Diskuze: Nový čínský kouzelnický trik

Richard Fuld|5. 3. 2016 11:06| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 16:27

Tak realita kombinace tisku a danění je zde už mnoho desetiletí plné prosperity západní civilizace. Financování deficitního hospodaření států emisemi státních dluhopisů totiž není nic jiného, než tisk peněz. Problém je, že v době, kdy by se mělo více tisknout a méně danit (v období deflačních tlaků), se více daní a méně tiskne, a to pouze z důvodu zcela nesmyslné módní vlny tzv. rozpočtové odpovědnosti. Móda zachraňování krachující bank tomu taky moc nepomáhá.

Richard Fuld|5. 3. 2016 11:00| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 14:45

Samozřejmě, že namísto daní by si stát mohl peníze "tisknout". Tím by došlo k velmi vysoké podpoře kupní síly poptávky, což by se projevilo téměř jistě inflací (ve smyslu růstu cen). Ve skutečnosti jde o to vyladit objem "tisku" peněz a objem vybíraných daní tak, aby se inflační tlak "tisku" a deflační tlak daní vzájemně eliminovaly, tedy aby ceny byly stabilní. A právě takto vyvažovaný systém by se zcela obešel bez záporných úrokových sazeb. Namísto nástroje v podobě výše úroků by centrální banka disponovala pravomocí stanovovat objem "tištěných" peněz, přičemž cíl, tj. péče o stabilitu měny, tedy cen by zůstal nezměněný. Tím by se odstranila současná bezzubost centrálních bank, které mají k dispozici pouze úrokové sazby, které jakmile se dostanou na nulu, tak se centrální banky stanou bezmocnými jako malá miminka. :-)

Takže řešením je BUĎ vyvažování rovnováhy "tiskem" peněz s cílem držet ceny stabilní, NEBO zavést záporné úrokové sazby (zrušit hotovost) a nechat ceny další 60 let klesat (a tím v podstatě eliminovat dosavadní růst cen od roku 1971). Dělat obojí dohromady by bylo komplikované a značně nepřehledné.

Richard Fuld|5. 3. 2016 10:50| reakce na Jiri Salek - 4. 3. 2016 10:03

Váš výsostně individuální mikropohled na poptávku je samozřejmě v pořádku. Samotnou poptávku netřeba povzbuzovat. Každý má své priority, chutě, vkus, nároky, schopnosti ...
Já ale mluvím o posilování kupní síly té části poptávky, která víceméně živoří a Váš individuální pohled na tuto poptávku jaksi nesedí. Jde o posílení poptávky v agregovaném měřítku. Vaše představy o tom, jak bude probíhat masové rozdávání peněz všem jsou zcela mimo toho, o čem celou dobu píšu. Problém je samozřejmě na straně poptávky. Nebo máte pocit, že na straně nabídky něco chybí, že lidi mají dostatečně vysoké příjmy ale jsou prázdné regály, že není za co ty obrovské peníze utratit?

Jiri Salek|4. 3. 2016 13:01| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2016 10:10

adA) aktivní odpor. To není v české povaze. Tady se moc nezmůžeme ani na pasivní odpor. Podívejte se na volební výsledky. Všechno pěkně směřuje do EU a k socialismu.

adB) Když si většina odhlasuje že vás zdaní 90% tak nic nezmůžete a když se postavíte na aktivní odpor tak vás zavřou jako zloděje a tuneláře. Bohužel tak znovu platí že kdo nekrade (platí daně) okrádá svoji rodinu.

adC) Miliardáři to dělají už dávno a EU to ztěžuje jak se dá. Kapánek líp je hned za hranicema tak pokud něco umíte měl jste být dávno pryč.

Kdepak, dokud nedojde pivo, tlačenka, toaleťák atp. tak je režim v bezpečí. Oholí tu produktivní 10% menšinu. A budete ještě rád že nejste v kriminálu. Zbývá vám tedy jen možnost c).

