Diskuze: Očima expertů: Vyšší daně pro bohaté?

Jan Pozner|24. 1. 2016 17:12| reakce na Richard Fuld - 23. 1. 2016 21:45

O tom není sporu. Jenže my nežijeme v ryzím kapitalismu, ten žádnou CB nepotřebuje (viz USA 1837-1913), dnešní příjmová nerovnost má ze značné části, zvláště v majetku těch nejvíc bohatých, původ v nerovnoměrné distribuci nových peněz.

Petr Bárta|24. 1. 2016 11:31| reakce na Jarda Kratky - 24. 1. 2016 09:55

A donutíte je jako jak?

Pokud budete nutit přes míru (možná dokonce přes i dnešní míru), majitelé firem se
a) na to vykašlou, zavřou krám, rozpustí lidi, a peníze které vydělali dosud si odjedou užívat na Bahamy
b) přestěhují sídlo firmy
c) přestěhují celou firmu

Co je ona míra, při které k tomu dojde, je samozřejmě individuální pro každého majitele firmy...

Jarda Kratky|24. 1. 2016 09:55

Mno myslim ze by stacilo donutit firmy danit tady v cr a problem vyresen.

Richard Fuld|23. 1. 2016 21:46| reakce na Josef Fraj - 23. 1. 2016 12:16

Stejne tak, jako ty příliš nízké. :-)

Richard Fuld|23. 1. 2016 21:45| reakce na Jan Pozner - 23. 1. 2016 11:25

A to právě ne. Příjmová nerovnost (vskutku ohavný to termín) je zcela přirozeným výsledkem tržní kapitalistické ekonomiky. Centrální banka za to nemůže.

Josef Fraj|23. 1. 2016 12:27| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 20:15

Závist je objektivní fakt, politici s ní tak také pracují a docela úspěšně. Pokud ignorujete fakta, tak se potom snadno dostanete k chybným závěrům.

A když už zmiňujete logiku, tak bych, už poněkolikáté, podotknul, že vaše chaotické výlevy na téma finance, daně, tržní přerozdělování, škodlivosti úspor atd atd, logiku zcela postrádají a vycházejí z nepravdivých předpokladů, jak už jsem se vám pokusil kdysi vyvětlit. Nevidím žádný smysl v opakování celého sporu, ale buďte tak laskav a nepoučujte mě o logice.

Josef Fraj|23. 1. 2016 12:16| reakce na Richard Fuld - 23. 1. 2016 10:07

Aspoń že připouštíte, že vysoké daně dokáží rozvrátit stát.

Josef Fraj|23. 1. 2016 12:13| reakce na Jan Pozner - 23. 1. 2016 11:27

A také proto, že existuje nezdanitelné minimmum i když se to ted jmenuje nějak jinak.

Jan Pozner|23. 1. 2016 11:27

Jakožto hnidopich bych poznamenal, že daně progresivní jsou. Počítají se jako podíl z příjmu, vyšší příjem => vyšší daň. To, co není progresivní (nebo aspoň ne příliš) je daňová sazba.

Jan Pozner|23. 1. 2016 11:25| reakce na Jan Capouch - 22. 1. 2016 14:19

To nejdůležitější je, že velký díl příjmové nerovnosti je způsoben tiskem peněz, tedy šílenými politikami centrálních bank.

Richard Fuld|23. 1. 2016 10:07| reakce na Josef Fraj - 23. 1. 2016 07:58

To byste musel zavest dobrovolne placeni dani. A kdo by se pak vracel do rozvracene zeme, kde nikdo dane neplati?

Josef Fraj|23. 1. 2016 08:09| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 23:32

Mimořádným prostředkem k čemu? Když nepomohlo snížení úrokových sazeb na nulu, proč si myslíte, že pomůže snížení pod nulu?

Zrušení hotovosti povede k ovládnutí veškerých peněz občanů vládou. Je to pokračování olupování občanů novými prostředky. Faktická transformace občanů ve skutečné daňové nevolníky. Jedina obrana bude vytváření paralelních ekonomických a finančních struktur, což vyvolá další represi ze strany státu. To těžko může skončit dobře.

