Na toto téma lze reagovat opravdu mnoha různými způsoby. Dokonce bych našel nějaké ty mínusy i z hlediska státního rozpočtu :-)
Zaměřím se ale na jeden aspekt - spousta lidí to vnímá jako "bohatí vs chudí", jakože bohatí obecně by tak sponzorovali chudé obecně. Tak ale náš stát (a ani žádný jiný stát v historii) nefunguje. Představy, že se každoročně (!) sejdou Babiš, Kellner a pár dalších a vypláznou cca 1 200 miliard na financování vdoveckých a sirotčích důchodů proletářů je chybná. Dejme tomu, že nějak nearbitrárně dokážu rozhodnou, kdo je bohatý, kdo střední třída, kdo chudý. Mám spíš za to, že stát funguje následovně:
- bohatí, kteří dokáží nabídnout svým zákazníkům produkt, či službu, o které stojí jsou odíráni. Bohatí, jejichž příjmy pochází ze státních výdajů a privilegií (notoricky známý Babiš) rozhodně ze státu profitují
- střední třída, která vykonává své profese a nabízí na trhu své služby a produkty, jsou státem vykořisťováni. Střední třída, jejíž příjmy pochází v podstatě výhradně ze státního rozpočtu (typicky úředníci) na existenci státu vydělává
- chudí, kteří se věnují svým neodborným profesím a poskytují své služby a produkty trhu jsou (narozdíl od obecného přesvědčení) státem vykořisťování (často po delší dobu, protože začínají pracovat třeba již v 18 letech). Chudí, jejichž v podstatě veškerý příjem pochází ze státního rozpočtu (typicky celoživotní dávkaři) na existenci státu profitují.
Takže bych to formuloval takto: "Vládnoucí třída a její podporovatelé, pocházející ze všech možných příjmových a sociálních vrstev, vyvlastňuje a vykořisťuje produktivní, tržně si vydělávající jedince, kteří opět pocházejí ze všech možných příjmových a sociálních vrstev." "Vyšší daně pro bohaté" tedy jednoduše znamenají vyšší míru vykořisťování vůči tržně si vydělávajícím bohatým lidem. Jestli z toho budou profitovat Babišové, nebo někdo jiný se teprve uvidí.
Nahlásit
-
23
+
Nejméně oblíbený příspěvek
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:21
Velmi trefné. :-) Nicméně neúplné a jednosměrně zaměřené. Ono to odírání státem není jediným odíráním. Kromě státního přerozdělování v kapitalistickém systému funguje ještě tržní přerozdělování. A většina systémových krizí a problémů kapitalistické ekonomiky pocházejí právě z nedostatečného státního přerozdělování, jež by efektivně eliminovalo ono přerozdělování tržní.
Tržní přerozdělování oslabuje kupní sílu poptávky, která je ale potřebná k tomu, aby byla prodána produkce, kterou zaměstnanci vyprodukují. Státní přerozdělování tento pokles kupní síly poptávky částečně eliminuje.
Současně je ale třeba doplnit, že pokud by státní přerozdělování efektivně eliminovalo veškeré účinky přerozdělování tržního, pak by daný systém nebylo již možné považovat za kapitalistický, resp. formálně by kapitalistickým byl, věcně by se ale jako kapitalistický nechoval, neboť by zde absentovaly účinky tržního přerozdělování (eliminované přerozdělováním státním).
Proto řešením je doplnění částečného státního přerozdělování v míře, která zachová významnou část účinků tržního přerozdělování přerozdělováním peněz společných, které peněz, které v okamžiku jejich vzniku nepatří nikomu, resp. všem občanům daného státu.
Uvedu schématický příklad:
V důsledku tržního přerozdělení dojde k oslabení kupní síly poptávky o 20 jednotek. Těchto 20 jednotek chybí v kupní síle poptávky (převážně zaměstnanců produkčních firem), neboť v důsledku tržního přerozdělení bylo těchto 20 jednotek převedeno majitelům produkčních firem (ve formě zisku).
Následně státní přerozdělení zajistí zdaněním majitelů produkčních firem ve výši 10 jednotek padesátiprocentní eliminaci onoho tržního přerozdělení. Současně stát (nebo např. centrální banka) vytvoří 10 nových jednotek a tyto rozdistribuuje zaměstnancům, čímž "eliminuje" zbývající vliv tržního přerozdělení a dorovná onu oslabenou kupní sílu poptávky.
Výsledkem je zachování poloviny vlivu tržního přerozdělení a eliminace negativního vlivu druhé poloviny tržního přerozdělení, která však již nejde na úkor majitelů produkčních kapacit (zdrojem zde není zdanění majitelů firem, nýbrž nové peníze).
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:47| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 05:08
Ano. Z hlediska snadnosti výběru daně je zdaňování majetku značně jednodušší, než zdanění např. firemních zisků. Jenže, daňový systém by neměl směřovat toliko k jednoduchosti výběru daní. Daně třeba zavádět (rušit) v prvé řadě podle účelu, kvůli němuž jsou zaváděny (kvůli němuž jsou rušeny).
