Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Revoluce a socialismus? Jako vážně?

| 23. 3. 2016

Všechny moderní státy, jejichž občané žili svobodně, důstojně a komfortně, kombinovaly tržní ekonomiku a státní přerozdělování. Obhájit myšlenku revoluce je dost těžké – a ani Danny Katch to nezvládá.

Revoluce a socialismus? Jako vážně?

Po stručném výletu po dlouhé historii kapitalismu tu máme stručný výlet po blízké budoucnosti, ve které by si americký aktivista a satirik Danny Katch přál vidět revoluci a přechod k socialismu. Což je, pro pořádek, „zřízení, jehož hlavní prioritou je uspokojit všechny potřeby lidí, od jídla, bydlení a zdravotní péče, až po umění, kulturu a společnost druhých“.

Kýženou cestu k lepším zítřkům popisuje v knize Socialism… Seriously: A Brief Guide to Human Liberation. Vzhledem k tomu, že v ní nešetří nějakým tím označením oponentů za f*ckery, můžeme titul pro udržení tónu přeložit do češtiny jako Socialismus: jako vážně. Stručný průvodce osvobozením člověka.

Danny Katch: Socialism… Seriously: A Brief Guide to Human Liberation – vyšlo v nakladatelství Haymarket Books v září 2015. 120 stran, 12 dolarů (verze pro Kindle).

Chudí nejsou třída, pracující jsou třída

Podobně jako tomu bylo v případě manifestu Vzpoura přichází nebo knihy Postcapitalism Paula Masona, Katchův Socialismus stojí za přečtení spíš kvůli diagnostickým pasážím než pro návrhy léčebného postupu. Katch sice není tak bryskní, cynický a bystrý jako Neviditelný výbor podepsaný pod Vzpourou, ale i tak se mu nedá upřít tu a tam nějaký postřeh:

Nestačilo by pro přiblížení socialistickým ideálům volit demokraty? Prý nestačilo: byli to právě demokrati, kteří „za vlády Billa Clintona zdvojnásobili počet vězňů a od začátku Barackova [sic] mandátu deportovali víc než dva miliony imigrantů“.

Katch upozorňuje na to, že rozsudky amerických soudů, včetně toho nejvyššího, postupně přiznávají práva firmám, které si dnes můžou kupovat politiky volněji než dřív. Ty samé soudy naopak škrtí občanům právo na protest nebo je nechávají bez vážného důvodu sledovat. „A pak tu jsou města, jejichž obyvatelé přišli o právo rozhodovat o tom, kdo jim bude vládnout. Nejznámějším případem je Detroit, který se tváří v tvář bankrotu dostal pod přímou kontrolu nevoleného finančního manažera.“

Nepamatuji se, že bych v poslední době četl tak důvtipnou obhajobu teorie třídního konfliktu jako v Katchovi: „Když se dnes mluví o pracující třídě, obvykle se tím zkrátka myslí lidi, kteří nemají peníze,“ píše a namítá, že špatně placení zaměstnanci mají k dobře placeným řadovým zaměstnancům blíž než špatně placení zaměstnanci ke špatně placeným příslušníkům střední, manžersko-podnikatelské třídy. „Když zaměstnanci fast-foodu vstoupí do stávky, najdou menší pochopení u manažera Starbucks vydělávajícího 40 000 dolarů ročně než u dopravního pilota, který bere dvakrát víc. Druhý má totiž na rozdíl od prvního zkušenosti s kolektivním bojem proti snaze zaměstnavatele vyždímat z něj co nejvíc.“

K dalšímu čtení

Antikapitalistický výlev vzteku, který může paradoxně oslovit spíš klausovce než liberální levičáky.

Vzpoura přichází

But there’s a katch

Oukej: hodně lidí žije v nedůstojných podmínkách bez ohledu na to, že nekecají a makají. Demokracie v západních zemích nejsou dokonalé. Dřív levicové strany dnes dělají středovou nebo rovnou pravicovou politiku. S částí toho, co Katch píše, se dá souhlasit. A to dokonce v případě, že jste napravo – jen to asi na rozdíl od Katche dílem nebudete považovat za problém a dílem omluvíte jako daň za svobodu.

