Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak se z růstu stal nepřítel prosperity

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
30. 6. 2016

Touha investorů vydělat na technologických startupech stonásobek vkladů paradoxně ohrožuje užitek inovativních služeb, tvrdí Douglas Rushkoff.

Jak se z růstu stal nepřítel prosperity

Amerického mediálního teoretika a spisovatele Douglase Rushkoffa čeští čtenáři znají, nebo by aspoň znát měli. Před dvěma lety vyšel společnou péčí Arga a Dokořánu překlad jeho knihy Život s.r.o., ve které vtipně odhaluje, jak principy korporativismu pronikají do všedních životů. Nejenom kariéry, ale i koníčky či vztahy řídíme tak, jako by šlo o firmy.

Douglas Rushkoff: Throwing Rocks at the Google Bus: How Growth Became the Enemy of Prosperity – vyšlo v nakladatelství Portfolio v březnu 2016. 288 stran, 18 dolarů (verze pro Kindle)

To by byl jeden důvod, proč se těšit na Rushkoffovu novinku Throwing Rocks at the Google Bus: How Growth Became the Enemy of Prosperity („Házení kamenů na autobusy Googlu: jak se z růstu stal nepřítel prosperity“). Tím druhým byl příslib vydavatele, že se autorovi podařilo propojit Kapitál ve 21. století s Druhým věkem strojů. Tedy dvě knihy, které sice nejsou dokonalé, ale i tak vyvolaly vášnivé a podnětné debaty.

Jenomže Throwing Rocks at the Google Bus velká očekávání nenaplňuje. Rushkoff napsal „jen“ obstojnou kritiku digitální ekonomiky, kterou navíc nezvládl doplnit solidním receptem na nápravu, i když se o to snažil.

Kdo vydělává, roste zbytečně pomalu

Rushkoff si pokládá podobnou otázku jako Astra Taylorová, Jaron Lanier, Jevgenij Morozov a další: jak se to stalo, že nám digitální technologie nepřinesly víc volného času a dalších radostí, zato víc reklamy a jiných problémů? Odpověď nachází v tom, jak fungují investice do technologických startupů. Investoři od firem stále méně očekávají stabilní výdělky, zato stále více strmý růst, aby mohli své podíly prodat v dalších kolech s co největším ziskem – a tím přehodili Černého Petra dál. Rushkoff to ukazuje třeba na praktickém příkladu Twitteru:

„Evan a jeho partneři úspěšně proměnili Twitter ve veřejně obchodovanou společnost v hodnotě mnoha miliard dolarů. Jenomže při tom vyměnili potenciál změnit svět za prostý cíl: růst. Twitter byl nejmocnějším sociálním médiem. Během Arabského jara a Occupy Wall Street jej aktivisté používali k organizaci protestů. Na celém světě přes něj komunikovali občanští žurnalisté i prezidentští kandidáti. Navíc nebylo zvlášť nákladné službu vytvořit a provozovat. Její chod by rozhodně nespolkl miliardy dolarů. Protože ale Twitter získal takové obrovské množství kapitálu, musí ho teď investorům vracet. Musí růst. Právě v těchto okamžicích se Wall Street pohoršuje nad tím, že Twitter v minulém čtvrtletí hospodařil se ziskem 43 milionů dolarů. Podle investorů se firma s takovou vzdálila potenciálu stonásobného růstu a přinutili proto výkonného ředitele k rezignaci. Podílníci chtějí vidět nové způsoby monetizování tweetů, ať to má být vkládání reklamy mezi příspěvky, dolování dat cenných pro marketing, anebo jiné nové funkce, které sníží užitek aplikace nebo poškodí uživatelskou komunitu.“

Následuje kondenzovaná diagnóza: „Nepoměr mezi kapitálem a hodnotou – mezi investovanými penězi a reálnými zisky – je charakteristickým znakem převládající digitální ekonomiky.“

Rushkoffovi se tu a tam daří být tak objevný a kousavý jako v Život s.r.o. Píše o tom, že uživatelé sociálních sítí vyměňují v „závodě o lajky“ lidský kontakt za metriku. A taky o tom, že v Silicon Valley není důležité umět hackovat technologie, ale hackovat digitální trh. Jako to udělala jeho známá, kterou skrývá pod přezdívkou Ruby, a která podnikla úspěšný kobercový nálet na virtuální obchody s mobilními aplikacemi. Včas rozeznala, že se z geolokačních nástrojů stává trend, a její firmu zakrátko odkoupili investoři.

Další čtení

Lidé před triumfem korporativismu mnohem víc vystupovali jako občané, členové komunity, bližní – a mnohem méně jako spotřebitelé. Nešlo samozřejmě o idylu, ve které by neexistovalo sobectví – jen ještě nemělo nálepku žádoucího hybatele ekonomiky.

Douglas Rushkoff: Život, s. r. o.

Zamyslete se nad sebou, páni ředitelé!

Kdybych dostal korunu za každou knihu, která kombinuje solidně napsanou diagnózu společenských nebo ekonomických problémů s picnutým návrhem terapie, mohl bych koupit Twitter děckám na hraní. Throwing Rocks at the Google Bus je další taková. Co Rushkoff radí? Zavést základní příjem, což je hezká myšleka, ale moc neřeší prodej dat uživatelů Twitteru. Zkrátit pracovní týden a používat lokální měny, o čemž platí totéž. Poskytovat podnikatelům mikroúvěry, o jejichž neefektivitě přesvědčuje William MacAskill v Doing Good Better.

Jako kdyby své recepty psal pro knihu o trochu jiných problémech. Až na jednu lucidní výjimku: navrhuje vyměnit platformy za protokoly, což může znít příliš technicky, ale to prosté. Namísto centrálně řízené a vertikálně vlastněné platformy, jako je třeba Uber, bychom si mohli ty taxíky přivolávat přes otevřený protokol. Tak fungují například webové stránky: díky otevřenému protokolu si je můžete prohlížet, v jakékoliv aplikaci chcete, nikdo technologii neuzavírá, nikomu za ni nemusíte platit. Nahrazení platforem protokoly dává dobrý smysl, jenže Rushkoff pohříchu neříká, jak si taková věc na sebe má vydělat.

Astra Taylor v podobně orientované knize People’s Platform navrhuje: víc daňme velké korporace a vytvořme z takto získaných peněz fond, který bude financovat veřejně prospěšné projekty, jako je Wikipedie. To zní jako plán. Rushkoff jako by doufal, že investorům a podnikatelům díky jeho knize dojde, že kdyby dělali věci trochu jinak, všichni bychom byli spokojenější. Hodně štěstí. Tak přesvědčivá totiž Throwing Rocks at the Google Bus opravdu není.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo