčnost Řecka reprezentuje skutečnost, že ekonomické reformy tam provádějí řečtí komunisté. A proti těmto ne-reformám protestuje většina obyvatel. Co by se tam asi dělo, kdyby opravdu mělo dojít na skutečné reformy? Revoluce? Ohledně útrat do veřejného sektoru, Řekové pro své útraty potřebovali více půjček než jiné státy. Ono i na ostatní země z Vašeho seznamu dříve či později dojde. Pan Sulík ovšem kritizuje jednu zásadní věc, a sice skutečnost, že se do Řecka dále neefektivně lijí peníze, aby se zabránilo bankrotu, který již v podstatě proběhl. Jsou to neefektivně použité peníze, to je naprostý fakt. Panu Sulíkovi se to nelíbí zcela po právu. Zda při té jízdě Řecko utrácelo ve veřejném sektoru více či méně než třeba Belgie, je vedlejší. Všichni se můžeme těšit na další finanční "balíček" pomoci pro Řecko, zemi neomezených sociálních možností. Hlavně si v Bruselu nepřipustit, že jde o státní bankrot a s ním související nezbytný odchod z eurozóny. To je strašně politicky citlivá věc. Pěkný den Vám i Vašim politiky rozumně investovaným daním.

Jan Altman|5. 5. 2016 14:31| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 12:54

Ano, bohatší Francie a Belgie mají (po předcích) větší kapitálový polštář (a produktivnější a kapitálově vybavenější ekonomiku), který ještě mohou promrhat. Ale touto cestou za chvíli budou tam, kde je Řecko nyní a zanedlouho bude Itálie.
Čím dřív tam dorazí, tím lépe - také jsem toho názoru, že nemá cenu tu agónii eurosocialismu protahovat - čili já hlasuju za Fuldu do čela Evropské komise i ECB najednou!

Jan Altman|5. 5. 2016 14:27| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 13:36

A jak víte, k čemu by iniciativa Volllgeld vedla?
Třeba k tomu, k čemu vedla ve Výmaru či Zimbabwe?

Ale to je jedno. Stále jste nevysvětlil, jakým právem byste chtěl násilím nutit bankéře (případně občany) kupovat zrovna státní dluhopisy? Není snad jejich věc, co budou kupovat?

Ale jak říkám, já vašim trockistickým fantasmagoriím fandím, protože jejich aplikace je nejlepším stimulem pro zlato a bitcoin. Ve vašich rotačkových papírcích se již dávno neangažuji, takže si je klidně przněte až do hořkého konce.

Richard Fuld|5. 5. 2016 13:50| reakce na Alexander Novotka - 5. 5. 2016 13:04

Stačí pročíst moje další příspěvky v tomto vlákně a budete mít argumentů dostatek.

Richard Fuld|5. 5. 2016 13:36| reakce na Petr Bárta - 5. 5. 2016 12:46

Jaképak neomezeně? Na to, kolik banka může půjčit jednomu klientovi (včetně státu) existuje striktně daný limit. Max 15% aktiv banky. Aktuálně je tento limit vyčerpán z cca 9%. Jinými slovy je zde daná bariéra, která umožňuje, aby max 15% existujících peněz mělo původ ve státních dluhopisech daného státu.

Je třeba si také uvědomit, že mluvit v případě bankovních půjček státu, jako o půjčce, která má být v budoucnu splacena, je hodně zavádějící. V daném případě je na místě mluvit spíše o státní emisi peněz, které nebudou nikdy staženy z oběhu splacením státních dluhopisů, proti kterým tyto peníze byly emitovány.

Představa, že nějaký stát někdy v budoucnu splatí svůj státní dluh by byla směšná, kdyby nebyla tak nebezpečná.