Jan Altman|4. 3. 2016 10:10| reakce na Jiri Salek - 4. 3. 2016 09:33

Jenže když 10% produktivní populace bude mít pocit, že nemusí žít ve starém paneláku, jíst podřadné potraviny a čučet na Novu, že jejich schopnosti vydělají na 10x lepší život, tak se se svým stavem nesmíří.
Navíc v různých Singapurech a dalších zemích uvidí, že se mohou mít lépe. Bydlet ve vile, jezdit bavorákem, cestovat, chodit do divadel, mít špičkovou zdravotní péčí, kvalitní potraviny, atd...
Vždy budou mít to srovnání. Budou to ti nejinteligentnější a nejschopnější - takže budou dobře znát svou hodnotu a budou dobře vědět, o co je systém připravuje. Zvolí jednu z těchto cest:
A) Aktivní odpor proti režimu
B) Tichou rezistenci a skryté obcházení pravidel režimu (technologie, které to umožní, čeká prudký rozvoj)
C) Odchod jinam (fyzicky, či jen daňově)

A bude stačit, když toto udělají jednotky procent té produktivní desetiny a systém se zhroutí.
On se totiž hroutí již dnes, kdy to asi ještě není 90:10 a přesto systém není schopen mít vyrovnaný rozpočet. Přes ty obrovské objemy nakradených prostředků se ještě musí zadlužovat.

Dluh roste. Roste i podíl neproduktivních a klesá podíl těch produktivních. Demografický vývoj vše jen akceleruje. Ta produktivní menšina tak bude muset být stále více odírána (koukněte na EET, kontrolní hlášení, centrální registr bankovních účtů - režim začíná být zoufalý - takhle okolo sebe nekopal ani ten minulý ve své předsmrtné křeči) a tak stále více motivována zvolit si A, B, nebo C.

Jiri Salek|4. 3. 2016 10:03

Zdá se že pan Fuld je posedlý myšlenkou že stát má vyrovnávat nabídku s poptávkou. Z nějakého důvodu je přesvědčen že poptávka se musí neustále povzbuzovat. Já si naopak myslím že poptávka je přirozená věc. Já když jdu do obchodu tak vídím hromadu věcí který by se mi hodily. Ale když porovnám nabízenou cenu s mými možnostmi tak si řeknu že to utratím za něco jiného nebo počkám až najdu lepší kvalitu nebo lepší cenu. Poptávka by teda byla, ale nabízená cena je moc vysoká, nebo nabízená kvalita není dostatečná. Pan Fuld by hned běžel do tiskárny, vytiskl paklík bankovek a začal nakupovat ve velkým nebo by mě přinutil abych koupil předražený šunt. Jenomže takhle pan Fuld skončí s hromadou krámů a ostaní utřou hubu. Já svým nenakupováním naopak dávám signál prodejcům že mají své zboží zlevnit a/nebo vylepšit. Proto některým přijde záhadné proč evropská ekonomika neroste. Problém ale není na straně poptávky.

Jiri Salek|4. 3. 2016 09:51| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 13:48

Ale propuštění zaměstnanců není nic špatného. Ani krach firem není nic špatného. Jen se musí umožnit aby mohly jednoduše vznikat firmy nové. Nejlíp se inovuje v malých firmách kde zaměstnanci můžou skončit ze dne na den. Zaměstnanci kteří jdou obtížně vyhodit se i špatně motivují, mají nižší výkonnost a menší výdělky. Čím kvalifikovanější a zkušenější zaměstanec tím silnější je jeho pozice vůči zaměstnavateli.
Bohužel si to neuvědomují naši papaláši. Když zvýší zdanění lépe vydělávajícím lidem a zvednou minimální mzdu tak jen zhorší pozici lidí s málo zkušenostmi a vzděláním. Firmy potřebují klíčové lidi a ty musí zaplatit ber kde ber. Jinak půjdou jinam a firma padne na hubu. Koho můžou ale odrbat jsou ti dole a po těch budou dupat tím víc. Čím míň ty dole budeme "chránit" - minimální mzda, dlouhé výpovědní lhůty, tím větší šanci mají si najít odpovídající práci, nabrat zkušenosti a dostat se nahoru.