Pokud bude prioritou snadnost výběru daně, hrozí, že nebudou fungovat tak jak mají.
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:40| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 04:29
Samozřejmě Ondráčkovy kecy o elementární spravedlnosti jsou ideologické nesmysly. Ekonomickou spravedlnost vnímá každý jinak a po svém, že.
Nicméně jeho tvrzení, že progresivní státní přerozdělování přispívá k rovnováze systému je zcela v pořádku a s tímto Ondráčkovým tvrzením už se radši nezabýváte :-)
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:21| reakce na Tomáš Macháček - 22. 1. 2016 12:41
Velmi trefné. :-) Nicméně neúplné a jednosměrně zaměřené. Ono to odírání státem není jediným odíráním. Kromě státního přerozdělování v kapitalistickém systému funguje ještě tržní přerozdělování. A většina systémových krizí a problémů kapitalistické ekonomiky pocházejí právě z nedostatečného státního přerozdělování, jež by efektivně eliminovalo ono přerozdělování tržní.
Tržní přerozdělování oslabuje kupní sílu poptávky, která je ale potřebná k tomu, aby byla prodána produkce, kterou zaměstnanci vyprodukují. Státní přerozdělování tento pokles kupní síly poptávky částečně eliminuje.
Současně je ale třeba doplnit, že pokud by státní přerozdělování efektivně eliminovalo veškeré účinky přerozdělování tržního, pak by daný systém nebylo již možné považovat za kapitalistický, resp. formálně by kapitalistickým byl, věcně by se ale jako kapitalistický nechoval, neboť by zde absentovaly účinky tržního přerozdělování (eliminované přerozdělováním státním).
Proto řešením je doplnění částečného státního přerozdělování v míře, která zachová významnou část účinků tržního přerozdělování přerozdělováním peněz společných, které peněz, které v okamžiku jejich vzniku nepatří nikomu, resp. všem občanům daného státu.
Uvedu schématický příklad:
V důsledku tržního přerozdělení dojde k oslabení kupní síly poptávky o 20 jednotek. Těchto 20 jednotek chybí v kupní síle poptávky (převážně zaměstnanců produkčních firem), neboť v důsledku tržního přerozdělení bylo těchto 20 jednotek převedeno majitelům produkčních firem (ve formě zisku).
Následně státní přerozdělení zajistí zdaněním majitelů produkčních firem ve výši 10 jednotek padesátiprocentní eliminaci onoho tržního přerozdělení. Současně stát (nebo např. centrální banka) vytvoří 10 nových jednotek a tyto rozdistribuuje zaměstnancům, čímž "eliminuje" zbývající vliv tržního přerozdělení a dorovná onu oslabenou kupní sílu poptávky.
Výsledkem je zachování poloviny vlivu tržního přerozdělení a eliminace negativního vlivu druhé poloviny tržního přerozdělení, která však již nejde na úkor majitelů produkčních kapacit (zdrojem zde není zdanění majitelů firem, nýbrž nové peníze).
Proč se pořád používá termín "daňové ráje", ještě v negativní konotací? To fakt chtějí všichni do pekla? Vezmi-li to logicky, prakticky celá EU je "daňové peklo". Já nechci být v pekle!
Nahlásit
-
13
+
Tomáš Macháček|22. 1. 2016 12:41
Na toto téma lze reagovat opravdu mnoha různými způsoby. Dokonce bych našel nějaké ty mínusy i z hlediska státního rozpočtu :-)
Zaměřím se ale na jeden aspekt - spousta lidí to vnímá jako "bohatí vs chudí", jakože bohatí obecně by tak sponzorovali chudé obecně. Tak ale náš stát (a ani žádný jiný stát v historii) nefunguje. Představy, že se každoročně (!) sejdou Babiš, Kellner a pár dalších a vypláznou cca 1 200 miliard na financování vdoveckých a sirotčích důchodů proletářů je chybná. Dejme tomu, že nějak nearbitrárně dokážu rozhodnou, kdo je bohatý, kdo střední třída, kdo chudý. Mám spíš za to, že stát funguje následovně:
- bohatí, kteří dokáží nabídnout svým zákazníkům produkt, či službu, o které stojí jsou odíráni. Bohatí, jejichž příjmy pochází ze státních výdajů a privilegií (notoricky známý Babiš) rozhodně ze státu profitují
- střední třída, která vykonává své profese a nabízí na trhu své služby a produkty, jsou státem vykořisťováni. Střední třída, jejíž příjmy pochází v podstatě výhradně ze státního rozpočtu (typicky úředníci) na existenci státu vydělává
- chudí, kteří se věnují svým neodborným profesím a poskytují své služby a produkty trhu jsou (narozdíl od obecného přesvědčení) státem vykořisťování (často po delší dobu, protože začínají pracovat třeba již v 18 letech). Chudí, jejichž v podstatě veškerý příjem pochází ze státního rozpočtu (typicky celoživotní dávkaři) na existenci státu profitují.