Problém s přerodem bank v bankstery, jak se o něm zmiňujete, by řešilo zavedení možnosti centrální banky kupovat státní dluhopisy i na primárním trhu přímo od státu. V případě, že by komerční banky odmítaly refinancovat státní dluh, pak by nastoupila centrální banka, která by byla omezena pouze v tom ohledu, že musí udržovat stabilitu měny (cenové hladiny). Jinými slovy nesměla by státu půjčovat nad úroveň, kdyby hrozila inflace vyšší, než např. 2% p.a. V extrémním(!) případě, pokud by hrozila vyšší inflace, než daná úroveň, centrální banka by nejenže státu nemohla žádné peníze půjčit, resp. emitovat tímto peníze nové. Naopak by v takovém případě musela centrální banka dokonce trvat na splacení splatných státních dluhopisů, aby inflační tlaky oslabila dříve nadměrně emitovaných peněz, jejich stažením z oběhu (právě prostřednictvím splacení splatných dluhopisů).

Banksteři se ale v daném případě chovali na první pohled jako tupá splašená hovada, možná však, jako organizovaní zločinci, když jejich cílem nejspíš bylo pouze pořádně rozkolísat EU a vyzkoušet si, jak je evropští daňoví poplatníci budou zachraňovat v situaci, kterou sami banksteři vyvolali.

Vaše obava, jak si za státem emitované peníze nekoupí nikdo ani propisku je taktéž legrační. Např. značná část Švýcarů si dokonce myslí, že jediné peníze, který by mělo Švýcarsko zavést jsou právě ta státem emitované peníze (viz lidová iniciativa Volllgeld). Takže závěr, že lidé by o peníze emitované státem neopřeli ani kolo, je zjevně z říše sci-fi. :-)

Alexander Novotka|5. 5. 2016 13:04| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 08:38

Můžete prosím označit tu část Vašeho příspěvku, která obsahuje relevantní argument k článku p. Sulíka?

Richard Fuld|5. 5. 2016 12:54| reakce na Robert Antonio - 5. 5. 2016 11:26

To, že ty údaje znáte a přesto zastáváte názory o marnotratných a líných Řecích, je snad ještě horší případ, než kdybyste ty údaje neznal.

Tak ty čísla trochu rozeberme.
Zde máte údaje o EU, Řecku, Franci a Belgii.
Rok EU GR FR BE
2006 45.6 45.1 52.5 48.4
2007 44.9 47.1 52.5 48.2
2008 46.5 50.8 53.0 50.3
2009 50.0 54.1 56.8 54.1
2010 48.6 52.5 56.4 53.3
2011 49.0 54.2 55.9 54.4
2012 48.6 55.3 56.8 55.8
2013 48.2 62.1 57.0 55.6
2014 47.4 50.7 57.3 55.1

Řecko se před vypuknutím krize nijak radikálně v "utrácení státu" neliší od průměru EU a dokonce v tomto ohledu vypadá lépe, než namátkou Franci a Belgie.

Teprve po té co banksteři vyvolali paniku na dluhopisových trzích se pozice Řecka v daném ohledu začala zhoršovat. Když ale přihlédnete k úrovni propadů řecké ekonomiky (dvouciferné údaje v procentech), které nastaly po pokusech "léčit a zachraňovat" řeckou ekonomiku, pak jsou údaje o "utrácení" řeckého státu stále ještě ve velmi slušném koridoru. V porovnání se zmiňovanou Francii nebo Belgii, kterým nestál MMF, ECB a EU na krku, jsou uvedené hodnoty řeckého "utrácení" více, než dobré. Nebýt "léčby" Řecka, dnes by řecká ekonomika byla v daném ohledu stále standardní evropská ekonomikou, jakou byla před vypuknutím oné neopodstatněné banksterské paniky a následné diletantské "záchrany" (přiléhavěji: pokusu o totální likvidaci).

Jsem přesvědčen, že ve Vámi uvedených statistikách lze najít mnohem přiléhavější adepty na pozici "nejvíce utrácejícího státu". Řecko to v době vypuknutí oné krize určitě nebylo. Smůla Řecka byla jen v tom, že bylo vyhodnoceno jako země na okraji, která je postradatelná nevýznamná a pro vyzkoušení banksterské moci zřejmě nejvhodnější.

Petr Bárta|5. 5. 2016 12:46| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 11:52

Richard Fuld|5. 5. 2016 11:52| reakce na Jan Altman - 5. 5. 2016 11:02

Proč by si stát neměl půjčoval od bank, když jim umožnil tvořit peníze jako dluh a když jim umožnil, aby ve vztahu ke státním dluhopisům drženým v aktivech bank nemusely banky disponovat potřebným vlastním kapitálem, který by kryl riziko kreditního selhání emitenta (státu)?