Jiri Salek|4. 3. 2016 09:33| reakce na Jan Altman - 3. 3. 2016 16:35

Já si naopak myslím že absolutní výše bohatství má velký vliv. Římané byli v klidu když měli chléb a hry. Dnes si stát může dovolit pro každýho maso + pivo každý den a televize běží 24 hodin denně. Dokonce ani ubytování není tak drahý pokud jste na vesnici nebo starým paneláku. Pro 90% populace je tohle naprosto dosažitelné a dostačující aniž by se museli snažit. A tuhle úroveň existence je schopno zajistit možná i míň než 10% pracující populace. Proto si myslím že tenhle systém hned tak nepraskne.
Proč civilizace krachovaly v minulosti byly buď vnější vlivy (ozbrojené výpady úspěšnější civilizace) nebo absolutní neschopnost uživit vlastní obyvatelstvo, které umíralo hlady a v zájmu přežití jim nezbylo než se zbavit elit.
Dnešní elity tohle naprosto chápou. Už se nehrnou do válek, ale do byznysu. Dnes by Hitler se Stalinem asi obchodovali na burze a šikanovali zaměstnance. K vládnutí potřebují jen 51% většinu, kterou jim zajistí pravidelný přísun masa, piva, čokolády, fotbalu a telenovel.

Jiri Salek|3. 3. 2016 17:49| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 13:20

Vice produktů při stejné poptávce znamená nižší ceny. Tudíž jasná výhoda pro spotřebitele. Ikdyby nakrásně HDP zůstalo stejné tak se lidé budou mít líp.
Demotivující je zkutečnost že nemusíte pracovat a stát vás v pohodě uživí. Jsou lidé kteří bez existenciální motivace pracovat nebudou. Čím déle jim to prochází tím méně schopni jsou zase pracovat. Další lidi (včetně mě) demotivuje progresivní zdanění. To nemluvím o těch regulacích, které nejen že demotivují, ale zbytečně prodražují všechny proudukty. Poptávka po produkci je jen otázka ceny. Všechno lze prodat, je to jen otázka ceny. Pokud nedokáži výrobek prodat tak musím jít z cenou dolů nebo ho inovovat. Pokud to nedokážu, tak je jen správné pokud zkrachuju. Když se do to ho nacpe stát a zajistí odbyt, tak dopadneme jako za socialismu, kdy můj otec vyráběl příruby a ty šly hnedka do šrotu.

Jiri Salek|3. 3. 2016 17:38| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 13:37

Krize z nadprodukce? To zní jak nějaké socialistické heslo. Třeba v současnosti probíhá docela brutální krize z nadpordukce ropy. Ovšem co je pro jednoho krize je pro druhého příležitost. Nemám pochyby o tom že důsledek této krize bude jen pozitivní. Levnější ropa pro všechny a efektivnější těžba.
Co se týče nezaměstnaných tak mě nevadí že mají podporu státu, ale vadí mi to že jejich potenciál je naprosto promrhaný. Navíc když nezaměstnaný nepracuje a jen se válí doma a čujmí na televizi, tak se jeho petenciál snižuje.
10% obyvatelstva všechny skutečně zaopatří, ale tady jde o něco víc. Nechceme jen trosky přežívající trosky, ale vzdělané a zkušené obyvatelstvo které posunuje hranice možného.
To nezajistí sociální dávky - právě naopak.

Jan Altman|3. 3. 2016 17:09| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 16:34

Asi ano.
Ale ja stale s nepochopenim hledim na lidi, co tady po 1938, 1948, 1968 zustali.
Me rozhodne neprijde jako tragicka vyhlidka, ze bych musel zit na nejakem prijemnem vyhratem ostruvku. Naopak mi prijde lepsi to prechodne obdobi stravit tam, nez si tady uzivat dalsi "osmickovy rok" a tech nekolik nasledujicich.
A pro to to chce nasledujici:
- umet aspon anglicky
- mit majetek nevazany na CR (coz v dobach rychlych prevodu penez, otevrenych akciovych trhu i pro cizince a i bitcoinu neni zadny problem) - fakt je, ze tech minulych osmickach toto nebylo, lidi byli privazani k rodisti praci, nemovitostmi, ...
- byt trochu zcestovaly, vedet, kde co cekat, umet si poradit i v cizim prostredi
- umet neco, co je uzitecne zakaznikum i jinde, nez v CR (tzn. byt urednikem pres granty na repku je na nic)