Takže bych to formuloval takto: "Vládnoucí třída a její podporovatelé, pocházející ze všech možných příjmových a sociálních vrstev, vyvlastňuje a vykořisťuje produktivní, tržně si vydělávající jedince, kteří opět pocházejí ze všech možných příjmových a sociálních vrstev." "Vyšší daně pro bohaté" tedy jednoduše znamenají vyšší míru vykořisťování vůči tržně si vydělávajícím bohatým lidem. Jestli z toho budou profitovat Babišové, nebo někdo jiný se teprve uvidí.
Nahlásit
-
23
+
Pat Bateman|22. 1. 2016 10:21| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 06:55
Tak i tak je Váš komentář nesmyslný. Že v USA jsou veliké majetkové daně nic nemění na jejich amorálnosti a směru, kterým by se měla ČR posouvat.
František Marek|22. 1. 2016 10:03| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 05:08
Majetkové daně v USA?
Když to takhle napíšete, bez dalších navazujících informacích, tak je to zavádějící kašpárkovina.
Jako příklad může sloužit to, kolik je určeno z této daně do obecných rozpočtů. Nejvyšší podíl této daně na obecních příjmech je v anglosaských zemích – ve Velké Británii jde o téměř 100 %, v USA o cca. 75 %. V České republice se tento podíl pohybuje ve větších městech okolo 2 až 3 %, na vesnicích je vyšší a dosahuje až 7 %. A to je diametrální rozdíl.
Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 06:55| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 06:24
To se omlouvám. Domníval jsem se, že se do Švihlíkové navážíte stran její podpory majetkových daní (alespoň nevidím v jejím příspěvku nic jiného z Pikettyho), měl jsem to lépe uvést.
Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 05:08| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 04:29
Nechce se mi hádat, ale jen taková poznámka na okraj k příjmovým vs. majetkovým daním. USA byste s tímhle přístupem mohl považovat za "Pikettiho stát". Z nemovitostí se kupříkladu v mém státě platí 1% ročně a jinde je to i víc, třeba v Princetonu 2% (dovedete si představit, že byste v Praze z 4mil bytu každý rok odvedl státu 80tisíc?). V Evropě často závidíme Američanům levný benzín bez spotřební daně, ale málokdy se dodá, že z auta (podle jeho ceny) platíte každoroční majetkovou daň (já např. něco málo přes $300).
Sám si nejsem jistý, co je lepší. Jen že Americká cesta je snadnější. Příjem zatajíte. Barák a auto těžko.
Opět se ukazuje, že odboráři a socialisté umí jen zvyšovat daně a dluhy. Bohužel ani jedni neumí s vybranými a půjčenými penězi zacházet. Ví perfektně, jak by mělo být vytvořené bohatství rozděleno, ale neví nic o tom, jak se vytváří.
Vít Samek připomíná robota na generování těch nejotřepanějších odborářských klišé.
Ondráčka: "Považuji progresivní zdanění za správný princip, který udržuje společenskou rovnováhu a elementární spravedlnost." Takže ještě větší okrádání těch úspěšných, je pro něj elementární spravedlnost. Jenom to ilustruje fakt, že základní morální princip sociálního státu je krádež (přesněji loupež), po orwellovsku nazývaná socialisty solidaritou.
Moc nechápu proč se Švihlíkové říká ekonomka. Možná zná perfektně definice ekonomických pojmů, ale to nestačí. Ekonom by měl znát i vztahy mezi nimi a důsledky jejich změn. Nekritické přejímání Pikettyho podle mne člověka jako ekonoma diskvalifikuje.
Ostatní OK, ale jejich hlas se k vládnoucí elitě nedostane a kdyby se dostal, tak by tomu stejně nerozuměla. Obávám se, že nás teď nějakou dobu čeká něco, co bych nazval oligosocialismus. Socialisté spolu s několik oliarchy se pokusí totálně ovládnout a zregulovat společnost. Negativní důsledky pro všechny s výjimkou vládnoucích elit a jejich poskoků, jako je Ondráčka, si tady každý asi umí představit.
Diskuze: Očima expertů: Vyšší daně pro bohaté?
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Tomáš Macháček|22. 1. 2016 12:41
Nejméně oblíbený příspěvek
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:21
Diskuze
Jan Capouch|22. 1. 2016 14:01| reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2016 13:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:50| reakce na Jan Kohout - 22. 1. 2016 13:16
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:47| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 05:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:40| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 04:29
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Richard Fuld|22. 1. 2016 13:21| reakce na Tomáš Macháček - 22. 1. 2016 12:41
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Kohout|22. 1. 2016 13:16
Nahlásit
Tomáš Macháček|22. 1. 2016 12:41
Nahlásit
Pat Bateman|22. 1. 2016 10:21| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 06:55
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
František Marek|22. 1. 2016 10:03| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 05:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 06:55| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 06:24
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|22. 1. 2016 06:24| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 1. 2016 05:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Michal Hatlapatka|22. 1. 2016 05:08| reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2016 04:29
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|22. 1. 2016 04:29
Nahlásit