Co by banky poskytovaly jako kolaterál centrální bance při vypořádávání platebního styku, když by komerční banky nedisponovaly žádnými státními dluhopisy?

Proč si myslíte, že peníze vytvořené centrální bankou se liší od peněz vytvořených komerční bankou, pokud tyto peníze vznikají v souvislosti s poskytnutím půjčky státu?

To Vaše video je opravdu legrační demagogie.

Robert Antonio|5. 5. 2016 11:26| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 10:10

Vím. Řecký stát utrácel v tomto období 50-60% HDP, průměr EU za stejné období je 45-50%. (zdroj: http://www.tradingeconomics.com/european-union/government-spending-to-gdp )
Ještě nějaké dotazy?

Jan Altman|5. 5. 2016 11:02| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 10:16

Tak ať si ten stát nepůjčuje, nebo pokud, tak ne od banksterů, ale výhradně od své centrální banky.
Ale pak ať se nediví, že takovou měnu nikdo jiný nebude používat.
Bohouš si bude půjčovat od Singera, ale za ty peníze mu nikdo neprodá ani propisku.
Tzn. jsem pro, ať to zkusí!
https://www.youtube.com/watch?v=0j7voRhN_Jo

Richard Fuld|5. 5. 2016 10:16| reakce na Pat Bateman - 5. 5. 2016 09:37

Když banksteři odmítnou refinancovat státní dluh libovolného (i zcela ekonomicky zdravého státu), tak ho dostanou do bankrotu prakticky v horizontu několika měsíců. Abych Vám to více přiblížil, to samé platí o každé byť sebezdravější soukromé firmě, která nefinancuje svůj chod z vlastních zdrojů. Jako protiváha banksterům by měla fungovat centrální banka, která se ale v tomto případě přidala na stranu banksterů. Ty kydy s VUMLem jste si mohl odpustit.

Richard Fuld|5. 5. 2016 10:10| reakce na Ivo Schlägel - 5. 5. 2016 09:12

Nedostatek politické korektnosti je to poslední, co bych mu vyčítal. Vážený pane, Vy jste jen další z lidí, které oblbla média tzv. řeckou krizí. Víte vůbec kolik procent HDP to "rozhazovačné" Řecko utrácelo za veřejný sektor v letech 2007 - 2013? A víte kolik v tom období činil evropský průměr? Pokud nedokážete odpovědět ani na tyto dvě jednoduché otázky, pak Vaše "znalosti" Řecké problematiky pochází pouze (jemně řečeno) z nespolehlivých zdrojů, jako je "odborník na Řecko, pan Sulík a mají stejnou vypovídací hodnotu, jako kydy bývalého prezidenta Klause o líných pijácích ouza.

Pat Bateman|5. 5. 2016 09:37| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 08:38

Můžete nám, pane Fuld, ze svých výšin ekonomických znalostí osvětlit, jak tyto instituce rozvrátily ten skvěle fungující stát? Nějak mi ten mechanismum unikl, asi jsem nedával dost pozor na hodinách VUMLu....

Ivo Schlägel|5. 5. 2016 09:12| reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2016 08:38

Řecko a funkční stát? V porovnání s čím, prosím pěkně? Řecko nebylo funkčním státem už v době, kdy slavně na základě zfalšovaného účetnictví vstupovalo do eurozóny. Fakt, že Řekové do eurozóny nakonec vstoupili rovněž svědčí o "funkčnosti" EU. Obojí je tristní. Pan Sulík pojmenoval věci správným jménem. Asi pro Vás nebyl dostatečně politicky korektní. Pěkný den.

Richard Fuld|5. 5. 2016 08:38

Snůška nenávistných politických blábolů. Tenhle Sulík je skutečně primitivní mimoň. Typický "politik".

Řecko je jen ukázka toho, jak jsou panikářští banksteři společně s ECB, MMF a EU schopni aktivně zlikvidovad funkční stát. Pro nic, za nic. A takoví Sulíci budou Řekům ještě nadávat a kririzovat je za výsledky toho, co tam banksteři a jiná havěť napáchali.