OnlyFans mění pravidla pornoprůmyslu. Miliardový byznys zlákal i Čechy

I když to možná nebyl původní záměr, OnlyFans dnes slouží především k podpoře tvůrců a tvůrkyň lechtivého obsahu přímo od fanoušků. Něco jako Patreon pro dospělé, chcete-li. Nebo peer-to-peer erotika, dalo by se říct. Bez prostředníka v podobě filmových studií či jiného aparátu.

Stejně jako na zmíněném Patreonu jsou základem celého byznysu OnlyFans měsíční členské poplatky. Ty se pohybují od pěti do padesáti dolarů (asi 110 až 1100 Kč) měsíčně a fanouškům umožňují sledovat obsah oblíbených tvůrců. OnlyFans si pak bere dvacet procent z každé transakce.

Shutterstock

Sexbyznys v Česku. Jak ho regulovat a nikomu neublížit

Co ubližuje sexuálním pracovníkům nejvíc? Kriminalizace. A to nejen kriminalizace jejich výdělečné činnosti jako třeba v USA, ale také kriminalizace zákazníků jako ve Švédsku nebo Norsku. A také kriminalizace podnikání (takzvaného kuplířství), což se děje zas i v Česku.

Přesné statistiky firma nezveřejňuje, ale podle odhadů se průměrný výdělek z členských poplatků pohybuje kolem 180 dolarů (necelých čtyř tisíc Kč). Většina tvůrců ale tohoto průměru nedosahuje a na poplatcích vybere do 145 dolarů (asi 3200 Kč).

Málo, říkáte si? Členským poplatkem to totiž nekončí. V samotném feedu se zobrazují spíš jen různé upoutávky a opravdu odvážný obsah dostanou sledující až ve zprávách. Tento obsah ale zpravidla odemknou až po zaplacení dalšího poplatku. Až ten se stává hlavním zdrojem příjmů na OnlyFans.

Že tento byznys vynáší, svědčí už jen objem vyplacených příspěvků tvůrcům. Ten v květnu 2020 podle majitelů platformy v úhrnu poprvé překročil miliardu dolarů (téměř 22 miliard Kč). Není tak divu, že na platformě lze najít i řadu Čechů a Češek.

Vzhledem k tomu, jak málo času do toho v současnosti dávám, jsou to neuvěřitelné peníze...

Tisíc dolarů za čtyři hodiny týdně

Poplatky za odemčení se pohybují v desítkách, ale v některých případech i stovkách dolarů. Čím exkluzivnější obsah nebo specifičtější přání, tím tučnější honorář si může tvůrce účtovat. Například jedna z nejúspěšnějších českých tvůrkyň Xholakys pro Refresher uvedla, že si za fotku použitého tamponu naúčtovala přes 100 dolarů (2500 korun).

Shutterstock

Pornoprůmysl pod palbou. Proč Visa a MasterCard odstřihly PornHub

Visa a MasterCard, dva obři v oblasti platebních služeb, odřízly na konci roku od svých služeb obra v oblasti internetového porna Pornhub. Bylo to vyústění kauzy odstartované výbušným sloupkem v New York Times. A především další výstřel ve válce proti sexu. Bohumír Žídek o klíčové změně v pornoprůmyslu.

Výdělky se tedy mohou výrazně lišit. Záleží na každém tvůrci, jaký byznys model zvolí. Lze jen odhadovat, že průměrný výdělek při započtení všech transakcí by byl mnohem vyšší než oněch 180 dolarů. Například zmíněná Xholakys se netají tím, že patří mezi jedno procento nejúspěšnějších tvůrců vydělávajících 33 procent všech peněz, které se na platformě točí. Její měsíční příjmy se tak pohybují ve stovkách tisíc dolarů (jednotkách milionů Kč).

Jiný pohled nabízí americká publicistka Cathy Reisenwitzová, která na platformě OnlyFans nabízí svá erotická videa. „Když jsem si dávala pauzu a nepřidávala žádný placený obsah, můj měsíční příjem klesl pod čtyři sta dolarů (8800 Kč). Aktuálně se pohybuji mezi sedmi sty a tisícem dolarů měsíčně (asi 15 až 22 tisíc Kč),“ dává pro Finmag.cz nahlédnout do zákulisí této práce.

Reisenwitzová uznává, že kdyby vytvářela víc videí, vydělá si i víc peněz. „Vzhledem k tomu, jak málo času do toho v současnosti dávám, jsou to neuvěřitelné peníze,“ dodává ale s tím, že správa profilu včetně odpovídání na zprávy a vytváření videí a fotografií jí zabere jen čtyři hodiny týdně „Nejvíc se samozřejmě prodávají videa, kde mám sex. To ale vyžaduje partnera, který je ochoten se u toho nechat natáčet,“ dodává Reisenwitzová.

Mezi další služby, které se na platformě hojně nabízejí, patří takzvaný „dick rating“. Uživatel může se souhlasem tvůrkyně zaslat fotografii svého mužství a za poplatek si ho nechat ohodnotit. Ať už písemně, nebo v podobě videa. Od klasické pornografie se OnlyFans liší také častou tvorbou videí a fotografií na přání nebo sextingem ve zprávách.

OnlyFans představuje velký krok vpřed v normalizaci sexuální práce. Ze strany tvůrce jde o mnohem silnější postavení a pocit samostatnosti.