Josef Fraj|23. 1. 2016 07:58| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 19:56

Potom ovšem stačí snížit daně zpětná vazba zajístí, že se poplatníci z daňových rájů budou vracet :-)

Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 23:32| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 20:21

Nevím co to znamená "dosáhnout v ekonomice něčeho zajímavého", ale opravdu mne děsí, že prosazujete záporné sazby jako ideál. Nic proti nulovým, či mírně záporným sazbám jako mimořádnému prostředku, ale dlouhodobě si to fakt představit nedokážu. Můžete sem dát odkaz na relevantní ekonomický článek v odborném časopise, který by něco takového podporoval?

Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 23:28| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 17:35

Good point, ke všemu u nemovitostí každoročně opakovaná. Trochu problém vidím ve slovech "již dvakrát zdaněné", když i někteří zdejší komentátoři se netají, že daň je pro ně "krádež" a udělají vše, aby příjmy zatajili.

BTW druhý problém současných majetkových daní - u střední třídy tvoří nemovitost většinu jejich majetku, naopak u top 1% malou část, větší tvoří aktiva od daně osvobozená (např. akcie). Hádejte, kdo k tomu sesbíral data?

Richard Fuld|22. 1. 2016 20:24| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 20:05

"se lidé zamysleli" mělo být samozřejmě z měkkým i. :-) Pro případné opraváře gramatiky. :-)

Richard Fuld|22. 1. 2016 20:21| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 17:35

Když není možné (z důvodu existence hotovosti) zavést možnost záporných úrokových sazeb, tak se státy snaží "záporné úrokové sazby" zavádět u držení jiných aktiv, a pravidelným zdaněním jejich držení. Zatímco zdaněním držení nemovitostí ničeho "zajímavého" v ekonomice nedosáhnete, záporné úrokové sazby na peněžní vklady by mohly poptávku a následně tedy ekonomiku docela efektivně rozproudit.

Richard Fuld|22. 1. 2016 20:15| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 17:42

Státní přerozdělování (částečně) posiluje kupní sílu poptávky, která je oslabena tržním přerozdělováním. Toto je systémový příspěvek ke stabilitě fungování ekonomiky. Nebýt státního přerozdělování, nebylo by za chvíli komu tu produkci prodávat. Chátrali a chudli by všichni. Producenti i zaměstnanci. Na blahodárné účinky případné deflace v prostředí, kde nemohou jít úrokové míry do záporných hodnot rychle zapomeňte.

Jinak tato diskuze by měla být o logice a fungování systému, nikoli o emocích, jako je závist. Pokud začnete opírat své názory o toliko údajné charakterové nedostatky názorového oponenta, svědčí to jen o vážné absenci Vašich věcných argumentů . :-)

Richard Fuld|22. 1. 2016 20:05| reakce na Ondřej Bárta - 22. 1. 2016 18:43

Já ale nemám iluze o tom, jak to ve světě funguje. :-) Právě proto píšu takové "hovadiny", aby se lidé zamyslely nad tím, jak to funguje a uvážili, že by to mohlo fungovat jinak.

A propos, v čem se můj popis situace odlišuje od současné reality? Daně jsou obrovské (státní přerozdělování tedy částečně eliminuje to tržní), deficit veřejných rozpočtů je taky stabilně obrovský (to jsou ty nové peníze, které eliminují zbývající tržní přerozdělení) a ceny jsou stabilní (ne-li klesají). To je v podstatě onen cílový stabilní stav, který tu může být do nekonečna.

Kdysi dávno, kdosi prohlásil, že počítače budou téměř v každé domácnosti. V té době to byla taky "jasná hovadina". :-)

Richard Fuld|22. 1. 2016 19:56| reakce na Jan Capouch - 22. 1. 2016 14:01

Výstižné. :-) Opravdu je těžké říct, zda daňové ráje zde jsou kvůli vysokým daním, nebo zda daně rostou, protože se utíká do daňových rájů. Nicméně oba tyto principy se vzájemně posilují formou zpětné vazby. Stačí jen něčím začít. :-(

Richard Fuld|22. 1. 2016 19:54| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 17:50

Daně se musejí zvedat proto, že část poplatníků utíká do daňových rájů. Ostatní to pak za ně musí doplácet.

Ondřej Bárta|22. 1. 2016 18:43| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 13:21

Wow, takovou hovadinu jsem dlouho nečetl... vaše iluze o tom jak to ve světě funguje hraničí s duševní poruchou...

