Články na téma: zákoník práce

Chystají se velké změny zákoníku práce. Jeden z návrhů NERVu se do novely nedostal. Zatím. O začlenění výpovědí bez udání důvodu se podle všeho ještě v koalici bude tvrdě bojovat. Mají mít podniky právo dát zaměstnancům sbohem a nic nevysvětlovat?

Zaměstnavatelé jsou zavrženíhodnou tlupou ničemů, která chce zaměstnance vymačkat jako citron a pak se jich co nejrychleji zbavit. Takový dojem můžete snadno nabýt, pokud se dáte do čtení zákoníku práce. Mělo by se v něm škrtat a přepisovat. Ještě víc, než navrhuje vláda.

Většina novinek v zaměstnávání lidí na dohodu o provedení práce a o pracovní činnosti, které měly platit od července, se odsouvá. Změny v sociálním a zdravotním pojištění dohodářů přijdou až o půl roku později.

Loňský konsolidační balíček a změny v zákoníku práce přinesly řadu novinek v zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti a hlavně na dohodu o provedení práce. Jejich účinnost nabíhá postupně, některé mají platit až od července. Vláda ale pod tlakem na poslední chvíli navrhuje změny změn. Kdo se v tom má vyznat? Vy! A my s tím pomůžeme.

Vláda se částečně vzdává kontroly nad minimální mzdou. Ta má v příštích letech být kolem 45 procent průměrné mzdy. Novela zákoníku práce také zjednoduší systém zaručených mezd.

Většina firem propustila takzvané dohodáře, tedy lidi zaměstnané na dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o provedení pracovní činnosti (DPČ). Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory, podle níž jsou hlavním důvodem vyšší náklady a administrativa, ale i přetrvávající nejasnosti, které v pravidlech dohod panují.

Současnému vládnímu kabinetu evidentně teče do bot. Vzpomněl si na skupinu obyvatel, za jejíhož zastánce se vláda – a zejména hlavní vládní strana ODS – od počátku prohlašovala: na podnikatele. Chce jim usnadnit propouštění a nabírání lidí. A to rychle. Problém je ale v tom, že to zaplatí zas podnikatelé. Anebo to nebude fungovat.

Novela zákoníku práce, kterou minulý měsíc schválili poslanci, upravuje kromě jiného pracovní podmínky takzvaných dohodářů, které se víc přiblíží klasickému pracovnímu poměru. Jak tyto změny dopadnou na firmy a podnikatele? Zeptali jsme se expertů.

Práce na dálku se stane součástí zákoníku práce. Zákon však počítá s tím, že bude záležet na zaměstnavateli, zda s ní vysloví souhlas. Je to vzácný případ, kdy se stát nechystá zaměstnavatelům do jejich byznysu kibicovat.

Nová pravidla pro home office jsou dobrou zprávou pro většinu zaměstnanců. Ne tak pro zaměstnavatele: jednou provždy prý budou muset pochopit, že pokud šetříte firemní toaleťák a kávovar, měli by vám platit víc.

Takzvaný švarcsystém, tedy zaměstnávání podnikatelů, je z pohledu českého práva nelegálním pracovněprávním vztahem. Přesto je nejen v Česku hojně využíván, v poslední době zažil renesanci hlavně ve sdílené ekonomice. Má tedy smysl proti němu bojovat? A proč? Neosvědčuje se náhodou?

Měli by mít zaměstnanci v Česku ze zákona nárok na pět týdnů dovolené? Co by to znamenalo pro zaměstnavatele a obecně pro pracovní trh?

Prodlužte zákonnou délku dovolené týden, prosazují odboráři. Firmám to prý neublíží a zaměstnanci „doženou“ kolegy ze státního sektoru. Svaz průmyslu a dopravy ale varuje, že některé podniky by změna vyšla draho – na mzdy by dávaly o čtyři procenta víc než teď. Průzkum navíc ukazuje, že tři ze čtyř zaměstnanců nestíhají čerpat ani čtyři týdny, na které mají nárok nyní.

Pracovní komunikace si hledá nenápadné cesty, jak prosáknout lidem do soukromí. Národní konkurenceschopnost nesnižují ti, kteří se tomu brání, ale naopak manažeři, kteří se bez večerních telefonátů a víkendových mailů neobejdou.

Přede dveřmi stojí drsná dekáda a nová metodika výpočtu nezaměstnanosti ji neodežene.

Uprostřed dalšího záchvatu paniky kolem Řecka se dostávají do pozadí příběhy dvou jiných zemí. Zemí, které představují těžší kalibr. Jsou to Španělsko a Francie.

Evropa se finančně hroutí. Její vedoucí představitelé nevědí, co si počít. Jejich aktivity spíše vyvolávají paniku. Ta se již dotkla Itálie, což je příliš velká ekonomika, než aby bylo možné ji zachránit tradičním způsobem: vsypem velkého objemu peněz. Co tedy přichází v úvahu?

Slovensko pracuje na přilákání zahraničních investorů: Restriktivní opatření nového zákoníku práce mají za cíl snížit oproti okolním zemím cenu pracovní síly. Pozitivním důsledkem mají být podle vlády Ivety Radičové desítky tisíc pracovních míst.

Kellner, Tykač, Roman, Babiš. Čeští miliardáři, které všichni znají. Těch pár jmen však neznamená, že v Česku zeje hluboká propast mezi chudými a bohatými. Naopak patříme mezi nejvíce rovnostářské země světa. Tak kde se berou mýty o doširoka rozevřených sociálních nůžkách?

Představte si, že by řidiči s poznávací značkou končící sudou číslicí mohli dle zákona jezdit na dálnici sto šedesát, beztrestně si dát před jízdou dvě piva, a ještě by jim stát posílal příspěvky na servis. „Liší“ by ale měli smolíka: za stošedesátku tři trestné body, za pivo půl roku bez papírů a servis hezky ze svého.