Útočiště po zátahu na PornHub

Popularita platformy OnlyFans přitom vzrostla teprve nedávno. Počet tvůrců, fanoušků i protočených peněz začal strmě stoupat zejména v době pandemie. Své udělala také kauza PornHubu. V prosinci 2020 výbušný sloupek v New York Times obvinil největší pornografický server na světě, že nedostatečně chrání oběti sexuálního zneužívání a násilí. V reakci platební společnosti Mastercard a Visa videoportál odstřihly.

A protože už dřív k podobnému kroku přistoupil i Paypal a zbývaly jen platby v kryptoměnách, řada tvůrců a tvůrkyň internetové pornografie se ze dne na den octla bez příjmů, případně jim příjmy rapidně klesly.

V tu chvíli na sebe strhla pozornost už tak rostoucí platforma OnlyFans. Vztah mezi OnlyFans a PornHubem se tak začal vyvíjet k podobnému modelu, jako je už dávno běžný u Patreonu a YouTube, u kterého měli v minulosti tvůrci problémy s příjmy, a to kvůli nevyzpytatelné obsahové politice Googlu. Proto se rychle prosadila alternativa ve formě finanční podpory přes Patreon a podobné služby.

Podporovatelé na Patreonu mají přístup k exkluzivnímu obsahu a přímé komunikaci s tvůrcem. Totéž umožňuje OnlyFans. Proto část tvůrců z Pornhubu tuto cestu využilo, což ještě víc přiživilo vzestup platformy. „Jde o nejdemokratičtější možnost, která tu kdy byla, jak tuto práci dělat. Nabízí také silnější propojení tvůrce přímo s publikem při velmi nízkých poplatcích,“ vysvětluje pro Finmag.cz Reisenwitzová.

„OnlyFans představuje velký krok vpřed v normalizaci sexuální práce. Ze strany tvůrce jde o mnohem silnější postavení a pocit samostatnosti ve srovnání se studiovou pornografií nebo spoluprací s klasickými distributory, kteří mají ohromnou moc rozhodnout, jestli vás do byznysu pustí, nebo ne,“ dodává jedna z tvůrkyň lechtivého obsahu.

To vše zapříčinilo, že byznys provozovatele platformy OnlyFans, britské firmy Fenix International Limited, v letech globální pandemie bez přehánění explodoval; zatímco ve finančním roce 2019 (končícím listopadem) vykázala provozní zisk 5,6 milionu liber (asi 152 miliony Kč), o rok později to bylo 53 milionů (1,44 miliardy Kč) a v roce 2021 dokonce 375 milionů liber (10,2 miliardy Kč).

Obrat firma zvýšila ze 44 milionů liber (1,2 miliardy Kč) v roce 2019 na 283 milionů (7.7 miliardy Kč) v roce 2020 a 737 milionů liber (bezmála dvacet miliard Kč) v roce 2021. Aktuální většinový majitel, ukrajinsko-americký podnikatel Leonid Radvinsky, si tak za pandemické roky přišel na dividendách v součtu na víc než půl miliardy amerických dolarů (11 miliard Kč).

Pokud je pro vás strašná představa, že vaše fotky a videa uniknou a lidé vás odhalí, nedělejte porno na internetu.

OnlyFans stojí na fanoušcích

Základní předpoklad úspěšného byznysu na OnlyFans ovšem je, že má tvůrce už existující publikum. „Musíte ho už mít a přivést ho s sebou. OnlyFans vám ho nevytvoří. Pokud bych neměla devatenáct tisíc sledujících na Twitteru, šest tisíc odběratelů na Substacku a kdybych nebyla patnáct let aktivní internetová autorka, tak by mi OnlyFans nepomohl,“ upřesňuje Reisenwitzová.

Tvůrci, kteří nemají před vstupem na platformu dostatek sledujících jinde, musí potom víc času trávit marketingem. To je i důvod, proč někteří z nich umožňují sledování i bezplatně, případně si zřizují profily dva: jeden placený a jeden bezplatný.

Do byznys plánu navíc patří také náklady. V případě OnlyFans jsou především společenské. „Můžou vám zrušit bankovní účet. V důsledku společenské stigmatizace můžete přijít o zaměstnání. V případě sporu ohledně svěření dítěte do péče to proti vám může být použito jako argument u soudu. Můžete být diskriminováni u pronájmů i hypoték,“ jmenuje Reisenwitzová některé příklady.

„Pokud je pro vás strašná představa, že vaše fotky a videa uniknou a lidé vás odhalí, nedělejte porno na internetu. Pokud je pro vás strašná představa, že se o tom někdo dozví, nedělejte to,“ doporučuje. Současně ale dodává, že snaha tuto práci utajit zmenšuje publikum a snižuje profitabilitu.

„Mě třeba nikdo nemůže doxovat (zveřejnit osobní údaje s úmyslem oběť poškodit – pozn. red.), protože vystupuji pod svým plným jménem. I moji rodiče ví, co dělám. A hlavně si nemyslím, že bychom dělali cokoliv, za co bychom se měli stydět. Proto doufám, že i svým příkladem přispěji k destigmatizaci této práce,“ uzavírá.

Kam dál? Bohumír Žídek na Finmagu:

• Kremlu stačí rozklížit společnost, říká o dezinformacích politolog Mareš
• Budoucnost kyberzločinu je v umělé inteligenci, varuje výzkumník Wright
• Stojíme na prahu nové éry, říká ekonom Mandel. Inflace nedopadá na všechny
• Okouzlení ruským plynem končí. Proč najednou Německu uhlí nesmrdí?
• Zákaz hnojiv a ekonomika v troskách. Srí Lance sázka na Ćínu nevyšla