Katch ale krom toho jede neobhajitelné bomby: „[K]apitalismus by přestal fungovat v okamžiku, kdy by většina lidí získala skutečnou svobodu, totiž ekonomické jistoty.“ – A proto v sociálních státech Skandinávie a západní Evropy, jejichž občané mají (nebo donedávna měli) silnější jistoty než obyvatelé jakékoliv země, ve které zvítězila revoluce, nefunguje kapitalismus. Nikdo tam nezakládá firmy, neinvestuje ani nespoří a jako jediné platidlo funguje soudružská láska.

„[K]apitalismus má za sebou víc obětí a destrukce, než by si kdy dovedli jen představit ti nejkrutější králové historie: světové války, migraci napříč celými kontinenty, hladovění uprostřed hojnosti.“ – Protože pod světovými válkami není podepsaná žádná jiná ideologie, třeba nacionalismus, migruje se ze zemí kapitalistických do socialistických rájů. A na Ukrajině se nehladovělo už krátce po revoluci, ještě za Lenina.

Právě Katchovo důrazné rozlišování mezi hodnými ruskými revolucionáři a zlým Stalinem zvedá ze židle. Cudně mlčí o rudém teroru provázejícím bolševickou revoluci. Zato velebí porevoluční Sovětský svaz za přijímání liberálních reforem, umožňujících interrupce a rozvody, nebo za boom futuristického umění. – Asi protože žádný kapitalistický stát nikdy neprosadil nic liberálního, třeba stejnopohlavní sňatky, a v takovém Hollywoodu nikdy nevzniklo umění, které by stálo za řeč.

Katchova obhajoba revoluce je naivní a nepřesvědčivá. Seč může, vyhýbá se banální skutečnosti: všechny moderní státy, které naplňovaly nejvíce potřeb nejvíce lidí („od jídla, bydlení a zdravotní péče, až po umění, kulturu a společnost druhých“), vždy kombinovaly tržní ekonomiku s nějakou formou přerozdělování toho, co vyprodukovala. Proč je ta kombinace požehnaná, mimoděk vysvětluje třeba nobelista Joseph Stiglitz v The Great Divide.

Je mrzuté, jestli se američtí demokrati vzdálili rooseveltovským ideálům – ale hledat kvůli tomu inspiraci v sovětech? Titulu „Socialismus: jako vážně“ to dává ironický tón.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Robert Antonio | 23. 3. 2016 10:04

Kašpárek si ve své sžíravě ironickém zápalu ani nevšiml, že trefil hřebík na hlavičku: Ve Skandinávii opravdu nikdo nezakládá firmy. Nebo vy snad znáte nějakou úspěšnou skandinávskou firmu, která byla založena řekněme po roce 1970? Těch pár startupů, v nichž figurují kupříkladu švédská jména, je registrovaných v Británii nebo USA...proč asi?
Propad investic a odliv kapitálu si Švédsko také zažilo, když ve svém svatém tažení za „kapitalismus s rozumnými státními zásahy“ zavedlo daň z finančních transakcí. Ještě ji rádi potupně v 90. letech zrušili.

+6
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 23. 3. 2016 17:26

:-) Nechtějí se mi to googlovat, takže bez záruky z hlavy co sám používám (a počítejme i Estonsko, protože tam je to vesměs taženo finskými konzultanty a kapitálem):

Skype, Transferwise (mezinárodní převody s nízkými poplatky, doporučuju), Endomondo (jedna z nejpoužívanějších sport-trancking aplikací, doporučuju), moderní Nokia (ta nedopladla zrovna dobře, ale... já jí ještě furt mám), z tradičnějších a tudíž starších IKEA, LEGO, HandM.