Jan Altman|3. 3. 2016 17:03| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 13:09

1) Preklapeni z kapitalismu na socialismus je davno za svoji polovinou
2) Kolaps, jak ho vidim, nemusi pro slusne a pracovite lidi znamenat zadnou hruzu. Kdo umi neco, co je uzitecneho pro ostatni, si polepsi temer okamzite. Jen ze zad setrese prizivniky a byrokraty a jejich regulace.
3) Ze by tento system vydrzel dalsich 100 let (pri tech trendech - neni to staticke) povazuji za opravdu velmi nepravdepodobne - ale jak rikam, klidne si vsazejte na to, ze prezije

Prerozdelovani poloviny HDP neni premrstene? Dane nejsou premrstene? Tak si konecne spocitejte, kolik zbyde cloveku treba z 60tis mzdovych nakladu ciste mzdy a z ni kolik dal uhryzne DPH, spotrebky, dan z nemovitosti, prispevek na statni propagandu (radio+TV), atd...
To uz pak nevim, co byste uz povazoval za premrstene. Resp. nepremrstene je to, co by lide davali dobrovolne, to je jednoduche. Rohlik za 2Kc neni premrsteny, protoze ho lidi za tu cenu zjevne jsou ochotni kupovat. Rohlik za 20Kc - no zkuste to nabizet a uvidite. A pokud mozno jej zkuste nabizet ve statne monopolisticke kvalite (plesniva gumovina) ala drahy ci posta.

Jan Altman|3. 3. 2016 16:35| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 12:18

Je otázka, zda je udržitelné, aby 10% živilo 90%.
Důsledky tohoto nepoměru vidíme již dnes: v 50. letech v USA bylo běžné, že pracoval jen manžel, žena byla doma, platil hypo na barák, úvěr na auto, školy všem dětem, zdravotní pojištění také. Normální příslušník střední třídy. Dnes makají oba, nestíhají splácet, jejich děti asi nikdy nesplatí půjčky na školy, atd... A při tom produktivita od těch 50. let vzrostla enormně. Jak to, že se nemáme úměrně lépe? No právě proto, že klesá počet těch produktivních a roste počet neproduktivních. A bude to dále pokračovat, protože systém trestá produkci (daněmi) a odměňuje nicnedělání (dávky, granty, dotace).
Ale je to možné donekonečna? Dnešní mladý produktivní nemůže založit rodinu, protože koukněte, kolik stojí byty v Bratislavě, Bonnu, Londýně (díky bublině vyprodukované centrálními bankami).

Nedovedu si představit, jak by mohl přetrvat systém, kde tolik lidí parazituje. Nepřežilo otroctví, nepřežilo nevolnictví - a to tam ty poměry byly daleko příznivější.

A absolutní výše bohatství (že jeden dnes uživí 10 a při tom sám nezahyne hlady) podle mne má jen minimální význam. Lidi vždy zajímají relativní srovnání - co vše bych si mohl dovolit, kdybych neživil 10 dalších. Že bych třeba nemusel 20 let krutě splácet bydlení, protože jednak bych měl více peněz a jednak by mnoho parazitů (např. úředníků) museli byty prodat a uvolnit, kdyby ode mne neměli peníze. Jen si vemte, kolik by se v Praze uvolnilo budov a bytů, kdyby zde nesídlily mraky státních úřadů a dalších z daní placených institucí a jejich "pracovníci" by přišli o bezpracný zdroj obživy.

Těch 10% si jednou řekne dost, protože rozdíl mezi DOST a NEDOST bude pro ně zásadní, přebíjející strach z represe ze strany parazitické většiny. Plus samozřejmě průběžně ti nejlepší a nejschopnější z té produktivní menšiny budou utíkat za lepšími podmínkami či nalézat jiné možnosti úniku - tak jak o tom uvažujete vy. To kolaps jen urychlí.

Jiri Salek|3. 3. 2016 16:34| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 13:15

Já ale survivory chápu. Chtějí být připraveni kdyby to prdlo. Je to taková životní pojistka. Mít doma zásobu zbraní, střeliva, cukru a mouky je docela rozumné. Čím víc tím líp. Teď to stojí pakatel, v případě apokalypsy to bude lepší než tuna zlata.

