Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Státní podnik na věčné časy (a nikdy jinak). Česká pošta je černou dírou na peníze

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 1. 6. 2021 | 4 komentáře | 3 498
Česká poštanázor

Pošta zůstává bezednou dírou, do které padají peníze daňových poplatníků. Změní na tom něco chystaná reforma?

Státní podnik na věčné časy (a nikdy jinak). Česká pošta je černou dírou na peníze

Zdroj: Shutterstock

Česká pošta je bizarní podnik. Zatímco soukromé přepravní služby vydělávaly za koronaviru jako nikdy předtím, pošta loni nabrala ztrátu 1,382 miliardy korun. A ještě ji prohlásila za úspěch, protože si naplánovala propad o 400 milionů korun vyšší.

Pozoruhodná je také hlavní příčina ztráty, za kterou tato státní společnost označila pandemii covidu. Na svém webu napsala, že „ekonomický covid neminul ani Českou poštu“.

Znáte jinou přepravní společnost, která kvůli pandemii utrpěla ztrátu?

Na každý pád se příčí selskému rozumu, aby někdo prodělával na službě, za kterou si nechává platit.

Bezedná poštovní díra

Česká pošta přitom není ledasjaká společnost. Po policii, skupinách Agrofert a ČEZ a Škodě Auto to je pátý největší zaměstnavatel v zemi, který má 27 tisíc pracovníků a 3200 poštovních poboček.

Především má však pevné postavení na trhu, nejširší a nejdostupnější pokrytí. Za poštou je dlouhá historie služeb, má proto stále spoustu zákazníků, kteří jsou na ni zvyklí. Kromě toho může těžit z výjimečného postavení u vlády, která jí přihrává kšefty jako třeba při sčítání lidu nebo při doručování roušek a respirátorů.

Česká pošta vzdušnější, otevřenější

Když reforma, tak pořádná. A to hnedka od píky! Česká pošta letos nejen mění stejnokroje (na fotografii), ale kompletně promění i desítky poboček. Tu pilotní představila minulý týden v Mladé Boleslavi. Cílem je nejen zmodernizovat vzhled, ale také zvýšit kapacitu. Pobočky prý budou vzdušnější, ve svěžím a moderním designu. Současně se ale jednotlivé přepážky víc specializují: jednou na balíky, jednou na finanční služby. A pošta už testuje i možnost on-line objednávání na konkrétní čas i službu. Holt 21. století...

 

Na každý pád se ale příčí selskému rozumu, aby někdo prodělával na službě, za kterou si nechává platit. A jejíž podstatou je doručit zásilku z bodu A do bodu B. Pošta prodělává opakovaně.

Její mluvčí ujišťuje, že podnik chce být letos v zisku. Podstatné slovo je však „chce“. Kdo by nechtěl?

Už tři desítky let šéfové pošty „chtějí“ a představují plány, jak státní moloch udělat ziskovým, jak z něj vykřesat hodnověrnou a prosperující firmu. Pošta ale zůstává bezednou dírou, do které padají peníze daňových poplatníků.

Její služby jsou přitom leckde prachbídné. Otřepaná průpovídka ze sociálních sítí to popisuje takto: Máš dneska odpoledne čas? Nemám, čekám balík do ruky mezi třináctou a devatenáctou hodinou. A co zítra dopoledne? Taky nemůžu, jdu si pro balík na poštu.

Ředitelé a jejich spolupracovníci nedokážou zajistit, aby tři století stará instituce spolehlivě plnila služby, pro které byla vytvořena. Přesto berou stotisícové platy, a nakonec ze ztrátové firmy vyskakují na zlatém padáku.

Zatímco výnosy e-shopů a soukromých přepravců vyrostly za pandemie o desítky procent, pošta zaznamenala jen patnáctiprocentní nárůst balíků.

Rozsekneme ji na dva kusy

Nedávno poštovská trumpeta vytroubila reformu. Pošta se podle ní má rozdělit – na pobočkovou část poskytující univerzální službu, kterou si objednává stát, a na komerční část podnikající v tržním prostředí, která nebude muset ze svého zisku hradit ztrátové služby poskytované státu a bude schopna konkurovat soukromým přepravcům.

Anketa

Začne někdy Česká pošta vydělávat?

Struktura pošty se stane přehlednější, bude lépe vidět, kde ztráty vznikají. Přitom, jak ujistil ministr vnitra Jan Hamáček, který má poštu pod palcem, se nebudou rušit pobočky, nebude se propouštět a privatizovat. To všechno je pro sociální demokracii – stranu státních zaměstnanců a sociálních jistot – před volbami veledůležité.

Je ale nejisté, nakolik se takovou reformou sníží náklady státu. A zda vůbec. Nebude to nakonec naopak – tedy že náklady porostou? Ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal v této souvislosti upozorňuje, že po rozdělení Českých drah se byrokratický aparát ztrojnásobil.

A dá se věřit tomu, že pobočková část pošty bude konkurenceschopná? Zatímco výnosy e-shopů a soukromých přepravců vyrostly za pandemie a lockdownů o desítky procent, pošta zaznamenala jen patnáctiprocentní nárůst balíků.

Po nové reformě pošta zůstane tradičním státním podnikem. A státní podnik až na výjimky bývá tím nejhorším typem podniku...

Uděláme z ní akciovku?

Chystaná reforma by mohla být prvním krokem k privatizaci pošty, k její přeměně na akciovou společnost. Sociální demokraté o tom nechtějí slyšet, ale jejich dny ve vládě jsou sečteny.

Zachránce v červeném svetru, či vlastizrádce? Hamáček hraje vabank

Nejrozumnější politik první vlny covidové pandemie, který ve druhé přiblížil svou stranu ke dnu volebních preferencí. Co provedl covid s šéfem ČSSD, ministrem vnitra a vicepremiérem Janem Hamáčkem? ptá se v komentáři pro Finmag.cz Petr Fischer.

Jako akciovky fungují Deutsche Post anebo Österreichische Post. Jejich akcie jsou obchodované na burze.

Česká pošta v minulosti takovou reformu chystala – už před víc než desíti lety. Po dlouhém přešlapování na místě záměr odpískala vláda Bohuslava Sobotky.

Po nové reformě pošta zůstane tradičním státním podnikem. A státní podnik až na výjimky bývá tím nejhorším typem podniku – mimo jiné proto, že má za sebou vládu, která jeho hospodaření ledabyle kontroluje a jeho ztráty (z cizích peněz) snadno uhradí.

Ti dříve narození se o tom mohli přesvědčit už za komunistických vlád. Dnes může za důkaz pravdivosti takového tvrzení sloužit právě Česká pošta.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.