-4
+
-

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Robert Antonio | 23. 3. 2016 10:04

Kašpárek si ve své sžíravě ironickém zápalu ani nevšiml, že trefil hřebík na hlavičku: Ve Skandinávii opravdu nikdo nezakládá firmy. Nebo vy snad znáte nějakou úspěšnou skandinávskou firmu, která byla založena řekněme po roce 1970? Těch pár startupů, v nichž figurují kupříkladu švédská jména, je registrovaných v Británii nebo USA...proč asi?
Propad investic a odliv kapitálu si Švédsko také zažilo, když ve svém svatém tažení za „kapitalismus s rozumnými státními zásahy“ zavedlo daň z finančních transakcí. Ještě ji rádi potupně v 90. letech zrušili.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 23. 3. 2016 17:26
reakce na Robert Antonio | 23. 3. 2016 10:04

:-) Nechtějí se mi to googlovat, takže bez záruky z hlavy co sám používám (a počítejme i Estonsko, protože tam je to vesměs taženo finskými konzultanty a kapitálem):

Skype, Transferwise (mezinárodní převody s nízkými poplatky, doporučuju), Endomondo (jedna z nejpoužívanějších sport-trancking aplikací, doporučuju), moderní Nokia (ta nedopladla zrovna dobře, ale... já jí ještě furt mám), z tradičnějších a tudíž starších IKEA, LEGO, HandM.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 24. 3. 2016 08:21
reakce na Michal Hatlapatka | 23. 3. 2016 17:26

+ Nokia založena 1865, HandM založen 1947. Skype má sídlo v Lucembursku, Transferwise v Británii.
Takže zbývá jedině Endomondo z Kodaně.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 24. 3. 2016 18:51
reakce na Robert Antonio | 24. 3. 2016 08:21

GoodData má HQ v SilliconValley, ale to přece neznamená, že to není v ČR založená firma (btw. Skype má HQ primárně v Redmondu pokud vím). Já jsem si určitě účet u Transferwise pořizoval v době, kdy se o ní mluvilo jako o estonské společnosti.

Že HM, IKEA a LEGO jsou staršího data jsem ve svém příspěvku nijak netajil. Ale i zde je namístě otázka, kdy datujeme počátek společnosti. Byl McDonalds 'založený' s prvním rychlým občerstvením bratrů McDonaldových, když se začali specializovat na hamburgry nebo když je Ray Kroc naučil slovo "frenčíza"? Dtto Starbucks což bylo dlouho šest kaváren v Seattlu a pak byly najednou všude po světě. Z jiné branže např. McKinsey a Marvin Bower. Nevím jak IKEA, ale exapanze HM a LEGA je určitě až záležitost 70. a pozdějších let.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 30. 3. 2016 07:33
reakce na Michal Hatlapatka | 24. 3. 2016 18:51

Bavíme-li se o vstřícném podnikatelském prostředí, zajímá mne primárně oficiální sídlo společnosti, nikoliv národnost zakladelů. Proč asi Hinrikus a Käärman registrovali Transferwise v Británii a ne v rodném Estonsku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 23. 3. 2016 19:26
reakce na Michal Hatlapatka | 23. 3. 2016 17:26

IKEA - založena 1943
LEGO - založeno 1932, kostka 1949.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 23. 3. 2016 12:41
reakce na Robert Antonio | 23. 3. 2016 10:04

To je divná logika. Já neznám ani žádnou úspěšnou švýcarskou firmu založenou po roce 1970. Znamená to, že ve Švýcarsku nikdo nezakládá firmy? Anebo jen to, že má znalost daného prostředí je zcela nedostatečná?
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 24. 3. 2016 08:24
reakce na Petr Síla | 23. 3. 2016 12:41

Dukascopy, Kooaba, SWOffice...to jsou mladé švýcarské firmy, s nimiž jsem měl já či kolegové do činění. Pravda, je to ovlivněno mým oborem :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 23. 3. 2016 06:06

Tady na finmagu na podobné nesmysly nepotřebujeme Katche. Máme tady autora, který už rok v diskusích píše knihu "False Money ..... A Brief Guide to Human Serfdom" :-)
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!