Jiri Salek|3. 3. 2016 16:27| reakce na Jan Altman - 3. 3. 2016 16:20

Tak je to jen myšlenkový experiment. Zatím si vlády půjčují zhruba 10% rozpočtu pokukd vím. No ale do reality se dostávájí i jiné finty. V praxi je ovšem nutno počítat s tím že se bude danit i tisknout zároveň.

Jan Altman|3. 3. 2016 16:20| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 14:45

Já jsem pro! Ať to zavedou klidně už zítra.
Vše, co vydělám a hned neprojím, budu investovat do Au, Ag, BTC a akcií firem v rozumnějších zemích (zásadně ne přes místní brokery).
A z okna se budu dívat na výsledky místního experimentu (což se zaujetím dělám již nyní, ale není od věci to trochu akcelerovat). Třeba na důchodce, který dostane penzi 2x za den a s takto získaným trakařem miliardových bankovek pojede rychle do PENAMu, aby stihl koupit aspoň jeden tvrdý rohlík.

Jiri Salek|3. 3. 2016 14:45

Teď mě napadá jestli by při záporných úrocích nebylo možné financovat celý chod státu z tisknutí nových peněz. Bylo by tak možné zrušit veškeré další daně. Stát by si prostě půjčil od centrální banky kolik by potřeboval a ta by tiskla. Zároveň by se umazávaly prostředky ze všech účtů (negativní úrok) a byly by potlačeny veškeré transakce v hotovosti nebo jiných měnách. Vím že tak daleko ještě nejsme, ale je to zajímavé mentální cvičení. Zřejmě by se musely zavést i majetkové daně aby si šikulové nemohli ulívat majetek jinam.

Jiri Salek|3. 3. 2016 14:23| reakce na Michal Mrozek - 3. 3. 2016 12:07

Centrální banka má plán jak na to. Negativní úrokové sazby. Vláda refinancuje svoje dluhy a ty se jí budou automaticky snižovat o negativní úrok. Může si tak vesele utrácet a půjčovat si. Oběti jsou soukromí investoři a spořivci. Ty ale vem čert. Vláda si bude vydržovat svoje sociálně slabé, kteří ji podrží. To je nový typ socialismu s lidskou tváří.

Richard Fuld|3. 3. 2016 13:48| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 12:32

Nezpochybňuji pozitivní efekt investic, které zajistí vyšší efektivitu produkce. To je zřejmé a není třeba o tom vůbec diskutovat. A tyto investice podle mne probíhají bez ohledu na to, jestli je slabá nebo silná poptávka, protože tyto investice umožní přežít krizi pouze úspěšně inovativním firmám. Ty ostatní zahynou včetně jejich zaměstnanců, což opět více oslabí poptávku, což prohloubí krizi a může v globále dostat přeživší firmy pod ještě vyšší tlak, než kterému čelily před onou investicí. Jinými slovy. Uvedené investice se uplatní v rovině konkurence mezi firmami v daném odvětví. V globále ale mají tyto investice potenciál prohloubit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v jiných odvětvích. A pokud inovují všechna odvětví výsledkem je vyšší tlak, než před inovacemi. Pokles kupní síly v důsledku propuštění (rozdíl mezi mzdou a následnou podporou) bude totiž pravděpodobně vyšší, než cenový pokles produkce dosažený onou inovativní investicí.

I kdybych uznal, že to může být naopak, tedy že pokles cen může být vyšší než pokles příjmů propuštěných zaměstnanců (což považuji za velmi nepravděpodobné), pak tento vliv bude velmi malý a v globále nic nevyřeší. Původní nerovnováha mezi nabídkou a poptávku zde zůstane a navíc, zde budeme mít novou skupinu na okraj společnosti vyloučených bývalých zaměstnanců.

Michal Mrozek|3. 3. 2016 13:39| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 13:19

Ano - to jste vystihl přesně. Elita odejde. Proto jsem také uvedl, že toto je předpoklad pro přežití, pokud zůstanete. :)
Že by pracovitost obyčejných lidí zapříčinila deflaci a stagnaci, tak to je opravdu zajímavá teorie. Život na venkově je alternativa ve chvíli, kdy potraviny zdrahnou nad únosnou míru. Je to obyčejná reakce normálního člověka, který chce uživit rodinu.