Josef Fraj|22. 1. 2016 17:50| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 13:50

Daňové ráje jsou přirozená reakce na nesmyslně vysoké zdanění. To peklo, o kterém píšete si vyvtářejí země samy vysokými sazbami.

Josef Fraj|22. 1. 2016 17:47| reakce na Jan Kohout - 22. 1. 2016 13:16

Ono je to anglicky "tax haven" tedy daňový úkryt. Tady si to někdo popletl s "heaven" a přeložil to špatně jako ráj a už to tak zůstalo.

Josef Fraj|22. 1. 2016 17:42| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 13:40

Není v pořádku. Pokud vytváří nějakou rovnováhu, tak je to rovnováha chudoby, jak vysvětlili jíní v článku. Progresivní daň za prvé už máme, za druhé je hlavně o závisti. Ti, kteří kříčí zdaňte víc bohaté, si neuvědomjí, že tím trestají hlavně sami sebe. Kultura kriminalizace a perzekuce podnikatelů v této zemi ze strany odborářů a socialistů a nyní i oligarchů je podle mne dost velký handicap české ekonomiky.

Josef Fraj|22. 1. 2016 17:35| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 16:46

Majetek si kupujete za již dvakrát zdaněné peníze (daň z příjmu, DPH). Majetková daň je tak už třetí zdanění jedněch příjmů.

Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 16:46| reakce na Pat Bateman - 22. 1. 2016 10:21

Tak pokud je amorální každá daň, tak určitě :) Jinak přiznám se nechápu, proč by měla být majetková daň víc amorální než příjmová. A názor že s klesajícím výběrem daně z příjmu stát pravděpodobně zvýší daň z nemovitosti bych neměl problém hájit z pravicových, ba ankapových pozic (v podstatě stačí v mém textu nahradit slovo "vybere" za "ukradne" a "stát" za "zloději", podstata sdělení zůstává stejná, jen jste přidal ideologické znaménko)

Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 16:33| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 13:47

Ale s tím já v zásadě souhlasím. I když i to má své limity - např. já považuji Pikettyho návrh nahrazení příjmových daní rovnou daní na celkový majetek (= nemovitosti + akcie + ... - dluh) za krásnou akademickou myšlenku, nicméně zcela neproveditelnou v praxi.

Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 16:30| reakce na František Marek - 22. 1. 2016 10:03

To co patří do obecních rozpočtů v USA a ČR jsou dost nesrovnatelné věci. Např. školu bude v ČR platit stát/kraj, v USA to bude převážně položka obecního rozpočtu (a tedy obce s nižší cenou nemovitostí budou mít horší školy než oblasti kde žije elita, ale to jen tak na okraj).

V zásadě nechápu, proč to tu budí tolik vášní. Máte nějakou částku, kterou potřebujete na provoz státu - tu musíte vybrat pomocí daní (a když se podíváte do historie, moderní státy jsou s výběrem daní nerozlučně spojeny). Jak namícháte majetkové a příjmové daně a jakou zvolíte progresi už považuju za věc politiky a technického provedení. Např. pokud chcete vybírat daň z příjmu musíte jej být schopni registrovat. To nám přijde v 21.st. triviální, ale jedná se o věc docela nedávné historie. Existuje jedna kniha, kde je to moc hezky popsáno. Ale tu libertariáni nečtou :-)

Jan Capouch|22. 1. 2016 14:19

Nezaznělo to nejdůležitější: ony "vysoké daně pro bohaté" neslouží k nějaké společenské solidaritě, kompenzaci tržního přerozdělování anebo k prostému zvýšení objemu daňových příjmů státu. Jde hlavně o to, aby lidé snáze akceptovali vlastní vysoké zdanění, s tím, že bohatší platí ještě více.

Levicoví ekonomové mají samozřejmě pravdu, že superboháči platí jen tolik, kolik chtějí - to ale platilo vždycky a všude, právě proto jsou ti lidé miliardáři. Kdesi jsem četl hezkou statistiku, jak v USA v roce 1913 bylo několik desítek lidí s příjmem 1 milion tehdejších dolarů měsíčně. Do konce první světové války zbyli jednotlivci - ti lidé samozřejmě nezmizeli, nepomřeli ani nezchudli.