Richard Fuld|3. 3. 2016 13:37| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 12:42

Nezpochybňuji, že regulace (zvláště zbytečná buzerace) chuti do podnikání nepřidá a souhlasím, že její odstranění by mohlo vést k oživení soukromých investic a podnikání. Tyto investice se ale stanou pravděpodobně zmařenými, pokud produkce z nich vzešlá nenajde poptávku s patřičnou kupní silou. Paradoxně by tak odstranění regulace mohlo vést pouze k dalšímu navýšení produkčních kapacit nových nadšených podnikatelů a tedy k prohloubení krize z nadprodukce. Je třeba si uvědomit, že když nový podnikatel zaměstná jednoho nezaměstnaného, kupní síla poptávky se zvýší o rozdíl mezi platem toho zaměstnance a podporou (sociálními dávkami), kterou pobíral. Naproti tomu hodnota vyprodukovaného a na trh vrženého zboží (služeb), tedy objem nové nabídky, bude zřejmě minimálně ve výši platu toho zaměstnance plus příslušná část zisku nového podnikatele. Současná nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou se tak tímto způsobem prohloubí.

Sám píšete, že na zajištění lidských potřeb stačí jen 10% populace. Proč by nám tedy měli vadit nezaměstnaní na sociálních dávkách? Tím méně lidí by zbývalo na pracovním trhu a tím lepší podmínky by museli zaměstnavatelé nabízet, aby lidi ochotné pracovat zaměstnali. Oba tyto aspekty vedou k posílení kupní síly producentů. Ve finále ty peníze, které dostanou ti nezaměstnaní skončí v tržbách těch producentů. Dostaneme se tak do nové situace, kde nepracující chudí budou mít přijatelnou životní úroveň a pracující budou mít adekvátnější platy a firmy budou mít poptávku a budou také prosperovat. Možná bychom se takto konečně začali ve mzdách a výši sociálních dávek přibližovat západu. A sociální stát není třeba financovat pouze z daní. Je zde možnost neustálého zadlužování státu, tedy všech jeho občanů rovnoměrně. Státní dluh není problém, protože věřitel i dlužník jsou v podstatě tytéž subjekty. No a daňové ráje by bylo třeba zrušit. Co k tomu říct více?

Jiri Salek|3. 3. 2016 13:25| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 13:09

Problém toho socialismu s lidskou tváří je, že pořád je to socialismus, který demotivuje ty nejnadanější, nejprůbojnější a nejaktivnější. Právě tito lidé byli vždycky hybateli pokroku. Čili dravý kapitalismus bude vždycky napřed a bude působit jako magnet na elity. Šedivý průměr bude zůstávat v socialistických zemích a dravá elita se vyselektuje do kapitalistických zemí. Tohle může fungovat jen po určitou dobu.

Michal Mrozek|3. 3. 2016 13:24| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 12:59

A proto, dle R.F. je třeba se zadlužit ještě více. Hlavně nesplácet dluh, to je mimořádně nebezpečné.

U vás, pane, funguje všechno naopak.

To mi připomíná vtip o silničních pirátech.
Projel první červenou, pak projel druhou a na zelené zastavil. Spolujezdec se ho ptá: "Proč stojíme? Je zelená, ne?"
"Ty se chceš zabít? Teď pojedou piráti zleva a zprava..."

Richard Fuld|3. 3. 2016 13:20| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 12:49

Aha. Takže stačí zrušit spousty regulací, lidé se vrhnou do podnikání nastane ráj na zemi. A prodávat ty své produkty budou komu? Mimozemšťanům?

Jak pak asi bude demotivovat někoho skutečnost, že ten, kdo si vydělá 8 tis. čistého měsíčně, dostane od státu 5 tis. k platu? To mi vysvětlete. Mě spíše přijde, že těchto nových pět tisíc, které se objeví v poptávce pomůže skomírajícím producentům, kteří mají co prodávat ale nemají komu. To, že někdo nebude muset posílat někam nějaká lejstra, mu poptávku po jeho produkci nezajistí.

Jiri Salek|3. 3. 2016 13:19| reakce na Michal Mrozek - 3. 3. 2016 12:44

Přesně tohle chování zapříčiní deflaci a stagnaci. Ne žeby na tom bylo něco špatného. Jen jiné země s pracovitější populací budou ekonomicky silnější, vyspělejší a budou produkovat hodnotnější výrobky a postupem doby vytlačí produkci ze skanzenu. Elita odejde a zůstane šedý průměr.

Richard Fuld|3. 3. 2016 13:15| reakce na Michal Mrozek - 3. 3. 2016 12:44

Vždyť Vám diskutér nad Vámi vysvětlil, že o zajištění fyzických potřeb lidí nouze nebude. Stačí snad 10% produktivních (podle mne i méně), kteří uživí ošatí a ubytují a zajistí další nezbytné potřeby pro 100% lidí. Proč si tedy pořizovat bydlení a prostředky k výrobě potravin a skončit u zařízení vlastní nemocnice? Tyhle ty nápady, jak se zařídit tak, abych byl plně soběstačný jsou opravdu děsný. Je to strašně drahé a neefektivní a v důsledku i nereálné. Nicméně pokud Vám to dá pocit existenční jistoty, po kterém zřejmě prahnete, pak Vám to někdo těžko může vyčítat, nebo vymlouvat :-)

Richard Fuld|3. 3. 2016 13:09| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 12:18

Sem tam, rozumný názor. :-) Ono to nemusí prasknout. Může se nám ten kapitalismus zvolna překlopit v socialismus a vegetovat takto dalších 100 let. :-) Nic lákavého, ale pořád lepší než kolaps pana Altmana. :-) A k té Vaší strategii. Ano je nesmysl spořit na důchod, spíše jen na přilepšení. A o co více se budete snažit o to lepší život povedete před důchodem i v důchodě. Takže to smysl má, bez ohledu na úroveň současných daní, které mimochodem nejsou nijak přemrštěné.

Richard Fuld|3. 3. 2016 12:59| reakce na Michal Mrozek - 3. 3. 2016 12:07

"Promítá se to totiž nepřímo do dalšího zvyšování daní a poplatků." A teď si představte ty daně a poplatky, kdy byste nejen musel vybrat na úroky, ale i na postupné splácení státního dluhu! Vy si myslíte, že dnes se platí úroky z vybraných daní? Ani náhodou. Na úroky si stát půjčuje. Teprve pokud by byl vyrovnaný rozpočet, mohl byste mluvit o tom, že někdo vybírá daně a těmito daněmi platí úrok ze státního dluhu. Takže současná ekonomika netrpí tím, že by se namísto placení úroků mohly ty peníze použít na něco jiného. Pokud by stát v současnosti nemusel platit úroky ze státního dluhu, pak by mu žádné peníze na jiné účely nezbyly. Tyto peníze na jiné účely by byly k dispozici až v případě přebytků státního rozpočtu a až po splacení celého státního dluhu. A to byste se tedy načekal :-) Vaše "logika" má obrovské trhliny.

Jiri Salek|3. 3. 2016 12:49| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2016 11:03

Deflace při nulových sazbách je známkou demotivace lidí. Proč by se lidi víc snažili když jim erár podráží nohy kde může? Lepší je se uskromnit, relaxovat, nebo dělat v šedé ekonomice. To že erár bude sypat víc peněz podpoří jen dál demotivuje lidi. Brzo tady budou zase 80. léta. Lidi budou pracovat jen na oko a pak vyrazí na chatu nebo na dovolenou.

Michal Mrozek|3. 3. 2016 12:44| reakce na Jiri Salek - 3. 3. 2016 12:18

Co lze: spoléhat se sám na sebe. Jak to uchopit prakticky: Koupit si na venkově chalupu, věnovat se pěstování a chovu. Naučit se řemeslo, které vás uživí v jakémkoliv státním zřízení (truhlář, stolař, kuchař, údržbář, instalatér atd.). Rodinu vést stejným směrem. To jsou ta méně ambiciózní doporučení, kdy se počítá s tím, že odstěhovat někam hodně daleko se vám nechce.